Česká jména - Zoja - stříbrná medaile

Priština 25. prosince (ČTK/Balkan Insight) - Kosované budou moci od 1. ledna 2024 vstupovat do schengenského prostoru bez víz. Oficiálně tak nebudou moci činit za účelem hledání zaměstnání, mnozí však budou práci v zahraničí hledat i tak. To vyvolává obavy z dalšího odlivu pracovních sil z balkánské země, napsal server Balkan Insight. Ve výloze malého baru ve městě Gjilan (Gnjilane) na východě Kosova visí na papíře nápis: "Přijímáme zaměstnance". Je tam už několik týdnů. "Zdá se, že není zájem," říká 23letý číšník. "Mladí lidé jsou myšlenkami jinde," dodává. Číšník, který hovořil pod podmínkou anonymity, řekl, že mnoho lidí, které zná, odešlo z Kosova během posledního roku. "Napočítal bych deset přátel, kteří se sem přišli rozloučit a zaplatit rundu," dodal. Mnozí mladí lidé v nejmladším evropském státě, špatně placení a bez pojištění, upírají zrak k 1. lednu, odkdy budou obyvatelé Kosova moci vstupovat do schengenského prostoru volného pohybu osob bez víz a strávit tam až 90 dní během 180denního období. Před letošním dubnem, kdy Evropský parlament odhlasoval zrušení vízového režimu s Kosovem, byla tato země na západním Balkáně jediná s vízovou povinností do schengenu. Nová pravidla neumožňují Kosovanům pracovat. To ale některým nebrání v tom, aby se spojili s příbuznými, kteří již v západní Evropě jsou, a i tak zkusili štěstí na místním trhu práce. Zmíněný číšník řekl, že má strýce v Německu a přátele v dalších zemích. Doufá, že až se s přelomem roku v Prištině zmenší fronty na víza, bude pro něj snazší získat na německém velvyslanectví pracovní povolení, kterých je vydáván omezený počet. "Jde o to, abychom se vydali za lepším životem mimo Kosovo," řekl. "Pracovní trh (v Kosovu) je velmi problematický. Zaměstnavatelé jsou na zaměstnance velmi nároční a platy jsou příliš nízké," dodává. Kosovo splnilo všechny podmínky pro bezvízový styk se zeměmi schengenského prostoru už v roce 2018. Některé země, jako Francie a Nizozemsko, ale tento krok dlouho odmítaly schválit v obavě z nové migrační vlny. Pět členů EU navíc neuznává samotnou nezávislost Kosova. Podle údajů Evropské komise podali občané Kosova v letech 2018 až 2021 ve 26 členských zemích schengenského prostoru celkem 268.846 žádostí o víza, přičemž schváleno jich bylo pouze 20.040. S vědomím možnosti, že Kosované budou porušovat zákaz hledání zaměstnání v schengenu, zahájil kosovský premiér Albin Kurti osvětovou kampaň, v níž občany nabádá k "opatrnosti". "Musíte mít cestovní pas, během 180 dnů můžete vycestovat pouze na 90 dní, musíte mít doklad o účelu cesty, dostatek finančních prostředků a zpáteční letenku," uvedl. Podle některých odborníků jsou obavy, že po zrušení víz nastane "tlačenice" při odchodech z Kosova, přehnané. I s ohledem na to, že mnoho Kosovanů zemi opustilo již dříve. Nora Hasaniová, výkonná ředitelka kosovsko-německé obchodní komory, uvedla, že podniky v Kosovu již nyní čelí krizi pracovních sil, protože mnoho zemí EU již léta uděluje Kosovanům víza pro určité profese. Liberalizace vízového režimu ale podle ní neznamená, že se Kosovo od 1. ledna vyprázdní a zůstane bez pracovníků. "V Kosovu je emigrace nepřetržitá a existují různé možnosti pro ty, kteří hledají jinou cestu z Kosova," uvedla v televizi Dukagjini. Předseda kosovského Svazu pracovníků v soukromém sektoru Jusuf Azemi si tak jistý není. "Už před pěti lety jsme varovali, že přijde chvíle, kdy se otevře příležitost pro pracovníky soukromého sektoru a oni odejdou," řekl s odkazem na prognózy, podle kterých by v roce 2024 mohlo v Kosovu, které má 1,76 milionu obyvatel, odejít z práce 140.000 až 150.000 pracovníků. Pokud je něco, co mnoho Kosovanů zmiňuje jako důvod svého odchodu do zahraničí, pak je to přístup zaměstnavatelů k zaměstnancům a také dlouhodobá neschopnost vlád tento vztah regulovat. Dvaadvacetiletý Ardian z Prištiny uvedl, že hlavním důvodem, proč hledá jiné místo, je to, že jako stavební dělník nemá zdravotní pojištění. "Myslím, že v Německu, Slovinsku nebo kdekoliv, kde najdeme práci, bude více příležitostí a my jako pracovníci budeme více respektováni," řekl. Minimální mzda v Kosovu činí 130 eur (3190 Kč) měsíčně pro osoby mladší 35 let a 170 eur (4170 Kč) pro osoby mezi 35 a 65 lety. V červenci letošního roku zákonodárci schválili zvýšení minimální mzdy na 264 eur (6470 Kč) bez ohledu na věk, ale tato změna zatím nevstoupila v platnost. Azemi varuje, že se tak děje na úkor pracovníků a podniků. "Mnoho podniků musí zavřít nejen kvůli nedostatku pracovníků, ale také kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků," dodal s tím, že ohrožena jsou všechna odvětví, nejvíce však stavebnictví, gastronomie a IT. abl jrm