Maloobchod v ČR po 18 měsících v meziročním růstu, podle analytiků překvapení
Praha 12. ledna (ČTK) - Loni v listopadu maloobchodní tržby v Česku poprvé po 18 měsících poklesu meziročně vzrostly. Zvýšily se o 0,9 procenta. Proti předchozímu měsíci stouply o procento. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst maloobchodních tržeb v listopadu je podle analytiků překvapením, trh počítal s dalším meziročním snížením, řekli ČTK. Zda se spotřebitelská nálada v Česku opravdu začíná výrazněji zvedat ale podle nich ukážou až nadcházející měsíce. Roli také mohly hrát nákupy vánočních dárků ve slevách.
"Na zvýšení se podílel prodej nepotravinářského zboží a pohonných hmot. I nadále však pokračoval pokles tržeb za prodej potravin," uvedla k meziročnímu vývoji vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
Tržby za pohonné hmoty meziročně vzrostly o 3,7 procenta, za nepotravinářské zboží o 1,3 procenta. Za potraviny naopak obchodníci utržili o 0,7 procenta méně než v listopadu 2022. Celkové číslo nezahrnuje prodej a opravy motorových vozidel. Tržby za ně se v listopadu meziročně zvýšily o 4,7 procenta, meziměsíčně pak o 0,8 procenta. Za potraviny obchodníci v listopadu utržili o procento více než v říjnu, za potravinářské zboží o 0,5 procenta a pohonné hmoty zaznamenaly meziměsíční růst o 3,7 procenta, informoval ČSÚ.
"Jestli už jde o dlouho vyhlížený obrat nebo jen uspíšení vánočních nákupů motivované slevami ukážou až prosincová čísla. V každém případě do normálu se začne nákupní chování spotřebitelů vracet nejpozději na začátku příštího roku," řekl ČTK hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Upozornil, že ve srovnání s rokem 2019 před koronavirovou pandemií byly tržby v listopadu reálně o čtyři procenta nižší.
Za listopad trh podle hlavního ekonoma společnosti Generali Investments CEE Radomíra Jáče počítal s meziročním poklesem o 1,6 procenta. Další růst maloobchodních tržeb může ale brzdit stále přetrvávající obava domácností z cen energií a potravin, doplnil. Za meziročním zvýšením maloobchodních tržeb v listopadu může stát také pomalejší tempo růstu inflace, uvedl ekonom společnosti UniCredit Bank Jiří Pour. "V letošním roce očekáváme pokračování tohoto trendu a spotřeba domácností by se měla vrátit do pozice tahouna růstu HDP," uvedl.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák řekl, že růst maloobchodních tržeb bude v příštích měsících pravděpodobně pozvolný. "Rozhodně se nebude jednat o žádný boom v utrácení," řekl. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil pak poukázal na to, že například v Polsku již maloobchodní tržby o 19,2 procenta překonaly hodnoty z předpandemického roku 2019. "Na Slovensku zaostávají o umírněných 1,7 procenta a evropský průměr je již v plusu o 2,7 procenta. Právě slabá spotřeba domácností tak zůstává hlavní brzdou české ekonomiky," řekl ČTK.
Například specializované prodejny s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím utržily v listopadu meziročně bezmála o deset procent více. V drogeriích vzrostly tržby o 7,2 procenta, v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením o 6,6 procenta a tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci se zvýšily o 0,3 procenta, vyplývá z dat ČSÚ. Prodejnám s výrobky pro domácnost naopak klesly tržby o 6,5 procenta a obchodníci s oděvy a obuví si pohoršili o 6,2 procenta. Internetové a zásilkové obchody pak v listopadu utržily meziročně o 5,6 procenta více.
mib rdo
Inflace v prosinci zvolnila na 6,9 pct., příští rok se čeká výrazný pokles
Praha 11. ledna (ČTK) - Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 6,9 procenta, tempo růstu tak proti listopadovým 7,3 procenta zvolnilo. Průměrná inflace za loňský rok byla 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR. Dnes o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace zpomalila víc než předpokládali analytici i Česká národní banka (ČNB), zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly. Příští rok odborníci čekají výrazné zvolnění inflace.
Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 7,6 procenta, ceny služeb byly vyšší o 5,7 procenta. "Ceny zboží úhrnem v roce 2023 vzrostly o 12,1 procenta a ceny služeb o 8,4 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
V evropském žebříčku inflace si Česko proti listopadu mírně pohoršilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo pátou nejvyšší inflaci po listopadové šesté příčce, uvedla investiční platforma Portu. Ze zemí EU mělo nejvyšší inflaci Maďarsko s 7,9 procenta, nejnižší Itálie s 0,59 procenta. V sousedních zemích byla inflace nižší než v Česku, když na Slovensku činila 6,3 procenta, v Polsku 6,1 procenta, v Rakousku 5,6 procenta a v Německu 3,7 procenta.
Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil na to, že meziroční inflace v prosinci vyrovnala nejnižší loňskou hodnotu ze září. Přitom ji v prosinci zkresloval statistický efekt předloňského úsporného tarifu, bez něj by inflace byla 4,2 procenta. Pozitivně podle něj působily zejména ceny potravin.
"Prosincový výsledek je tak dalším střípkem do mozaiky uklidňování tuzemské inflace, která se momentálně skutečně zdá být z velké části pod kontrolou. Pokud odmyslíme statistické efekty cenového skoku z ledna 2023 a vládního úsporného tarifu, pak spotřebitelské ceny v průběhu roku 2023 ve skutečnosti narostly o pouhých 0,8 procenta, což již nelze považovat za nijak varovné zdražování," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Prosincová inflace byla o 0,1 procentního bodu nižší, než předpokládala ČNB. Jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit, odpovídala prognóze, když dosáhla 3,6 procenta. "Jádrová inflace v prosinci dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již více než rok, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová kritizovala vládu za celoroční inflaci. Inflace byla podle ní od počátku vládou aktivně podporována, a to tím, že nezastropovala ceny energií u výrobců či že loni v létě vrátila spotřební daň na naftu na původní úroveň. Letos podle Schillerové k vyšší inflaci přispěje zdražení vody, tepla, hromadné dopravy či energií.
Analytici i ČNB ale letos očekávají výrazné zpomalení inflace. Podle Krále se už v lednu dostane meziroční růst cen do blízkosti tří procent. V odhadech průměrné letošní inflace se analytici rozcházejí. Zatímco hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč stejně jako ČNB předpokládá průměrnou inflaci 2,6 procenta, analytik Raiffeisenbank Martin Kron ji očekává 3,4 procenta.
str ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
