V Kutné Hoře se 3. února otevře opravený Sankturinovský dům
Kutná Hora 18. ledna (ČTK) - V Kutné Hoře se 3. února otevře opravený Sankturinovský dům, v němž má sídlo městské informační centrum a Galerie Felixe Jeneweina. Impozantní palác, který patří mezi nejstarší památkově chráněné budovy města, má za sebou rozsáhlou rekonstrukci za téměř 70 milionů korun a skoro tři roky byl uzavřený. Návštěvníci se v den otevření mohou těšit na zahájení výstavy Diametrální řez, která je výběrem osmi desítek exponátů ze sbírkových fondů Galerie Felixe Jeneweina získaných od roku 1996 do současnosti, informovala dnes ČTK mluvčí města Jana Adamová.
Opravy původně gotické, později barokně přestavěné budovy začaly na jaře 2021 a skončily loni na podzim. "Nejtěžším problémem bylo vyřešit statiku opěrného sloupu ve Dvorním domku a navržení nového výtahu oproti původnímu plánu," uvedl vedoucí odboru investic městského úřadu Jozef Králik. Stavební práce na rekonstrukci domu přišly na 56 milionů korun, z toho 42 milionů korun pokryla státní dotace. Na dalších 14 milionů Kč vyšly nové expozice a vybavení interiéru, dotace byla v tomto případě čtyři miliony korun.
Projekt zahrnuje i novou Expozici alchymie a renesančních věd. Podle ředitele galerie Aleše Rezlera souvisí její historický základ s působením mnoha historických osobností v Kutné Hoře, které se věnovaly lékařským vědám a pracovaly v oboru metalurgie, chemie či geologie. Expozice připomíná například Lazara Erckera, nejvyššího mincmistra království českého, kutnohorského rodáka, lékaře a alchymistu Daniela Stolcia, který byl žákem Michaela Maiera, významného lékaře na dvoře Rudolfa II a pozdější novodobé osobnosti udržující odkaz historických pramenů. Novým provozem se navíc otevírá veřejnosti expozice, která prochází vertikálně celým domem od sklepení přes všechna jeho podlaží až po půdu a třetí patro gotické věže Sankturinovského domu.
Původně gotický, později barokně přestavěný objekt vznikl na konci 13. století jako opevněná věžová stavba výrobního charakteru. V hutních zařízeních se zde zpracovávala stříbrná ruda. Zvláštností je mimo jiné historická věž, jejíž základy sahají do hloubky 7,5 metru. Na konci 15. století dům koupil mincmistr Beneš z Trničí a přestavěl ho na luxusní palác. Při rozsáhlém požáru středu města v roce 1770 budova vyhořela a při pozdější přestavbě získala dnešní podobu.
khj hj
Vídeňští filharmonici vedení dirigentem Jakubem Hrůšou získali cenu ICMA
Praha 18. ledna (ČTK) - Šéfredaktoři hudebních časopisů a zástupci kulturních institucí udělili mezinárodní cenu International Classical Music Award (ICMA) v kategorii Operní video Vídeňským filharmonikům s dirigentem Jakubem Hrůšou. Uspěli se záznamem opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová. Jde o DVD ze Salcburského festivalu z léta 2022 v režii Barrie Koskyho s americkou sopranistkou Corinne Wintersovou v titulní roli. ČTK o tom dnes za umělce informovala Kateřina Motlová.
Soutěž ICMA je každoročně otevřena všem audio a audiovizuálním nahrávkám vydaným v daném období ke komerčním účelům s mezinárodní distribucí. Ceny se udělují v 16 kategoriích. Porota oceňuje u nominovaných nahrávek vedle výjimečného uměleckého přednesu i nápaditost ve výběru repertoáru. Ceny se udělují pravidelně od roku 2011, kdy nahradily ocenění MIDEM.
Porota ve svém zdůvodnění uvedla, že "Káťa Kabanová, často a neprávem zastíněná Jenůfou, je skutečným Janáčkovým mistrovským dílem – a v tomto představení se rozprostírá veškerá jeho energie a krása. Orchestr i nastudování jsou vynikající, ale ohromující hlas a výkon Corinny Wintersové v titulní roli je to, co dělá tuto nahrávku skutečně nezapomenutelnou".
"Osobně mně přináší velké potěšení a až vlastenecké zadostiučinění, že se Janáčkova hudba stává pravidelně vrcholem činností festivalů i operních domů – jako v Salcburku loni nebo letos v Chicagu. Je to samozřejmě kvalitou té hudby, ale bez velkého skladatelova národního uvědomění a jeho propojení s našimi společnými kořeny by to nebyla taková síla," uvedl před časem Hrůša.
Dirigent Hrůša se loni stal vítězem cen ICMA v kategorii Symfonická hudba. V čele Bamberských symfoniků uspěl s CD se Symfonií č. 1 E dur Hanse Rotta, skladbou Gustava Mahlera zvanou Blumine a Prelude C Minor Antona Brucknera.
Hrůša v prosinci loňského roku prodloužil své působení ve funkci šéfdirigenta Bamberských symfoniků. V čele předního německého orchestru, který řídí od sezony 2016/2017, setrvá do roku 2029. Za trvalé prosazování především děl českých autorů v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Hrůšovi Cenu Antonína Dvořáka. O rok později se stal vítězem cen České hudební akademie Anděl v kategorii klasika. Loni obdržel Bavorskou kulturní cenu za zásluhy o povznesení dobrého jména Bamberských symfoniků.
jir rot
DALŠÍ ZPRÁVY
