Muzeum v Liberci láká na slepotiskovou výzdobu knižní vazby 16. století
Liberec 17. září (ČTK) - Nová výstava Severočeského muzea v Liberci je zaměřená na slepotiskovou výzdobu knižní vazby 16. století na českém území. Podle jedné z kurátorek výstavy Anny Kašparové šlo tehdy o poměrně drahou záležitost.
"I ta v uvozovkách obyčejnější vazba, když byla zdobena slepotiskem, nebyla úplně levnou záležitostí a ty luxusnější, to bylo drahé. Žádné přirovnání mě nenapadá, ale minimálně kravku byste za to pořídil. Možná ještě více," uvedla pro ČTK Kašparová.
Technika slepotisku se začala využívat po vynálezu knihtisku a zvýšení tiskařské produkce si žádalo i rychlejší metody výzdoby knižních vazeb. "Knihy byly původně zdobené řezbou do kůže, která je velmi pracná, zdlouhavá. Slepotisk to velmi zrychlil," řekla druhá kurátorka výstavy Petra Šťovíčková. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato metoda se začala používat od konce 15. století a o století později dosáhla svého vrcholu. Jako materiál pro knižní vazbu používali knihvazači vepřovici, kozinu, skopovici i dražší materiály jako byly pergameny. Vazby bývaly i zdobené a zlacené.
Liberecké muzeum vystavuje ve svém hlavním sále zejména staré tisky ze své sbírky, naprostou většinu těchto svazků veřejně prezentuje poprvé. Na výstavě je i několik vzácných vazeb z knihovny Strahovského kláštera, bývalé piaristické koleje v Litomyšli, Vědecké knihovny v Olomouci a Muzea Českého ráje v Turnově. "Už samotný výběr, který se snaží pokrýt celých 100 let vývoje knižní vazby v českém prostředí si myslím, že je pojatý tak, aby byl co nejvíce vypovídající. Máme tady v uvozovkách od obyčejnějších kusů až po takové skutečně luxusní zakázky, které vznikly na základě šlechtických poptávek," řekla Kašparová. Součástí výstavy je i imitace dílny. "Tady jsme se snažili ukázat, jak to asi mohlo vypadat, když byste v 16. století otevřel dveře do knihvazačské dílny a tam nahlédl," uvedla Kašparová. Takových dílen bylo v Čechách v 16. a na začátku 17. století 113.
Výstava je zároveň i poctou Bohumilu Nuskovi, který za dva měsíce oslaví devadesátiny a který se věnoval výzkumu renesanční knižní vazby. "Má za sebou bohatou minulost v našem muzeu, kde pracoval od konce 50. let do roku 1990. Byl to on, kdo tady obnovil zájem o výzkum historické knižní vazby," dodala Kašparová.
knt ktp
Palestinec z Pásma Gazy našel při sázení olivovníku dobře zachovalou mozaiku
Gaza 16. září (ČTK) - Palestinec z Pásma Gazy našel při sázení olivovníku velmi zachovalou mozaiku pocházející z období 5. až 7. století. O významném nálezu dnes informovalo ministerstvo památek v Pásmu Gazy, jemuž vládne radikální Hamás.
Pozůstatky podlahy vykládané drobnými kachlíky byly na pozemcích tábora Búrajdž, zhruba kilometr od izraelské hranice, píše izraelský deník Haarec.
Místní muž se vydal před několika měsíci zasadit olivovník a rýčem narazil na tvrdý předmět. Pokračoval v kopání se synem a po třech měsících odkryli mozaiku.
Podle archeologů jde o dosud nejvýznamnější nález v Pásmu Gazy. "Z hlediska bohatosti námětu a složitosti vzoru je to nejúžasnější mozaiková podlaha, jaká byla kdy v Gaze nalezena," sdělil René Elter z francouzské školy biblického a archeologické výzkumu, která působí v Jeruzalému.
Na fotografiích je vidět dobře zachovalé ptačí motivy. Některé části jsou poškozeny pravděpodobně kořeny olivovníků, které na místě rostly v minulosti. Nálezce mozaiku přikryl a nechtěl, aby se zveřejnilo jeho jméno, dokud nebude objev oficiálně představen veřejnosti. V rozhovoru s agenturou AP přiznal, že doufá ve finanční odměnu.
Podle Haarecu nález poukázal na složitou situaci vykopávek v hustě obydleném Pásmu Gazy, poznamenaném konfliktem s Izraelem. Památky jsou tam v ohrožení jednak kvůli finanční situaci vlády, jednak kvůli nedostatku podrobných znalostí a povědomí o možných památkách.
V některých případech úřady ničení památek podporují. Haarec píše, že v roce 2017 lidé z Hamásu zničili velkou část zbytků města Tall as-Sakan z doby bronzové, aby získali pozemky pro novou výstavbu. V době, kdy měl Pásmo Gazy pod kontrolou Izrael, zkonfiskovali Izraelci množství artefaktů. Podle Haarecu tím byl známý někdejší ministr obrany Moše Dajan.
Nynější Pásmo Gazy bývalo v minulosti důležitou křižovatkou obchodních tras spojujících Levantu s Afrikou a Asií. Je tam mnoho archeologických cenností z období dlouhého 5000 let - od doby bronzové a doby chalífátu, přes osmanskou říši po britský mandát ve 20. století. Roku 1999 byly asi deset kilometrů jižně od města Gaza objeveny zbytky kláštera svatého Hilariona, který v těchto místech žil ve 4. století.
sva nja
DALŠÍ ZPRÁVY
