Stříbrný medailon k narození dítěte s peřinkou 2020 - 28 mm

Brusel 11. října (zpravodajka ČTK) - Podpora Ukrajiny a pokračující vojenská adaptace NATO na současné hrozby, ve světle právě ruské agrese. Taková byla původně plánovaná témata dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO, které dnes začalo v Bruselu. Sobotním překvapivým útokem ozbrojenců z Hamásu na izraelské území se ale vše změnilo a na jednání přibylo téma další, poslední dobou ne tolik zmiňované, a sice situace na Blízkém východě. Jak dnes poznamenal respektovaný web Politico, i podle některých diplomatů v Bruselu panují obavy, zda útok Hamásu nepovede k odklonu americké podpory Kyjeva. Obavy, zda se Západ dokáže soustředit na dva konflikty najednou, mají také sami Ukrajinci. Nejspíš i proto dnes do Bruselu nečekaně dorazil přímo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby na potřebu podpory své bránící se země upozornil osobně. Jak Zelenskyj při příchodu do sídla NATO, kde jednání probíhá, uvedl, Ukrajinci se připravují na nadcházející zimu, která pro ně bude v bojích znamenat opět velkou výzvu. I generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který stál na tiskovém briefingu vedle něj, zmínil, že ruský prezident Vladimir Putin "se bude snažit znovu využít zimu jako válečnou zbraň" a Rusko nejspíš opět ve velkém zaměří své útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. "Musíme tomu zabránit, s lepší protivzdušnou obranou to půjde lépe," dodal šéf NATO před jednáním takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců více než desítek zemí, které dodávkami zbraní podporují zemi už řadu měsíců vzdorující ruské agresi. Ukrajinci nyní doufají, že se jim v Bruselu podaří získat příslib další vojenské podpory. Situace v Izraeli to nicméně trochu zkomplikovala. Obavy Ukrajinců z toho, zda se Západ dokáže soustředit na ruskou invazi a zároveň se vypořádat se situací v Izraeli, vyjádřil i i ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko, který šéfuje výboru pro zahraniční politiku. "Mohu mluvit jen za sebe. Ano, takové obavy existují," řekl Merežko serveru Politico. "Zároveň si ale myslím, že nakonec to nebude problém, protože USA jsou jak ekonomickou, tak i vojenskou velmocí," dodal. Pomoc Ukrajině přitom se přitom nyní ocitla v problémech i v americkém Kongresu. Ten zatím nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev kvůli sporům týkajícím se nového amerického rozpočtu. I přesto ale prezident Joe Biden během nedávné schůzky ujišťoval svého německého kolegu Franka-Waltera Steinmeiera o tom, že na Spojené státy je, pokud jde o další pomoc Ukrajině, spolehnutí. To samé říkal Biden v telefonátu i několika dalším světovým a evropským vůdcům. Podle Bílého domu zatím americká vláda stále má peníze na pokrývání potřeb Ukrajinců na bojišti. I o tom by měl dnes Ukrajince v Bruselu ujišťovat americký ministr obrany Lloyd Austin a generál Charles Brown, nový předseda sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA. A jak poznamenal prezident Zelenskyj, vzhledem k tomu, že dosavadní velitel amerického letectva Brown byl v minulosti stíhacím pilotem, bude prosbám a požadavkům Ukrajinců zřejmě rozumět. Zatímco tedy z Bílého domu zní slova o pokračující podpoře, začíná v USA přibývat skeptických hlasů kritizujících pomoc Ukrajině. "Izrael čelí existenční hrozbě. Jakékoli finanční prostředky pro Ukrajinu by měly být okamžitě přesměrovány do Izraele," uvedl na sociální síti X republikánský senátor Josh Hawley, který je blízkým spojencem bývalého prezidenta Donalda Trumpa. I američtí představitelé v Bruselu se nicméně snaží rozptýlit ukrajinské obavy a mimo jiné poukazují na to, že obě země, Izrael a Ukrajina, mají odlišné potřeby, protože čelí velmi odlišným hrozbám. "Pokud jde o otázku, zda by americká podpora Izraeli mohla jít na úkor americké podpory Ukrajiny, neočekáváme v tomto ohledu nějaké problémy," řekla v úterý novinářům americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová. Washington se podle ní dokáže současně věnovat potřebám obou spojenců. Tereza Šupová