SEZNAM
PANEL
V.
květen
IV.
duben
Kultura
PŘEHLED ZPRÁV - KULTURA
V.
květen
Příznivci Muchova díla se letos mohou těšit na výstavy jeho fotografií
Moravský Krumlov (Znojemsko) 10. května (ČTK) - Příznivci malíře a fotografa Alfonse Muchy se letos mohou díky iniciativě Muchova stezka těšit na výstavy s názvem Mucha a fotografie: Osobní vize. Jde o třetí pokračování projektu, za kterým stojí Nadace Mucha a obce. Výstavy začaly na šesti místech dnes a potrvají do konce října. K vidění budou na čtyřech místech na jižní Moravě, na zámku Zbiroh na Rokycansku a ve slovenských Piešťanech, řekla ČTK Simona Kordová z Nadace Mucha. Výstava byla dnes slavnostně zahájena na zámku v Moravském Krumlově, kde je také dlouhodobě vystavena Slovanská epopej. Dalšími místy na jižní Moravě jsou také na Znojemsku Hrušovany nad Jevišovkou, na Brněnsku Ivančice a na Blanensku Doubravice nad Svitavou. "Výstavy jsou složeny ze 120 fotografií a dalších 100 objektů, skic či osobních věcí Alfonse Muchy. Každá výstava je však trochu odlišná se vztahem k danému místu. Je to koncipováno i tak, aby si lidé udělali pěkný výlet a objeli si všechny výstavy," řekl Kordová. Všechna zmíněná města a obce jsou součástí Muchovy stezky, jejímž cílem je seznamovat zájemce s Muchovým rozsáhlým výtvarným dílem. Dnes se také podpisem primátorky Markéty Vaňkové (ODS) přidalo k Muchově stezce Brno, i když výstava v něm bude až příští rok. Letos ještě lidé v Brně ve spojitosti s Muchou nic neuvidí. "Mucha v Brně prožil část života, zpíval zde ve sboru," připomněla Kordová. Vaňková také zmínila Muchovo studium na gymnáziu na Slovanském náměstí. I když je Mucha, který zemřel v roce 1939, známý především jako malíř, byl i velmi schopným fotografem. Fotit začal v 80. letech 19. století jako student Akademie výtvarných umění v Mnichově. Výrazně více začal fotit v další dekádě při působení v Paříži, kdy si pořídil vlastní přístroj. "Fotografie se pro něj stala každodenní záležitostí, a to nejen jako dokumentace jeho ateliérových modelů a jako doplněk jeho předběžných skic, ale také k experimentování se světlem a stíny a k prozkoumávání nových pohledů na svět. V tomto období začal Mucha také vytvářet inscenované fotografie pro své knižní ilustrace, kdy jeho přátelé a modelky pózovali jako postavy příběhů," uvedla Kordová. Nadace se stará zhruba o 2500 snímků. Podle Kordové se chce Muchova stezka rozrůstat ideálně o jedno místo každý rok a zmapovat všechna místa, kde Mucha žil či zanechal svůj otisk. V Ivančicích už mají také připraveno vše ke vzniku Evropského centra Alfonse Muchy v jeho rodném domě. "Máme projekt, máme libreto, máme připravený přesun výstavy Vladimíra Menšíka a Kulturního a informačního centra do Besedního domu, ale nemáme peníze. Potřebujeme 60 milionů a intenzivně s krajem i dalšími partnery hledáme možnosti," řekl ČTK starosta Milan Buček (Vančáci). Rád by, aby první návštěvníci mohli centrum navštívit co nejdříve. mei kšVe Veselí nad Moravou stojí nová socha Davida Černého, část místních pobouřila
Veselí nad Moravou (Hodonínsko) 10. května (ČTK) - Vinařství Dog in Dock má ve svém areálu ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku novou sochu psů od umělce Davida Černého. Sousoší stojí nedaleko přístavu Baťova kanálu a část místních pobouřilo, podle nich znázorňuje soulož. Sepsali petici pro odstranění uměleckého díla, dosud ji podepsalo přes 50 lidí. Podle vinařství socha znázorňuje psy při hraní. Přáním ale bylo, aby Černého dílo opět vzbudilo v lidech emoce. ČTK to dnes řekla Eva Boušková z investiční skupiny Trigema, jíž je Dog in Dock součástí. Skupina spolupracuje s umělcem více než osm let. "Baví nás, že se nebojí jít proti zažitým konvencím. Jeho umění dává architektuře duši, hravost a prostor pro fantazii i inspiraci ostatním. Spolupráce s Davidem Černým nás naplňuje, protože ani my nejsme klasické vinařství. Přístav Baťova kanálu tvoří s vinařstvím Dog in Dock místo, kde se snoubí vášeň pro víno, umění a jedinečná lokalita. A to je něco, co Veselí nad Moravou postrádalo," řekla Boušková. Město by mělo být podle ní pyšné, že umělec, uznávaný především v zahraničí, stvořil umělecké dílo právě tam. "Díky tomu má Veselí nad Moravou nyní potenciál stát se celosvětově vyhledávanou turistickou destinací," dodala. Zadáním byl pouze název místa, tedy Dog in Dock (v překladu pes v přístavu). Sousoší vysoké čtyři metry představuje tři psy z ušlechtilé oceli se zrcadlově leštěným povrchem. "Zaujme i díky hravému prvku, kdy z nejrůznějších úhlů pohledu jsou vždy vidět pouze dva psi současně. Dílo má nechávat lidem prostor pro fantazii a vzbuzovat emoce, což jistě plní," řekla Boušková. Část obyvatel považuje sochu za nevkusnou. "Tři psi na sobě, o nichž se dá s jistotou říct, že vzájemně souloží. Už tato nevhodnost by stála sama za vypíchnutí, ale ke všemu se sousoší nachází při samotném vjezdu do Veselí směrem od Brna u silnice 1. třídy I/54," uvedli autoři petice. "Co si tak asi o nás (přijíždějící) budou myslet? A co teprve návštěvníci Baťova kanálu, kterých rok co rok přibývá?" uvedli autoři petice. Podle investiční skupiny je ve veřejném prostoru mnoho uměleckých děl, která nevyvolávají žádné emoce. "A taková jsou pro společnost zbytečná. Umělecké dílo musí vzbuzovat emoce a iniciovat diskusi. Tím může přinést do veřejného prostoru nové perspektivy a podněty k přemýšlení. Diskuse kolem umění může tak pomoci lidem lépe porozumět sobě samým i světu kolem nich a může vést k hlubšímu kulturnímu povědomí a vzájemnému respektu. Co se týče některých komentářů na sociálních médiích a petice za odstranění sochy, je důležité brát v úvahu rozmanitost názorů a respektovat svobodu projevu," doplnila Boušková. Vnímá, že převládají pozitivní názory a samotná skupina je s výsledkem spokojená. Socha přitahuje pozornost a podtrhuje charakter areálu, řekla. Zástupci města sochu ani petici nechtějí komentovat. Mluvčí radnice Olga Svoják na dotazy ČTK odpověděla, že jde o soukromé dílo na soukromém pozemku. klv kšPo Stříbrném domě plánuje Jihlava opravy dalších historických staveb
Jihlava 10. května (ČTK) - Po úspěšném dokončení opravy Stříbrného domu chce Jihlava pokračovat v obnově dalších historických nemovitostí. Příští rok by se mohlo začít pracovat na dalších třech domech v centru města. Odhadovaná cena jejich oprav je přes 100 milionů korun, řekli dnes novinářům zástupci jihlavské radnice. Rekonstrukce Stříbrného domu vyšla na 80 milionů korun, radnice ho slavnostně otevře 15. května. Jedním z domů připravených k opravě je dům Matky Boží 35. Vzniknout by v něm měla zážitková expozice představující život jihlavských obyvatel v 19. století, řekl náměstek primátora Martin Laštovička (KDU-ČSL). Oprava v předpokládané ceně 35 milionů korun by měla začít příští rok zjara. Kromě toho chce město ve stejné době začít za 25 až 30 milionů korun opravovat Bránu Matky Boží. 'Zároveň se v tuto chvíli bavíme i o rekonstrukci (domu) Masarykovo náměstí 18,' dodal primátor Petr Ryška (ODS). Odhadované náklady jsou asi 50 milion korun. Dům chce město využít pro spolkový život ve městě. Sídlit by v něm mohly i dětské skupiny, případně v něm město vybuduje nové učebny základní umělecké školy nebo byty. Stříbrný dům začalo město opravovat na konci roku 2021, jeho vlastníkem je od roku 1907. Na opravu získala radnice 39 milionů z takzvaných norských fondů. Historická stavba v památkové rezervaci bude po otevření sloužit veřejnosti. Vrátí se do ní čajovna, jeho součástí bude expozice s kopiemi unikátních nálezů vyzvednutých při opravě z jímky ve dvorním traktu. Našlo se v ní vybavení středověké mincovny. 'I proto byl dům zpětně pojmenovaný jako Stříbrný,' dodal Laštovička. V domě bude sídlit také městská organizace Brána Jihlavy nebo Centrum dokumentárních filmů. Jeho součástí bude i společenský sál nebo apartmán určený pro mimořádné návštěvy města. Rekonstrukci nejen Stříbrného domu se bude věnovat odborná konference Architektura obnovy. Uskuteční se 16. a 17. května. Vystoupí na ní i autor návrhu opravy Stříbrného domu Marek Štěpán, archeolog Šimon Kochan nebo norská architektka Anne Carlsenová. Program pro veřejnost spojený se slavnostním otevřením domu bude od 17. do 19. května. vkr hjPražská výstava ukazuje přes 30 maleb, kreseb a koláží architekta Davida Vávry
Praha 9. května (ČTK) - Přes 30 maleb, kreseb a koláží nabízí výstava 3x10=31 architekta, malíře, herce a zakladatele divadla Sklep Davida Vávry. Ve třech tematických okruzích se umělec věnuje finskému architektovi Alvaru Aaltovi, detaily z jeho díla zachycuje v kresbách doplněných krátkými básněmi. Koláže sestavil Vávra z časopisů z minulého století a každá se věnuje jiné dekádě. Třetím tematickým okruhem jsou barevná vyobrazení mraků, k jejichž tvorbě Vávru inspirovala báseň Bohuslava Reynka. Návštěvníky dnes výstavou provedl Vávra a doplnil ji komentářem. V první části klubu jsou k vidění obrazy inspirované pracemi architekta Aalta. "Deset důvodů, proč mít rád Alvara Aalta. Jsou to detaily, žádný urbanismus, a jsou z doby, kdy se obrátil k přírodě," řekl Vávra. Koláže, které Vávra tvořil na konci tisíciletí k Silvestru 1999, zachycují jednotlivé dekády minulého století. "Padesátá léta, ten Klement Gottwald tam vykukuje, ale támhle už trsá Elvis," řekl Vávra. Koláži, která se věnuje 70. letům, pak dominují titulní strany časopisu Vlasta, například s Vladimírem Menšíkem. "Pak je pro mě úplný vrchol, časopisy Národní výbory. To byl nejodpornější časopis, ale tak odporný, že byl vlastně krásný. Já jsem v té době měl koláže, které jsem nekolážoval. Jen jsem nalepil stránku a napsal 'Koláže, které kolážoval sám život'. A byl tam třeba předseda KSČ u velkého stolu v zeleném saku a před sebou měl zelené průhledné pravítko. V tom bylo všechno," dodal. V koláži z 90. let je i titulní strana Reflexu, kde je Vávra v roli Alexandra Dubčeka. Kromě děl z tří tematických celků výstava obsahuje také další malby a kresby, které se věnují například Třeboni nebo zahraničním městům, jako jsou Tokio, Porth, Sydney či Sarajevo. Vávra řekl, že v nejbližší době bude vystavovat další díla v Rožďalovicích na Nymbursku. Pro expozici vytvořil sérii o apoštolech. Vávra absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Je také propagátorem architektury, byl spoluautorem a průvodcem televizního dokumentárního cyklu Šumná města. Většina lidí ho zná z prostředí divadla Sklep, které v 70. letech založil spolu s Milanem Šteindlerem. Jako architekt postavil rodinné domy, je autorem rekonstrukcí veřejných staveb, navrhoval vyhlídky, věže, lávky, přestavby kostelů i novostavby modliteben a kapliček. Letos v lednu v Děčíně slavnostně odhalili Vávrův pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. vid rotExpert: AI umění neohrožuje, pokud není jediným cílem umělecké produkce výdělek
Praha 9. května (ČTK) - Pokud umělec vytváří umění primárně s účelem svého finančního obohacení, může vnímat umělou inteligenci (AI) jako riziko, protože mu práci bere. Je důležité si položit otázku, co je to umění a za jakým účelem je produkováno, zda pro peníze nebo lidské obohacení. V rozhovoru, který ČTK zaslala Akademie věd ČR (AV ČR), to uvedl Tomáš Murár z Ústavu dějin umění AV ČR. Pokud se lidé shodnou, že umění vyjadřuje něco, co nelze jinak vyjádřit, to umělá inteligence nezvládne, dodal. 'Ohledně obav jde o podobnou situaci jako v minulosti s příchodem fotografie. Umělci, konkrétně malíři portrétů, měli strach, že přijdou o práci v okamžiku, kdy přicházela fotografie, která je rychlejší, jednodušší a levnější. Koncem 19. století zmizel zájem o portrétní, v podstatě fotografickou malbu. Nicméně došlo k tomu, že portrétní malba se změnila,' řekl Murár. Základní reprezentativní kvality malby převzala fotografie. Umělci byli díky tomu v podstatě uvolněni z této praxe vydělávat peníze. 'Začala se zabývat jinými problémy, například barvy, formy a především vyjádřením vnitřních psychických stavů, které mohou deformovat tvář toho reprezentovaného,' uvedl Murár. Pro historiky umění fotografie znamenala možnost předávat své vědění lépe a dál pomocí fotografií děl ve knihách a podobně. 'Umělá inteligence v současné situaci může dějiny umění obohatit,' míní Murár. Naučit umělou inteligenci rozeznávat a zpracovávat obraz je jedním z nejtěžších úkolů. Například naučit umělou inteligenci rozeznat fotografii psa trvá dlouho, člověk to umí ve dvou letech poměrně automaticky. Navíc není schopná se naučit, co obraz znamená nebo představuje. Může se naučit pouze popsat, co je na obrazu. 'Schopnost umělé inteligence rozeznat, co je na obrazu, je dána, a my už se tím nemusíme zabývat a můžeme se ptát, co obraz znamená, co měl vyjádřit,' řekl Murár. V technických záležitostech je umělá inteligence šikovnější než lidé, ale není schopna posouvat to, co člověk chce poznávat. 'Umělá inteligence nevytváří něco neočekávatelného na rozdíl od člověka. Stejně tak člověk rozumí smyslu uměleckých děl, dívá se na ně a rozumí jim, aniž by to byl schopen verbalizovat. Z toho důvodu smysl díla neumí předat, tím pádem se danou vlastnost nemůže umělá inteligence naučit,' vysvětlil Murár. puz snmVýstava ve Výmaru mapuje rozpolcené vztahy žáků Bauhausu k nacismu
Výmar (Německo) 8. května (zpravodaj ČTK) - Myšlenky a styl význačné německé meziválečné umělecké školy Bauhaus, která se od svého vzniku potýkala s odporem nacionálních socialistů, nezaručovaly imunitu vůči svodům nacistické ideologie. Jak ukazuje dnes otevřená třídílná výstava ve Výmaru, kolébce Bauhausu, mnoho někdejších členů této školy dosáhlo za nacismu úspěšné kariéry. Kurátorka Anke Blümmová v rozhovoru s ČTK řekla, že výstava Bauhaus a nacionální socialismus poprvé podrobně mapuje rozpolcené vztahy bývalých příslušníků Bauhausu k nacismu, čímž zároveň odhaluje i některé nepříjemné perspektivy. Bauhaus nejen v Německu platí za synonymum moderny. Instituce, jejíž existence se prakticky shoduje s trváním takzvané výmarské republiky, tedy meziválečného demokratického Německa, byla od samého vzniku trnem v oku nacionálním socialistům. Kvůli politickému tlaku se škola postupně přestěhovala z Výmaru do Desavy a nakonec do Berlína. 'Chtěli jsme ukázat, že nacionální socialisté nespadli z nebe v roce 1933, ale že už zde působili od roku 1919, obzvláště pak ve Výmaru,' řekla Blümmová. Na fázi existence Bauhausu do roku 1933, kdy se po nástupu nacistů k moci rozpustil, ukazuje v Muzeu nový Výmar první část třídílné výstavy nazvaná Politické zápasy o Bauhaus 1919 - 1933. Přehlídka pokračuje v Muzeu Bauhausu s částí Sejmuto - zabaveno - upraveno a končí v Schillerově muzeu pod titulem Životní cesty za diktatury 1933 - 1945. Všeobecně rozšířené tvrzení, že členové Bauhausu po převzetí moci nacisty emigrovali, aby po roce 1945 na hnutí mohli navázat, není podle Blümmové zcela pravdivé. 'Většina někdejších členů Bauhausu, vycházíme z 900 (z celkových 1400), v Německu po roce 1933 zůstala a dále zde pracovala,' řekla. 'Byli mladí, dobře vzdělaní, v rozkvětu svého života a chtěli pracovat jako grafici, výstavní designéři, keramici, průmysloví designéři, fotografové, architekti, návrháři nábytku, ale také jako umělci, malíři, což také dělali,' řekla Blümmová. Pokud nebyli židovského původu a pokud nevystupovali proti režimu, tak je podle kurátorky nic neohrožovalo. Poznamenala, že někteří byli jako vyučující propuštěni, ale neměli žádný zákaz výkonu povolání. 'Nikdo nebyl poslán do Osvětimi jen kvůli tomu, že patřil k Bauhausu, tam se dostali jako židé nebo kvůli politickému pronásledování,' dodala. Z politických důvodů uteklo z Německa přes 130 členů Bauhausu, dalších 24 jich bylo pronásledováno a režimem zavražděno. Naopak 188 bývalých žáků Bauhausu dobrovolně vstoupilo do nacistické strany NSDAP, 15 se přidalo k útočným oddílům SA a 14 k jednotkám SS. Výstava také podle Blümmové ukazuje nepříjemné perspektivy u některých umělců, kteří se umění v Německu věnovali i po roce 1933. 'Nadále používali moderní metody, ale do uměleckých děl se vplížila propaganda,' řekla. Od nacistických zadavatelů přijímal objednávky třeba grafik Herbert Bayer, který později upadl v nemilost a zemi opustil. Jeho dílo zařadili nacisté do seznamu takzvaného zvrhlého umění. Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout například propagandistické plakáty, které pro nacistický režim vytvořili bývalí žáci Bauhausu. Příkladem je filmový plakát pro nacistický snímek Feuertaufe (Křest ohněm) z roku 1940 oslavující bleskovou válku, který vytvořil grafik Peter Pewas. Ten v polovině 20. let na Bauhausu studoval. Výstava ukazuje také životní cestu grafika a architekta Franze Ehrlicha, kterého nacisté poslali jako politického vězně do koncentračního tábora Buchenwald nedaleko Výmaru. Zde pro velitele tábora Karla Ottu Kocha a jeho ženu Ilse navrhnul dětskou kolébku. Rovněž vypracoval typografický návrh pro nápis Jedem das Seine (Každému, co jeho jest) pro vstupní bránu do koncentračního tábora. Kopie je v rámci výstavy umístěna před vchodem do Schillerova muzea. Po propuštění z Buchenwaldu Ehrlich v táboře zůstal a pracoval v tamní stavební kanceláři jako civilní zaměstnanec SS. Poté pro SS pracoval v Berlíně do roku 1943, kdy byl povolán k wehrmachtu. Co ho k práci SS vedlo, není jasné. 'Možná mu už nezbývala žádná síla. Možná si nedovedl představit, že tisíciletá říše přečká jen pár let,' uvádí katalog k výstavě. S Bauhausem udržovala kontakty i československá avantgarda. Tomu se výstava sice nevěnuje, přesto jde na výstavě několik českých a slovenských stop najít. Jsou to například zmínky o teoretikovi umění Karlu Teigem, který na škole přednášel, česko-německém fotografovi Heinrichu Kochovi, studentovi Bauhausu, nebo o slovenské fotografce Ireně Blühové, která zde rovněž studovala. Nechybí ani německý architekt a poslední ředitel Bauhausu Ludwig Mies van der Rohe, který se podepsal pod brněnskou vilu Tugendhat. Zajímavostí pak je, že Muzeum nový Výmar, kde se jedna z částí výstavy koná, navrhnul český architekt Josef Zítek. Aleš Zápotocký mkaPulitzerovu cenu získali reportéři za odhalení aféry na nejvyšším soudu USA
New York 6. května (ČTK) - Hlavní Pulitzerovu cenu za novinářskou práci - zlatou medaili za veřejnou službu - letos získal investigativní web ProPublica za odhalení, které 'prorazilo tlustou zeď tajemství' kolem darů bohatých podnikatelů členům Nejvyššího soudu USA. Nejvíce cen bylo letos uděleno za zpravodajství z útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října a následnou operaci Izraele v Pásmu Gazy, uvedly tiskové agentury. Deníky The New York Times a The Washington Post byly oceněny po třech Pulitzerových cenách za práci v roce 2023, která sahala od války v Pásmu Gazy po násilí se střelnými zbraněmi, uvedla agentura The Associated Press, jejíž fotoreportéři byli oceněni za pokrytí globální migrace do USA. Zpravodajství z útoku Hamásu na Izrael a jeho následky vyústilo ve dva Pulitzery a zvláštní citaci. Britské The Times vyhrály za textové zpravodajství, oceněné jako 'rozsáhlé a objevné', zatímco agentura Reuters vyhrála svými snímky. Zvláštní citací byli oceněni novináři zabývající se válkou v Gaze. Pulitzerovy ceny se udělovaly v 15 novinářských kategoriích a také v osmi uměleckých kategoriích zaměřených na knihy, hudbu a divadlo. Vítěz kategorie veřejné služby získává zlatou medaili, všichni ostatní vítězové po 15.000 dolarech (asi 646.000 Kč). Pulitzerovy ceny udílí Kolumbijská univerzita v New Yorku a jsou považovány za nejprestižnější americké novinářské ocenění. Jsou pojmenovány po vydavateli novin Josephu Pulitzerovi, který zemřel v roce 1911. Ceny se udělují od roku 1917. Porota vyhlašuje vítěze v 15 novinářských kategoriích, zlatou medaili nicméně udílí jen v jediné, a to za veřejnou službu. Loni hlavní cenu získal tým agentury AP za zpravodajství z obléhaného ukrajinského Mariupolu. msk vdvV Pardubicích začíná archeologická výstava, odhaluje nálezy ze silničních staveb
Pardubice 6. května (ČTK) - Východočeské muzeum v Pardubicích dnes otevřelo výstavu Exit 91/vykopávky. Odhaluje skrytou historii pod 11 silnicemi, archeologové na 91 kilometrech našli více než 200.000 předmětů. Nejzajímavější z nich prezentují v expozici. Novinářům to dnes řekli zástupci muzea. Archeologické výzkumy se v Pardubickém kraji konaly v letech 2017 až 2023 a předcházely silničním stavbám. Lidé na výstavě uvidí nejstarší neolitickou studnu z Ostrova, kterou se experimentální archeologové pokusili dobovými kamennými nástroji znovu vyrobit. Studna je nejstarší datovanou dřevěnou konstrukcí na světě. 'Dendrochronologická analýza zjistila, že dřevo na kůly stavitelé kultury s lineární keramikou pokáceli v zimě roku 5259 před Kristem nebo na jaře roku 5258 před Kristem. Dřevěné desky jsou ale minimálně o tři roky mladší. Jde tak o nejstarší dřevěnou studnu na světě,' řekl vedoucí archeologického oddělení muzea Tomáš Zavoral. Zazáří také výběr šperků, nástrojů a keramických nádob z pohřebiště doby bronzové z Rokytna. Exkluzivní podívanou nabízí i výbava dvou bohatých hrobů z doby stěhování národů ze Slatiňan na Chrudimsku. Archeologové tam našli dva zachovalé hroby muže a ženy. Na poslední cestu byli vypraveni se vzácnými skleněnými nádobami. V hrobě muže se našel i dlouhý jezdecký meč se zbytky zachovalé dřevěné pochvy. Na výstavě je originál i replika meče. Repliku vyrobenou ze svářkového damašku zhotovil mečíř Patrick Bárta. Sám meč konzervoval a prováděl na něm některé z analýz, ty nejdůležitější ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky. Pomáhalo k tomu metalografické zkoumání a CT snímkování. Meč by měl vypadat jako originál. Archeologická výstava zveřejňuje také skleněné nádoby, které do střední Evropy doputovaly ze syrského pobřeží. Část výstavy pak ukazuje práci archeologů a dalších spolupracujících vědních oborů. 'Ukazujeme, co se děje od kopnutí do země přes hledání artefaktů až po různé vědecké metody jejich zkoumání. Představujeme tedy například leteckou archeologii, laserové skenování, detektorový průzkum či analýzu DNA,' řekl ředitel muzea Tomáš Libánek. jlc gcm kšPražské jaro zahájí Berlínští filharmonici, Hrůša povede špičkové operní sólisty
Praha 4. května (ČTK) - Festival Pražské jaro, který od 12. května do 3. června nabídne na pět desítek koncertů, prodal téměř 25.000 vstupenek. Zbývá jich přibližně 15 procent. V Obecním domě festival zahájí Má vlast Bedřicha Smetany v podání Berlínských filharmoniků pod taktovkou šéfdirigenta Kirilla Petrenka. Ambasadorem Roku české hudby na festivalu bude dirigent Jakub Hrůša. Novinkou bude celodenní program pro mladé publikum nazvaný SpringTEEN ve Foru Karlín. ČTK o tom informovala mluvčí festivalu Kateřina Koutná. Prodej vstupenek začal loni 1. listopadu. Na festival je v prodeji přibližně 28.700 vstupenek. Na loňském ročníku Pražského jara průměrná návštěvnost koncertů a doprovodných akcí činila 90 procent a tržby z prodeje vstupenek dosáhly podle pořadatelů akce 25,1 milionu korun. Koncerty, které vzbudily největší pozornost mezi nakupujícími, jsou kromě zahajovacího večera návrat dirigentské legendy Ricccarda Chaillyho s Filharmonickým orchestrem milánské opery La Scala a tři dirigentská vystoupení Jakuba Hrůši. Velký zájem vyvolaly oba koncerty věnované staré hudbě. 'Na festival lze i nyní zakoupit vstupenky na řadu atraktivních koncertů: od adrenalinem nabitých finálových kol soutěže v oboru lesní roh a housle a narozeninového koncertu k 75 letům Soutěže Pražské jaro, přes emocemi protkaný písňový recitál Miah Perssonové, koncert Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu až po oslavu experimentu na Prague Offspring v DOXu,' uvedla Koutná. Dirigent Hrůša na koncertu 18. května povede orchestr Národní akademie Svaté Cecílie, jehož je od roku 2021 hlavním hostujícím dirigentem. Také bude stát v čele koncertního provedení Smetanovy opery Libuše. Na dvou slavnostních večerech 28. a 30. května povede soubor špičkových sólistů v čele s Kateřinou Kněžíkovou a Adamem Plachetkou, Pražským filharmonickým sborem a Českou filharmonii. Rovněž bude jedním z hlavních řečníků konference, kterou Pražské jaro připravuje k Roku české hudby. Při příležitosti zahájení festivalu se uskuteční slavnostní zahájení výstavy Pražské jaro Art Salon. Díla budou vystavena na koncertech v Rudolfinu a Obecním domě. V neděli 26. května kolekci vydraží při 91. aukci Galerie Kodl na Žofíně. Výtěžek bude věnován ve prospěch festivalu Pražské jaro. Díla na téma Smetanovy Mé vlasti různými technikami vytvořili autoři Petr Nikl, Ivan Pinkava, Milan Grygar, Daniel Vlček, Jakub Roztočil a Ira Svobodová. Novému projektu SpringTEEN bude patřit sobota 19. května, která přinese nevšední koncerty i workshopy v prostorách Anežského kláštera a jeho zahrad. Zazní živá hudba, prostor dostanou hudební technologie a na workshopech si zájemci vyzkouší výrobu hudebních nástrojů ze zeleniny nebo krabic od pizzy. Novinku nabídne také Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, ve které se letos soutěží v oborech housle a lesní roh. Již potřetí se stane Klangforum Vídeň rezidenčním ansámblem projektu Prague Offspring, který během jednoho víkendu přinese novinky ze světa současné hudby. Pod vedením dirigenta a skladatele Enna Poppeho uvede ve světové premiéře šest nových děl, která čeští a slovenští skladatelé a skladatelky napsali na objednávku Pražského jara. Na závěrečném koncertu 3. června zazní v provedení České filharmonie vedené Davidem Robertsonem také skladba Superorganisms, kterou zkomponoval Miroslav Srnka. Zvýšený rozpočet festivalu v roce 2024 přesáhne hranici 100 milionů korun. Příjmy z prodeje vstupenek a podpora od mecenášů sdružených v klubu Přátel Pražského jara činí přibližně 20 procent rozpočtu festivalu. Loňský rozpočet akce byl přes 80 milionů korun. jir hjČeská vesnice, České Valašsko i kalich ve znaku, to jsou české stopy v Berlíně
Berlín 3. května (zpravodaj ČTK) - České stopy v Berlíně nejsou jen ve známé České vesnici ve čtvrti Neukölln, ale najít je lze třeba v okolí někdejší Hallské brány či na Postupimském náměstí, kde kdysi spisovatel Franz Kafka navštěvoval vyhlášenou kavárnu Café Josty. Tvář německé metropole spoluutváří také brutalistní budova českého velvyslanectví, která si u Berlíňanů díky výraznému vzhledu vysloužila přezdívku Raumschiff Enterprise podle hvězdné lodi Enterprise ze sci-fi světa Star Treku. České centrum Berlín se proto společně s německou pobočkou agentury CzechTourism rozhodlo, že českou minulost některých berlínských částí ukáže na komentovaných procházkách. Exkurze, které začnou od konce května, povede historička architektury Bettina Güldnerová. Několikahodinová procházka, na kterou se rozhodně vyplatí pohodlné boty, začíná na Postupimském náměstí v centru metropole. 'Tam, na místě těch stavebních buněk, stávala legendární kavárna Café Josty,' ukázala Güldnerová novinářům, které České centrum pozvalo na předpremiérovou ukázku. Z původního Postupimského náměstí, které v meziválečném období pulzovalo městským životem, mnoho nezbylo. Historické budovy zničené při bombardování za druhé světové války byly strženy a na jejich místech stojí novostavby. Místo ale zůstává klíčovou dopravní křižovatkou. 'Člověk si i dnes dokáže představit, jak tudy Franz Kafka přicházel do Café Josty,' řekla Güldnerová. Jak kavárna vypadala, ukázala na historických fotografiích. Pražský německy píšící spisovatel židovského původu, jehož sté výročí úmrtí se letos připomíná, do kavárny mířil z Anhaltského nádraží. To už neexistuje stejně jako budova, ve které Café Josty sídlilo. Z Postupimského nádraží vede prohlídka k české ambasádě, která je jedinečnou ukázkou brutalismu. 'Žádnou podobnou stavbu v Berlíně nenajdete,' řekla Güldnerová. Návštěvníci se od ní mimo jiné dozví, že budovu na prominentní adrese v ulici Wilhelmstrasse navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi a že původně bylo pro výstavbu vybráno jiné místo, a to na sousední parcele v ulici Leipziger Strasse. 'Interiér kombinuje různé materiály, jako jsou dřevo, sklo, beton či textil,' prohlásila historička, která také poukázala na funkčnost vnitřního uspořádání. 'Jsou zde komůrky pro různá rokování, kinosál, prostory pro recepce,' vypočítala. Dovnitř velvyslanectví se ale turisté nedostanou, interiér diplomatické mise totiž není součástí prohlídkového okruhu. Pracovníky ambasády navíc v létě čeká stěhování, protože energeticky náročná budova projde rozsáhlou a několikaletou rekonstrukcí. 'Doufejme, že po sanaci atmosféra místa zůstane nezměněna,' poznamenala Güldnerová. Od velvyslanectví vede prohlídková trasa k někdejšímu Betlémskému kostelu, který byl znám i jako Český betlémský kostel. Původní kostel v roce 1737 daroval tehdejší pruský král Bedřich Vilém I. českým exulantům, kteří kvůli víře prchali ze své vlasti a usazovali se v Berlíně a jeho okolí. Byl vůbec prvním českým kostelem v pozdější německé metropoli a centrem českého života v ní. Evangelický chrám už ale neexistuje. Za druhé světové války byl při bombardování vážně poškozen a zbylé trosky nechaly úřady komunistické Německé demokratické republiky v roce 1963 strhnout. V roce 2012 zde ale vytvořil španělský umělec Juan Garaizabal obří ocelovou konstrukci, kterou zformoval do podoby zmizelého kostela. 'Tento památník je ve skutečné velikosti Betlémského kostela,' uvedla Güldnerová. Další zastávkou je České Valašsko, jak kdysi Berlíňané kolonii českých exulantů na jižním konci Wilhelmstrasse u Hallské brány nazývali. 'Když v roce 1732 dorazila delegace náboženských uprchlíků k Hallské bráně, jednání o přijetí snadné neměla. Král Bedřich Vilém tehdy prohlásil, že nemá žádný zájem o žebráky a že chce jen řemeslníky, aby mu pomohli s rozvojem města,' vysvětlila Güldnerová. Pouť po českých stopách končí v Českém Rixdorfu v Neuköllnu. 'Když dorazila další skupina exulantů, dostali neúrodnou půdu za městem Rixdorf,' řekla o vzniku České vesnice v nynějším Neuköllnu. Zachovaný vesnický ráz je v ostrém kontrastu k metropolitnímu životu. Jen pár kroků od českého osady leží ulice Karl-Marx-Strasse, která je plná každodenního shonu velkoměsta. O tom, jak hluboko se Češi vepsali do dějin Berlína, svědčí i to, že v jednom z polí znaku Neuköllnu, bývalého města Rixdorf, je dodnes husitský kalich. Aleš Zápotocký jrmRožnovské Valašské muzeum v přírodě oslaví příští rok 100 let existence
Rožnov pod Radhoštěm (Vsetínsko) 3. května (ČTK) - Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku se připravuje na oslavy 100. výročí svého založení v příštím roce. Vznikne publikace, budou výstavy a připravuje se seriál o významných osobnostech, které muzeum zakládaly nebo se zasadily o jeho rozvíjení, řekl ČTK ředitel muzea Jindřich Ondruš. O vznik muzea se zasloužili členové rožnovského muzejního spolku, zejména bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi. Již před první světovou válkou předložili plány na přenesení několika roubených staveb do městského parku. Uskutečnit své cíle se jim však podařilo až při přípravách národopisné slavnosti a valašského folklórního festivalu v roce 1925 nazvaného Valašský rok. Prosadili, aby se tyto slavnosti konaly už v areálu nově vzniklého muzea, kam nechali přestěhovat z rožnovského náměstí dva domy z druhé poloviny 18. století a několik drobných staveb. Vznikl tak základ areálu Dřevěné městečko. Blížící se 100. výročí je pro muzeum významné. 'Je to velké a významné výročí a chceme ho důstojně oslavit. Máme sestavenou skupinu, která pracuje už od ledna loňského roku,' uvedl Ondruš. Výstavy připomenou Valašský rok 1925 a jeho přínos pro tradiční lidovou kulturu v Rožnově a okolí. Další výstava bude zaměřená na historii muzea. 'Připravuje se také seriál o významných sbírkových předmětech,' uvedl ředitel. Muzeum chystá také novou pamětní desku sourozenců Jaroňkových a konat se budou společenské akce. Již letos návštěvníci mohou vidět rozkvetlé záhony, které vznikly na základě návrhů Jaroňkových o podobě muzea. 'Jaroňkovi měli své představy, ale nikdy je nerealizovali. Areál nikdy takto vyzdoben nebyl,' uvedla náměstkyně ředitele Lenka Drápalová. Muzeum se rozhodlo připravit záhony s květinovou výzdobou podle návrhů u příležitosti blížícího se výročí. Poprvé záhony rozkvetly letos na jaře. Cílem je, aby květiny kvetly po celou sezonu. 'Snažíme se vyhledávat rostliny, které tady byly i před 100 lety,' uvedla Drápalová. Na jaře rozkvetly tulipány či narcisy, jde také například o slezové růže, různé druhy pivoněk či slunečnice. Valašské muzeum v přírodě patří k nejnavštěvovanějším místům ve Zlínském kraji. Loni skanzen navštívilo přes 305.000 lidí. jmk verV Ostravě je k vidění replika pracovny Jana Kaplického
Ostrava 2. května (ČTK) - V Ostravě je k vidění replika pracovny a studijního prostoru architekta Jana Kaplického. Vznikla v přízemi Multifunkční auly Gong v Dolních Vítkovicích během architektonického a designového festivalu Pulse. Prezidentka Nadačního fondu Kaplicky Centre Eliška Kaplický Fuchsová řekla, že součástí expozice jsou originální věci, které Kaplického při jeho tvorbě obklopovaly. Kaplický byl podle ní vášnivým sběratelem knih. Součástí expozice je hned několik z nich. Stejně tak i architektonické časopisy. 'Je tady i žlutý polštářek, který vlastnoručně ušila Eva Jiřičná,' řekla Kaplický. Zakladatel projektu Pulse Miloš Štěpař dodal, že v Ostravě bude instalace k viděni minimálně do července, možná i do konce roku. Pak se bude stěhovat do Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Tam bude další rok, než vycestuje do světa. V jednání jsou výstavy například ve Varšavě či v Madridu. 'Tato expozice nabízí jedinečnou možnost vstoupit do realistické kopie pracovny Jana Kaplického, obsahující originální zachované prvky včetně pracovního stolu, kompletní knihovny s knihami a časopisy a ikonické sofa. Interiér je věrně inspirován podobou pracovny Jana Kaplického v Londýně spolu s fragmenty z jeho rodné vily na pražské Ořechovce, jako jsou například díla jeho otce Josefa Kaplického,' uvedl Štěpař. Dodal, že součástí expozice Study Room, kterou pro Pulse realizovalo architektonické studio Jakub Cigler Architekti, bude rozsáhlá knihovna. Bude obsahovat sbírku odborných i populárních knih a magazínů s tematikou architektury a designu, lifestylu i módy, které byly pro Kaplického zdrojem poznání i inspirace. Konference a festival Pulse začal v Ostravě dnes a potrvá do pátku. Propojuje tři kreativní obory - architekturu, interiérový a produktový design. Do projektu se zapojili architekti a umělci z pěti zemí střední Evropy. Dorazili z Česka, Polska, Maďarska, Rakouska a Slovenska. Architekt Jan Kaplický se proslavil návrhy, které jsou nepřehlédnutelné i kontroverzní. Často odrážely jeho inspiraci hi-tech architekturou či nejrůznějšími tvary v přírodě. Dlouhá léta v Británii žijící Kaplický své nejznámější stavby zrealizoval právě tam. Ve své domovině příležitost naplno ukázat svůj talent bohužel nedostal. Zemřel náhle 14. ledna 2009 v Praze, shodou okolností v den, kdy se mu narodila dcera. Bylo mu 71 let. dvc hjPřed sto lety začal archeologický výzkum na Vyšehradě, který boří mýty
Praha 2. května (ČTK) - Archeologický výzkum na Vyšehradě, který začal před sto lety 5. května 1924, přinesl objevy evropského významu a zbořil mýty spojené s tímto místem. Například se vyvrátila domněnka, že Vyšehrad, který je o dvě až tři generace mladší než Pražský hrad, s ním nemohl soupeřit o politickou moc. Archeologové přitom odhadují, že více než 80 procent plochy Vyšehradu stále ještě zbývá k prozkoumání. ČTK dnes o tom informoval Archeologický ústav (ARÚ) Akademie věd ČR. 'Díky výzkumu se podařilo dokumentovat, jak Vyšehrad vypadal a jaké stavby se tu nacházely, a zároveň poznávat, jak žili panovníci své doby,' řekl v rozhovoru, jenž akademie poskytla ČTK, archeolog Ladislav Varadzin. Archeologové objevili na Vyšehradě pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů v Čechách nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě. Před deseti lety pomocí sondy archeologové našli apsidu předrománského kostela, čímž potvrdili odhadovaný půdorys jakéhosi trojlistu. Do té doby podle Varadzina odborná veřejnost existenci tak staré a velké stavby vylučovala. 'Takové stavby z Česka z té doby neznáme a jsou neobvyklé. Již známé a podobné stavby z českého prostředí jsou nejen o pár set let mladší, ale také svoji rozlohou menší. Jednalo se o největší centrálu na území západních Slovanů,' uvedl archeolog. Do nálezu přitom držela prvenství rotunda sv. Václava. 'Objevem vznikla u badatelů řada otázek, například proč takto ambiciózní projekt vzniká na Vyšehradě, a nikoli na Pražském hradě. Je proto jasné, že Vyšehrad již v předrománském období sehrával významnou úlohu, a to se snažíme rekonstruovat,' řekl Varadzin. Základy kostela měly plochu zhruba 290 metrů čtverečních. Pro srovnání – tehdejší největší stavba podobného typu v Čechách byla o 40 procent menší. Z pohledu historiků a archeologů zažil Vyšehrad několik vzmachů i pádů. Jedním z nich je podle Varadzina vybudování pevnosti. 'Jedná se o velkou cihlovou hradbu obepínající Vyšehrad. Pevnost sama o sobě byla důležitá pro ochranu Prahy. V té době ale z hlediska politického nebo duchovního významu nesehrává roli v podstatě žádnou,' míní archeolog. O vyzdvižení významu Vyšehradu v současném povědomí se podle něho postaralo 19. století. Z původních památek je na Vyšehradu možné dodnes vidět například románský most, baziliku sv. Vavřince, základy paláců z doby Karla IV. nebo rotundu sv. Martina. 'Je tu ale celá řada věcí, které jsou v podzemí. Například nejstarší královský palác v Čechách, který pravděpodobně postavil Vratislav II., je zasypán,' uvedl archeolog. Na Vyšehradu se nachází velké množství staveb, o kterých nejsou záznamy. 'Je tu mnoho věcí, které ani my archeologové neznáme, ale víme, že tu někde jsou. Potíž je, že nevíme, co tu všechno bylo. Z celé plochy Vyšehradu jsme prozkoumali nějakých 15 procent, přes 80 procent čeká na další generace archeologů,' dodal. Stoleté výročí vyšehradských výzkumů chtějí archeologové oslavit s veřejností. Ve druhé polovině letošního roku připravují v centru Prahy panelovou výstavu a jako součást Archeologického léta a Mezinárodního dne archeologie komentované prohlídky. V Praze bylo loni více než 250 archeologických výzkumů, které provádělo 12 organizací. Praha patří z archeologického hlediska mezi mimořádně exponovaná území od pravěku. puz mhaNově dešifrovaný svitek zřejmě popisuje Platónovy poslední hodiny
Řím 2. května (ČTK) - Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně. Navzdory tomu, že bojoval s horečkou a byl na pokraji smrti, si Platón zachoval dostatek jasné mysli, aby kritizoval hudebnici za nedostatek rytmu, vyplývá z vyprávění na svitku. Dříve se podle vědců mělo za to, že se hudba ztvárněná otrokyní Platónovi líbila. Dešifrovaný text dále naznačuje, že ho pohřbili pravděpodobně v tajné zahradě někdejší akademie v Aténách, kterou sám založil přibližně v roce 387 před naším letopočtem. Dosud se podle vědců vědělo, že byl pohřben v akademii, ale nebylo známo konkrétní místo. Text také naznačuje, že Platóna prodali do otroctví na ostrově Aigina nacházejícího se nedaleko Atén možná už v roce 404 před naším letopočtem, kdy Sparťané ostrov dobyli. Nebo případně v roce 399 před naším letopočtem, krátce po smrti jeho učitele Sókrata, napsal The Guardian. 'Dosud se věřilo, že Platón byl prodán do otroctví v roce 387 před naším letopočtem během svého pobytu na Sicílii na dvoře Dionýsia I. ze Syrakús,' řekl profesor Graziano Ranocchia z Univerzity v Pise, jenž stál v čele týmu dešifrujícího svitek. Ten je podle CNN součástí asi 1800 zuhelnatělých svitků objevených v 18. století v budově Herculanea, o níž se předpokládá, že patřila tchánovi římského vojevůdce a politika Julia Caseara. Odborníci k jeho dešifrování použili umělou inteligenci (AI) společně s technikami, které jim podle nich umožnily přečíst části dříve skrytého textu z částečně zničených papyrů. 'Poprvé jsme byli schopni číst pořadí skrytých písmen z papyrů, které byly zabalené v několika vrstvách a přilepené k sobě,' uvedl Ranocchia, podle něhož schopnost identifikovat tyto vrstvy a virtuálně je přerovnat do původních pozic, aby se obnovila textová posloupnost, představuje významný pokrok ve shromaždování množství informací. Práce je stále v počáteční fázi a plný dopad se projeví až v následujících letech, dodal profesor. Platón žil přibližně v letech 428 nebo 427 až 348 či 347 před naším letopočtem a byl jednou z klíčových postav dějin západní filozofie. Římské město Herculaneum se nacházelo asi 20 kilometrů od antického přístavu Pompeje, který také zničila erupce Vesuvu. ipl jrmRychnovský zámek zahájil sezonu, přišly stovky návštěvníků, více než loni
Rychnov nad Kněžnou 1. května (ČTK) - Zahájení sezony na zámku v Rychnově nad Kněžnou si dnes nenechaly ujít stovky návštěvníků. Areál zámku je ode dneška přístupný celý včetně obou prohlídkových okruhů. Novinkou je také opětovně zpřístupněná zvonice se zvonem Kryštof, který váží 5,6 tuny a v průměru měří 200 centimetrů. Prohlídka opravené zvonice je součástí druhého prohlídkového okruhu, řekli dnes ČTK zástupci zámku. Zámek je dominantou města a je sídlem rodu Kolowratů v Rychnově nad Kněžnou. V budově sídlí krajské Muzeum a galerie Orlických hor. 'Máme velkou radost, že jsme jsme dnes měli čtyřikrát větší návštěvnost než v zahajovací den loni. Snažíme se zámek otevřít lidem, máme ambice být kulturním centrum celého regionu,' uvedla dnes Andrea Kolowrat Krakowská. Rychnovský zámek nabízí se začátkem nové sezony řadu novinek, kromě zrekonstruované zvonice, která je opět přístupná po dvou letech, je nově bezbariérový. Ode dneška je otevřena také zámecká kavárna Café Kolowrat. Zámek chystá na sezonu řadu kulturních akcí, stěžejní bude koncert s podtitulem Souboj klavírů: Ondřej Brzobohatý Ondřej Brousek, který se na prvním nádvoří uskuteční v sobotu 29. června. Koncert je součástí programu Poláčkova léta. V červnu bude v areálu zámku také letní kino, prostory využívají v sezoně i další organizátoři kulturních a společenských akcí. Součástí letního programu zámku budou také noční prohlídky, kdy návštěvníky provede příběhem rodu Kolowratů sama Kolowrat Krakowská. Rychnovský zámek je považován za jeden z největších barokních komplexů východních Čech. Vystavět ho ve druhé polovině 17. století nechal František Karel I. Libštejnský hrabě z Kolowrat. V nedávno opraveném zámeckém areálu je také kostel Nejsvětější Trojice. Rychnovský zámek je spojen také s barokním architektem Janem Blažejem Santini-Aichlem, který je autorem architektonické kompozice rychnovského zámku a pracoval i na projektu kostela. Stavební práce v zámeckém komplexu začaly na konci února 2018 a skončily koncem roku 2022. Archeologové rychnovského Muzea a galerie Orlických hor, které v areálu zámku sídlí, během nich objevili pozůstatky stavby piaristické koleje z 18. století, jejímž autorem byl také Santini-Aichel. ku rdoZemřel někdejší výrazný politik ODS a spisovatel Miroslav Macek, bylo mu 79 let
Praha 1. května (ČTK) - Ve věku 79 let dnes zemřel jeden ze zakladatelů a dlouholetý místopředseda ODS Miroslav Macek. V době rozpadu Československa v roce 1992 byl místopředsedou federální vlády a vedl ministerstvo práce a sociálních věcí. ČTK to sdělila společnost Albatros Media, která vydávala jeho knihy. Macek, známý svými výraznými a často kontroverzními slovy i činy, z aktivní politiky odešel v roce 2001, později byl externím poradcem tehdejšího prezidenta Václava Klause. V posledních letech se věnoval psaní, byl autorem několika detektivek či pokračování románu Saturnin Zdeňka Jirotky. "S velkou lítostí oznamujeme, že po krátké těžké nemoci zemřel dnes 1. května poklidně ve spánku, doma v přítomnosti své milované ženy Petry, kmenový autor společnosti Albatros Media pan Miroslav Macek. Rozloučení proběhne v úzkém rodinném kruhu," uvedla mluvčí vydavatelství Jana Fikotová. Rodina podle ní předem děkuje za projevenou soustrast a zachování soukromí. Smutek nad Mackovým úmrtím a hlubokou soustrast rodině vyjádřil bývalý prezident Klaus, který ODS založil a léta vedl. Jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků označil za politika, který se významně podílel na vzniku polistopadové autentické pravice. "Mirka jsem si nesmírně vážil pro jeho jasné politické myšlení, pro jeho schopnost srozumitelně formulovat své názory a pro jeho přesvědčivé vystupování, kterým uměl strhnout lidi kolem sebe. Mirek byl aktivní, pracovitý člověk mnoha zájmů," uvedl bývalý prezident v prohlášení, které zaslal ČTK. Odešel podle něj nejen významný a talentovaný člověk české polistopadové politiky, ale také všestranně zajímavá osobnost. Klaus připomněl, že kromě několikadílného pokračování Jirotkova Saturnina psal Macek detektivky, překládal Shakespearovy Sonety a rád se věnoval své zahradě. Macka ocenila také strana, kterou spoluzakládal. "Miroslav Macek byl výrazný politik, který ovlivnil směřování České republiky ke svobodě a volnému trhu. Nebál se ostře formulovat své názory a stát si za nimi. I proto bude chybět," uvedla ODS. Miroslav Macek se narodil 7. prosince 1944 v Litomyšli. Absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor stomatologie, dlouhá léta pracoval jako zubař, žil v Zábřehu na Moravě. Do politiky se zapojil hned v listopadu 1989, kdy se angažoval v Občanském fóru, za které byl v lednu 1990 kooptován do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V červnu téhož roku byl pak zvolen poslancem Sněmovny národů. Po rozpadu Občanského fóra se stal jedním ze zakládajících členů ODS a opakovaně, byť s přestávkami, byl jejím místopředsedou až do své rezignace v roce 2001. Ve volbách v červnu 1992 byl opět zvolen poslancem Sněmovny národů FS. Stal se místopředsedou federální vlády a měl na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí. Byl jedním ze zastánců rozdělení Československa. Nejenom uvnitř vlastní strany byl Macek považován za kontroverzní osobu. Političtí odpůrci mu často vyčítali i jeho podnikatelské aktivity, byl spojován zejména s nejasnostmi kolem privatizace Knižního velkoobchodu. V září 2001 přinesla média informaci, že Macek dostal několikamilionovou odměnu za poradenství rakouské Erste Bank při privatizaci České spořitelny. Macek nařčení z nezákonného jednání odmítl, přesto po zveřejnění případu odešel z vedení ODS. Později externě radil Klausovi, věnoval se psaní knih i glosování veřejného života. V květnu roku 2006 na sebe upozornil fackou, kterou uštědřil tehdejšímu ministru zdravotnictví Davidu Rathovi (ČSSD). Důvodem byl Rathův výrok, který naznačoval, že se Macek oženil pro peníze. Podle rozhodnutí soudu se Macek musel později Rathovi omluvit a zaplatit mu 100.000 korun. abz mol rdoIV.
duben
Hrad Velhartice má ve sklepení prohlídkový okruh o ukrytí korunovačních klenotů
Velhartice (Klatovsko) 30. dubna (ČTK) - Nový prohlídkový okruh, který vezme návštěvníky na téměř detektivní středověké pátrání po příběhu tajného převozu a ukrytí českých korunovačních klenotů, zpřístupní od 1. května hrad Velhartice na Klatovsku. Okruh Šumavská klenotnice navíc představí dosud nepřístupné nejstarší prostory hradu pod gotickým jižním palácem. Projekt za 18,8 milionu korun zahrnoval kompletní stavební obnovu sklepních prostor jižního paláce, obnovu kamenné fasády Huertova křídla a vybudování expozice, řekli dnes novinářům památkáři. 'Záměr vybudovat tuto prohlídkovou trasu sahá do let 2016 až 2017, kdy vzniklo první libreto expozice. Mě velmi těší, že se jej po sedmi letech podařilo uskutečnit. Věřím, že netradičně pojatou prohlídkovou trasou, která kombinuje moderní audiovizuální techniku s výkladem průvodce, oslovíme mladou generaci i ty návštěvníky, kteří již Velhartice znají,' řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Šumavská klenotnice vznikala od roku 2022 a návštěvníkům nabízí něco jiného, než na co jsou dosud v památkách zvyklí. Spojuje klíčové momenty historie hradu s moderními technologiemi. 'Prázdné prostory pod jižním palácem nám umožnily realizovat trasu, která by se mohla stát inspirací i pro jiné památkové objekty. V maximální možné míře zachováváme autenticitu prostorů a zároveň využíváme současných možností techniky,' řekl kastelán národní kulturní památky a spoluautor expozice Matěj Mejstřík. Interaktivní prohlídka oživuje příběh tajného převozu a uložení korunovačních klenotů na hradě po husitských válkách. 'Jde o velmi významnou historickou událost spojenou s naším hradem, která není všeobecně známa a nebyla dosud dostatečně probádána ani prezentována. Navíc se jedná o naprosto bezprecedentní záležitost. Nikdy předtím ani potom nebyly české korunovační klenoty neoprávněně převezeny a ukryty na soukromém šlechtickém sídle,' řekl kastelán. Návštěvníci se cestou sklepeními stanou detektivy nebo badateli a z dostupných informací a indicií s pomocí průvodce rekonstruují historické události spojené s převozem pokladu z Karlštejna do Velhartic. Klenoty převezl na Velhartice v polovině 15. století majitel hradu, diplomat a nejvyšší pražský purkrabí a karlštejnský purkrabí Menhart z Hradce, aby je ukryl před Jiřím z Poděbrad. Podrobnosti převozu ani ukrytí na velhartickém hradě nejsou dodnes známé. Součástí expozice jsou archeologické nálezy, kopie dochovaných listin, truhly a schránky k uchování klenotů. Je tu model koně v reálné velikosti, kopie dobových zbraní a další středověké předměty denní potřeby. Za své pátrání jsou návštěvníci odměněni pohledem na korunovační klenoty, které se jim zjeví jako hologram. 'Necháme na návštěvnících, aby sami činili závěry, aby posoudili, zda byly klenoty zachráněny nebo ukradeny. Chceme jim ukázat, že není tak jednoduché posoudit a rozsoudit historické události,' dodal Majestřík. Po hradu Rabí, vzdáleném asi 25 kilometrů, jsou Velhartice druhou nejnavštěvovanější státní památkou v Plzeňském kraji. Loni sem přišlo 44.299 návštěvníků. lap verObraz Toyen Tajemství míst byl vydražen za skoro 50 milionů Kč
Praha 28. dubna (ČTK) - Obraz malířky Toyen z roku 1961 nazvaný Tajemství míst byl dnes v Praze vydražen za 49,6 milionu korun, včetně aukční přirážky. Jde o dosud nejvyšší částku dosaženou v dražbě za dílo z poválečné tvorby Toyen, uvedla galerie European Arts. Temný surrealistický obraz Tajemství míst, jemuž dominuje motiv srdce unášeného dravcem, byl nejdražší položkou dnešní aukce v Obecním domě v Praze. Vyvolávací cena byla 33 milionů korun. Souboj několika dražitelů přímo ze sálu a na telefonu skončil na ceně téměř 50 milionů. Rekord v aukčním prodeji děl Toyen drží její obraz Cirkus, který se v roce 2021 prodal za 79,56 milionu korun. Prvním a dosud jediným majitelem obrazu byl Raymond Borde, spoluautor knih o filmu. Dílo získal prostřednictvím básníka Andrého Bretona přímo od autorky. Obraz byl poprvé a zároveň naposledy vystaven na poslední samostatné výstavě české avantgardní malířky v Paříži v roce 1962. Celkem utratili sběratelé umění na dnešní aukci více než 100 milionů korun. Nového majitele nalezlo 80 procent nabízených položek. K vydraženým dílům patřil například olej Alfonse Muchy nazvaný Portrét dívky s dosaženou cenou 4,340.000 Kč či obraz Václava Špály pojmenovaný Z Korčuly, který se vydražil za 2,728.000 korun. Žebříček deseti nejdráže prodaných obrazů Toyen na aukcích v ČR: Pořadí Název Cena (v milionech Kč), včetně aukční přirážky Rok 1. Cirkus 79,56 2021 2. Piková dáma 78,65 2020 3. Monte Carlo 64,8 2023 4. Samotáři 54 2022 5. Tajemství míst 49,6 2024 6. Serenáda 49 2021 7. Puis, plus tard (Potom, později) 37,44 2023 8. Noční slavnost (Ohňostroj) 36,48 2021 9. Šero v pralese 36 2017 10. Skryt v jejich odrazech 34,7 2022 dto pvl snmV expozici vánočních ozdob v Jablonci přibyly originální výtvory ze sympozia
Jablonec nad Nisou 28. dubna (ČTK) - Stálou expozici vánočních ozdob muzea v Jablonci nad Nisou obohatily originální výtvory ze sympozia, které propojilo sklářské designéry s výrobci vánočních ozdob. Muzeum ho uspořádalo poprvé, konalo se jako součást mezinárodního trienále skla a bižuterie. ČTK to řekla kurátorka sympozia Dagmar Havlíčková. 'Výsledky jsou úžasné. Jsme z toho nadšeni a hlavně jsme rádi, že mají radost jak firmy, tak i designéři samotní,' řekla Havlíčková. Pro premiérový ročník podle ní oslovili tři designérské dvojice Dechem, Illola a Llev a tři firmy Glassor, Irisa a Rautis. 'Jednotliví designéři firmu navštívili, seznámili se s materiálem, který budou moci použít, i s technikami, které budou moci použít, a na základě toho vznikl výsledek, který vidíme,' uvedla kurátorka. V některých případech bylo podle ní nutné jít až na hranici technických možností. To se týká například hvězd a komet vytvořených z dutých perel. Netradiční jsou i geometrické ozdoby, které připomínají lampion či obrácený vánoční stromek, nebo spojené a malované dvojité koule. Sympozia skleněných vánočních ozdob chtějí podle Havlíčkové pořádat v tříletých cyklech. Do konání dalšího zůstanou ozdoby vytvořené při prvním ročníku v expozici nazvané Svět zázraků. Poté je vystřídají díla z dalšího ročníku. Kolekce vánočních ozdob jabloneckého muzea skla a bižuterie je zřejmě největší veřejnou sbírkou svého druhu na světě, která čítá přes 15.000 položek. Zároveň je jednou z nejcennějších částí sbírek muzea. Pozoruhodná je nejen počtem, ale i množstvím vzorů a jejich variací, barev a odstínů, použitých tradičních i moderních dekoračních technik a doplňujících komponentů. knt hjHistorická krajina u plaského kláštera získala prestižní titul Evropské dědictví
Plasy (Plzeňska) 27. dubna (ČTK) - Historická krajina severního Plzeňska v okolí kláštera Plasy získala prestižní označení Evropské dědictví. Evropská komise (EK) rozšířila seznam míst, která mohou užívat značku European Heritage Label (EHL). ČTK to řekl Ivo Kornatovský, ředitel místní akční skupiny Světovina, která sdružuje 77 obcí z okresu Plzeň-sever a z Rokycanska. Kornatovský je vedoucím Centra stavitelského dědictví Národního technického muzea v areálu kláštera v Plasích. V ČR se projektu, zkráceně označovaného Ciserscapes, účastní čtyři klášterní krajiny. Kromě Plas také Velehrad, Vyšší Brod a Žďár nad Sázavou. Komise jednou za dva roky vybírá významná historická místa s mimořádným přínosem k evropské identitě. Na projektu intenzivně pracovalo pět let 17 partnerů - kromě ČR také kláštery z Německa, Rakouska, Polska a Slovinska. Podle Kornatovského dodá značka EHL Plasům a dalším klášterům prestiž a pomůže sehnat dotace. 'Je to jako cena UNESCO,' uvedl. Podle historičky a koordinátorky projektu Radky Ranochové lze v těchto územích nalézt zachovalé soustavy hospodářských dvorů, dědictví lesního hospodářství, rybníků, vinic, sítě cest a poutních míst i drobných sakrálních staveb. V projektu byla realizována také Cisterciácká stezka o délce 6500 kilometrů, která protíná Evropu. Podle Kornatovského byl hlavní iniciátorem a koordinátorem projektu Johann Kalb, bamberský hejtman. 'Původně začal se šesti kláštery, ale protože byl o projekt zájem, tak se v Bamberku rozhodli, že ho udělají pro celou Evropu,' řekl. Plaský klášter a místní instituce byly prvním českým zástupcem při propojování evropských cisterciáckých krajin. 'Vše začalo naším zapojením do vědecké rady v sousedním klášteře Waldsassen, v roce 2018 proběhly putovní výstavy a vědecká konference a teď už několik let spolupracuje 17 evropských klášterů,' uvedla Ranochová. Různorodé klášterní krajiny podle ní vykazují nebývalé množství jednotných prvků. Na dokumentaci a prezentaci okolí Plas se podílejí především MAS Světovina, klášter Plasy a Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. 'Věříme, že značka European Heritage Label pomůže zvýšit povědomí o plaské klášterní krajině v evropském kontextu a potvrdí její kulturní význam v rámci Česka,' řekl Pavel Beneš z Centra baroka v Mariánské Týnici. Čtyři cisterciácké klášterní krajiny v ČR se připojily k českým nositelům EHL, kterými jsou Přemyslovský palác a Arcidiecézní muzeum v Olomouci, Státní zámek Kynžvart a Werkbund Estates - Kolonie moderní architektury v Praze a Brně. Václav Prokš snmVlastivědné muzeum otevřelo výstavu zachycující proměnu Kesslerova obrazu
Olomouc 25. dubna (ČTK) - Vlastivědné muzeum v Olomouci otevřelo výstavu zachycují proměnu 'zapomenutého' obrazu sestry vídeňského malíře Josefa Kesslera Pauline Kesslerové. Původní krásu mu navrátila restaurátorská práce studentky restaurování Markéty Svobodové. Návštěvníci se seznámí nejen s tajemstvím tohoto díla a střípkem minulosti jedné rodiny z Loštic na Šumpersku, ale také objeví charakteristické znaky portrétu 19. století. Novinářům to dnes řekla kurátorka výstavy Michaela Čadilová. Muzeum získalo původně neznámý, silně poškozený obraz s podobiznou mladé dívky v roce 1976, do sbírek si jej pracovníci přivezli ze Šternberka s popisem, že jde o dílo z druhé poloviny 19. století. 'Více jsme nevěděli,' řekla Čadilová. Informace se k portrétu podařilo zjistit až poté, co byl zařazen do výběru děl, která zkoumala skupina vysokoškolských studentů z oboru restaurování a konzervace uměleckých děl Univerzity Pardubice. Tehdy se obraz dostal do rukou Markéty Svobodové. 'Příběh z historie, který se mi v průběhu práce odkrýval, byl neuvěřitelný. Ten pocit není možno přímo popsat, ale cítila jsem se jak v detektivní povídce,' uvedla studentka. Poškozený obraz podrobila restaurátorskému průzkumu a metodám včetně UV, infračervenému a rentgenovému záření. 'Nejzásadnější byl pro nás průzkum v UV záření, který nám pomohl zvýraznit texty na rubové straně i signaturu na lícové straně, což bylo zásadní pro zjištění historie obrazu,' uvedla studentka. Kromě jména autora a datace díla restaurátorka zjistila, že je na něm vyobrazena sestra malíře Josefa Kesslera Pauline, o které dosud nebyly žádné informace. Malíř ji zachytil v jejích 13 letech. Následovalo bádání v matrikách a dohledání malířovy rodiny. I je samotná existence malířovy sestry překvapila. 'Mému tátovi obraz visel odmalička doma a pak všude, kam se stěhovali. Dívce na obrazu říkali tetinka Bušinka, protože si mysleli, že je to autorova teta Libuše. Tato informace se tedy dostala i do monografie, která o slavném předkovi vyšla v Rakousku. Až od restaurátorky jsme se dozvěděli, že to není teta, ale autorova sestra, o které jsme v rodokmenu neměli žádné informace,' uvedl jeden z příbuzných umělce Milan Keslar z Brna. Sestra Pauline se narodila v roce 1837 a žila v Lošticích na Šumpersku, zemřela v roce 1898. Svého bratra, vídeňského malíře náboženských a historických obrazů, přežila o 11 let. Kromě její podoby zachycené ve 13 letech získalo muzeum od rodiny také její portrét, kdy ji malíř vyobrazil o deset let později. Výstava s názvem Sestra otevírá návštěvníkům pohled do objevování starých děl a seznamuje je i se samotnou prací restaurátorů. K vidění jsou na výstavě i další díla, mezi nimi portrét Boženy Němcové od Josefa Vojtěcha Hellicha. Alena Horáková kšV Uměleckoprůmyslovém museu v Praze začíná výstava Český porcelán tří století
Praha 25. dubna (ČTK) - V Uměleckoprůmyslovém museu v Praze dnes začíná výstava Český porcelán tří století. Zájemcům do neděle 8. září přiblíží vývoj porcelánu vyrobeného na území Čech od jeho počátků k dnešku. Výstava v Praze je druhým výstupem společného projektu českých muzeí s německým Porzellanikon – Státním muzeem porcelánu v Selbu a Hohenbergu an der Eger, kde se loni uskutečnila první část věnovaná výhradně českému porcelánu 19. století. Od 13. prosince do 27. dubna příštího roku bude pokračovat v Západočeském muzeu v Plzni, kde šířeji představí tvorbu českého figurálního porcelánu. Expozice v Praze představí ucelenou historii českého a československého porcelánu poprvé z hlediska výtvarného vývoje, tedy prostřednictvím vzhledu porcelánových výrobků typického pro určitá období. Na poměrně malém prostoru provede návštěvníka proměnou tvarů a dekorů stolního i ozdobného porcelánu v různých etapách. Upozorní na zajímavá řešení a významné mezníky. Návštěvníci například na výstavě uvidí nejstarší porcelánový výrobek z Čech, koflík s nápisem Vivat Böhmen z roku 1794, proslulé soupravy pro císaře Ferdinanda I. a hraběte Thuna nebo soupravy a plastiky, které reprezentovaly československý porcelán na EXPO 58 v Bruselu či na XII. Trienále v Miláně v roce 1960. Základním úkolem výstavy je podle autorů upozornit na zručnost modelérů a nadání malířů v minulosti, stejně jako sledovat propojení práce návrhářů a designérů s následnou tovární realizací a velkoprodukcí v nedávné i bezprostřední současnosti. Výstava představuje reprezentativní výběr z produkce proslulých i méně významných porcelánek v Čechách. Nejstarší fázi zastupuje porcelán z Horního Slavkova, Klášterce nad Ohří, Březové či Lokte, z produkce 20. století vystupuje do popředí tvorba porcelánky v Ostrově, v moderním období pak návrhy designérů spolupracujících s Karlovarským porcelánem či autorské práce umělců i studentů činných v keramických ateliérech uměleckoprůmyslových škol. Vedle početně rozsáhlé sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze jsou významnými pracemi zastoupeny sbírky Západočeského muzea v Plzni, Muzea Karlovy Vary, Regionálního muzea v Teplicích, Oblastního muzea v Chomutově či města Lokte. Součástí výstavy je aktivní zóna s tématem stolování a pracovními listy a doprovodný program. jir rdoV předaukční výstavě je obraz Toyen, který je veřejně k vidění po 62 letech
Praha 24. dubna (ČTK) - V pražské galerii European Arts je na předaukční výstavě obraz Toyen Tajemství míst, který je veřejně vystavený po 62 letech. Temný surrealistický obraz s dravcem, který unáší bílé srdce, mohla veřejnost poprvé a naposledy vidět na poslední samostatné výstavě české avantgardní malířky v Paříži v roce 1962. V neděli půjde do dražby, vyvolávací cena obrazu z roku 1961 je 33 milionů korun. Rekord v aukčním prodeji děl Toyen drží její obraz Cirkus, který se v roce 2021 prodal za 79,56 milionu korun. Nedělní aukce nabídne i několik dalších děl, za která budou muset zájemci zaplatit milionové částky. 'Toyen na prahu 60. let dospěla k jedněm z nejpůsobivějších obrazů svého pařížského období: vyznačovaly se promyšlenou světelnou režií, jedinečnou symbolikou, silnou emotivností. Obrazu Tajemství míst vévodí jeden z nejkrásnějších a nejinspirativnějších motivů Toyen, srdce unášeného dravcem, který je tak ojedinělý, že v tak soustředěné podobě se v jejím díle objevuje jen na tomto obraze, stává se ideogramem, jenž by mohl zastoupit celou její tvorbu,' řekl historik umění Karel Srp. Teoretik a historik umění Josef Vojvodík uvedl, že dominantní symbol dravce a srdce vede k romantismu, postromantismu, novoplatónské filozofii 16. století, ale i k Janu Amosi Komenskému. V jeho díle Labyrint světa a ráj srdce dostává Poutník křídla, která mu dávají možnost povznést se k bohu. 'Pozvednutí srdce, srdce, které je unášeno, srdce jako orgán emocionálního vidění. Není náhodné, že Komenský měl emblém vidoucího srdce unášeného křídly. Vidoucí srdce, protože jde o pravé vidění skutečnosti a poznání boha. To je jev, který na obraze zažívá pozoruhodnou proměnu v nějaké zesvětštělé podobě, ale podobě neméně naléhavé a neméně fascinující,' řekl Vojvodík. Aukce, na které se bude dražit Tajemství míst, se uskuteční v Obecním domě v Praze. Kromě obrazu české avantgardní malířky nabídne také například Portrét dívky od Alfonse Muchy s vyvolávací cenou 3,5 milionu korun, tři díla na papíře Františka Kupky, olej Maurice de Vlamincka za 1,8 milionu, olej Václava Špály s vyvolávací cenou 2,2 milionu nebo Všudypřítomné oko Jindřicha Štyrského a koláž Karla Teigeho, jejichž ceny začínají na 1,5 milionu korun. Všechna díla mohou zájemci vidět na předaukční výstavě v prostorách aukčního domu European Arts Investments na Senovážném náměstí. K vidění budou ještě ve čtvrtek, v pátek a sobotu od 10:00 do 18:00. vid snmGalerie v Teplicích ode dneška vystavuje fotografické dílo Jana Saudka
Teplice 24. dubna (ČTK) - Galerii Zahradní dům v Teplicích zaplnily snímky Jana Saudka. Kromě slavné fotografie torza muže s dítětem na hrudi (Život, 1966) si mohou návštěvníci prohlédnout také proslulé akty. ČTK to dnes řekl kurátor výstavy Vladimír Šavel. Instalace Osmaosmdesát plus jedna navazuje názvem nejen na loňskou výstavu v Prostějově, ale i na autorův věk. Saudkovi bude v květnu 89 let. 'Jsou to věci, které jsou chorobně známé, ale i věci, které jsou trošku novější,' uvedl k výběru snímků Šavel. Podotkl, že se Saudek instalace svých snímků v galerii osobně účastnil a podílel se na jejich výběru. Za výběrem děl, která dnes mohla veřejnost poprvé vidět na vernisáži, stojí ale zejména umělcova manželka Pavlína Saudková, řekl kurátor. 'Město k tomu vydalo i takový malý katalog z jeho tvorby,' uvedl Šavel. Dodal, že katalogy s výběrem děl autora nevznikají příliš často. Saudek patří mezi nejznámější tuzemské fotografy, kteří se proslavili i ve světě. Získal mnoho cen a je mimo jiné nositelem francouzského Řádu čestné legie. S nápadem vystavit průřez Saudkovy tvorby v Teplicích oslovila fotografa galerie. 'On potom projevil zájem vystavovat, takže bych řekl, že to bylo vzájemné,' uvedl kurátor, kterého překvapilo, že Saudek nechtěl, aby se prostory kvůli jeho výstavě upravovaly. 'Mistr byl spokojený s tím, jak je to rozdělené a jak to vypadá,' dodal Šavel. Výstava bude přístupná veřejnosti do 22. června. Jan Saudek jako jeden z nejvýznamnějších českých fotografů druhé poloviny 20. století proslul typickým rukopisem kolorovaných fotografií a touhou zobrazovat především ženské tělo, ženy jako takové a vztah mezi mužem a ženou. trs dr
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.