Netopil se od sezony 2025/2026 stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem FOK
Praha 20. září (ČTK) - Dirigent Tomáš Netopil se od sezony 2025/2026 stane novým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Symbolickou šéfdirigentskou taktovku převezme od současného šéfdirigenta Pražských symfoniků Tomáše Braunera. Netopil je v tuto chvíli ještě hlavní hostující dirigent České filharmonie, do uplynulé sezony byl také generální hudební ředitel Aalto Musiktheater a Philharmonie v Essenu. Svého angažmá v České filharmonii se po nadcházející koncertní sezoně vzdá. ČTK o tom dnes informovala mluvčí FOK Tereza Axmannová.
"Praha pro mne vždy byla a zůstává obrovskou studnicí bohatého kulturního života a hudby vůbec. Orchestr Pražských symfoniků, který ji neustále zvelebuje a zušlechťuje, patří právem k tomu nejlepšímu, co může Praha nabídnout. Je mi velkou ctí a potěšením, že se naše umělecké dráhy spojí a budeme moci společně dál rozvíjet bohatý potenciál tohoto skvělého orchestru a přinášet radost posluchačům nejenom v Praze, ale i v celé České republice a v zahraničí. Naše společná cesta je pro mne krásnou a novou uměleckou kapitolou," uvedl Netopil.
Netopil patří aktuálně k elitním českým dirigentům. Hostoval u mnoha renomovaných orchestrů, kromě zmíněného Essenu a České filharmonie to jsou například Orchestre National de France, Vídeňští symfonikové, Orchestre Philharmonique de Monte Carlo, BBC Symphony Orchestra, Sinfonia Varsovia nebo orchestr curyšské Tonhalle. V sezoně 2022/2023 s úspěchem debutoval s vídeňským orchestrem dobových nástrojů Concentus Musicus, s Královským dánským orchestrem v kodaňské Královské opeře a s Korejským národním symfonickým orchestrem.
Významnou část práce Tomáše Netopila tvoří také dirigování operních inscenací. Mimo Aalto Musiktheater Essen řídil představení v Saské státní opeře v Drážďanech, ve Vídeňské státní opeře, v Nizozemské opeře či ve Velkém divadle v Ženevě. Kromě jiného je zakladatelem a uměleckým ředitelem Letní hudební akademie Kroměříž.
"Mám za to, že český orchestr, nota bene orchestr, který je ambasadorem města Prahy, dává největší smysl právě v kombinaci s českým šéfdirigentem. Nakonec, tím současným je Tomáš Brauner, se kterým nás čekají ještě dvě společné sezony, včetně té speciální devadesáté, a i poté bude spolupráce FOK s ním pokračovat," podotkl ředitel Pražských symfoniků Daniel Sobotka.
jir ptd
Strana Marine Le Penové splatila úvěr, který si vzala u ruské firmy
Paříž 19. září (ČTK) - Francouzská strana Národní sdružení (RN) krajně pravicové političky a bývalé kandidátky na prezidenta Marine Le Penové zcela splatila dluh, který měla vůči ruské finanční firmě. Strana potvrdila v tiskovém prohlášení informaci, o které nejdříve napsal server deníku Le Figaro. Jednalo se o zbytek úvěru, jenž v roce 2014 straně, která se tehdy jmenovala Národní fronta, poskytla První česko-ruská banka. Le Penová tehdy čelila kritice, že se nechává financovat kapitálem z Ruska. Strana se hájila, že jí žádná důležitá evropská banka úvěr nechtěla poskytnout.
Tehdejší Národní fronta, kterou vedla právě Marine Le Penová, si u První česko-ruské banky půjčila 9,4 milionu eur, aby financovala své politické aktivity. Po zániku banky přešel v roce 2016 dluh na ruskou finanční společnost Aviazapčast. Právě té RN vyplatilo v jedné splátce zbylou část dluhu, a sice 6,1 milionu eur (149 milionů eur).
Strana tvrdí, že mohla předčasně splatit úvěr díky úsporám, kterých dosáhla ve svém fungování. "Je to úleva vzhledem k tomu, jaký se z této jednoduché půjčky stal politický argument," řekl deníku Le Figaro pokladník RN Kévin Pfeffer. Podle tisku RN použilo na splacení úvěru část státní podpory, kterou strana dostala za výsledky v parlamentních volbách v loňském roce. Tehdy se do dolní komory francouzského parlamentu dostalo rekordní množství poslanců v historii RN i jeho předchůdce Národní fronty.
Strana za půjčku od banky s ruským kapitálem čelila ve své době silné kritice za to, že se nechává financovat penězi z ciziny. Politici i komentátoři také poukazovali na to, že Le Penová měla tehdy blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. RN odsoudila útok na Ukrajině, strana však také kritizuje francouzské dodávky zbraní napadené zemi.
Na kritiku strana odpovídala, že jednala z nutnosti. Tvrdila, že jí úvěry odmítly poskytnout všechny větší francouzské i unijní banky. "Zhruba o deset let později tyto obtíže s financováním politických stran přetrvávají," uvedla RN v komuniké s tím, že zatím nedostala žádnou kladnou odpověď na žádost o úvěr pro financování kampaně ve volbách do Evropského parlamentu. Strana požaduje vznik veřejné banky, která by měla za úkol právě financování politických stran.
První česko-ruskou banku původně v roce 1996 založily skupina IPB a ruská banka Vozrožděnije. Po pádu IPB přešla do rukou ČSOB a následně České konsolidační agentury, od které ji koupili lidé podle analytiků napojení na ruský plynárenský kolos Gazprom.
jkh jd
DALŠÍ ZPRÁVY
