Nové muzeum v Milovicích mapuje téměř 90 let historie vojenského újezdu
Milovice (Nymbursko) 23. června (ČTK) - V Milovicích na Nymbursku dnes ve zrekonstruovaném kulturním domě otevřeli Muzeum vojenského prostoru. Expozice se třemi stovkami sbírkových předmětů mapuje období od roku 1904 až do odchodu sovětské armády v roce 1991. Mezi exponáty je například podstavec k těžkému kulometu z jižní Ameriky nebo kožený oděv československého tankisty, které se na světě dochovaly zřejmě pouze tři. Při slavnostním otevření muzea to dnes řekl starosta Milovic Milan Pour (ANO).
Vybudování muzea město vyšlo zhruba na 2,5 milionu korun. V Milovicích, odkud s rozvojem města postupně mizí známky po desetiletích pobytu různých armád, má podle starosty připomínat historii bývalého vojenského újezdu.
"Jsme mladé město, sem se stěhují mladí lidé, máme průměrný věk v současné době 35 let, to znamená, že většina obyvatelstva už vůbec nepamatuje období, kdy tady byla sovětská armáda, natož nějakou další historii," řekl Pour. Vojenský újezd vznikl v Milovicích za Rakouska-Uherska v roce 1904.
K nejvzácnějším exponátům muzea patří podle kurátora Zdeňka Votavy například podstavec pro těžký kulomet vzor 37, který město do sbírky získalo z jižní Ameriky, nebo sako dělostřelce rakousko-uherské armády z roku 1910 nalezené v nedaleké Vlkavě. Většina předmětů pochází z Milovic a okolí, některé má město zapůjčené z Vojenského historického ústavu nebo soukromých sbírek. "Můžeme díky nim zachovat paměť místa a jsme tu i pro nové obyvatele, kteří se sem nastěhují a začnou se o historii zajímat, ale ve městě a okolí už toho moc nezbylo," řekl Votava.
Každé z období je prezentováno textovými panely, exponáty umístěnými ve vestavěných vitrínách a figurínou oblečenou do příslušného vojenského stejnokroje. Hlavní expozice v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních je rozdělena do pěti časových období.
Součástí muzea je i expozice mozaik dochovaných z období socialismu. Vedle velké nástěnné mozaiky, která obsahuje přes 440.000 kamenů, si lidé mohou prohlédnout například i zrestaurovanou skleněnou mozaiku z roku 1970.
Součástí bývalého vojenského prostoru Milovice - Mladá bylo letiště, rozsáhlý areál kasáren, civilních bytů a dalších objektů. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla v Milovicích umístěna jedna z největších základen střední skupiny vojsk sovětské armády v Československu. V Milovicích bylo zhruba 35.000 sovětských vojáků a civilistů. Poslední transport se sovětskými vojáky z Milovic odjel před 32 lety, 19. června 1991.
dkl kš
V Olomouci jsou vystaveny klenoty ze sbírek arcibiskupa Fürstenberka
Olomouc 22. června (ČTK) - Klenoty ze sbírek arcibiskupa Fürstenberka jsou k vidění na dnes zahájené výstavě Zamiloval jsem si krásu Pánova domu, která je v Arcibiskupském paláci v Olomouci. Výstavu organizátoři připravili u příležitosti výročí narození a jmenování Bedřicha kardinála z Fürstenberka olomouckým arcibiskupem.
"Na zájemce o výstavu čekají nádherně zdobené knihy, liturgické nádoby, náčiní i šperky zhotovené z drahých kovů, polodrahokamů či slonoviny a dalších vzácných materiálů," sdělila dnes ČTK vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého Alena Tobolková.
Výstava návštěvníkům nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do arcibiskupské klenotnice a potěšit se pohledem na precizní zlatnickou práci i uměleckořemeslné předměty nejen z funkčního období arcibiskupa Fürstenberka v letech 1853 až 1892. "Předměty z episkopátu arcibiskupa Bedřicha Egona kardinála Fürstenberka tvoří nemalou část sbírek Arcibiskupství olomouckého. Bedřich Egon Fürstenberk sice nestojí po boku zakladatelů a rozšiřovatelů obrazové sbírky arcibiskupství, svými několika málo akvizicemi ji ale kvalitativně obohatil," uvedla Tobolková.
Do dějin arcibiskup Fürstenberk vstoupil spíše jako horlivý stavebník a iniciátor přestavby olomoucké katedrály sv. Václava v neogotickém stylu. "Jeho zájem se však neomezoval pouze na stavební úpravy, ale také na vybavení chrámů, které mělo podle jeho přání důstojně reprezentovat dům Páně," podotkla Tobolková. Převážnou část sbírky arcibiskupa Fürstenberka proto tvoří liturgické vybavení, textilie či předměty běžné denní potřeby.
Arcibiskup Fürstenberk přitom podle Tobolkové dbal nejen na krásu, ale také na kvalitu uměleckořemeslného provedení těchto vzácných klenotů. "Výstava se v duchu jeho hesla spíše než na veřejnosti známá umělecká díla zaměřuje na představení uměleckořemeslných předmětů či textilií, jejichž precizní provedení budou moci návštěvníci obdivovat až do konce letních prázdnin," dodala Tobolková. Předměty ze sbírky arcibiskupa Fürstenberka doplňují ukázky z kolekce Arcibiskupství olomouckého, z nichž mnohé jsou veřejnosti představeny poprvé.
beh hj
DALŠÍ ZPRÁVY
