The Wall Street Journal: Německo prozatím neodstaví jaderné elektrárny
Berlín 16. srpna (zpravodaj ČTK) - Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval. Dnes to napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Německý kancléř Olaf Scholz před týdnem na tiskové konferenci řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat jaderné elektrárny ještě v provozu. "Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny," řekl tehdy. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle.
Deník The Wall Street Journal napsal, že rozhodnutí ponechat jaderné elektrárny v provozu musí ještě formálně učinit Scholzův kabinet. Potřebný bude i souhlas parlamentu, neboť uzavření reaktorů je vyžadováno zákonem.
Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčena, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky - hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. "Reaktory budou bezpečné do 31. prosince a očividně zůstanou bezpečné i po 31. prosinci," citoval deník svůj zdroj.
Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. CDU společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) jsou největší opoziční silou v Německu. Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.
Ještě v červnu sociální demokrat Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v chodu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck z rovněž vládních Zelených krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nevyloučil debatu o prodloužení provozu jaderných elektráren, později ale uvedl, že to není cesta vhodná pro Německo.
Aleš Zápotocký ank
Japonský premiér podruhé za deset měsíců změnil složení vlády
Tokio 10. srpna (ČTK) - Japonský premiér Fumio Kišida dnes vyměnil část ministrů své vlády, která přišla kvůli nevyjasněným kontaktům s Církví sjednocení o velkou část přízně veřejnosti. Jde o druhou zásadní personální změnu v kabinetu za deset měsíců Kišidova vedení.
Podle agentury AP si funkce udrželo pět ministrů, pět bývalých bylo povoláno zpět a jmenováno bylo devět nováčků.
O Moonově Církvi sjednocení se mluví v souvislosti s expremiérem Šinzó Abem, jehož 8. července zavraždil muž s motivem vázaným na tuto organizaci.
Kišida řekl, že podmínkou zapojení lidí do vlády bude prověření jejich kontaktů s náboženskou skupinou.
Podle agentury Reuters požaduje Kišida, aby všichni členové vládní Liberálnědemokratické strany s touto organizací přerušili vztahy. Šéf místní pobočky skupiny Tomihiro Tanaka řekl, že pokud je to pravda, jde o nešťastné rozhodnutí.
Vláda za okolnosti Abeho vraždy platí poklesem obliby. Podle průzkumu, který zveřejnila v pondělí televize NHK, klesla podpora vládě mezi občany z 59 na 46 procentních bodů. Většina účastníků průzkumu sdělila, že politici dodatečně nevysvětlili své kontakty s touto církví.
Premiér personální změny odůvodnil tím, že jsou nezbytné, aby se Japonsko vyrovnalo s "největšími poválečnými krizemi", jako jsou koronavirová epidemie, inflace, napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem a ruská válka proti Ukrajině.
Podle AP byli vyměněni ti ministři, kteří svazky s Moonovou skupinou přiznali. Je mezi nimi i dosavadní ministr obrany Nobuo Kiši, což je Abeho mladší bratr. Řekl, že členové skupiny pracovali jako dobrovolníci na jeho předvolební kampani. Kontakty přiznal rovněž šéf bezpečnostního výboru Satoši Ninoju.
Podle AP svěřil Kišida významná ministerstva jako diplomacii, obranu, hospodářskou bezpečnost a také rozhodování o pandemických opatřeních politickým veteránům. Snaží se ale také upevnit jednotu mezi politiky v době, kdy se mluví o mocenském boji s Abeho frakcí.
Kult roku 1954 založil v Jižní Koreji reverend Sun Myung Moon, působí převážně v Jižní Koreji, USA a Japonsku. Hlásá sjednocení všech náboženství a chce vytvořit "dokonalou rodinu" moonistů, obnovit čistotu světa a nastolit v něm mír a harmonii. Od 80. let čelí obvinění z nečestného lákání nových členů a vynucování si hodnotných darů. Abeho vrah vyšetřovatelům řekl, že skupina přivedla na mizinu jeho matku.
sva jd
DALŠÍ ZPRÁVY
