Přinášíme vám výběr z aktuálního zpravodajství České tiskové kanceláře a dalších světových agentur.
Klíčové zprávy, důležitá sdělení, očekávané události. Buďte informovaní. Sledujte náš výběr zpráv. Neunikla vám nějaká?
EK ocenila reformy balkánských zemí, musí na nich ale dál pracovat
Brusel 8. listopadu (zpravodajka ČTK) - Evropská komise dnes ve své hodnotící zprávě ocenila reformy, které za uplynulý rok podnikly balkánské země usilující o členství v EU. Na řadě z nich je ale i nadále potřeba pracovat, doplnila EK ve své tiskové zprávě. O členství v nynější sedmadvacítce se kromě Bosny a Hercegoviny uchází ještě Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora a Kosovo.
Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, EK dnes doporučila zahájení přístupových rozhovorů, balkánská země ale musí nejprve vyhovět nutným kritériím členství.
Černá Hora byla dosud ve vyjednáváních nejdál, kvůli nestabilní politické situaci se tam však "pokrok v reformách do značné míry zastavil", uvedla Evropská komise. Nyní v souvislosti s novým parlamentem a novou vládou EK očekává, že reformní úsilí bude opět postupovat. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU již do roku 2028.
"Srbsko pokračovalo v provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU, včetně reforem v oblasti právního státu," uvedla na adresu Bělehradu Evropská komise. Budou ale zapotřebí další změny a rovněž je potřeba, aby se "Srbsko sladilo se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně restriktivních opatření k Rusku", dodala EK. Srbsko se totiž zatím nepřipojilo k sankcím, které proti Moskvě kvůli invazi na Ukrajinu vyhlásila Evropská unie. Rovněž je potřeba, aby země normalizovala své vztahy se svou bývalou provincií, Kosovem.
Černá Hora žádost o členství v EU podala v roce 2008, dva roky poté, co se odtržením od Srbska stala nezávislým státem. Přístupová jednání zahájila v roce 2012. Nejmocnější a největší země v regionu, Srbsko, oficiálně požádala o členství v EU v roce 2009 a v březnu 2012 získala kandidátský status. V lednu 2014 pak Bělehrad zahájil přístupové rozhovory.
V reformách podle Evropské komise pokročila i Albánie, se kterou byly zahájeny přístupové rozhovory teprve loni v létě. Je ale zapotřebí další úsilí v oblasti "svobody projevu, otázek menšin, pokud jde o právní stát či boj proti korupci a organizovanému zločinu".
Společně s Albánií byly loni zahájeny přístupové rozhovory i se Severní Makedonií. Zpráva Evropské komise konkrétně zmiňuje určitý pokrok v oblastech spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, včetně boje proti korupci. Právě v poslední zmíněné oblasti je ale potřeba i nadále pokročit a rovněž i v boji proti organizovanému zločinu a v reformě veřejné správy, dodává zpráva.
Kosovo, bývalá jihosrbská provincie, oficiálně podalo přihlášku do EU teprve loni v prosinci. Proces přijetí této země přitom nejspíš potrvá řadu let a bude záviset i na tom, zda se Prištině podaří urovnat vztahy se Srbskem. Situaci komplikuje fakt, že Kosovo jako suverénní stát neuznává i pět členů EU - Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.
Zpráva Evropské komise hovoří o tom, že země potřebuje "ukázat mnohem vážnější závazek", pokud jde o normalizaci vztahů se Srbskem. "Normalizace vztahů je základní podmínkou na evropské cestě pro obě strany a obě riskují, že při absenci pokroku přijdou o významné příležitosti," dodává hodnotící zpráva. Pokroku země dosáhla v řadě oblastí, například pokud jde o volební reformu či ochranu lidských práv. Vylepšit je potřeba zejména vztahy se Srbskem a rovněž je potřeba provést reformu veřejné zprávy, vylepšit boj s korupcí a zlepšit soudní systém.
Samostatná kapitola hodnotící zprávy se týká i Turecka, které požádalo o členství v EU v roce 1987, za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999 a přístupová jednání zahájilo v říjnu 2005. Od té doby ale vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií komplikuje vícero sporů. "Turecko zůstává klíčovým partnerem Evropské unie a kandidátskou zemí, přístupové rozhovory nicméně od roku 2018 uvázly na mrtvém bodě," uvedla k tomu Evropská komise.
tes mka
DALŠÍ ZPRÁVY
