Bloomberg: Čína omezuje vývoz zkapalněného plynu, chce ho mít dost na zimu
Peking 18. října (ČTK) - Vláda v Pekingu nařídila státním dovozcům plynu, aby přestali prodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) dál do Asie a do Evropy. Čína si tak chce zajistit dostatek plynu na zimní sezonu. Zastavení dalšího prodeje LNG po jeho dovozu do Číny by mohlo způsobit další problémy s dodávkami pro Evropu, která využívala přesměrovaných dodávek k vyrovnání nedostatku plynu, když se po začátku války na Ukrajině snížily dodávky energetických surovin z Ruska. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) požádala podle zdrojů Bloombergu firmy PetroChina, Sinopec a CNOOC, aby si ponechaly zimní náklad pro domácí použití. Dva zdroje z plynárenského průmyslu se sídlem v Pekingu agentuře Reuters zákaz dalšího prodeje nepotvrdily, avšak uvedly, že požadavek čínské komise předcházet domácímu nedostatku plynu je oprávněný, protože potřeba pokrýt zimní spotřebu na vytápění poptávku po LNG zvyšuje.
Nynější sjezd čínské komunistické strany zopakoval, že je důležité zajistit dodávky a stabilizovat ceny surovin. Uvedl například, že země zvýší domácí kapacitu dodávek energií a rezervní kapacitu pro klíčové komodity.
Evropa se aktuálně potýká s jiným problémem. U pobřeží Španělska a dalších evropských zemí teď stojí desítky lodí naložené LNG a nedokážou si zajistit místo pro vykládku. Zařízení, která toto palivo přeměňují zpět na plyn, jsou už totiž plná. To vyvolává obavy o schopnost Evropy zpracovávat dodávky LNG nutné k vyrovnání výpadku dodávek z ruských plynovodů. Evropa už letos dovezla rekordní objemy LNG.
Kvůli vysoké poptávce po LNG v Evropě zvýšili analytici americké investiční banky Morgan Stanley výhled jeho ceny na příští dva roky. Příští rok by podle nich mohla poptávka po LNG v Evropě vzrůst o téměř 50 milionů tun a podle většiny pravděpodobných scénářů budou zásoby na zimu 2023 až 2024 pod normou. Zdá se, že evropský kontinent tuto zimu zvládne, i když Rusko omezilo vývoz plynu na minimum. Příští rok by ale krize v dodávkách plynu mohla Evropany dohnat, píše Bloomberg.
Podle producentů zkapalněného zemního plynu se situace na trhu v příštím roce ještě zhorší. Nedostatek LNG podle nich přetrvá minimálně do poloviny desetiletí.
vjn spr
USA od minulého týdne vrátily do Mexika stovky Venezuelanů, mnozí žijí na ulici
Mexiko/Washington 18. října (ČTK) - U amerických hranic v Mexiku jsou stovky Venezuelanů, které Spojené státy deportovaly od minulého týdne, kdy slíbily vydat víza pro 24.000 Venezuelanů, ale zároveň navracení těch, kteří do země vstoupí ilegálně. Mnozí z migrantů, někteří s celými rodinami, spí v hraničním městě Ciudad Juárez na ulici a nemají dostatek potravin ani teplého oblečení před blížící se zimou, informovala agentura EFE.
"Přišel jsem se svými dětmi ve věku čtyři a devět let, vrátili mě, ale zkusím se do USA dostat znovu, pokud nebudu mít možnost zůstat v Mexiku," řekl EFE jeden z deportovaných Frankin Osemaro, který už byl v texaském El Pasu, když ho americké úřady vrátily. Uvedl, že je prakticky na ulici, a apeloval přímo na amerického prezidenta Joea Bidena, aby pomohl lidem, co přicházejí z extrémní chudoby, získat pouze pracovní příležitost.
Spojené státy a Mexiko minulý týden uzavřely dohodu, v níž americká vláda slíbila udělit víza 24.000 Venezuelanům, kteří do země přiletí. Washington ale zároveň uvedl, že ti, kteří se pokusí do země dostat nelegálně, budou vráceni do Mexika a přijdou o možnost žádat o azyl v USA.
Mnozí Venezuelané tuto dohodu ale považují na nespravedlivou. Řada z nich absolvovala strastiplnou cestu řadou zemí, než se do USA dostala, a Washington je nyní vrací po stovkách, uvedl v neděli server televize Euronews. Přijetí 24.000 Venezuelanů se totiž týká jen těch, kteří o azyl zažádají předem a dorazí do USA letecky.
Americké úřady také k vracení migrantů stále využívají takzvané nařízení 42 (Title 42), jež zavedla bývalá vláda od března 2020 a na jehož základě lze okamžitě vracet migranty z americko-mexické hranice se zdůvodněním ochrany zdraví. Opatření bylo zavedeno kvůli šíření koronaviru na začátku pandemie covidu-19.
V posledním roce počty Venezuelanů i dalších migrantů mířících do Spojených států výrazně vzrostly. Od října 2021 zadržely americké úřady u svých jižních hranic přes 150.000 Venezuelanů, zatímco za předchozí stejné období jich bylo na 50.500.
Z Venezuely sužované několik let hlubokou ekonomickou krizí uteklo od roku 2015 podle OSN na sedm milionů lidí, napsal tento týden server BBC. Mnozí opustili vlast nejen kvůli nedostatku základního zboží či léků, ale také kvůli represím autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura. Podle OSN je venezuelská migrační krize druhou nejhorší po syrské. Asi 80 procent Venezuelanů zůstává v zemích Latinské Ameriky, z nichž některé mají samy ekonomické problémy.
nob lep
DALŠÍ ZPRÁVY
