Hlad a násilí nejvíc hrozí Somálsku a Etiopii, uvedla humanitární organizace
Londýn 14. prosince (ČTK) - Somálsko a Etiopii, dvě země Afrického rohu sužované suchem a konflikty, zařadil Mezinárodní záchranný výbor (IRC) na první příčky seznamu 20 nejvíce ohrožených zemí pro rok 2023. Z dvacítky zemí je 11 z afrického kontinentu. Všechny jsou ohroženy zhoršujícími se krizemi a nedostatkem potravin, uvedla dnes agentura Reuters.
Somálsko v současnosti čelí nejhoršímu suchu za poslední čtyři dekády a podle údajů OSN je v zemi 213.000 lidí vážně ohroženo hladomorem. V zemi navíc působí ozbrojení povstalci z islamistické skupiny Šabáb, kteří při atentátech zabili od roku 2006 tisíce lidí a brání přístupu humanitární pomoci do země. Boje mezi vládními silami a ozbrojenci v poslední době eskalují a podle IRC se bude konflikt příští rok stupňovat.
"Miliony lidí v Somálsku trpí hladem a bohaté země by neměly čekat, až bude oficiálně vyhlášen hladomor, aby doplnily chybějící miliardu dolarů (více než 22,7 miliardy korun) v rámci výzvy OSN pro Somálsko," uvedl ředitel IRC David Miliband.
Miliband navíc obvinil bohaté země z přílišné sebestřednosti, což podle něj není správné ani morálně, ani strategicky, uvedl Reuters. Na druhou stranu ocenil Spojené státy, odkud plyne 90 procent celkové humanitární pomoci do Somálska.
"Situace na Ukrajině se v USA nepoužívá jako záminka k tomu, aby země odstoupila od řešení globálních problémů," uvedl Miliband a dodal, že americká administrativa naopak válku na Ukrajině vnímá jako důvod, proč se ve východní Africe angažovat i nadále.
Nedostatek potravin v Somálsku zhoršila ruská invaze na Ukrajinu. Před válkou země dovážela 90 procent pšenice z Ruska a z Ukrajiny a námořní blokády spolu s prudkým nárůstem cen potravin situaci zhoršily. Mnoho dárců humanitární pomoci navíc své prostředky odklonilo na pomoc Ukrajině.
V Etiopii nemá podle IRC přibližně 20 milionů lidí dostatek potravin a od roku 2020 v zemi zuřil konflikt mezi etiopskou vládou a Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF). Začátkem letošního listopadu se strany dohodly na míru. Agentura AP dnes ale informovala o stupňujícím se násilí mezi oromskou a amharskou etnickou skupinou v oblasti Oromie na jihozápadě země.
Mezi první desítkou ohrožených zemí je podle IRC také Afghánistán, Konžská demokratická republika, Jemen, Sýrie, Jižní Súdán, Burkina Faso, Haiti a Ukrajina.
kpa jrm
Nákupem pamětních mincí mohou lidé podpořit opravu Zámečku v Pardubicích
Pardubice 14. prosince (ČTK) - Nákupem pamětních mincí mohou lidé podpořit opravu Larischovy vily v Pardubicích, nazývanou také Zámeček. Sada šesti mincí připomíná klíčové události období heydrichiády, uvedlo hejtmanství v tiskové zprávě. Vila je jedním z významných symbolů československého odboje. Němci v ní v roce 1942 za heydrichiády věznili, vyslýchali a na nedalekém popravišti zastřelili obyvatele obce Ležáky.
Mince vydal u příležitosti 80. výročí heydrichiády vydal Pardubický kraj ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Památníkem Lidice. Limitovaná edice čítá 200 sad, mohou ji zakoupit také zájemci z řad veřejnosti za 1100 korun. Všechny prostředky z prodeje mincí legionáři využijí na opravu Larischovy vily.
"V letošním roce jsme si připomínali 80 let od období heydrichiády, která se řadí jednoznačně mezi nejsmutnější období v našich novodobých dějinách. Mince se věnují seskoku paraskupin Silver A, Silver B a Anthropoid, atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vypálení Lidic, bojům v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, vypálení Ležáků a nakonec popravám na Zámečku v Pardubicích," uvedl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD).
Sadu mincí bude možné pořídit prostřednictvím e-shopu Východočeského muzea v Pardubicích nebo přímo na pokladně muzea. Po předchozí dohodě budou k dostání také u správce Larischovy vily a předsedy chrudimské jednoty Československé obce legionářské Františka Bobka na emailu: bobek@csol.cz. Samotný prodej bude zahájen ve čtvrtek 15. prosince.
Vila je z roku 1885, byla postavená pro potomka uhlobaronského rodu Jiřího Larische-Mönicha. Později často měnila majitele. V době německé okupace vilu vlastnil policejní pluk z Kolína. Po válce ve vile působila škola důstojnického dorostu, od roku 1956 patřila společnosti Tesla, která tam měla kanceláře a sklady. V roce 2000 koupila průmyslový areál i s chátrající vilou firma Foxconn.
Spolek Zámeček usiloval o záchranu vily, která chátrala. Vznikl v roce 2011. Jeho zástupci jednali s městem, aby budovu koupilo. Ke konkrétní dohodě nedospěli. Politici tenkrát uvažovali, že muzeum heydrichiády zřídí pod pasáží na třídě Míru. Spolek pak oslovil legionáře, kteří se později stali vlastníky vily, opuštěnou a zchátralou budovu na konci roku 2014 bezplatně převedl Foxconn na Československou obec legionářskou. Od roku 2015 s pomocí dotací investovali legionáři do oprav kolem 50 milionů korun.
jlc kš
DALŠÍ ZPRÁVY
