S&P: Energetická krize by mohla snížit výrobu aut v Evropě o 40 pct.
Londýn 11. října (ČTK) - Energetická krize v Evropě by mohla v nejhorším případě snížit výrobu aut v regionu čtvrtletně až o téměř 40 procent. Vyplývá to z odhadu společnosti SP Global Mobility, na který upozornila agentura Bloomberg. Nejlépe připravené odolat energetickým problémům v letošní zimě jsou podle SP Česká republika a Německo.
Od tohoto čtvrtletí až do konce roku 2023 by se produkce aut mohla čtvrtletně snížit o více než jeden milion. Nedostatek dílů a omezení dodávek pravděpodobně nejvíce zatíží výrobce aut od listopadu do jara 2023, zvláště v případě, že budou omezeny dodávky energie v chladnějších zimních měsících.
Vlády v Evropě se snaží zasáhnout, aby zmírnily dopady energetické krize, ale jejich opatření nemusejí stačit k tomu, aby ochránila automobilový průmysl před zastavením výroby v zimě. SP předpokládá, že evropské továrny vyrobí za čtvrtletí čtyři až 4,5 milionu vozů, pokud budou zavedena energetická omezení, mohla by výroba za čtvrtletí klesnout až na 2,8 milionu vozů. To by znamenalo roční ztrátu výroby v rozmezí 4,8 milionu až 6,8 milionu vozů.
Prognóza hodnotila 11 hlavních center výroby aut v Evropě. Autoři se zabývali šesti faktory, včetně velikosti deficitu dané země, zadlužením v poměru k hrubému domácímu produktu, úrovně energetické soběstačnosti a skladováním plynu. Seřadili pak jednotlivé země podle toho, jak nejlépe jsou připravené vydržet očekávané energetické problémy letošní zimy. Největšímu riziku čelí továrny ve Španělsku, Itálii a Belgii. Všechny tři tyto země získaly nejnižší hodnocení energetické soběstačnosti.
Analytik SP Global Mobility Edwin Pope upozornil, že analýza byla provedena před porušením plynovodu Nord Stream koncem minulého měsíce. "Události, jako tato, nevyhnutelně posouvají misku vah směrem k dolní hranici toho, co jsme předpovídali, zvláště kvůli tomu, jak dlouho trvá oprava," řekl Pope agentuře Reuters. Varoval také, že vzhledem k tomu, že evropští dodavatelé vyvážejí díly do celého světa, budou určitým způsobem ovlivněny všechny automobilky.
irl mka
Parlamentní volby v chudém Lesothu nečekaně vyhrál milionář Matekane
Maseru 10. října (ČTK) - V parlamentních volbách v chudém jihoafrickém Lesothu nečekaně zvítězil milionář Sam Matekane, který vydělal miliony v těžbě diamantů a je považován za nejbohatšího občana země. Jeho strana Revoluce za prosperitu (RFP), která vznikla teprve před půl rokem, získala po sečtení všech hlasů 56 ze 120 křesel, uvedla agentura AFP s odkazem na oznámení volební komise.
Matekaneho příznivci se v metropoli Maseru začali shromažďovat už od soboty, kdy byly vyhlášeny první předběžné výsledky pátečních voleb. Milionář, který začínal podnikat téměř bez prostředků s chovem oslů, byl navzdory odhadům analytiků v čele průběžného sčítání. Lidé oblečení do stranických barev bílé, zelené a fialové tancovali a zpívali v ulicích, popsala AFP.
"Dokázali jsme to, vyhráváme," radoval se v sobotu čtyřicátník Mamamello Shoaepane. "Pocházím z hor a tam nahoře nemáme jídlo, nemáme vodu, nemáme nic. RFP teď všechno změní," slibuje si muž od vítězství Matekaneho, který v kampani sliboval, že "zachrání" Lesotho.
Před pátečními volbami se očekával zejména souboj dvou větších stran - Celobasutského konventu (ABC) a Demokratického kongresu (DC), které nakonec získaly osm, respektive 29 mandátů. O hlasy 1,5 milionu voličů se ucházelo 2300 kandidátů z padesátky politických uskupení.
Čtyřiašedesátiletý Matekane se nejspíš stane premiérem, bude ale muset sestavit koaliční vládu. Ani v minulých volbách v roce 2017 žádná ze stran nezískala absolutní většinu, obdobný průběh analytici očekávali i pro letošek.
Hornaté Lesotho, obklopené územím Jihoafrické republiky, je konstituční monarchií se zhruba 2,2 milionu obyvatel. Patří k nejchudším zemím světa, míra nezaměstnanosti tam převyšuje 22 procent a 30 procent občanů musí podle Světové banky vystačit denně s méně něž dvěma dolary (asi 50 korun). Politická nestabilita tam předčasně ukončila působení všech vlád v posledních deseti letech.
Království získalo nezávislost na Británii roku 1966 a od té doby zažilo čtyři puče a období nepokojů, kvůli nimž do země vyslala vojáky JAR. Podle agentury Reuters analytici po těchto volbách násilí neočekávají.
lsa nob
DALŠÍ ZPRÁVY
