Přinášíme vám výběr z aktuálního zpravodajství České tiskové kanceláře a dalších světových agentur.
Klíčové zprávy, důležitá sdělení, očekávané události. Buďte informovaní. Sledujte náš výběr zpráv. Neunikla vám nějaká?
NYT: Má dlouho odmítané dvoustátní řešení stále budoucnost?
New York 1. listopadu (ČTK/NYT) - Musí existovat vize toho, co bude následovat, řekl minulý týden americký prezident Joe Biden o válce mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. "Podle našeho názoru to musí být dvoustátní řešení," dodal. Nejjistější cestu k míru představuje vznik samostatného palestinského státu i podle britského premiéra Rishiho Sunaka a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Někteří diplomaté a analytici tvrdí, že nynější ozbrojený konflikt může této myšlence vdechnout nový život, napsal list The New York Times (NYT).
Na první pohled slova západních představitelů působila jako nostalgický pohled do minulosti. A přesto se dvoustátní řešení dostává do povědomí nejen v zahraničněpolitických kruzích ve Washingtonu, Londýně a Paříži, ale také - tišeji - mezi bojujícími stranami. Částečně to odráží nedostatek jiné životaschopné alternativy.
"Nemůžeme se vrátit k modelu, kdy každý druhý rok dochází k násilné konfrontaci mezi Izraelem a Hamásem," řekl Gilead Šer, který pomáhal vést jednání mezi Izraelem a Palestinci na konci 90. let a na počátku tisíciletí, kdy se obě strany pravděpodobně nejvíce přiblížily k dohodě o dvou státech. "Pokud se Amerika zapojí do toho, k čemu se prezident Biden zavázal, je tu šance," dodal Šer.
Takové úsilí by muselo překonat změť překážek, v neposlední řadě rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, které podle Palestinců zmařilo sen na vytvoření životaschopného státu na tomto území. Vzestup ultranacionalistů v Izraeli tento úkol dále komplikuje. Jsou proti palestinské státnosti, usilují o anexi Západního břehu a vědí, že vykořenění osadníků je politický dynamit.
Šer vyjmenoval řadu podmínek ohledně izraelsko-palestinských jednání: obě strany by podle něj musely začít skromně, s politickým procesem zaměřeným na stažení se, nikoli na vysoce rizikové vyjednávání o podrobnostech dvou států. Obě strany by podle něj také potřebovaly nové vůdce, protože ti stávající se ukázali jako neochotní nebo neschopní vyjednat dohodu. Především by však musel být poražen Hamás a Pásmo Gazy demilitarizováno.
Izraelští představitelé tvrdí, že se soustředí na boj proti Hamásu, který může trvat měsíce, a jakákoli diskuse o mírovém procesu podle nich musí počkat, až utichnou zbraně. V think-tancích a zákoutích izraelského ministerstva zahraničí se však již začalo diskutovat o tom, jak by poté vypadal politický proces.
Mezi Palestinci, kteří čelí izraelskému bombardování, blokádě Gazy a vzrůstajícímu napětí na Západním břehu Jordánu, se vyhlídky na vytvoření vlastního státu zdají být ještě vzdálenější. Někteří však tvrdí, že šok z útoků Hamásu ze 7. října zbavil Izraelce iluze, že mohou konflikt s Palestinci zvládnout, aniž by se střetli s jejich hlubokými aspiracemi na vytvoření státu.
Mechanismus takového procesu není zdaleka jasný. Evropská unie minulý týden vyzvala k uspořádání mezinárodní mírové konference. Mírová jednání by mohly svolat také arabské země, ačkoli první snaha Egypta z předminulého týdne, kdy se připravovala izraelská vojenská operace v Gaze, nepřinesla žádné výsledky. Podle všeho by Spojené státy musely hrát ústřední roli v jakýchkoli rozhovorech mezi Izraelci a Palestinci.
Přístup administrativy exprezidenta Donalda Trumpa zdůrazňoval bezpečnostní potřeby Izraele. Trumpem zprostředkované Abrahámovské dohody, na jejichž základě Izrael v roce 2020 normalizoval vztahy se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, předešly izraelskému plánu anektovat 30 procent Západního břehu Jordánu. Fakticky však odložily cíl vytvořit palestinský stát.
Navzdory věrnosti snu o dvou státech Bidenova administrativa do značné míry přijala Trumpův plán. Snažila se zprostředkovat dohodu, která by normalizovala vztahy mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.
Tato jednání byla pozastavena kvůli válce mezi Izraelem a Hamásem. Pokud by se je však Izraeli podařilo oživit, mohlo by se řešení dvou států vrátit na stůl. Saúdové sdělili ministru zahraničí Antony Blinkenovi, že chtějí, aby součástí jakékoli normalizační dohody s Izraelem byly kroky vedoucí k vytvoření palestinského státu.
Barbarská povaha útoků Hamásu a krutost izraelské vojenské reakce v Gaze činí podle odborníků nadcházející debatu v Izraeli obzvláště nepředvídatelnou.
"Debata bude mít dvě strany," řekl Dennis Ross, který působil jako mírový vyjednavač pro Billa Clintona i Baracka Obamu. "Hamás ukázal, že je nebezpečné mít vedle sebe palestinský stát, protože by ho mohly ovládnout skupiny jako Hamás. Protiargumentem bude, že jakmile porazíme Hamás, nemůže situaci s Palestinci zmrazit na neurčito podle našich podmínek," uvedl.
Ghais Umarí, který kdysi radil palestinským vyjednavačům, navrhl méně vypočítavý důvod pro obnovení dvoustátního řešení. "Je to podobné jako s 11. zářím, kdy všichni vědí, že se stalo něco obrovského a že dojde ke změnám, ale nikdo neví, o jaké změny půjde," řekl.
ban mka
DALŠÍ ZPRÁVY
