Výstava v Brně představuje vynálezce Teslu a produkci podniku TESLA
Brno 27. dubna (ČTK) - Osobnost vynálezce a vizionáře Nikoly Tesly, jenž zemřel před 80 lety, připomene v nové výstavě Technické muzeum Brno. Zároveň přiblíží produkci někdejšího národního podniku TESLA, a proto výstava dostala název Není TESLA jako Tesla. Návštěvníci si ji prohlédnou od pátku do 30. prosince, uvedla v tiskové zprávě mluvčí muzea Taťána Krajčírovičová.
"Nikola Tesla svými objevy zásadně ovlivnil vývoj moderní civilizace. Je považován za jednoho z hlavních vynálezců dvoufázového a třífázového asynchronního motoru či vysokofrekvenčního generátoru. Jeho jménem je nazvaná i jednotka magnetické indukce," uvedl jeden z autorů výstavy Pavel Holman.
Jméno po Nikolu Teslovi dostal v roce 1946 i nově vzniklý podnik, který měl zajistit základní výrobu veškeré slaboproudé techniky v tehdejším Československu – od součástek až po samotné produkty, jako jsou rádia, televize, mikroskopy, měřicí přístroje nebo vysílací technika. "Později byl název podniku vykládán jako zkratka slovního spojení technika slaboproudá,“ uvedl kurátor stálé muzejní expozice sdělovací techniky a spoluautor nové výstavy Vladimír Persaň.
Výstava je první ucelenou prezentací přístrojů TESLA ze sbírek muzea. Zájemci uvidí například proslulý stolní rozhlasový přijímač Tesla 308U Talisman s designem ve stylu art deco. Pamětníci mohou také zavzpomínat na kufříkový kotoučový magnetofon TESLA Sonet Duo z 60. let, hi-fi magnetofon TESLA B73 nebo první barevný televizor TESLA Color.
V části výstavy věnované Nikolu Teslovi se návštěvníci dozví základní informace o jeho životě a vynálezech a seznámí se i s modelem jeho laboratoře v Colorado Springs v USA. Konkrétní fyzikální jevy mají návštěvníkům přiblížit interaktivní exponáty. Celá expozice je laděna do odstínů fialové, má připomínat oblohu sršící elektřinou při bouřce.
Výstava, k níž vzdělávací centrum TMB nachystalo také doprovodné programy pro školy i širokou veřejnost, vznikla za spolupráce se zahraničními muzei v Srbsku, Chorvatsku, Rakousku a na Slovensku. "Spolupracujeme také s Vysokým učením technickým v Brně, s nímž k výstavě připravujeme aktivity v rámci Brněnské muzejní noci, tematické přednášky či setkání odborníků na téma technika versus etika. To se bude konat 16. května v 16:00 ve dvoraně Rektorátu VUT," dodal náměstek ředitele muzea Josef Večeřa.
Rektor VUT Ladislav Janíček doplnil, že Nikola Tesla je od roku 1937 jedním z čestných doktorů univerzity.
Klára Horáková tmd hj
Zub dravého dinosaura a další vzácné nálezy vystavuje zemské muzeum v Brně
Brno 27. dubna (ČTK) - Jediný zub dravého dinosaura nalezený na území České republiky vystavuje Moravské zemské muzeum v Brně. Pochází z bývalého lomu na Švédských šancích v Brně. Jde o nejvýznamnější exponát výstavy věnované Antonu Rzehakovi, všestrannému vědci, který v Brně působil na přelomu 19. a 20. století. Některé fosilie si veřejnost prohlédne poprvé, řekli dnes novinářům tvůrci výstavy.
"Mnohé exponáty spojené s Antonem Rzehakem jsme znovuobjevili právě při přípravě výstavy. Uvidíme tu zkameněliny takřka ze všech geologických období od prvohor po čtvrtohory zastoupených v okolí Brna," uvedla Růžena Gregorová, vedoucí muzejního geologicko-paleontologického oddělení.
Moravský Němec Rzehak pocházel z Nikolčic na Břeclavsku, žil v letech 1855 až 1923. Působil na brněnské technice a také v tehdejším Františkově muzeu. Činorodě se věnoval geologii, paleontologii i archeologii. Publikoval na 300 odborných prací. Výstava kromě Rzehaka samotného připomíná také německou tradici vědy na Moravě, po druhé světové válce a odsunu Němců spíše opomíjenou. Jde tak o jistou splátku dluhu, uvádějí tvůrci výstavy.
"Anton Rzehak přispěl fascinujícím způsobem k moravské vědě, ale zároveň velmi těžko hledal svoji cestu k nově vznikajícímu československému státu," řekl znalec vědcova života Petr Peňáz.
Rzehakovy nálezy se zachovaly ve sbírkách Moravského zemského muzea, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Muzea města Brna. Lidé si prohlédnou třeba spirální schránky hlavonožců z lomu Hády, pozůstatky ryb a krytolebců z Boskovické brázdy i pozůstatky velkých třetihorních savců z pískoven a cihelen z Brna a okolí.
Archeologickou činnost Rzehaka připomínají třeba nálezy ze starší doby bronzové z Měnína u Brna. "Mezi top exponáty bude patřit spodní čelist neandrtálce z jeskyně Švédův stůl, jejíž nález Rzehak zpracovával v roce 1906," uvedl archeolog Martin Oliva z Ústavu Anthropos.
Zub dinosaura Rzehak považoval za pozůstatek mořského krokodýla, poté se na něj v podstatě zapomnělo, byť zůstal součástí univerzitních sbírek. Teprve před deseti lety byl přisouzen suchozemskému jurskému masožravci.
Jan Tomandl kš
DALŠÍ ZPRÁVY
