Výstava v Muzeu umění v Olomouci představí uměleckou skupiny BOSCH-BOSCH
Olomouc 2. června (ČTK) - Tvorbu neoavantgardní umělecké skupiny BOSCH+BOSCH, která se před více než 50 lety zrodila v srbském městě Subotica, představí poprvé v Česku na výstavě nazvané BOSCH+BOSCH GROUP/Marinko Sudac Collection olomoucké Muzeum umění. Vernisáž bude dnes v 18:30, řekl novinářům kurátor akce Ladislav Daněk. Výstava potrvá do 23. října a dramaturgicky navazuje na předchozí projekty Okamžité chrámy a Místo činu: Pécsi Műhely, které byly věnovány českým a maďarským akčním i konceptuálním uměním.
"Návštěvníci uvidí zhruba 150 různých exponátů. Převažují černobílé fotografie se záznamy akcí, ukázky vizuální poezie, projektového umění, ale také limitované edice autorských časopisů a knih, prostorové objekty či netradiční hudební partitury včetně radikálních konceptuálních děl," uvedl Daněk. Vystavené exponáty jsou ze sbírky Marinka Sudace. Výstava se koná ve spolupráci s Institute for the Research of the Avat-Garde Zagreb.
Revoltující uskupení mladých Srbů, Maďarů a Chorvatů vzniklo mimo hlavní jugoslávská kulturní centra. Veřejnými akčními i osobními konceptuálními aktivitami umělci reagovali často ironicky až sarkasticky na nelehkou existenciální situaci života v příhraniční zóně. "Skupinu BOSCH+BOSCH tvoří autoři z regionu, který se v minulosti potýkal s podobnou historickou a geografickou zkušeností jako my. Navíc zde česká a slovenská menšina dodnes tvoří podstatnou část obyvatelstva. Především česky mluvící Banát pro nás není úplně neznámý," uvedla kurátorka Štěpánka Bieleszová.
Mladí umělci opustili tradiční prostředky psaného textu, tedy pero, papír a knihu, a přiklonili se k tehdy velmi aktuálnímu formování nového vizuálního vědomí v duchu italského Arte povera a amerického land artu, který zahrnuje akce a projekty v krajině. Název jejich umělecké skupiny BOSCH+BOSCH vznikl spojením příjmení malíře Hieronyma Bosche a jména technologického gigantu Bosch, který autoři vnímali jako označení moderní technologické doby. Bieleszová připomněla, že někteří členové skupiny, která byla aktivní v letech 1969 až 1976, se po jejím zrušení vyprofilovali ve významné mezinárodní osobnosti, například Katalin Ladik či Bálint Szombathy.
beh hj
Národopisné muzeum ukáže romské výtvarné umění
Praha 2. června (ČTK) - Výtvarné sbírky brněnského muzea Romské kultury představí výstava Otevřená cesta, která bude od pátku přístupná v Národopisném muzeu Národního muzea v Kinského zahradě známém jako Musaion. Výstava připomene jak brněnské muzeum, tak připravované Centrum Romů a Sintů v Praze. To se připravuje v pražských Dejvicích a pro veřejnost by se mělo otevřít na podzim příštího roku.
Výstava v Národopisném muzeu kombinuje galerijní formát takzvaných velkých mistrů s konceptem otevřeného depozitáře. Mezi velké mistry kurátorky zařadily umělce s osobitým stylem a lidským příběhem, třeba Jána Berkyho, Rudolfa Dzurka, Daniela Kováče, Júlia Lakatoše nebo Markéty Šestákové. Sekce otevřeného depozitáře představuje činnost muzea a jeho sbírky i poslání.K vidění jsou například i malované talíře, dřevořezby, ručně vyráběné hudební nástroje či originální sošky vyrobené ze zátek od piva.
"Jedná se o jedinečnou příležitost nahlédnout do vzorku z obsáhlých výtvarných sbírek Muzea romské kultury, seznámit se s pozoruhodnými příběhy vesměs neškolených umělců, Romů a Romek, stejně jako představit jejich díla v kontextu současnosti," řekla o výstavě ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
V pátek 3. června od 17:00 bude komentovaná prohlídka výstavy pro veřejnost za účasti kurátorek. Komentovaná prohlídka je součástí programu Světového romského festivalu Khamoro. Výstava bude v Národopisném muzeu do 31. května 2024.
Muzeum romské kultury loni oslavilo 30 let činnosti. Začínalo od nuly jako nezisková iniciativa, nyní uchovává tisíce sbírkových předmětů a jako státní příspěvková organizace má kromě brněnských expozic na starost také budované památníky v Letech v okrese Písek a Hodoníně u Kunštátu, stejně jako chystané Centrum Romů a Sintů v Praze. Náklady na jeho vybudování dříve muzeum vyčíslilo na přibližně 45 milionů korun a pokrýt by je měly norské fondy.
Centrum se zaměří na dobu holokaustu Romů a Sintů, jejich hmotnou a duchovní kulturu minulou i současnou. Centrum si klade za cíl otevřít debatu o vzájemném soužití a pomoci zlepšení postavení Romů ve společnosti.
hrm jw
DALŠÍ ZPRÁVY
