SEZNAM
PANEL
V.
květen
IV.
duben
Krimi
PŘEHLED ZPRÁV - KRIMI
V.
květen
Šéfka PR čínské firmy Baidu chválila kulturu přepracovanosti, přišla o místo
Peking 10. května (ČTK) - Šéfka PR oddělení čínské technologické firmy Baidu vyvolala vlnu rozhořčení svými výroky, v nichž schvaluje pracovní kulturu, která nutí zaměstnance dřít až do vyčerpání. V sérii videí zveřejněných na internetu Čchü Ťing mimo jiné říká, že nenese za své podřízené odpovědnost, jelikož není jejich matka, a že ji zajímají jen výsledky. Lidi, kteří by si na bezohledný přístup stěžovali, varuje, že jim může znemožnit najít jinou práci v oboru. Píše o tom dnes zpravodajský server CNN, podle nějž žena kvůli kontroverzním vyjádřením nakonec přišla o místo. Aféra vypukla v době, kdy se mnoho mladých lidí v Číně vzpírá dosavadní pracovní kultuře charakterizované velkou soutěživostí a nároky firem, jejichž výsledkem bývá přepracovanost a stres zaměstnanců. Čchü Ťing ve svých komentářích například kritizovala svou podřízenou, která za pandemie covidu-19, kdy Čína přísně omezovala pohyb lidí a vyžadovala pro cestující dlouhodobý pobyt v karanténě, odmítla jet na 50denní služební cestu. 'Proč bych měla brát ohledy na rodinu své zaměstnankyně?' prohlásila v jednom ze série videí zveřejněných minulý týden na sociální síti Douyin, což je čínská verze platformy TikTok. Zdůraznila zároveň, že pokud zaměstnanci takové služební cesty odmítnou, nemohou čekat zvýšení platu ani posun na vyšší pozici. V jiném videu Čchü tvrdí, že je tak pohlcená prací, že zapomněla na narozeniny svého staršího syna a u mladšího syna ani neví, v jaké je třídě. Prý toho ale nelituje, 'protože se rozhodla pro dráhu kariéristky'. V dalším videu říká, že člověk pracující v PR nemůže očekávat volné víkendy. 'Mějte telefon zapnutý 24 hodin denně a buďte připraveni ho vždy zvednout,' uvedla. Na výroky Čchü Ťing reagovala nesouhlasně řada diskutérů na čínských sociálních sítích, kteří vedoucí pracovnici odsuzovali za nedostatek empatie. 'Zasáhla citlivé místo, protože právě toto mnozí lidé cítí ve svých zaměstnáních. Ona to jen řekla nahlas,' řekla analytička Ivy Youngová, kterou citovala televize CNN. Čchü se ve středu za svá slova omluvila a uvedla, že nevyjadřují názor společnosti Baidu, která bývá označována za čínskou obdobu firmy Google. 'V mých videích je mnoho nevhodných (tvrzení), která vedla k nedorozuměním ohledně hodnot firmy,' napsala. Ve čtvrtek večer se pak na čínském zpravodajském webu 36Kr objevila - s odvoláním na nejmenované zdroje - informace, že Čchü svou pozici ve firmě Baidu opustila. Televizi CNN tuto informaci potvrdila také další obeznámená osoba. Podle CNN je z vnitropodnikového systému firmy patrné, že Čchü již v Baidu nepracuje. Čínské technologické společnosti patří k těm, které bývají za dlouhou pracovní dobu zvláště kritizovány. V posledních letech probíhá v Číně veřejná diskuse o pracovní kultuře 996, která předpokládá, že zaměstnanci budou v práci od devíti ráno do devíti do večera šest dní v týdnu. Problém ještě zvýraznilo úmrtí dvou zaměstnanců čínského internetového prodejce Pinduoduo. Jedna žena zkolabovala cestou domů po jedné hodině v noci a už se ji nepodařilo oživit, další zaměstnanec spáchal sebevraždu. Systém 996 dlouho podporovali miliardáři z technologického odvětví, například zakladatel internetového prodejce Alibaba Jack Ma. Ma uvedl, že bez tohoto systému by čínská ekonomika velmi pravděpodobně ztratila vitalitu. Kdo má svou práci rád, nevnímá systém 996 jako problém, prohlásil. lcm mkaBBC News: Jak jsme našli nejhledanějšího pašeráka lidí v Evropě
Sulajmáníja/Londýn 10. května (ČTK/BBC News) - Sedím v iráckém nákupním středisku tváří v tvář jednomu z nejnechvalněji proslulých pašeráků lidí v Evropě. Jmenuje se Barzán Madžíd a pátrají po něm policejní síly v několika zemích včetně Británie, píše Sue Mitchellová na serveru BBC News. Během našeho rozhovoru - tady i následující den v jeho kanceláři - říká, že neví, kolik migrantů převezl přes Lamanšský průliv. "Možná tisíc, možná deset tisíc. Nevím, nepočítal jsem to." Toto setkání je vyvrcholením toho, co se ještě před několika měsíci zdálo jako nesplnitelný úkol. Spolu s Robem Lawriem, bývalým vojákem, který pracuje s uprchlíky, jsme se vydali najít a vyslechnout muže známého jako Scorpion - škorpion. Ten se svým gangem několik let ovládal velkou část obchodu s pašeráky lidí - na člunech a nákladních autech - přes Lamanšský průliv. Při pokusu přeplout Lamanšský průliv od roku 2018 zahynulo více než 70 migrantů. Minulý měsíc zemřelo pět lidí včetně sedmileté holčičky u francouzského pobřeží. Je to nebezpečná cesta, ale pro pašeráky může být velmi lukrativní. Za přepravu jedné osoby na lodi přes průliv si mohou účtovat 6000 liber (téměř 174.000 korun) - a vzhledem k tomu, že v roce 2023 se do Británie pokusilo dostat téměř 30.000 lidí, je potenciál pro zisk naprosto evidentní. Náš zájem o Scorpiona začal u holčičky, kterou jsme potkali v jednom z táborů pro migranty poblíž Calais v severní Francii. Málem zemřela, když se snažila překonat Lamanšský průliv v nafukovacím člunu. Člun nebyl způsobilý k plavbě - byl levný, koupený z druhé ruky v Belgii - a 19 lidí na palubě nemělo záchranné vesty. Kdo by takhle posílal lidi na moře? Když policie v Británii zadrží nelegální migranty, vezme jim mobilní telefony a zkontroluje je. Od roku 2016 se v nich objevovalo stále stejné číslo. Často bylo uložené pod jménem "Scorpion". Někdy pod obrázkem škorpiona. Martin Clarke, vedoucí vyšetřovatel britské Národní agentury pro boj proti trestné činnosti (NCA), nám řekl, že policisté začali "Scorpiona" spojovat s osobou kurdského Iráčana jménem Barzán Madžíd. Sám Madžíd byl v roce 2006 jako dvacetiletý propašován do Anglie na korbě nákladního automobilu. Přestože mu o rok později bylo zamítnuto povolení k pobytu, zůstal v Británii ještě několik let; část z nich strávil ve vězení za trestné činy spojené se střelnými zbraněmi a drogami. Nakonec byl v roce 2015 deportován do Iráku. Krátce poté se předpokládá, že Madžíd "zdědil" obchod s pašováním lidí po svém starším bratrovi, který si odpykával trest odnětí svobody v Belgii. A začal být známý jako Scorpion. Předpokládá se, že měl v letech 2016 až 2021 Scorpionův gang pod kontrolou velkou část obchodu s lidmi mezi Evropou a Británií. Díky dvouleté mezinárodní policejní operaci se podařilo dopadnout a odsoudit 26 členů gangu u soudů v Británii, Francii a Belgii. Sám Scorpion se však zatčení vyhnul a podařilo se mu utéct. Belgický soud ho soudil v nepřítomnosti za 121 případů pašování lidí. V říjnu 2022 byl odsouzen k deseti letům vězení a pokutě ve výši 968.000 eur (24,13 milionu korun). Od té doby nebylo známo, kde se Scorpion nachází. Tuto záhadu jsme chtěli rozluštit. Robův kontakt nás seznámil s jedním Íráncem, který tvrdil, že se Scorpionem jednal, když se snažil dostat přes Lamanšský průliv. Scorpion mu řekl, že sídlí v Turecku, odkud koordinuje své obchody na dálku. V Belgii jsme vypátrali Madžídova staršího bratra, který je nyní na svobodě. Také on řekl, že se Scorpion pravděpodobně nachází v Turecku. Pro většinu migrantů mířících do Británie je Turecko důležitou přestupní stanicí. Díky tamním imigračním zákonům je poměrně snadné získat vízum pro vstup do země z Afriky, Asie a Blízkého východu. Tip nás zavedl do istanbulské kavárny, kterou navštěvují pašeráci lidí. Nedávno tam byl spatřen Barzán Madžíd. Naše počáteční pátrání ale nedopadlo dobře. Požádali jsme vedoucího, zda by nám o pašování lidí mohl něco říct - a celá kavárna ztichla. Krátce nato kolem našeho stolu prošel nějaký muž a rozepnul si zip na bundě, aby nám ukázal, že má zbraň. To byla připomínka, že máme co do činění s nebezpečnými lidmi. Naše další zastávka přinesla slibnější výsledek. Dozvěděli jsme se, že Madžíd nedávno uložil 200.000 eur ve směnárně o několik ulic dál. Nechali jsme tam své číslo a během následující noci Robovi zazvonil telefon. Číslo bylo skryté - volající tvrdil, že je Barzán Madžíd. Bylo to pozdě v noci a tak nečekané, že nebyl čas nahrát začátek rozhovoru. Podle Roba mužský hlas řekl: "Slyšel jsem, že mě hledáte." A já na to: "Kdo jste? Scorpion?" A on: "Ha, chcete mi tak říkat? V pohodě." Nebylo možné potvrdit, jestli volá skutečně Barzán Madžíd, ale podrobnosti, které nám řekl, odpovídaly tomu, co jsme věděli. Uvedl, že žil v Nottinghamu do roku 2015, kdy byl deportován. Ale popřel, že by byl zapojený do pašování lidí. "To není pravda!" protestoval. "To tvrdí jenom média!" Spojení vypadávalo, a přestože jsme se to opatrně snažili zjistit, nenaznačil nám, kde se nyní nachází. Neměli jsme tušení, kdy nebo jestli zavolá znovu. Mezitím místní kontakt Robovi sdělil, že je teď Scorpion zapojený do pašování migrantů z Turecka do Řecka a Itálie. To, co jsme slyšeli, bylo znepokojivé. Až stovka mužů, žen a dětí byla vtěsnána na jachty, které byly navržené k přepravě zhruba 12 lidí. Tyto jachty často řídili pašeráci, kteří neměli nejmenší zkušenosti s plavbou, a přesto se vydávali na nebezpečnou cestu mezi shluky malých ostrůvků, aby se vyhnuli pobřežním hlídkám. Dalo se na tom vydělat hodně peněz. Za místo na jedné z těchto lodí prý cestující platili kolem 10.000 eur za osobu. Předpokládá se, že za posledních deset let se přes východní Středomoří pokusilo dostat do Evropy více než 720.000 lidí - téměř 2500 z nich zemřelo, většinou utonutím. Julia Schafermeyerová z charitativní organizace SOS Méditerranée říká, že převaděči vystavují přepravované osoby velkému nebezpečí: "Myslím, že jim je úplně jedno, jestli ti lidé žijí, nebo zemřou." Zhruba v této době jsme měli možnost položit tuto otázku přímo Scorpionovi. Zničehonic nám znovu zavolal. Opět popřel, že by byl pašerák. Zdálo se však, že jeho definice tohoto slova znamená spíše někoho, kdo fyzicky plní úkol, než někoho, kdo tahá za nitky. "Musíte tam být," řekl nám a dodal: "Ani teď tam nejsem." Podle svých slov se jen staral "o finanční záležitosti". Zároveň se nezdálo, že by projevoval nějaký soucit s utopenými migranty. "Bůh si zaznamenává, kdy zemřete, ale někdy je to vaše vina," řekl. "Bůh nikdy nikomu neříká: 'Nastupte na tu loď'," dodal. Naší další zastávkou bylo letovisko Marmaris, kde podle turecké policie Scorpion vlastnil vilu. Ptali jsme se a ozvala se nám žena, která nám řekla, že se s ním přátelí. Věděla, že Madžíd je zapojen do pašování lidí, a říkala, že ačkoli mu to způsobuje stres, starosti mu dělají peníze, ne osud migrantů. "Nezáleží mu na nich - to je opravdu smutné, že?" řekla. "Je to něco, na co vzpomínám a cítím určitý stud, protože... jsem slyšela věci a věděla jsem, že nejsou dobré." Dodala, že ho v poslední době v jeho vile v Marmarisu neviděla a někdo jí řekl, že by mohl být v Iráku. To potvrdil i další kontakt, který uvedl, že Scorpiona skutečně viděl ve směnárně v Sulajmáníji, městě v iráckém Kurdistánu. Vyrazili jsme. Pokud by se nám tam nepovedlo Scorpiona najít, byli jsme rozhodnutí to vzdát. Ale Robův kontakt nás s ním dokázal spojit. Nejdřív byl velmi podezíravý; bál se, že ho někdo přijel unést a odvézt zpátky do Evropy. Následovala smršť textových zpráv, nejprve přes Robův kontakt a pak s Robem samotným. Scorpion řekl, že by se s námi mohl setkat, ale jen pokud bude smět sám vybrat místo. To jsme odmítli v obavě, že by na nás mohl nastražit past. A pak přišla textová zpráva s jednoduchým dotazem: "Kde jste?" Odpověděli jsme, že jsme na cestě do nedalekého obchodního centra. Scorpion nám řekl, že se tam máme sejít v kavárně v přízemí. Konečně jsme ho uviděli. Barzán Madžíd vypadal jako zámožný golfista. Byl elegantně oblečený, v nových džínách, světle modré košili a černé vestě. Když položil ruce na stůl, viděla jsem, že má manikúrou upravené nehty. K vedlejšímu stolu se posadili tři muži. Jeho ochranka, odhadovali jsme. Opět popřel, že by byl velkým hráčem na vrcholu zločinecké organizace. Řekl, že se ho do toho snažili zatáhnout jiní členové gangu. "Pár lidí, když je zatknou, řekne: 'Pracujeme pro něj'. Chtějí dostat nižší trest." Zněl také dost zatrpkle, když mluvil o tom, že jiní pašeráci dostali britské pasy a mohou pokračovat ve své nezákonné činnosti. "Během tří dnů poslal jeden chlapík 170 nebo 180 lidí z Turecka do Itálie, a to má britský pas!" říká. "Já bych chtěl jet podnikat do nějaké jiné země, ale nemůžu." Když jsme na něj zatlačili ohledně jeho odpovědnosti za úmrtí migrantů, zopakoval to, co řekl do telefonu - že jen bere peníze a rezervuje místa. Pašerák pro něj byl někdo, kdo nakládal lidi na lodě a nákladní auta a převážel je: "Nikdy jsem nikoho nenaložil do člunu a nikoho jsem nezabil." Rozhovor skončil, ale Scorpion ještě pozval Roba, aby se šel podívat do směnárny v Sulajmáníji, kde provozuje svoje "podnikání". Byla to malá kancelář s nějakými arabskými nápisy na okně a několika telefonními čísly. Sem lidé přicházeli zaplatit za přepravu - Rob řekl, že v době, kdy tam byl, viděl muže s krabicí plnou peněz. Při této příležitosti Scorpion vyprávěl o tom, jak se v roce 2016, kdy do Evropy mířily tisíce lidí, k tomuhle byznysu dostal. "Nikdo je nenutil. Oni sami chtěli," řekl. "Prosili převaděče: 'Prosím, prosím, udělejte to pro nás'." V letech 2016 až 2019 byl Scorpiona podle svých slov jedním ze dvou hlavních lidí, kteří řídili operace v Belgii a Francii. Sám přiznal, že v té době mu rukama procházely miliony dolarů. "Dělal jsem pro ně všechny možné věci. Vybíral peníze, rozhodoval o umístění, jednal s cestujícími, pašeráky.... Byl jsem mezi tím vším." Pořád popíral, že by byl zapojený do pašování lidí, ale činy, které líčil, tomu protiřečily. Scorpion si to neuvědomoval, ale když listoval svým mobilním telefonem, Robovi se podařilo zahlédnout odraz jeho monitoru na vyleštěném rámu obrázku za jeho zády. To, co tam viděl, byla čísla pasů. Později jsme se dozvěděli, že je pašeráci posílají iráckým úředníkům, kteří dostanou úplatky, aby vydali falešná víza migrantům na cestu do Turecka. A tehdy jsme Scorpiona viděli naposledy. V každé fázi jsme sdíleli svá zjištění s úřady v Británii a Evropě. Ann Lukowiaková, belgická státní zástupkyně, která se podílela na odsouzení Scorpiona, stále doufá, že jednoho dne bude z Iráku vydán. "Je pro nás důležité, že jsme vyslali signál, že si nemůžete dělat, co chcete," říká. "Nakonec ho dostaneme." dk mkaReuters: Hrozba požárů v Řecku se blíží rychleji než plány, jak je zvládnout
Atény 10. května (ČTK/Reuters) - Když loni v červenci dorazili hasiči k požáru v borovém lese na řeckém ostrově Rhodos, plameny už šlehaly nad stromy k noční obloze. Dobrovolníci museli jednat rychle, ale hustý porost na lesní půdě jim bránil v přístupu. Protože se posádky nemohly dostat blíže, požár se rozšířil, během několika dní zachvátil středomořský ostrov a donutil 19.000 lidí k útěku - jednalo se o jednu z největších evakuací v důsledku katastrofy v historii Řecka, napsala agentura Reuters. 'Zkusili jste se někdy projít lesem, kde se víc než deset let nekácelo? Je to hrozně obtížné,' řekl hasič Nikos Karpathakis, který byl mezi zasahujícími na místě. S dalším blížícím se létem a s tím, jak jsou požáry na jihu Evropy kvůli klimatickým změnám čím dál tím smrtelnější, vypracovalo Řecko nový plán, jak omezit škody. Zahrnuje mimo jiné nasazení dalšího hasičského vozu ke každému novému požáru, zrychlení letecké podpory a čištění lesů. Pět hasičů a tři odborníci však uvedli, že tato iniciativa neřeší nedostatky v plánování a prevenci a že je čeká další ohnivá zkáza. 'Lpíme na plánech, které jsou postavené na hašení požárů, místo abychom přijali integrovanou strategii řízení požárů,' řekl Theodore Jannaros, požární meteorolog z Národní observatoře v Aténách. Vlny veder způsobily v loňském roce požáry na rozsáhlých územích Portugalska, Francie, Španělska a Itálie, které si vyžádaly desítky obětí. Situace je obzvláště vážná v Řecku, které právě zaznamenalo nejteplejší zimu v historii. To vytváří ideální podmínky pro požáry, které ohrožují úrodu, domy a rychle se rozvíjející turistický průmysl. Loni v srpnu zničil požár v severní oblasti Evros plochu větší než New York a zabil nejméně 20 lidí - jednalo se o nejsmrtelnější evropský požár roku 2023. Letos začaly požáry dříve, než se očekávalo, včetně jednoho v březnu v horské oblasti, kterou obvykle pokrývá sníh. 'Bude to velmi náročná sezona lesních požárů. Změna klimatu je tady,' řekl agentuře Reuters Vasilis Kikilias, ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu. Řecko učinilo v boji proti požárům řadu kroků, včetně budování protipožárních pásů kolem sloupů elektrického vedení v zalesněných oblastech a zintenzivnění výcviku hasičů a dalšího personálu. V letošním roce bylo přijato dalších 700 lesních strážců. Týmy dělníků od roku 2022 prořezaly a vyčistily 12.000 hektarů lesa a dalších 7000 hektarů bude dokončeno do konce května, uvedlo ministerstvo životního prostředí. 'Poprvé po 50 letech vstupujeme do lesů a budujeme protipožární zóny,' řekl Kikilias. 'Jistě to nebude provedeno najednou v celém Řecku, ale je to dobrý začátek,' dodal. V rámci plánu v hodnotě 2,1 miliardy eur (asi 52,8 miliardy korun) Řecko uzavřelo výběrová řízení na více než 1000 hasičských vozů a sedm letadel DHC-515 a plánuje instalaci senzorů na detekci kouře. Odborníci se ale obávají, že to nebude stačit. Prořezané lesy tvoří jen nepatrný zlomek z téměř 7,5 milionu hektarů řeckých lesů. Část vozů a letadel poptávaných ve výběrových řízeních bude dodána až za několik let. Podle expertů by se mělo vynaložit více peněz na vytvoření sboru specialistů na lesní požáry, kteří mohou vypracovávat mapy rizikových oblastí a analyzovat, jak se požáry pravděpodobně rozšíří. Doporučují také, aby se začaly používat metody hašení požárů, které se osvědčily v jiných částech světa, jako je 'protipožár', kdy hasiči zapalují nové požáry v cestě těch stávajících, aby je připravili o potenciální palivo. Dobrovolného hasiče Karpathakise stále pronásledují vzpomínky na minulé léto. Jeho posádka položila dva kilometry hadic, aby se přiblížila k požáru na Rhodosu. Bylo však příliš pozdě. Vichřice zanesla oheň mimo jejich dosah. 'Pracoval jsem spoustu dní bez přestávky, ale situace se vůbec nezlepšila,' řekl. dk jrmVýbor podpořil povinnost hlásit převoz vyšší hotovosti přes hranice
Praha 9. května (ČTK) - Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit vládní novelu zákona proti praní špinavých peněz. Předloha kromě jiného zavádí povinnost hlásit úřadům převoz více než 15.000 eur (asi 380.000 korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Stojí to v usnesení z dnešního jednání výboru. Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Předloha upravuje i některé povinnosti Finančního analytického úřadu. Nyní míří do druhého čtení na plénu Sněmovny. Ministerstvo financí změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy, kteří dosavadní znění normy považovali za nedostatečné. V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10.000 eur (zhruba 254.000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť. Podle expertů Rady Evropy takto omezená regulace vytváří zranitelné místo při boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Novela proto zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí. Další zpřísnění se týká obchodníků s virtuálními aktivy. Nově budou muset při identifikaci klientů získat informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce. Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, které jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů. nlm ptdLiberty Ostrava podala soudu návrh na potvrzení svého restrukturalizačního plánu
Ostrava 9. května (ČTK) - Hutní společnost Liberty Ostrava podala Krajskému soudu v Ostravě návrh na potvrzení svého restrukturalizačního plánu. Vyplývá to z informací zveřejněných na úřední desce soudu. Mluvčí soudu Igor Krajdl řekl ČTK, že věřitelé nyní mají 15 dnů na podání námitek. Poté soud o restrukturalizačním plánu rozhodne. V doplnění návrhu firma mimo jiné uvádí, že má v plánu spustit vysokou pec od 1. ledna 2025 a že od skupiny Liberty dosud dostala v přepočtu téměř 970 milionů korun v surovinách a penězích. Liberty Ostrava je od loňska v problémech. Už delší dobu má potíže platit závazky a od prosince, kdy jí dodavatel Tameh Czech zastavil dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Většina ze zhruba 5000 zaměstnanců huti je od té doby doma. Před věřiteli, kterých je okolo 1300, chrání huť moratorium vyhlášené soudem. Liberty uvedla, že ke konci února eviduje celkové závazky zhruba za 16,4 miliardy korun. Tameh Czech skončil v prosinci v úpadku, což zdůvodnil tím, že mu huť, jeho jediný zákazník, neplatila. Soud a věřitelé schválili jeho reorganizaci. Tameh uvádí, že mu huť dluží přibližně 2,2 miliardy korun, a že je tak jejím největším věřitelem. Věřitelé Liberty ale rozhodovali o vyloučení Tamehu z hlasování o restrukturalizačním plánu a podle Liberty to schválili. Mluvčí Tamehu Patrik Schober už dříve uvedl, že firma proti restrukturalizačnímu plánu Liberty vznese námitku k soudu. Minulý týden Liberty oznámila, že další spolupráci s Tamehem nepředpokládá. V doplnění návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu firma uvedla, že je v pokročilé fázi přípravy nového energetického komplexu, který jí zajistí energie místo Tamehu. 'Podnikatel (Liberty) je připraven učinit finální závazné kroky k zajištění Nového energetického komplexu, jakmile dojde k potvrzení restrukturalizačního plánu soudem a účinnosti restrukturalizačního plánu,' uvedla firma. Liberty má v plánu od 1. ledna 2025 opět spustit vysokou pec, kterou má už déle než půl roku v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje teplo podstatně nižší než při běžném provozu. Firma uvádí, že má vypracováno i dočasné řešení na spuštění vysoké pece během několika měsíců. 'Možnost implementace dočasného řešení podnikatel průběžně vyhodnocuje s ohledem na nákladovost a očekávanou situaci na trhu s ocelí,' uvedla Liberty. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina tento týden řekl, že huť plánuje, že zcela odstaví svou koksovnu, která je v teplém útlumu od prosince. Odstavení koksovny by podle Slaniny bylo nevratné a znamenalo by, že huť bude muset koks nakupovat. Firma uvedla, že zahájila konzultace a technologickou přípravu možného odstavení dvou koksárenských baterií, které povede k dalšímu snížení nákladů o více než milion eur (25 milionů korun) měsíčně. 'V této souvislosti byl podnikatel nucen vyřešit otázku technologie vytápění zemním plynem namísto hutních plynů z koksovny, přičemž za účelem této nezbytné změny technologie již podnikatel investoval částku přibližně 69 milionů korun,' uvedla firma. Liberty uvádí, že je od počátku vedena snahou o obnovení výroby a překonání situace, kdy závod v důsledku zastavení provozu neprodukoval příjmy zajišťující udržitelný provoz. K tomu podle ní směřují i veškeré její kroky v restrukturalizačním řízení. Firma uvedla, že od skupiny Liberty dosud dostala plnění přes 38,7 milionu eur (téměř 970 milionů korun), sestávající ze vstupních surovin v hodnotě přibližně 5,2 milionu eur a peněžních prostředků více než 33,5 milionu eur. Do konce tohoto týdne očekává dalších 2,5 milionu eur (62,5 milionu korun). Tento týden vyšlo najevo, že Liberty minulý měsíc nezaplatila za zaměstnance pojištění. Ivo Štěrba za Liberty sdělil, že během plnění restrukturalizačního plánu a finanční stabilizace podniku se platby mohou krátkodobě zpožďovat. V úterý sdělil, že firma nedoplatky na sociálních odvodech uhradila. vpl gcmPavel povýšil na návrh vlády ředitele BIS Koudelku na generálmajora
Praha 8. května (ČTK) - Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě po roce na návrh vlády povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Brigádním generálem se stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Při příležitosti Dne vítězství hlava státu povýšila dalších 11 vojáků, policistů či hasičů. Šéfa kontrarozvědky Koudelku prezident jmenoval brigádním generálem před rokem. Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman, který byl ke Koudelkovi a BIS silně kritický, obdobnému vládnímu návrhu předtím sedmkrát nevyhověl. Hendrych nastoupil do čela GIBS loni v září. Nahradil Radima Dragouna, kterému v srpnu skončilo pětileté funkční období a současně zvítězil ve výběrovém řízení na pozici olomouckého vrchního státního zástupce. Prezident po ceremoniálu řekl, že jmenování generálem nebo povýšení do vyšší generálské hodnosti je pro každou ženu či muže v uniformě velice prestižním dnem a naplněním dlouhých let práce a přípravy. 'Je ale také výrazem odpovědnosti, odpovědnosti nejenom lidem a entitám, které budete řídit, ale také odpovědnosti k politickému vedení vašich resortů,' řekl generálům. Dodal, že nemyslí osobní loajalitu vůči konkrétním politikům, ale loajalitu vůči zemi a snahu poskytovat jejímu vedení co nejlepší odbornou radu. Prezident také poděkoval manželkám a partnerkám generálů. Koudelka po svém povýšení jménem všech přítomných generálů poděkoval za ocenění práce své a svých podřízených. Dodal, že odpovědnost vysoké funkce posiluje současná složitá bezpečnostní situace související s ruskou agresí proti Ukrajině, útokem teroristické organizace Hamás na Izrael či vzrůstajícím napětím mezi Čínou a Tchaj-wanem. 'Snad každému je jasné, že současná situace je mimořádně složitá a dotýká se nás více, než bychom si přáli,' řekl. Je pak podle něj logické, že se občané obrací na bezpečnostní složky s větší důvěrou a očekáváními než dříve. Do hodnosti brigádního generála ve výslužbě povýšil Pavel na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) bývalého ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Jiřího Růžka. Brigádními generály jmenoval ředitele Sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany Michala Barana, velitele kybernetických sil a informačních operací Radka Haratka, náčelníka štábu Velitelství pro operace Martina Janatku a velitele čtvrté brigády rychlého nasazení Jiřího Líbala. Na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jmenoval prezident brigádními generály šéfa operačního centra policejního prezidia Františka Habadu, ředitele Útvaru speciálních činností policie Milana Černeka, ředitele jihomoravských hasičů Jiřího Pelikána, velitele hasičského útvaru ochrany Pražského hradu Radka Stránského a brigádním generálem ve výslužbě bývalého ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Zemana. Brigádním generálem Pavel také jmenoval Petra Červeného, ředitele Věznice Příbram, a to na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Prezident povyšuje do generálských hodností vojáky, policisty či hasiče dvakrát ročně, a to na den vzniku samostatného Československa 28. října a u příležitosti Dne vítězství 8. května. opm psc ptdRuská diplomacie odmítla zapojení do žhářského útoku na východě Londýna
Moskva 8. května (ČTK) - Ruské ministerstvo zahraničí odmítlo jakýkoliv podíl na březnovém žhářském útoku na východě Londýna. Řekla to dnes mluvčí ministerstva Marija Zacharovová. Britské úřady v souvislosti s incidentem na konci dubna obvinily dva muže, kteří jsou podle nich podezřelí z vazeb na ruské rozvědky, informovala agentura Reuters. Zacharovová řekla, že Moskva taková obvinění považuje za provokaci a že sabotáže proti civilním cílům neprovádí. Británii, na jejímž území se podle britských úřadů Rusko mimo jiné v roce 2018 pokusilo otrávit bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji, Zacharovová obvinila z "informační války" a "protiruské hysterie". Británie v dubnu vznesla obvinění z napojení na ruské zpravodajské služby proti dvěma mužům ze střední Anglie. Dvacetiletý Dylan Earl čelí obvinění z "napomáhání zahraniční zpravodajské službě", dvaadvacetiletý Jake Reeves pak z "přijímání hmotného daru od zahraniční zpravodajské služby". Muži podle obžaloby plánovali útoky na podniky napojené na Ukrajinu. Británie si v souvislosti s tím předvolala ruského velvyslance v Londýně Andreje Kelina. V případu je celkem podezřelých pět lidí, čtyři z nich čelí obvinění ze žhářství. Nyní jsou ve vyšetřovací vazbě, před soudem stanou 10. května. Vztahy mezi Ruskem a Británií byly v neutěšeném stavu již před ruskou invazí na Ukrajinu z února 2022. Pobouření Londýna způsobil zejména útok paralytickou látkou novičok v Salisbury z března 2018, který mířil na bývalého ruského dvojitého agenta Skripala a jeho dceru. Při manipulaci s kontaminovanými předměty se otrávili i další tři Britové, jedna žena zemřela. Britské úřady oznámily, že za útokem stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU, podle zjištění České republiky stejní, kteří byli v roce 2014 podle českých úřadů zapojeni do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Londýn je zároveň významným spojencem Kyjeva, Ukrajině v v bojích proti Rusku poskytuje finanční a vojenskou pomoc. Zacharovová dnes na brífinku rovněž uvedla, že Moskva bude usilovat o spravedlivé a řádné vyšetření výbuchů na plynovodech Nord Stream, kterými Rusko posílalo plyn do Německa a dál do Evropy a které těsně předtím rozšířilo. Své vyšetřování už dříve ukončily Stockholm a Kodaň. Švédsko, Dánsko a Německo zahájily oddělená vyšetřování explozí na plynovodech Nord Stream, exploze nastaly v dánských a švédských vodách. Švédská prokuratura začátkem února uvedla, že nemá pravomoc se záležitostí zabývat. Shromážděné důkazy ale předala německým vyšetřovatelům, kteří na případu dál pracují. Dánské úřady dospěly k závěru, že výbuchy byly úmyslné, případ ale odložily. Moskva ukončení vyšetřování opakovaně kritizuje. Už dříve incident označila za teroristický útok a naznačila, že za ním stojí západní země. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. Loni se v médiích objevily informace, že do sabotáže byla zapojena proukrajinská skupina. Kyjev jakoukoliv spojitost s útokem opakovaně popřel. nim sprVláda bude nadále přispívat 30.000 eury ročně na Cenu Václava Havla
Praha 7. května (ČTK) - Vláda bude v letech 2025 až 2028 nadále každoročně poskytovat dar 30.000 eur (zhruba 750.000 korun) Radě Evropy na Cenu Václava Havla za lidská práva. Návrh ministerstva zahraničí, z jehož rozpočtu peníze poputují, na dnešním zasedání schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání na webu kabinetu. Cenu Václava Havla za lidská práva od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Loni cenu získal turecký disident a filantrop Osman Kavala. Vznik Ceny Václava Havla, která vyzdvihuje mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni, ohlásila Nadace Charty 77 společně s Knihovnou Václava Havla v prosinci 2011, po úmrtí bývalého českého a československého prezidenta. Obě instituce se na udělování ceny později dohodly s Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které udělovalo svou cenu za lidská práva od roku 2007. opm snmMuž z Královéhradecka chtěl investovat do kryptoměn, škoda je 20 milionů korun
Hradec Králové 7. května (ČTK) - Třiašedesátiletý muž z Královéhradecka chtěl investoval do kryptoměn, on a jeho firma postupně přišli celkem téměř o 20 milionů korun. Podvodníci muže nalákali na zhodnocení investované částky. Policie dnes o případu informovala na webu. Podvedený muž jako jednatel firmy měl na svém počítači přístup do svého soukromého účtu i do několika firemních. Muž policistům sdělil, že loni na podzim si všiml na internetu reklamy na investování do obchodu s kryptoměnou. "Klikl na odkaz, kde se zobrazily pokyny pro postup a platební údaje ke vstupnímu poplatku, který uhradil," sdělila policejní mluvčí Iva Kormošová. Pak se nějakou dobu nic nedělo a asi po třech měsících ho kontaktoval člověk ze společnosti zabývající se investováním. Pachatel ho nalákal na zhodnocení investovaných peněz. Podle policie si muž na jeho pokyn nainstaloval program pro vzdálenou správu a měl čekat na kontrolu finančního úřadu. "Po dobu tří měsíců byl ujišťován, že účet, který si založil na kryptoburze, bude po kontrole odblokován a peníze budou moci být přeposlány," uvedla Kormošová. Muž si uvědomil, že není něco v pořádku až po upozornění účetní z jeho firmy, že z firemních účtů zmizely peníze. Přestože okamžitě účty zablokoval, nic už to nebylo platné. "Tím, že zpřístupnil pomocí instalace programu pro vzdálenou správu svůj počítač neznámé osobě, přišel on a jeho firma dohromady o téměř 20 milionů korun, které byly zhruba v 70 transakcích převedeny na různé tuzemské či zahraniční účty," řekla Kormošová. Pachateli hrozí v případě prokázání viny za několik trestných činů až 12 let vězení. Policie vyzývá lidi, aby ve virtuálním prostředí byli maximálně opatrní a nevěřili lákavým nabídkám na zhodnocení financí. "V žádném případě si neinstalujte programy pro vzdálenou správu a nedávejte souhlas s připojením druhé osoby. Nikomu nesdělujte přihlašovací hesla, nepotvrzujte autorizační kódy k vašemu internetovému bankovnictví," dodala Kormošová. ku kšVrchní soud nerozhodl o odvolání firmy NWT, verdikt padne příští týden
Olomouc 7. května (ČTK) - Vrchní soud v Olomouci dnes nerozhodl o odvolání inovační a energetické společnosti NWT proti zamítnutí reorganizačního plánu schváleného věřiteli. Verdikt vrchní soud vyhlásí ve čtvrtek 16. května. Firma NWT na sebe podala insolvenční návrh předloni 12. října, když se dostala do potíží kvůli rostoucím cenám energií, které přeprodávala. Krajský soud v Brně loni v lednu povolil reorganizaci NWT, avšak v říjnu zamítl předložený reorganizační plán schválený věřiteli firmy. Právní zástupce NWT dnes navrhl, aby vrchní soud rozhodnutí krajského soudu změnil nebo ho zrušil a projednávání reorganizačního plánu vrátil zpět do Brna. Připomněl, že firma zaměstnává 130 lidí a za současné nejisté situace může jen těžko rozvíjet své podnikání. Podle právního zástupce Raiffeisenbank reorganizační plán NWT schválily všechny skupiny věřitelů a soud by měl k jejich vůli přihlédnout. Do insolvenčního řízení s NWT přihlásilo 603 věřitelů 618 pohledávek, část z nich ale nebyla uznána. Přihlášené pohledávky dosáhly 1,682 miliardy korun. Reorganizační plán schválilo 100 procent zajištěných a 98 procent nezajištěných věřitelů. Cílem reorganizace je zajistit pokračování provozu zadluženého podniku, aby pomocí restrukturalizačních opatření mohl postupně uspokojit pohledávky věřitelů. Poslední možností řešení úpadku je vyhlášení konkurzu. Soudkyně brněnského krajského soudu Renáta Maixnerová upozornila, že v reorganizačním plánu nejsou řádně uvedené všechny pohledávky za majetkovou podstatou. Měla i další výtky. "Reorganizační plán musí být sestaven tak, aby údaje v něm obsažené věrně zobrazovaly ekonomické a právní možnosti dlužnice. Není tak například vůbec zřejmé, na základě jakých předpokladů vychází plán příjmů z tržeb, s nimiž souvisí i vznik dalších pohledávek za majetkovou podstatou a od nichž se odvíjí úhrada těchto pohledávek, a to jak dosud neuhrazených, tak nově vzniklých," stojí v usnesení. Podle znaleckého posudku by v případě konkurzu zajištění věřitelé získali 226,5 milionu korun a nezajištění 49 milionů korun. Firma upozornila, že při využití reorganizace by nezajištění uživatelé dostali 50 milionů korun. Až do vyhlášení insolvence měla společnost deset divizí. Postupně ukončila činnost divizí pasivní domy, development, marketing a energie, která se věnovala dodávkám elektřiny a zemního plynu. V činnosti pokračovaly divize agro, ICT, elektro, energo, e-business a backoffice. V reorganizačním plánu chtěla NWT dosud fungující divize změnit na samostatné firmy, které konkrétní společnosti odkoupí. Společnosti Elektro Servis, Energo, ICT a Agro za části NWT mají zaplatit od šesti do tří milionů korun. Plán počítal také s prodejem hmotného movitého majetku, pohledávek, duševního vlastnictví, smluvních vztahů a oběžných aktiv nové firmě Boff NWT zhruba za 11 milionů korun. Tato firma měla zároveň odkoupit aktiva NWT za 291 milionů, přičemž jeho závazky měla částečně uhradit a částečně převzít s ručením investičního fondu Ifis. beh kšČína se nabourala do systému britského ministerstva obrany, uvádí Sky News
Londýn/Peking 7. května (ČTK) - Číně se podařilo nabourat do jednoho z počítačových systémů britského ministerstva obrany, únik dat se týkal personálních údajů zaměstnanců, uvedla britská televizní stanice Sky News. Vláda by měla o kybernetickém útoku dnes informovat britské poslance. Kabinet zatím nezmínil jméno konkrétní země, která za útokem stála, podle informací Sky News se však jedná právě o Čínu. Čínský stát má být podle informací médií obviněn ze dvou nebo tří pokusů o hackerský útok na zaměstnance ministerstva obrany. Kybernetický útok byl zaměřen na mzdový systém aktivních pracovníků ve službě ministerstva obrany a některých veteránů. Z velké části byla odhalena jména a bankovní údaje. Konzervativní britský poslanec a bývalý voják Tobias Ellwood televizi Sky News řekl, že Čína se pravděpodobně zaměřovala na zaměstnance s nižšími příjmy, jejichž spolupráci by si mohla zajistit nabídkou peněz. Podle vyjádření čínského velvyslanectví v Londýně je tvrzení Sky News vykonstruované. Čínské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že Peking se rezolutně staví proti všem formám kybernetických útoků a bojuje proti nim. 'Čína odmítá jakékoli snahy zneužít téma kybernetických útoků k politickým cílům a k očerňování jiných zemí,' dodal podle agentury Reuters mluvčí čínské diplomacie. Očekává se, že ministr obrany Grant Shapps dnes vystoupí s prohlášením v Dolní sněmovně a podle BBC předloží 'vícebodový plán', který bude zahrnovat opatření na ochranu zaměstnanců a vojáků, jejichž dat se útok týkal. Ministerstvo doufá, že zaměstnanci nebudou mít obavy o svou bezpečnost, a poskytne jim poradenství a podporu. Napadený systém není podle Sky News součástí centrální počítačové sítě britského ministerstva obrany. Nyní je mimo provoz a byla zahájena jeho kontrola. Britské ministerstvo obrany v předešlých 72 hodinách pracovalo na tom, aby zjistilo rozsah kybernetického útoku. Sky News uvádí, že vyšetřování zatím neprokázalo odcizení citlivých dat. Útok ale může vyvolat otázky, jestli ostatní země budou chtít sdílet své citlivé zpravodajské informace se Spojeným královstvím. Konzervativní poslanec a bývalý voják Iain Duncan Smith, který figuruje na čínském sankčním seznamu, Sky News, řekl, že jde o další příklad toho, proč si musí britská vláda přiznat, že Čína představuje pro Británii systematickou hrozbu. Čínský prezident Si Ťin-pching je nyní na návštěvě Evropy, v pondělí se v Paříži setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Na návštěvu britských ostrovů se nechystá. lcm cht jdČech, který v Bavorsku ukradl pektorál papeže Benedikta XVI., půjde do vězení
Berlín 7. května (zpravodaj ČTK) - Bavorský soud poslal 53letého Čecha za krádež pektorálu někdejšího papeže Benedikta XVI. na dva a půl roku do vězení. Dnes o tom informoval deník Berchtesgadener Anzeiger, podle kterého se náprsní šperk v podobě kříže na řetízku možná brzy vrátí zpět do kostela v bavorském Traunsteinu. Pozlacený kříž zdobený drahokamy ukradl Čech z kostela loni 19. června, sebral rovněž kasičku s drobnými za církevní časopisy. Podle státního zastupitelství při vloupání způsobil na majetku škody za více než 2000 eur (50.000 Kč). Materiální hodnota pektorálu se odhaduje na okolo 1000 eur (25.000 Kč), jeho historická cena je však výrazně vyšší. Obhajoba v této věci zmiňovala částku nejméně 50.000 eur (1,25 milionu Kč). Čech před soudem vypověděl, že nevěděl o hodnotě a významu pektorálu, který byl chráněn pouze plexisklem. Překupník mu za něj nabídnul jen 18 eur (450 Kč), neboť ho považoval za padělek. Za takovou částku mu ho ale Čech odmítl prodat. O skutečné hodnotě se odsouzený dozvěděl později z médií. O pektorálu, který se dosud nenašel, Čech tvrdí, že si ho schoval u známého. "Ten ho ještě musí mít. Je připraven mu zavolat," citoval Berchtesgadener Anzeiger Čechova právníka Michaela Vogela. Ten poznamenal, že jeho klient během posledních deseti měsíců, které strávil ve vazbě, se svým známým nebyl v kontaktu. Muž, který už byl německé policii známý kvůli dřívějším trestným činům, se loni v srpnu sám vydal české policii, která ho zatkla a předala do spolkové republiky. Minulost Čecha zmínila také soudní porota, podle které muž vedl velmi negativní život, neboť páchal kriminální činy po celé Evropě. Aleš Zápotocký zdpPolský soudce požádal v Bělorusku o politický azyl
Varšava/ Minsk 6. května (ČTK) - Soudce varšavského správního soudu Tomasz Szmydt dnes informoval, že v Bělorusku požádal o politický azyl. Vysvětlil to tím, že nesouhlasí s politikou polské vlády. Na tiskové konferenci v Minsku Szmydt podle agentury TASS zároveň oznámil, že na post soudce rezignuje. Szmydt měl podle polského tisku přístup k utajovaným skutečnostem. Jeho útěk do Běloruska prošetřuje tajná služba a prokuratura zahájila vyšetřování podle paragrafu o špionáži. Soudce v Minsku uvedl, že jeho žádost o udělení politického azylu je zatím neoficiální. Uvedl, že "protestuje proti polské vládě, která pod vlivem Spojených států a Británie vede zemi (Polsko) do války", napsal server belsat.eu. V Bělorusku si prý chce odpočinout. Polsko patří k zemím, které nejvíce podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. Bělorusko je spojencem Ruska. Szmydt tvrdí, že k odjezdu do Běloruska byl donucen kvůli tlaku, kterému ve vlasti čelil. Vysvětlil, že se zabýval případy, které se týkaly policie, armády a tajných služeb a prý měl přístup k materiálům různého stupně utajení, včetně těch přísně tajných. Polská média připomínají, že Szmydt je v Polsku známý kvůli svému podílu na aféře týkající se nenávistných útoků na sociálních sítích na soudce, kteří kritizovali změny v soudnictví prosazované v uplynulých letech někdejší vládou národněkonzervativního Práva a spravedlnosti. "Upřímně řeknu, že jsem v šoku," reagoval na informace o Szmydtovu útěku do Běloruska polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski podle portálu onet.pl. "Měli jsme tu kdysi zrádce a vypadá to, že je to podobný případ," dodal. Připomněl tím polského vojáka Emila Czeczka, který v roce 2019 zběhl do Běloruska. Vyšetřovatelé v Minsku v březnu 2022 informovali, že byl nalezený mrtvý ve svém bytě. Polská prokuratura v reakci na soudcovu žádost o azyl v Bělorusku zahájila vyšetřování podle paragrafu o špionáži a tajné služby prověřují, k jakým přísně tajným informacím měl soudce přístup, napsal list Rzeczpospolita. Deník Gazeta Wyborcza na svém webu napsal, že soudce měl přístup k mnoha citlivým a potenciálně cenným informacím. Jako soudce se měl 4. června podílet na rozhodování o odvoláních proti neudělení bezpečnostní prověrky, umožňující přístup k tajným informacích, a to i k tajnostem NATO, Evropské unie a Evropské kosmické agentury. O týden později měl na programu rozpravu ohledně mobilizačních plánů. Soudce může podle deníku představovat "zlatý důl" informací o polských vojácích, úřednících a tajných službách. msk hab vdvFT: Evropské tajné služby varují, že Rusko plánuje sabotáže napříč kontinentem
Londýn 5. května (ČTK) - Tajné služby v různých evropských zemí varují vlády, že Rusko plánuje sabotážní akce napříč kontinentem, napsal dnes list Financial Times (FT). Moskva podle nich začala chystat bombové nebo žhářské útoky a akce namířené proti infrastruktuře na evropském území, a to buď sama nebo prostřednictvím svých spojenců. Nebere přitom v potaz možné civilní oběti, uvedli zástupci tajných služeb. Ruští agenti sice v minulosti takové operace prováděli a mají v posledních letech na svědomí sporadické útoky v Evropě, nyní ale přibývá důkazů, že jejich snahy o přípravu podobných činů nabraly na intenzitě. Zástupci tajných služeb o těchto hrozbách hovoří stále otevřeněji, aby vyburcovali k bdělosti, píší FT. "Vyhodnotili jsme, že riziko státem kontrolovaných sabotážních akcí výrazně vzrostlo," uvedl Thomas Haldenwang, šéf německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, tedy civilní kontrarozvědky. Rusko podle něho nemá zábrany provádět v Evropě útoky, které by potenciálně způsobily velké škody. V Bavorsku byli minulý měsíc zatčeni dva němečtí Rusové pro podezření, že na objednávku z Ruska chystali útoky na vojenské a logistické objekty. V Británii byli nedávno obžalovaní dva muži kvůli tomu, že zapálili sklad s pomocí pro Ukrajinu. Podle britských úřadů pracovali pro ruskou vládu. Ve Švédsku zase bezpečnostní složky vyšetřují vícero případů, kdy vykolejily vlaky, a nevylučují, že by mohlo jít o akty sabotáže. Český ministr dopravy Martin Kupka před měsícem FT řekl, že Rusko podniklo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě a že terčem hackerských útoků byly i České dráhy. Podle estonské služby pro vnitřní bezpečnost má Rusko na svědomí poničení auta ministra vnitra a jednoho novináře. "Jasným závěrem je, že Rusové jednoznačně zesílili své aktivity," řekl Keir Giles z institutu Chatham House. "Nedá se říci, zda je to tím, že do operací nasazují více zdrojů, nebo zda jsou více ledabylí a nechají se chytit, nebo zda se západní kontrarozvědky zlepšily v odhalování a zastavování takových akcí," uvedl. "Ať je to, jak chce, děje se toho hodně," podotkl. Rostoucí obavy, že se Rusko stále více snaží páchat v Evropě škody, přicházejí zároveň s celou sérií obvinění na adresu Moskvy, podle kterých stojí za dezinformačními a hackerskými kampaněmi. V posledních dnech takové obvinění přišlo ze strany Německa a Česka a týkalo se kybernetické aktivity ruských tajných služeb. Nejmenovaný zástupce evropských zpravodajských služeb podle FT řekl, že cílem Ruska je vyvinout co největší tlak napříč Evropou a že ruský prezident Vladimir Putin se o to pokusí na vícero frontách prostřednictvím sabotážních akcí, dezinformací a hackerských útoků. Vzrůstající agrese ze strany ruských tajných služeb podle FT rovněž odráží snahu jejich šéfů napravit si pozici po největším neúspěchu od rozpadu Sovětského svazu. V týdnech po ruském vpádu na Ukrajinu různé země vypověděly přes 600 ruských agentů působících pod diplomatickým krytím, čímž výrazně utrpěla špionážní síť Kremlu na evropském kontinentu. Britský Královský institut ozbrojených sil RUSI nedávno upozornil, že Rusko se svoji přítomnost v Evropě snaží obnovit prostřednictvím svých zástupců. Jde o příslušníky ruské diaspory nebo skupiny organizovaného zločinu, s nimiž Kreml dlouhodobě udržuje vazby. Rusko navíc provedlo strategickou změnu a vytvořilo takzvané výbory pro speciální vliv, které koordinují činnost zpravodajských služeb v každé z vytipovaných zemí. Soustředili se v nich dříve nesystematické aktivity jednotlivých výzvědných služeb a dalších aktérů. S tím, jak Rusko zesiluje své operace v evropských zemích, zvýšily evropské bezpečnostní služby pozornost ohledně možných hrozeb a snaží se odhalit cíle, které jim možná unikly. Takto se objevily otázky kolem doposud nevyjasněného výbuchu v muniční továrně zbrojovky BAE Systems ve Walesu, která dodává munici na Ukrajinu. V roce 2014 byl zničen sklad ve Vrběticích v Česku, kde byly uloženy zbraně určené pro Ukrajinu; později vyšlo najevo, že tam výbušniny nastražili ruští agenti. V pátek vzplanul obří požár v berlínském podniku firmy Diehl, která rovněž posílá vojenskou techniku Kyjevu. "Cílem těchto útoků, kterých jsme zatím byli svědky, je samozřejmě způsobit zmatek a škody, ale dá se jich také využít pro dezinformace. A pak jde rovněž o to, co se díky nim může Rusko naučit, pokud chce skutečně Evropu paralyzovat. Jde o nácvik," říká Giles z Chatham House. hab ankČeské instituce byly cílem kyberútoků skupiny spojované s ruskou GRU
Praha 3. května (ČTK) - Ruskem kontrolovaná skupina APT28, která je spojována s tamní vojenskou tajnou službou GRU, od loňského roku cílila kybernetickými útoky na české instituce. Dnes to oznámilo na svém webu ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Útoky zneužívaly do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) podotkl, že záměrný útok ze strany Ruska měl za cíl vážně ohrozit bezpečnost a stabilitu České republiky. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) Česko zaznamenává zvýšené aktivity Ruska v oblasti kyberútoků a kyberšpionáže již delší dobu, registruje vyšší desítky útoků na infrastrukturu. O většině hrozeb se podle něj veřejnost nedozví, jsou zlikvidovány již v počátcích. Útoky ve spojitosti s APT28 ohlásilo i Německo, odsoudily je Severoatlantická aliance (NATO) i Evropská unie. Podle ministerstva zahraničí skupina dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích. "Česko je opakovanými kybernetickými útoky státních aktérů znepokojeno. Jsme odhodláni na toto neakceptovatelné jednání důrazně reagovat společně s evropskými i mezinárodními partnery," uvedlo ministerstvo zahraničí a vyzvalo Ruskou federaci, aby těchto aktivit zanechala. Podle informací ČTK se útoky dotkly státních úřadů a energetiky. Podle Lipavského měl záměrný útok ze strany Ruska za cíl vážně ohrozit bezpečnost a stabilitu ČR. Není podle něj pochyb o zapojení tajné služby GRU. "Dnes jsme společně s Německem a dalšími státy v EU a NATO odsoudili pokus ruských hackerů o ohrožení našich systémů. Problém byl detekován a vyřešen rychle. Dnes jsme však přistoupili k veřejnému odsouzení konkrétních útočníků," poznamenal. Také podle ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáše Kintra české analýzy jasně ukázaly, že zdrojem kyberútoků vůči českým státním institucím je skupina APT28. Ani podle něj není pochyb o zapojení GRU do její činnosti. Mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha sdělil, že Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňuje na kybernetické útoky ze strany ruských aktérů včetně zpravodajských služeb. V tomto případu potvrdil, že na něm spolupracovalo několik organizací včetně BIS a Vojenského zpravodajství. Dotčené subjekty podle české diplomacie obdržely technická doporučení a nabídku na spolupráci na zvýšení bezpečnostních opatření. Skupiny APT28 se týkala i operace Dying Ember, kterou v lednu vedly Spojené státy. O zapojení Česka do operace informoval v únoru premiér Petr Fiala (ODS). Kvůli kybernetickým útokům spojovaným s Ruskem si dnes Německo předvolalo ruského velvyslance v zemi. Spolkové ministerstvo vnitra uvedlo, že útoky nemířily jen proti vládní sociální demokracii (SPD), ale také proti německým firmám v oblasti logistiky, zbrojení, letectví a výpočetní techniky. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes při návštěvě Austrálie prohlásila, že za loňským hackerským útokem na SPD stála právě skupina APT28. S německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou dnes v Praze jednal její český protějšek Rakušan. Také vicepremiér potvrdil, že kyberútoky způsobuje ruská vojenská rozvědka GRU. Rusko podle Rakušana musí dostat jasný signál, téma chce řešit také na jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Na vyjádření české a německé vlády o kyberútocích podporovaných Ruskem ostře reagovaly NATO i EU. Vývoj podle spojenců ukazuje, že hackerské skupiny se neustále snaží alianci destabilizovat. Už ve čtvrtek večer vyjádřila hluboké znepokojení kvůli přibývajícím ruským kybernetickým útokům Severoatlantická rada, nejvyšší orgán NATO. V prohlášení hovořila o ohrožení bezpečnosti aliančních partnerů. NATO i EU ve svých reakcích uvádějí, že skupina APT28 v minulosti cílila také na instituce či podniky v jejich dalších členských zemích, včetně Slovenska a Polska. Skupina je i podle západních zpravodajců napojena na ruskou vojenskou rozvědku GRU, jíž Spojené státy připisují i snahy o ovlivnění prezidentských voleb v roce 2016. opm rotSaúdskoarabská aktivistka dostala 11 let ve vězení za podporu práv žen
Rijád 1. května (ČTK) - Soud v Saúdské Arábii v zimě tajně odsoudil k 11 letům za mřížemi mladou aktivistku, která na sociálních sítích propagovala lepší postavení žen. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle kterého byla Manahal Otajbíová zatčena za své oblečení a podporu ženských práv. Saúdští představitelé ve svém prohlášení pro Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva potvrdili, že Otajbíová byla 9. ledna odsouzena za to, co saúdská vláda označila za 'teroristické trestné činy“. Otajbíová, která si trest vyslechla při tajném slyšení před protiteroristickým soudem, byla shledána vinnou podle obžaloby související se saúdskoarabským protiteroristickým zákonem, který kriminalizuje používání on-line platforem ke 'zveřejňování zpráv, prohlášení, nepravdivých nebo zlovolných fám nebo podobných informací za účelem spáchání teroristického trestného činu“. Otajbíová, certifikovaná fitness instruktorka a umělkyně, která na svých účtech na sociálních sítích často propagovala lepší postavení žen, byla zatčena v listopadu. Saúdské úřady Otajbíovou obvinily mimo jiné z toho, že pomocí hashtagu #společnostjepřipravena vyzývala k ukončení pravidel mužského poručnictví. Její sestra Fúz byla rovněž obviněna z toho, že nenosí slušné oblečení, ale před svým zatčením stihla ze Saúdské Arábie uprchnout. Další Manahalina sestra, Marjam, je známá obhájkyně ženských práv, která byla v roce 2017 zadržena za protest proti pravidlům poručnictví a nakonec propuštěna. Lidskoprávní organizace Amnesty International a ALQST vyzvaly saúdské úřady k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Otajbíové. 'Tímto rozsudkem saúdské úřady odhalily prázdnotu svých v posledních letech tolik vychvalovaných reforem v oblasti práv žen a prokázaly své mrazivé odhodlání umlčet pokojný nesouhlas,“ uvedla Amnesty International. Obě organizace také poukázaly na ironii v případě Otajbíové: aktivistka byla hlasitou stoupenkyní 'radikálních změn“ korunního prince Muhammada bin Salmána, včetně údajného uvolnění pravidel oblékání pro ženy, a v rozhovoru z roku 2019 uvedla, že se díky princovým prohlášením cítí být svobodná vyjadřovat své názory a nosit, co se jí líbí. O několik let později byla zatčena, protože se na sociálních sítích prezentovala jako mladá a progresivní žena, která miluje fitness, umění, jógu a cestování a zároveň prosazuje práva žen. Podle skupin na ochranu práv byla Otajbíová vystavena tvrdému zacházení, počínaje jejím násilným zmizením na pět měsíců od listopadu 2023 do letošního dubna. Když se jí podařilo znovu navázat kontakt s rodinou, byla podle svých slov držena na samotce a měla zlomenou nohu. Saúdští představitelé tato tvrzení popřeli. Kauza následuje po řadě podobných případů, kdy byly ženy v Saúdské Arábii vystaveny drakonickým trestům za to, že používaly účty na sociálních sítích k vyjádření svého názoru. ban ankIV.
duben
Zakladatel kryptoburzy Binance Changpeng Zhao byl odsouzen na čtyři měsíce
Seattle 30. dubna (ČTK) - Zakladatel a bývalý generální ředitel kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao byl odsouzen ke čtyřem měsícům ve vězení, protože na největší kryptoměnové burze na světě umožnil praní špinavých peněz. Uvedla to agentura AP s odvoláním na rozhodnutí soudu. Prokuratura pro něj původně žádala 36 měsíců. Zhao se v listopadu přiznal, že nepřijal požadovaná opatření proti praní špinavých peněz. Odstoupil z vedení Binance a firma souhlasila se zaplacením urovnání 4,3 miliardy USD (101,4 miliardy Kč). Obžaloba tvrdila, že Zhao se záměrně díval jinam, když lidé prováděli transakce, které podporovaly sexuální zneužívání dětí, nelegální obchod s drogami a terorismus. "Tady jsem selhal," řekl Zhao před vynesením rozsudku. "Svého selhání hluboce lituji a je mi to líto," dodal. Zhao, kanadský podnikatel čínského původu, který je podle počátečních písmen svého jména v branži známý také jako CZ, firmu Binance založil v roce 2017 v Šanghaji a postupně z ní vytvořil nejdůležitější centrum globálního trhu s kryptoměnami. Její hlavní burza Binance.com je největší kryptoměnovou burzou na světě - předloni podle společnosti CryptoCompare zpracovala obchody v hodnotě asi 23 bilionů dolarů. Zhaovi advokáti trvali na tom, že by neměl dostat žádný trest odnětí svobody. Podle státních zástupců však ještě nikdo neporušil zákon o bankovním tajemství v takovém rozsahu jako Zhao. Společnost Binance umožnila podle nich více než 1,5 milionu obchodů s virtuálními měnami v hodnotě téměř 900 milionů USD, které porušovaly sankce USA. irl jrmSoud nepřiznal Žákové 15 milionů za sousoší vystavené ve svatovítské katedrále
Praha 29. dubna (ČTK) - Soud nepřiznal vzdálené příbuzné autorky sousoší svatého Vojtěcha, Radima a Radly Vieře Žákové 15 milionů korun za vystavení díla ve svatovítské katedrále. Zamítl její žalobu proti pražskému arcibiskupství, ve které se kromě vyplacení částky domáhala také zničení díla. Podle soudce Filipa Lišky socha ženě nepatří. Rozsudek není pravomocný, Žáková se proti němu plánuje odvolat. 'Nebylo prokázáno, že žalobkyně disponuje majetkovými právy k tomuto dílu,' prohlásil Liška. Soudce dal za pravdu arcibiskupství, podle kterého sousoší patří Kanceláři prezidenta republiky. Autorce Karle Vobišové Žákové za ni zaplatila Jednota pro dostavbu hlavního chrámu svatého Víta. Organizace získala autorská práva k dílu na základě veřejné soutěže. 'V rámci řízení bylo prokázáno, že sádrový model vznikl na objednávku jednoty v návaznosti na vyhlášenou soutěž,' uvedl Liška. Podle modelu pak byl vytvořen stříbrný odlitek. Žáková tvrdila, že chce peníze k poctě odkazu matky jejího bývalého manžela a autorky sousoší. Plánovala vybudovat její muzeum. Původně žádala 2,7 milionu korun, následně částku navýšila na 15 milionů. Podle ženy socha, která je nyní v katedrále vystavená, není tou, která vyhrála v soutěži jednoty. Náhrobek vznikl podle ní až po rozpuštění organizace. 'To, jak dnes rozhodl soud, je jen výpovědí o tom, jak v této zemi nefungují demokracie a nezávislá justice,' prohlásila Žáková po skončení jednání. Dodala, že další modely sousoší, které má stále doma, nabídne do zahraničí. Podle dřívějšího vyjádření právního zástupce arcibiskupství Jiřího Duky vlastní autorská práva k sousoší Kancelář prezidenta republiky, arcibiskupství je pak majitelem stříbrného odlitku umístěného ve svatovítské katedrále. Odlitek nechalo vytvořit a zaplatit arcibiskupství ještě v době, kdy si myslelo, že vlastníkem práv je nyní už zesnulý bývalý manžel Žákové, který však nikdy žádné peníze nepožadoval. Arcibiskupství podle Duky nabídlo rodině Žákových milion korun jako odměnu za to, že po desetiletí uschovávala sádrovou formu k sousoší. Sousoší svatého Vojtěcha, Radima a Radly bylo v katedrále odhaleno 17. dubna 2018 v době, kdy se do vlasti vracely ostatky kardinála Josefa Berana. Český patron je úzce spjat s pražským arcibiskupstvím. Soutěž vypsanou v roce 1936 vyhrála sochařka Karla Vobišová Žáková (1887 až 1961). V roce 1947 byl model sousoší umístěn do katedrály. Stejně jak byl po nástupu komunistického režimu kardinál Beran internován, tak byl model sousoší v roce 1948 z chrámu odstraněn. Dokončení projektu inicioval kardinál Dominik Duka v roce 2010, kdy ho navštívil syn sochařky Karel Václav Žák a seznámil s návrhem sousoší. Žák v roce 2016 zemřel. ado snmDeutsche Bank si vytvoří rezervu až 1,3 miliardy eur kvůli sporu kolem akvizice
Berlín 27. dubna (ČTK) - Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank si vytvoří rezervu až 1,3 miliardy eur (zhruba 33 miliard Kč) na krytí nákladů souvisejících s vleklým právním sporem ohledně převzetí konkurenta Postbank. Banka dnes upozornila, že tento krok bude mít dopad na její výsledky za čtvrté čtvrtletí i za celý letošní rok. Někteří bývalí akcionáři společnosti Postbank tvrdí, že Deutche Bank měla za převzetí podniku v roce 2010 zaplatit vyšší cenu. Žalobou podanou těmito akcionáři se německá justice zabývá od roku 2011. V pátek tvrzení akcionářů podle tiskové zprávy společnosti Deutsche Bank posuzoval soud v Kolíně nad Rýnem. "Při tomto slyšení soud naznačil, že v pozdějším rozhodnutí může dospět k závěru, že některé části těchto tvrzení jsou opodstatněné," uvedla Deutche Bank. Dodala, že s takovýmto hodnocením nadále nesouhlasí, ale rozhodla se vytvořit si rezervu na krytí případných nákladů. Deutche Bank odhadla, že celkové nároky bývalých akcionářů firmy Postbank včetně úroků by mohly činit zhruba 1,3 miliardy eur. Mluvčí podniku podle agentury Reuters uvedl, že tato částka je stropem pro plánovanou rezervu, o jejíž přesné výši ještě nebylo rozhodnuto. Deutsche Bank tento týden oznámila, že v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o osm procent na 1,3 miliardy eur. Vykázala tak nejvyšší čtvrtletní zisk za více než deset let. Za růstem zisku stály zejména dobré výsledky divize investičního bankovnictví. pmh sprV Gruzii a Lotyšsku zatkli zloděje vzácných knih, kradli i v ČR
Haag 25. dubna (ČTK) - Rozsáhlá evropská policejní akce vedla k zadržení čtyř Gruzínců, kteří z veřejných knihoven po celé Evropě, včetně České republiky, ukradli nejméně 170 vzácných starých knih ruských autorů. Zloději se nejčastěji vydávali za badatele a originály během konzultací vyměnili za zdařilé padělky, uvedla dnes evropská policejní agentura Europol. Na vyšetřování se podílelo i Česko; vyjádření české policie se ČTK snaží získat. Policisté ve středu zasahovali na 27 místech v Gruzii a v Lotyšsku. Kromě zadržení čtyř podezřelých zabavili také více než 150 knih, jejichž původ bude potřeba prověřit. Zadrženým hrozí šest až deset let vězení, píše AFP. V předchozích etapách vyšetřování stejného případu již byli zatčeni tři podezřelí v Estonsku, Francii a Litvě, další dva podezřelí jsou pod soudním dohledem ve Francii. Organizovaná skupina má podle vyšetřovatelů na svědomí krádeže nejméně 170 knih v odhadované ceně 2,5 milionu eur (629 milionů korun). Europol ale zdůrazňuje, že historická hodnota odcizených výtisků je nedocenitelná. Část knih skupina prodala prostřednictvím aukčních síní v Petrohradě a v Moskvě. "V letech 2022 a 2023 se zločinecké skupině podařilo ukrást vzácné knihy z národních a historických knihoven v Česku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Polsku a Švýcarsku. Zloději se zaměřili na vzácné knihy, například na první vydání, především ruských spisovatelů jako Alexandr Puškin nebo Nikolaj Gogol," uvádí Europol. Zloději měli dva způsoby krádeží. Podle prvního scénáře šli do knihovny nejprve takzvaně studovat, přičemž si vzácnou knihu pečlivě změřili a vyfotografovali. Když se na stejné místo vrátili po několika týdnech či měsících, tak vyměnili originál za falzum. Druhá scénář byl prozaičtější - do vytipované knihovny se prostě vloupali. lsa ankStávka justičních pracovníků by byla vážným signálem vládě, uvedl Blažek
Praha 25. dubna (ČTK) - Stávka administrativních pracovníků v justici, kteří si stěžují na nízké platy, by byla vážným signálem vůči vládě. Na dotazy novinářů to dnes uvedl Pavel Blažek (ODS). Věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí. "Běžný občan" by stávku na rozdíl například od stávky popelářů či železničářů nepocítil, řekl ministr s tím, že zpomalování soudních řízení zatím nehrozí. Soudcovská unie minulý týden vzkázala, že případnou stávku podpoří. Podporu personálu dnes vyjádřil i místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun. "Chápu zaměstnance, že nejsou úplně spokojení. Stávka je věc, která by mi příjemná nebyla, nicméně mají na ni samozřejmě právo. Snad k ní nedojde, snad se podaří nají nějaká řešení a také vzájemné pochopení," uvedl Blažek. Krizový scénář pro případ stávky ministerstvo nemá a podle ministra ani mít nemůže. "Kdyby nám stávkovali policisté - což nemohou - tak to opravdu hrozí zhroucením společnosti. Tohle je stávka, která je v podstatě víceméně manifestační, ale je to vážný signál vůči vládě, že to ti lidí myslí vážně," konstatoval. "Zpomalování řízení zatím nehrozí, naše justice funguje dobře. Je ale pravda, že kdyby ten aparát začal hromadně odcházet, tak to samozřejmě ty soudy zbrzdí. Asi jako v nemocnicích: kdyby odešly všechny zdravotní sestry, tak to při vší úctě k lékařům bude znamenat, že se nemocnice zastaví," podotkl ministr. Situace se podle Blažka v jednotlivých regionech liší. "Je pravda, že zejména ve městech, jako je Praha nebo Brno, jsou ty platy prostě nedostatečné," připustil s tím, že u pražského městského soudu je to vážný problém. Blažek uvedl, že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá. O kolik by si zaměstnanci v justici mohli polepšit po aktuálních jednáních, nechtěl konkretizovat. "Byl bych blázen, kdybych řekl jakoukoliv sumu. Bude to záležet na dohodě s ministerstvem financí a na tvorbě příštího státního rozpočtu," poznamenal. Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení svých pracovníků - tedy nikoliv soudců, ale například zapisovatelek či pracovníků IT - dlouhodobě. Místopředseda Nejvyššího soudu Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek. "Ministerstvo financí dohodu plní. Ukazuje se ale to, čeho jsem se bál od začátku: nestačí to," řekl dnes Šuk ČTK a Českému rozhlasu. Situace ohledně justičního personálu podle něj nikdy nebyla tak napjatá - nejzkušenější zaměstnanci odcházejí a reálně hrozí, že některé soudy začnou kvůli personálnímu podstavu kolabovat. Šuk se netají tím, že stávkujícímu personálu by držel z pozice zaměstnavatele palce. "Pokud vstoupí do stávky zaměstnanci klíčoví pro provoz soudu, tak ten soud může doslova zavřít. Nebudou probíhat jednání, třeba ani vazební. Když nám začnou stávkovat IT pracovníci, tak ten soud možná ani nepoběží. Bude to znamenat přinejmenším průtahy, ale může to znamenat taky to, že budeme pouštět lidi z vazby prostě proto, že nebude mít kdo rozhodnout o jejím prodloužení," varoval. Připomněl, že například loni v Chorvatsku stávkovali justiční zaměstnanci poměrně dlouho a úspěšně. Ministerstvo nyní provádí v justici personální audit. "Doufám, že na jeho základě budeme schopni vyjednat více peněz pro justici, protože ukáže to, co říkáme od začátku - že nám chybí kvalifikovaný, dobře zaplacený střední personál," uzavřel Šuk. tep ptdPoslední volební období EP bylo rekordní, poslanci schválili na 450 norem
Štrasburk 25. dubna (zpravodajka ČTK) - Poslední volební období Evropského parlamentu, které začalo v červenci 2019, bylo v mnoha směrech rekordní a náročné. Celkem europoslanci až do posledního plenárního zasedání schválili 359 legislativních spisů. Na poslední předvolební schůzi ve Štrasburku, která začala v pondělí, se jim podle posledních informací podaří odhlasovat okolo devadesáti, konečná čísla ale budou známá až po skončení zasedání dnes odpoledne. Dohromady by to tedy dávalo téměř 450 schválených předpisů. V minulém volebním období (2014 až 2019) jich podle zjištění ČTK bylo schváleno 401. Podle informací Evropského parlamentu zůstávalo ještě před nynějším zasedáním nedořešených 227 legislativních položek, z nichž bylo u 105 dosaženo předběžné dohody s Radou EU, která zastupuje členské státy. Mnohé z těchto legislativních spisů se europoslanci pokusili dokončit právě v posledních čtyřech dnech. Co se stane s těmi zbylými? Legislativní návrhy, jejichž konečnou podobu se nepodařilo schválit do konce volebního období, nebudou muset znovu začít legislativní proces. Podmínkou však je, že europoslanci takové texty alespoň jednou schválili na plénu. Pokud se tak nestane, návrhy zanikají. Po volbách se nicméně sejde takzvaná konference předsedů, kterou tvoří předsednictvo parlamentu a šéfové jednotlivých politických skupin v EP, která může rozhodnout o obnově diskuse nad některými z těchto materiálů. "Konference předsedů tradičně rozhoduje o obnovení veškeré nedokončené legislativní práce. Lze však učinit výjimky, například pro normy, které jsou už zastaralé či u kterých se očekává nový návrh Evropské komise nebo obnovené konzultace s Radou EU," sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení europarlamentu. Výsledek červnových voleb může schvalování norem významně ovlivnit, zejména v případě, že se výrazně změní poměrné zastoupení politických sil v parlamentu. Může se totiž stát, že někteří zpravodajové návrhů neobhájí mandát, budou tedy muset být místo nich vybráni náhradníci. Evropský parlament jedná s Evropskou komisí a zástupci členských států o legislativních návrzích v takzvaných trialozích. Zásluhu na dokončení množství legislativy tak má i současné belgické předsednictví v Radě EU, které právě členské státy zastupuje a které mělo nelehkou roli a velmi omezený čas. Poslední plenární zasedání se sice koná nyní, na konci dubna, ve skutečnosti ale musely být návrhy dojednány daleko dříve. Čas totiž potřebují i právníci a lingvisté, kteří texty předpisů překládají do jazyků unie a takzvaně "čistí". "Před předsednictvím jsme zjistili, že je asi 150 nedokončených norem. Nejdříve jsme se ptali, kolik času máme, řekli nám do 19. února, pro urgentní záležitosti do 15. března. Právě v této omezené době jsme museli stihnout všechna politická rozhodnutí a trialogy," řekl ČTK mluvčí belgického předsednictví Alexandre Brecx. Následně byly vybrány předpisy, jejichž dojednání nebylo naléhavě potřebné, počet se tak snížil na sto. "Pak jsme začali počítat. Pracovní dny, lidi, překladatele, zasedací místnosti, kde se dá jednat. Chtěli jsme zjistit, kolik se toho dá stihnout, protože na každý trialog je potřeba tak 70 lidí. Vyšlo nám z toho asi 70 možností, tedy 70 norem," popsal. Cíl splnili, belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová při hodnocení belgického předsednictví nedávno oznámila, že se podařilo uzavřít 67 legislativních položek. Podle Brecxe se to povedlo i díky tomu, že se jejich experti na vyjednávání připravovali už za předchozích předsednictví, například se účastnili trialogů již za španělského předsednictví v druhé polovině roku 2023. tes jdEuroposlanci schválili přísnější pravidla boje s praním špinavých peněz
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili přísnější pravidla boje proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Mimo jiné stanovují maximální limit platby v hotovosti v celé EU ve výši 10.000 eur (zhruba 252.000 korun). Na nejrizikovější subjekty bude dohlížet nová unijní agentura, Úřad EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA), který bude sídlit ve Frankfurtu nad Mohanem. Balíček se skládá ze směrnice, kterou odsouhlasilo 513 europoslanců, 25 jich bylo proti a 33 se zdrželo, a rovněž ze dvou nařízení. Jedno bylo přijaté 479 hlasy; 61 europoslanců ho nepodpořilo a 32 se hlasování zdrželo. Druhé, které upravuje vznik úřadu AMLA, odsouhlasilo 482 europoslanců, 47 bylo proti a 38 se zdrželo. 'Praní špinavých peněz je nebezpečný zločin, navíc je vždy završením dalších, obvykle velmi vážných zločinů, z nichž špinavé peníze pochází. Nemožnost ´peníze vyprat´ snižuje atraktivitu i těchto zločinů,' uvedl český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, lidovecká frakce EPP), který byl zpravodajem jednoho z návrhů. 'Boj proti praní špinavých peněz dnes ale nezahrnuje jen snahu využívat peníze nabyté z korupce, prodeje drog, či jiné trestné činnosti. Neméně důležité je i omezení možnosti zakrytí skutečných vlastníků, čehož hojně využívají třeba ruští oligarchové. Ruská invaze na Ukrajinu tuto problematiku ještě více zdůraznila, protože ukázala, jak velké slabiny při rozkrývání majetku lidí ze sankčních seznamů máme,' dodal s tím, že pro nelegální peníze a majetky nesmí být v Evropě místo. Součástí dohody je vznik koordinačního Úřadu EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Odpovědnost za boj proti praní špinavých peněz zůstane nadále v rukou členských států, ale AMLA bude monitorovat, podporovat a koordinovat uplatňování předpisů EU v jednotlivých zemích, což má snížit riziko, že některé státy se kvůli své nedostatečné činnosti v této oblasti stanou vstupní branou nelegálních peněz do unie. Niedermayer se podle svých slov snažil, aby sídlo nové agentury bylo v některé menší členské zemi EU. 'Europoslanci s Radou EU ale měli bohužel jiný názor,“ dodal. O sídlo se ucházely i Paříž, Řím, Brusel, Dublin, Riga, Vilnius či Vídeň. Velké riziko podle EU představují mimo jiné profesionální fotbalové kluby a také sportovní agenti, kteří se nově stávají takzvanými povinnými osobami. Budou muset sledovat své zákazníky, monitorovat transakce a ty podezřelé hlásit. 'Vzhledem k tomu, že tento sektor a jeho riziko podléhají velkým rozdílům, členské státy budou mít možnost je ze seznamu odstranit, pokud představují nízké riziko,' uvádí se v nových pravidlech. Evropská komise už v polovině roku 2021 předložila komplexní návrh posílení unijního systému v oblasti boje proti praní špinavých peněz a zamezení financování terorismu. Šlo o reakci na skandály s podezřelými transakcemi v bankách několika států, v posledních letech například Dánska, Estonska, Lucemburska, Španělska či Nizozemska. tes ankOdborníci: Útok na web ČTK mohl cílit na podrytí důvěryhodnosti institucí
Praha 24. dubna (ČTK) - Cílem útočníků při úterním zveřejnění smyšlených textů na zpravodajském webu České noviny (ČN) mohla být podle odborníků, které oslovila ČTK, snaha podrýt důvěryhodnost demokratických institucí a médií. Dezinformací o zmařeném pokusu o atentát na zvoleného slovenského prezidenta Petera Pellegriniho rukou Ukrajince si v úterý všimla i řada ruských médií, přičemž jen některá informují, že šlo o podvrh. Samotný obsah smyšlené zprávy je podle odborníků na dezinformace cílený spíš na ruské než české publikum. Na server České noviny, provozovaný ČTK, umístil v úterý neznámý útočník smyšlené texty, které nepocházely z produkce agentury. Šlo o zprávy v češtině i angličtině o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) zabránila pokusu o atentát na Pellegriniho a následné prohlášení ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ke stejnému tématu. "Útok vnímáme nejen jako pokus šířit dezinformace v neprospěch Ukrajiny, ale také jako krok, jehož cílem bylo oslabení důvěryhodnosti ČTK. Intenzivně pracujeme na vyšetření incidentu, ale i na posílení IT bezpečnosti," uvedl dnes generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele. Analytička z Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová ČTK řekla, že za cíl zveřejnění dezinformací považuje podrývání důvěryhodnosti demokratických institucí, ať už jde o BIS či média. "Akce byla poměrně typická, ale na české poměry vcelku propracovaná. Tím, že byla vybraná ČTK jako důvěryhodný kanál, že těch zpráv bylo více a souvisely spolu, ale také byly napsané poměrně kvalitní češtinou. Jinak ale modus operandi odpovídá," řekla. Útočník podle mluvčí ČTK Martiny Vašíčkové prolomil zabezpečení účtu publikačního systému webu ČN. Zpravodajský servis ČTK, který agentura distribuuje svým klientům, dotčen nebyl. ČTK zprávy z webu obratem odstranila. Odborník na informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ČTK řekl, že cílem zveřejněných textů mohl být pokus potvrdit rozšíření rusofobie mezi Ukrajinci a ospravedlnění ruské agrese na Ukrajině. "Můžeme tu jasně vidět hodnotovou a argumentační linku, která má posloužit Kremlu a jeho politické reprezentaci. Zda ta zpráva byla věrohodná a pravdivá, či nikoliv, je vedlejší," doplnil Gregor, který je součástí poradního sboru premiéra Petra Fialy (ODS). Ani podle Víchové útočníkům nevadí, že texty měly na webu krátkou životnost a agentura upozornila, že nejsou z její produkce. "Ty zprávy si mohou pak žít vlastním životem v různých dalších kanálech," uvedla. Na čtenáře navíc vždy působí víc první informace, než její vyvrácení. "Lidé si většinou zapamatují to první. Navíc pokud se stává často, že čtete zprávy, abyste se pak dozvěděli, že nebyly pravdivé, může to podrývat důvěru v média jako celek. Už neřešíte, co bylo falešné a co pravé, ale může se ve vás budovat nedůvěra v systém médií," vysvětlila. Dezinformace si v úterý všimla i řada ruských médií, přičemž jen některá informují, že šlo o podvrh. Podvrh například převzal list Komsomolskaja pravda, text je s odkazem na ČTK na jeho stránkách bez uvedení na pravou míru stále k dispozici. Zveřejněný je také na stránkách prokremelského média Lenta.ru, kde rovněž chybí vysvětlení, že jde o hackerský útok. Text vydala i ruská agentura TASS. V samostatné zprávě později informovala i o útoku na ČN, původní text je ale stále dostupný na jejím webu, a to bez upozornění, že jde o dezinformaci. Vyjádření ČTK, ale i zprávu útočníků na web umístila i Rossijskaja gazeta. Víchová řekla, že zveřejnění informace se ruským státním médiím sekundárně "do krámu hodí". "Ve chvíli, kdy vidí cokoliv, co by mohlo vytvořit větší chaos a nabourat systém integrity a důvěry, tak toho využijí," řekla. Gregor zmínil, že v Rusku není svobodný mediální prostor, ale dominuje režimní propaganda. "Pro běžného Rusa není v jeho silách dohledat si stránku ČTK a ověřovat si, zda je ta zpráva věrohodná, či nikoliv," uvedl. V českém informačním prostoru se podle něj dezinformace o zmařeném atentátu nepromítne, u ruského publika ale využití najde. ČTK o útoku komunikuje s BIS, Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a policií. Vedoucí oddělení komunikace NÚKIB Marek Vala dnes na dotaz ČTK zopakoval, že úřad ohledně události s agenturou spolupracuje a je připravený poskytnout maximální součinnost. Připomněl, že na webu úřadu je k dispozici doporučený postup, jak požádat NÚKIB o pomoc při případných incidentech. jzf rdm
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.