Muzeum v Přibyslavi otevřelo dvě výstavy k 600. výročí úmrtí Jana Žižky
Přibyslav (Havlíčkobrodsko) 10. dubna (ČTK) - Dvě nové výstavy k letošnímu 600. výročí úmrtí husitského vojevůdce Jana Žižky dnes představilo městské muzeum v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. V jednom sále se návštěvníci doví o oslavách Žižkových výročí ve městě od roku 1874. Druhá výstava mapuje místa na Vysočině spojená s husity, motivovat by mohla k výletům, řekla ČTK autorka výstav Anna Šauerová. V Kurfürstově domě na Bechyňově náměstí budou otevřené do konce října. Jan Žižka zemřel u Přibyslavi v říjnu 1424.
Žižkova výročí připomíná výstava Jan Žižka a Přibyslav. 'Materiály jsme získali z 90 procent z muzejního archivu a něco z paměti místních obyvatel,' řekla Šauerová. V místě údajného Žižkova úmrtí u Žižkova Pole stojí mohyla, slavnostně odhalená byla v září 1874, ke 450. výročí úmrtí husitského vojevůdce. Velké akce provázely 500. výročí v roce 1924. V roce 1994 přijel do Přibyslavi i prezident Václav Havel.
Výstava Vysočinou po stopách husitských válek přibližuje desítky míst v kraji. Jsou to města, hrady, zříceniny, památníky, památná místa i staleté stromy, například Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou. Na panelech jsou fotografie a popisy. Na mapě uprostřed sálu jsou pak tato místa vyznačená hustou sítí vlaječek. 'Třeba u Habrů je Žižkův stolec, myslím, že o tom málokdo slyšel,' řekla Šauerová. Vojevůdce podle legendy u kamenného stolce večeřel.
Pomník Jana Husa z první republiky je v Ledči nad Sázavou, v Novém Městě na Moravě stojí od roku 2015 Husova bronzová socha odlitá podle modelu, který vytvořil sochař Jan Štursa. Jezdecký pomník Jana Žižky z Trocnova od Bohumila Kafky je v parku u přibyslavského zámku od roku 1957.
K výstavě připravilo muzeum turistickou soutěž. Výletníci mohou na místech spojených s husitstvím do konce září sbírat razítka nebo se tam mohou vyfotit.
Přibyslav letos připomíná Žižkovo výročí různými akcemi, pozvala i prezidenta Petra Pavla. Hodně navštívená byla únorová přednáška historika Petra Čorneje. V květnu bude štafetový běh mezi jihočeským Trocnovem a Přibyslaví, v srpnu středověký den s ukázkami historických bitev. Na říjen chystají skauti pochod Žižkovo kolečko.
vst dr
Španělsko zruší zlatá víza za investice do nemovitostí, řekl premiér Sánchez
Madrid 8. dubna (ČTK) - Španělsko zruší takzvaná zlatá víza, díky nimž mohou obyvatelé nečlenských zemí EU za investování do nemovitostí získat povolení k pobytu. Oznámil to dnes španělský premiér Pedro Sánchez, jehož vláda by o tom měla jednat v úterý. Sánchezova levicová vláda chce tímto krokem zbrzdit spekulativní nákupy bytů ve velkých městech, které ztěžují přístup k bydlení mladým lidem a rodinám. Informoval o tom deník El País.
'Zahájíme proces, kterým zrušíme udělování takzvaných zlatých víz, která umožňují udělení pobytu, pokud se investuje více než půl milionu eur do nemovitostí. Přijmeme nutné kroky pro to, abychom zajistili, že bydlení bude právem každého, a nikoli jen spekulativním obchodem,' řekl dnes španělský premiér.
Systém zlatých víz bývá mnohými kritizován kvůli tomu, že může zvyšovat ceny nemovitostí, které mnoho Španělů jen těžko získává, zejména ve velkých městech. Podle Sáncheze asi 94 procent nákupů nemovitostí v rámci tohoto systému se týká velkých měst, jakou jsou Barcelona, Madrid, Málaga, Alicante či Valencie.
Zlatá víza ve Španělsku zavedla předchozí pravicová vláda Mariana Rajoye v roce 2013, která tak v době finanční krize chtěla přilákat zahraniční investory. Povolení k pobytu ve Španělsku na tři roky s možným prodloužením na další dva mohli rychle získat cizinci, kteří například finančně podpořili místní vznikající firmu či investovali více než milion eur do akcií španělských firem nebo přes dva miliony eur do státních dluhopisů. Nejčastěji využívaný způsob ale byl nákup nemovitosti za více než půl milionu eur, napsal dnes deník El País. Podle něj vydaly od roku 2013 španělské úřady přes 11.000 zlatých víz.
Evropská komise (EK) už v roce 2019 vyzvala ke zpřísnění kritérií pro udělování rezidenčních práv (zlatá víza) či občanství (zlaté pasy) za investice, která využívali hojně například bohatí Rusové a Číňané. EK to zdůvodnila zejména obavami o bezpečnost, ale také rizikem praní špinavých peněz či daňových podvodů. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 EK vyzvala členské země EU, aby své mechanismy umožňující obyvatelům třetích zemí získat občanství za investice zrušily.
nob mka
DALŠÍ ZPRÁVY
