SEZNAM
PANEL
V.
květen
Politika
PŘEHLED ZPRÁV - POLITIKA
V.
květen
Valné shromáždění OSN podpořilo myšlenku palestinského členství, ČR byla proti
New York/Praha 10. května (ČTK) - Valné shromáždění OSN dnes přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok podpořila. Rezoluci odmítlo mimo jiné Česko. Minulý měsíc v Radě bezpečnosti možnost palestinského členství ve světové organizaci vetovaly Spojené státy. Na zasedání Valného shromáždění se dnes pro dokument vyslovilo 143 zemí, 25 se zdrželo a proti vedle České republiky hlasovalo dalších osm států. Palestině, která má v OSN status pozorovatelské země, text také přiznává nová práva jako například možnost vstoupit do dalších orgánů OSN, uvádějí světová média. Změna začne platit v příštím zasedacím období Valného shromáždění, které začíná v září. Palestinci poté budou moci sami předkládat návrhy a pozměňovací návrhy, na což zatím potřebují spolupráci jiné země, uvedla televize France 24. Stále však nebudou moci hlasovat nebo se stát členem RB OSN. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac posílení pravomocí označil za odměnu pro palestinské teroristické hnutí Hamás, s nímž Izrael poslední měsíce válčí v Pásmu Gazy. Stanovisko Valného shromáždění označil za absurdní, uvedla agentura Reuters. Proti návrhu byly kromě Česka a Izraele ještě Argentina, Maďarsko, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua Nová Guinea a USA. Při hlasování se zdržela řada evropských zemí včetně Rakouska, Německa, Itálie či Ukrajiny, myšlenku palestinského členství naopak podpořily Čína, Rusko, Indie nebo také Slovensko. Aby se Palestina mohla stát 194. členem OSN, musela by návrh na přijetí nejprve schválit Rada bezpečnosti. V dubnu takový návrh získal podporu 12 z 15 členů tohoto orgánu; Spojené státy jako jeden z pěti stálých členů s právem veta jej ovšem odmítly, Británie a Švýcarsko se zdržely. Tento výsledek přivítal Izrael, zatímco palestinská samospráva se sídlem na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu jej odsoudila. Palestinci o členství v OSN usilují dlouhodobě, pozici pozorovatele získali v roce 2012. O nové projednání otázky samospráva požádala na začátku dubna. Krok přišel v době zvýšeného napětí na Západním břehu v souvislosti s postupujícím budováním židovským osad, jakož i s válkou Izraele a Hamásu v Pásmu Gazy, které je další součástí plánovaného palestinského státu. Jeho vytvoření nehledě na výsledek dnešního hlasování podporují také USA a Česko. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se ale dnes přijatá rezoluce pokouší obejít zavedené postupy pro přijímání nových členů do OSN. 'To je v rozporu se záměrem Charty OSN, a proto Česko nemohlo rezoluci podpořit,' uvedl šéf české diplomacie v prohlášení zaslaném ČTK. Podle Charty OSN potenciální noví členové musí být 'mírumilovným' subjektem. Agentura AP poznamenala, že tento výraz před dnešním hlasováním z rezoluce vypadl. Text nicméně vyzývá Radu bezpečnosti, aby palestinské členství přehodnotila a postavila se k němu kladně. Pokud by 15členný orgán o věci v brzké době hlasoval znovu, výsledek by byl nejspíše stejný jako v dubnu, napsala agentura Reuters. Washington aktuálně odmítá uznání palestinského státu v jiné podobě než formou bilaterální dohody Palestinců s Izraelem. A současná vláda židovského státu vznik suverénní Palestiny jednoznačně odmítá. Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás uvedl, že bude nadále o plnohodnotné členství v OSN usilovat. Výsledek dnešního hlasování podle něj ukazuje, že svět je na straně Palestinců a proti izraelské okupaci. lex opm ankRakouská pravicově populistická FPÖ chce v eurovolbách dvojnásobek poslanců
Vídeň 10. května (zvláštní zpravodaj ČTK) - V červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) se v Rakousku rýsuje vítězství Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Je tak pravděpodobné, že tato alpská republika přispěje k všeobecně očekávanému posílení euroskeptického, protiimigračního až krajně pravicového proudu v unijním parlamentu. Strana, která je podle předvolebních průzkumů favoritem voleb, dnes ve vídeňském nákupním centru Lugner City zahájila ostrou fázi své předvolební kampaně - s ambicí zdvojnásobit počet svých europoslanců. Hlučný aplaus v atriu uprostřed známého nákupního centra zazníval při každém ostřejším vystoupení kandidátů FPÖ pro volby do EP na adresu migrantů – zazněla i slova o 'islamistické sebrance', 'klimaterorismu' EU nebo údajné snaze konkurenčních stran či Evropské unie 'zatahovat' Rakousko do války. Volební lídr strany Harald Vilimsky vyjádřil přesvědčení, že FPÖ přinejmenším zdvojnásobí své zastoupení v Evropském parlamentu ze současných tří poslanců na šest, což je podle průzkumů docela pravděpodobné. 'To nám ukazuje, že se svými tématy trefujeme do nálady rakouských obyvatel lépe než ostatní,' řekl lídr kandidátky FPÖ. Dobrou náladu ještě podpořila skutečnost, že příznivci strany dnes na akci FPÖ dostávali pivo a frankfurtské párky zdarma. K tomu vyhrávala populární kapela John Otti Band, která je známá nejen svou podporou FPÖ, ale i skotačivými interpretacemi německojazyčných šlágrů i songů slavných anglosaských popových a rockových skupin. Lidé, kteří zaplnili prostor pod prosklenou kupolí, se nepřišli jen občerstvit, přišli z přesvědčení. 'FPÖ volím už léta. Je to v současnosti bohužel jediná strana, která říká pravdu a i za ní stojí,' řekl ČTK pětašedesátiletý příznivec strany Herald Pipek. 'Nejdůležitější je, aby si Rakousko zachovalo svou neutralitu a aby naše peníze byly utráceny ve prospěch vlastních občanů,' dodal. Odmítl přitom, že by FPÖ byla v některých ohledech příliš radikální. 'V každé straně je více nebo méně radikálních lidí, ale my jsme většinově umírnění. Jenom říkáme, že nejdříve se musíme postarat o naše občany, kteří tady pracují a platí daně, a pak, z toho, co zůstane, vynaložit na ostatní – ale jen ty, kteří se chtějí integrovat. Třeba uprchlíky před válkou na Ukrajině tady vidíme rádi, ale ti se chtějí po čase zase vrátit domů,' řekl důchodce. FPÖ jde do voleb s kontroverzní rétorikou. Tradičně ostře se vymezuje proti migrační politice EU, proti takzvané Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) a nejnověji se stala nejzarytějším ochráncem tradiční rakouské neutrality. Nejnověji vyvolala protest ukrajinského velvyslanectví ve Vídni proti předvolebnímu plakátu s kresbou ukrajinského prezidenta Volodymara Zelenského v objetí s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou a hlavním předvolebním sloganem FPÖ 'Zastavit šílenství EU', doplněným hesly o zatahování do války či 'ekokomunismu'. Tyto plakáty byly k vidění i na dnešní akci v Lugner City. FPÖ se dostala poprvé do čela průzkumů v polovině listopadu 2022, kdy vystřídala sociálnědemokratickou stranu (SPÖ), i po řadě skandálů a vnitrostranických rozkolů. Ještě za první vlny koronavirové pandemie se přitom pohybovala až na čtvrtém místě s podporou jen těsně převyšující deset procent. V Rakousku soupeří o 20 europoslaneckých mandátů sedm politických stran, přičemž jen pět má reálnou šanci, a takřka jistotu, že v něm budou mít své zástupce. Straně FPÖ průzkumy slibují šest křesel proti třem vzešlých z voleb v roce 2019, SPÖ by mohla zůstat na pěti, lidovci (ÖVP) kancléře Karla Nehammera se budou muset spokojit se čtyřmi až pěti proti dosavadním sedmi. Liberální NEOS, kteří teď mají jednoho europoslance, by si mohli o jeden či dva mandáty polepšit, zatímco Zelení pravděpodobně oslabí ze tří na dva. Zdeněk Polák sprIzrael pokračuje v operaci u Rafáhu, USA pohrozily zastavení dodávek munice
Gaza/Washington 9. května (ČTK) - Izraelská armáda dnes třetím dnem pokračovala v operaci v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kam od začátku války loni v říjnu utekla většina obyvatel tohoto palestinského území ovládaného hnutím Hamás. Cílem operace je podle Izraele úplné zničení Hamásu, což dnes ale zpochybnil i Bílý dům. Spojené státy také oznámily, že zastaví dodávky některé munice Izraeli, pokud operaci rozšíří i do města Rafáh. V Káhiře skončilo opět bez posunu k dohodě další, dvoudenní kolo jednání o příměří, které mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovávají USA, Katar a Egypt. Mluvčí Bílého domu John Kirby dnes uvedl, že Spojené státy sdílejí s Izraelem cíl porazit hnutí Hamás, ale nedomnívají se, že by rozsáhlý útok na město Rafáh vedl k naplnění tohoto cíle. Podle Kirbyho by USA preferovaly, kdyby se Izrael zaměřil na jednotlivé lídry Hamásu. Izrael v pondělí začal vyzývat civilisty ve východní části Rafáhu, aby odešli k pobřeží, kde je podle izraelské armády "bezpečná humanitární zóna". Podle úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA ale tato oblast už není schopna pojmout další uprchlíky a lidé tam přežívají v nuzných podmínkách. Část této oblasti, kam se mají civilisté přesunout, je i v Chán Júnisu, který je zničený masivním bombardováním a boji z předchozích měsíců. Podle UNRWA uposlechlo výzvu k evakuaci a Rafáh od pondělí opustilo na 80.000 lidí, izraelská armáda počet odhadla na 150.000. Izraelská armáda dnes také oznámila, že neplánuje rozšířit pondělní evakuační pokyn na další oblasti Rafáhu. Boje izraelské armády s Hamásem i dnes pokračovaly také v dalších částech Pásma Gazy, mimo jiné na severu ve městě Gaza. Před rozsáhlou operací v Rafáhu, který Izrael už řadu měsíců bombarduje, ač ne tak intenzivně jako ostatní částí Pásma Gazy, několik měsíců varují i Spojené státy. Prezident Joe Biden v noci na dnešek stanici CNN řekl, že pokud Izrael vstoupí do Rafáhu, což ještě neudělal, nebudou mu USA dodávat další pumy ani dělostřeleckou munici, ale jen munici obrannou. Izraelská operace v okolí Rafáhu, kde vojáci zatím nevstupují do obydlených oblastí města, zhoršila už tak katastrofální humanitární situaci. Izraelská armáda totiž v úterý obsadila i hlavní přechod, jímž se do Pásma Gazy dostávala pomoc, a to přechod Rafáh z Egypta, a zatím ho zavřela. Od neděle je kvůli útoku Hamásu zavřený i nedaleký přechod Kerem Šalom z Izraele, ačkoliv Izrael tvrdí, že ho ve středu otevřel. Úřad OSN ale dnes uvedl, že touto cestou nedorazila tento týden žádná pomoc, a Bílý dům uvedl, že Kerem Šalom je "technicky" otevřený, ale pomoc se jím do Gazy nedostává. Podle mezinárodních organizací tak tento týden do Pásma Gazy nedorazila skoro žádná humanitární pomoc. Dnes z Kypru vyplula americká nákladní loď, která veze pomoc pro Gazu a která by měla využít provizorní molo postavené americkou armádou. Jeho umístění u pobřeží Gazy ale zatím blokují špatné povětrnostní podmínky. Válka v Pásmu Gazy začala loni 7. října teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili téměř 1200 lidí a více než 250 osob unesli do Gazy. Zhruba polovinu propustil Hamás koncem listopadu během dosud jediného příměří a na 130 osob stále zadržuje, několik desítek unesených zřejmě v zajetí zemřelo. Izraelská odveta spočívající zejména v masivním bombardování si v Pásmu Gazy vyžádala podle tamních úřadu ovládaných Hamásem od října nejméně 34.900 obětí z řad Palestinců. Některé země se domnívají, že k řešení izraelsko-palestinského konfliktu by mohlo přispět uznání Palestinského státu. Dnes oznámila slovinská vláda, že zahájila proces uznání Palestiny jako státu a že ho dokončí nejpozději 13. června. Slovinsko tento krok avizovalo už v březnu spolu se Španělskem, Irskem či Maltou. Španělsko a Irsko se to chystají udělat 21. května, uvedly dnes irská stanice RTE a španělský deník El País s odkazem na vládní zdroje. V pátek se má také konat mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN, které bude jednat o plném členství Palestiny v OSN. nob jkh ankBiden slovy o zastavení dodávek munice vyvolal v Izraeli kritiku, boje pokračují
Washington/Tel Aviv/Gaza 9. května (ČTK) - Americký prezident Joe Biden v noci na dnešek oznámil, že Spojené státy přestanou dodávat munici a letecké bomby Izraeli, pokud izraelská armáda rozšíří invazi do hustě obydleného města Rafáh na jihu Pásma Gazy. Oznámení vyvolalo ostrou odmítavou reakci ministrů z izraelské krajní pravice, prezident Jicchak Herzog ani premiér Benjamin Netanjahu ho ale přímo nekomentovali. U Rafáhu tento týden Izrael zahájil vojenskou operaci, kvůli které z oblasti podle OSN uprchlo na 80.000 lidí. Do Pásma Gazy, kde Izrael bojuje s palestinským hnutím Hamás, z Kypru dnes vyplula první loď s humanitární pomocí, která by měla využít provizorní molo postavené americkou armádou. "Jasně jsem řekl, že pokud (izraelští vojáci) vstoupí do Rafáhu - to ještě neudělali - nebudu dodávat zbraně, které byly v minulosti v Rafáhu použity, které byly použity ve městech," řekl v rozhovoru pro stanici CNN americký prezident Biden. Ve středu ministr obrany Lloyd Austin potvrdil zprávu médií z předchozích dnů, že Washington pozastavil dodávku leteckých pump určenou Izraeli. Podle Bidena americké zbraně dodané Izraeli posloužili k útokům, při kterých umírali palestinští civilisté. "Hamás miluje Bidena," uvedl na sociální síti X izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvir z krajně pravicové strany Židovská síla. Další krajně pravicový politik a ministr financí Becalel Smotrič řekl, že Izrael čelí tlaku ze zahraničí, aby se vzdal. Podle něj musí Izrael dále bojovat proti Hamásu, což znamená i úplné dobytí Rafáhu. Prezident Herzog ani premiér Netanjahu přímo Bidenova slova nekomentovali. Herzog však varoval před "nepodloženými, nezodpovědnými a urážlivými" výroky, které mohou ohrozit izraelskou národní bezpečnost. Podle izraelského tisku tím měl na mysli Ben Gvirův výrok o Bidenovi. Netanjahu na síti X znovu zveřejnil svůj projev z minulého týdne, kde tvrdí, že mezinárodní tlak Izrael nezastaví před tím, aby se bránil. Izraelská opozice za přerušení dodávek munice ze Spojených států, které jsou pro Izrael největším zahraničním dodavatelem zbraní, kritizuje premiéra Netanjahua. Podle jednoho z lídrů opozice Jaira Lapida by premiér měl Ben Gvira za jeho výrok odvolat. Izraelská armáda v noci na úterý zahájila vojenskou operaci ve východní části Rafáhu. Z města a okolí tak podle úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) od té doby uprchlo na 80.000 lidí. Izrael dnes operuje také ve čtvrti Zajtún ve městě Gaza na severu tohoto palestinského území. Jednání v Egyptě o příměří, která začala v pondělí, zatím nepřinesla průlom. Dnes odpoledne Hamás uvedl, že jeho delegace opustila Káhiru. Biden v rozhovoru, který odvysílala stanice CNN, řekl, že Spojené státy budou nadále dodávat obrannou munici, například do izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kopule). S pozastavením dodávky letecké a dělostřelecké munice vyjádřili svůj nesouhlas republikáni. Z Kypru vyplula americká nákladní loď s pomocí pro Pásmo Gazy. Uvedl to kyperský ministr zahraničí Konstantinos Kombos. Jako první by měla využít molo postavené u břehů Pásma Gazy americkou armádou. Podle palestinských úřadů ani dnes nefunguje hraniční přechod Kerem Šalom, uzavřen je také Rafáh. Izraelské úřady ve středu uvedly, že přechod Kerem Šalom znovu zprovoznily, podle OSN i USA přes něj však ve středu žádná pomoc do Pásma Gazy neprojela. Oběma přechody v minulosti proudila významná část humanitární pomoci pro Pásmo Gazy. Válku rozpoutal loni 7. října Hamás svým teroristickým útokem na jižní Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili téměř 1200 lidí a více než 250 dalších unesli do Pásma Gazy jako rukojmí. Podle dnešní bilance palestinských úřadu kontrolovaných hnutím Hamás od loňského října v důsledku bojů zahynulo 34.904 Palestinců a dalších 78.514 utrpělo zranění. jkh ankStáty EU detailně řešily 14. sankční balík, některé země mají výhrady
Brusel 9. května (zpravodajka ČTK) - Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu poprvé detailně diskutovali o novém, čtrnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Evropská komise nové postihy představila minulý týden, některým zemím se ale balík příliš nelíbí, jak se ukázalo během středeční tříhodinové debaty. Výhrady mají podle diplomatických zdrojů ČTK Maďarsko či pobaltské země. Praze zase vadí, že v něm není český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Přijetí sankčního balíku se očekává až po volbách do Evropského parlamentu, které se konají na začátku června. Podle informací bruselského serveru Politico by měl nový balík protiruských sankcí zahrnovat další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv, konkrétně ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise nenavrhuje úplný zákaz dovozu LNG, i vzhledem k tomu, že existují unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko, které ho stále nakupují ve velkém. Navrhuje ale zakročit proti takzvaným překládkám LNG v unijních přístavech. Takové opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska, ze kterého je plyn rozvážen do přístavů EU a dále do zbytku světa. Nové sankce by rovněž znemožnily unijním firmám investovat do budoucích projektů týkajících se LNG v Rusku. "Odvětví by tak nemohlo expandovat, a tím by byly omezeny ruské příjmy," napsalo Politico. Navrhované omezení sice dovoz LNG do Evropy nezastaví ani nezabrání přímým ruským dodávkám do zbytku světa, i tak by mělo zasáhnout ruské zisky plynoucí z těchto obchodů, domnívá se unijní exekutiva. Energetika je nicméně velmi citlivé téma, i proto se mezi zeměmi EU očekává ohledně těchto sankcí bouřlivá debata. Česku se podařilo dostat do sankčního balíčku mediální platformu Voice of Europe. Vláda Petra Fialy tuto společnost koncem března zařadila na národní sankční seznam, podle českých tajných služeb se platforma snažila ovlivnit evropské volby. Do 14. balíčku bylo Voice of Europe zařazeno spolu s dalšími třemi mediálními subjekty obviněnými EU, že šíří ruskou propagandu. Praha by chtěla na unijní sankční seznam dostat i proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka, kteří se podle ní pomocí Voice of Europe pokoušeli ovlivňovat politiky v několika evropských zemích. I o tom nyní probíhají jednání na úrovni pracovních skupin. Čtrnáctý balíček sankcí by měl zahrnovat rovněž zákaz dovozu ruského hélia. Naopak baltským státům v něm chybí úplný zákaz dovozu ruského hliníku, Česku zase omezení pohybu ruských diplomatů v schengenu. Pro obě témata se zatím podle všeho mezi státy nepodařilo sehnat dostatečnou podporu. Česko již delší dobu prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavsého se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je "veřejně známým faktem". Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou. Některé země ale mají s tímto opatřením problém, zejména se obávají recipročních kroků ze strany Moskvy. Předchozí, třináctý balík sankcí byl schválen na konci února u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese na Ukrajinu. Neobsahoval tehdy žádné sektorové sankce, jako tomu bylo například u předchozího, který se týkal zákazu dovozu diamantů. Obsahoval ale omezení vůči dalším 106 jednotlivcům a 88 právnickým osobám. Šlo o subjekty především z vojenského a obranného sektoru, ale i další osoby, které se podílejí na dodávkách severokorejských zbraní do Ruska. Na seznamu byli i další lidé z ruské justice, místní politici či jiné osoby zodpovědné za deportace ukrajinských dětí. tes mkaRusko nechce globální konflikt, nenechá se ale ohrožovat, řekl Putin
Moskva 9. května (ČTK) - Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval. Účastníkům tradiční vojenské přehlídky k připomínce porážky nacistického Německa to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Zatímco po Rudém náměstí pochodovali vojáci, ruská vojska tlačí na frontovou linii na Ukrajině, kde Rusko svou invazí v roce 2022 rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od roku 1945. Na dnešní přehlídce bylo podle ruských médií k vidění méně vojenské techniky než v letech před invazí na Ukrajinu. Nezúčastnili se jí také žádní představitelé západních zemí. Rusko uvedlo, že na přehlídku nepozvalo velvyslance takzvaných nikoliv přátelských zemí - v podstatě těch, které podporují Kyjev. Putinův projev si naopak vyslechli vůdci Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, ale i Kuby, Laosu nebo Guiney-Bissau. Na Rudém náměstí v centru ruské metropole se jim představilo podle ruského ministerstva obrany na 9000 příslušníků ruské armády, z nichž se jich více než 1000 účastnilo bojů na Ukrajině. Agentura Reuters letošní přehlídku označila za 'skromnou', co se vojenské techniky týče. Rusko předvedlo pouze jeden tank T-34, ale i mezikontinentální strategickou raketu Jars, která má podle moderátora ruského televizního vysílání 'zaručeně schopnost zasáhnout cíl na kterémkoli místě zeměkoule'. Nad hlavami přítomných později prolétly stíhačky, které za sebou nechávaly stopy v barvě ruské trikolóry. Putin dnes stejně jako v předchozích dvou letech hovořil nejen o vítězství v polovině minulého století, ale i o válce na Ukrajině a konfrontaci se Západem. Podle ruskojazyčného serveru BBC bylo nicméně letos na adresu Západu kritiky méně. 'Rusko udělá vše pro to, aby zabránilo globální konfrontaci. (...) Zároveň však nedovolíme, aby nás někdo ohrožoval. Naše strategické síly jsou vždy ve stavu bojové pohotovosti,' řekl v projevu Putin, zatímco kolem něj zuřila na květen neobvyklá sněhová vánice. V souladu se svými předchozími prohlášeními také tvrdil, že Západ zapomněl na roli Sovětského svazu při porážce nacistického Německa, a západní země obvinil, že rozdmýchávají konflikty po celém světě. Moskva od svého vpádu na Ukrajinu čelí prohlubující se izolaci a sankcím ze Západu, podle kterého Putin usiluje o zabrání ukrajinského území. Ruský prezident a další ruští představitelé naopak tvrdí, že jejich 'speciální vojenská operace', jak válku s Ukrajinou oficiálně nazývají, má za úkol sousední zemí 'demilitarizovat a denacifikovat'. Pozorovatelé připomínají, že v čele Ukrajiny stojí prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž má židovský původ, a kde krajní pravice podle volebních výsledků sehrávala na politické scéně okrajovou roli. Rusko slaví vítězství ve druhé světové válce o den později než většina zemí Evropy, protože nacistické Německo podepsalo kapitulaci krátce před půlnocí 8. května. Tou dobou bylo v Moskvě vzhledem k časovému posunu již po půlnoci, tedy 9. května. Přehlídky se dnes konají či konaly v dalších velkých městech rozlehlé země, která zahrnuje 11 časových pásem. nim mkaPrezidenti Srbska a Číny se dohodli na sdílené budoucnosti svých zemí
Bělehrad 8. května (ČTK) - Čína a Srbsko, které je kandidátskou zemí na členství v Evropské unii, dnes v Bělehradě podepsaly asi 30 smluv a memorand a dohodly se na takzvané sdílené budoucnosti. Informovala o tom agentura AP, podle níž ale není jasné, co termín sdílená budoucnost přesně znamená. Další spolupráci v obchodě, vědě, ekologii, kultuře či informačních technologiích obě země podle agentury DPA stvrdily při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Čínský prezident a jeho srbský protějšek Aleksandar Vučić dnes po setkání v Bělehradě uvedli, že se dohodli na prohloubení strategického partnerství svých zemí a že 'vybudují novou éru společenství se sdílenou budoucností mezi Čínou a Srbskem'. Oba také schůzku označili za historickou a hovořili o přátelství pevném jako ze železa. 'Srbsko se stalo před osmi lety strategickým partnerem Číny ve střední a východní Evropě a stává se první evropskou zemí, se kterou budeme budovat společenství se sdílenou budoucností,' prohlásil čínský prezident. Termín sdílená budoucnost použil už před deseti lety a nejspíš nejde o konkrétní iniciativu, ale jen o zesílenou spolupráci, uvedla AP. Podle Vučiče je Čína od roku 2020 největším investorem v Srbsku a její investice za poslední desetiletí vzrostly třicetkrát. Vučić připomněl také smlouvu o volném obchodě, kterou Srbsko s Čínou podepsalo loni a která by měla začít platit 1. července. Na jejím základě by měla být podle srbského prezidenta do pěti až deseti let zrušena cla na vývoz téměř 95 procent výrobků do Číny. Čína a Srbsko se podle Vučiče také dohodly na vytvoření mezivládního výboru pro technologie, který umožní Srbsku přístup k nejnovějším technologiím, včetně umělé inteligence (AI). Agentura AP také uvedla, že Čína v posledních letech do Srbska poslala miliardy dolarů v půjčkách a investicích, zejména do infrastruktury a důlního průmyslu. V roce 2016 země podepsaly dohodu o strategickém přátelství a loni smlouvu o volném obchodě. Některé ze srbsko-čínských dohod, například ta o volném obchodě, ale podle AP nejsou v souladu se snahou Bělehradu o členství v EU. Srbsko je podle AP klíčovou zemí v čínské iniciativě nazývané Nová hedvábná stezka. Tímto investičním megaprojektem zejména do silniční, železniční a energetické infrastruktury se Peking snaží zvýšit svůj vliv v Evropě, což ale někteří s obavami kritizují. Čínského prezidenta vítaly v Bělehradě tisíce lidí, kteří mávali čínskými a srbskými vlajkami a volali 'Čína, Srbsko'. Po srbské metropoli byly také rozvěšeny čínské vlajky a obrovská čínská vlajka, pod níž byl nápis 'Srdečně vítáme naše vážené čínské přátele', visela také u dálnice na příjezdu z letiště. I v noci byla přitom podle čínské televize CGTN osvětlena. Srbský prezident dnes mimo jiné zopakoval svůj postoj k Tchaj-wanu. 'Máme jasnou a jednoduchou pozici stran čínské územní integrity - ano, Tchaj-wan je Čína,' prohlásil k davu lidí, kteří se shromáždili před sídlem vlády, kde se schůzka s jeho čínským protějškem konala. Agentura AFP připomněla, že Čína podporuje naopak Srbsko ohledně Kosova, které Bělehrad i Peking stále považují za součást Srbska. Čínský prezident je na návštěvě v Evropě poprvé po pěti letech. Ze Srbska, kam přiletěl v úterý z Francie, pokračuje do Maďarska, kde Peking rovněž v posledních letech hojně investuje, mimo jiné do výroby baterií a elektromobilů. Srbsko a Maďarsko v roce 2014 podepsaly s Pekingem smlouvu o železničním projektu, který má spojit Budapešť, Bělehrad a Skopje s řeckým přístavem Pireus. Přístav, který provozuje čínský státní konglomerát, by se měl stát vstupní branou čínského zboží do střední a východní Evropy, uvedla AP. Projekt ale nabírá zpoždění - vysokorychlostní trať mezi Budapeští a Bělehradem stále není hotová, podle původních plánů měla být přitom dokončena už před několika lety. nob sprČR připomněla konec války, Pavel a Fiala se shodli na potřebě pomoci napadeným
Praha 8. května (ČTK) - Lidé v Česku si dnes připomněli 79. výročí konce druhé světové války v Evropě. Pomoc napadeným zemím proti agresorům je důležitá a potřebná i dnes, shodli se na pražském Vítkově prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) s poukazem na válku na Ukrajině napadené Ruskem. Podle Pavla si válka rozpoutaná Ruskem ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Důležitost spojenců pro porážku agresora viděl ve druhé světové válce jako sdělení pro současnost Fiala. Kdo zlehčuje hrozbu ze strany Ruska, dělá Česku špatnou službu, řekl. Prezident Pavel na Pražském hradě povýšil do generálských hodností 13 vojáků, policistů či hasičů. Prezident v projevu při pietním aktu na Vítkově označil za historický paradox to, že Sovětský svaz byl ve druhé světové válce podstatnou součástí spojenecké koalice v boji proti agresi a nyní se Rusko samo stalo agresorem. Vyjádřil hrdost na to, že Česko v pomoci Ukrajině nepolevuje. Její obránci si podle hlavy státu zaslouží respekt a veškerou podporu. V projevu zdůraznil důležitost členství Česka v Severoatlantické alianci (NATO), dosáhlo tím podle něj těch nejvyšších bezpečnostních záruk v historii. Záběry z války na Ukrajině připomínají scény z druhé světové války, opět umírají civilisté a je prolévána krev, řekl Fiala novinářům na Vítkově. Brutální válečný konflikt může podle něj skončit jen tak, že všichni udělají pro úspěch napadené země, co mohou, a agresor bude poražený. Mír není podle něj možné získat tím, že se na něj bude čekat, je nutné o něj usilovat a jedinou cestou k tomu je neúspěch Ruska. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že Česká republika poskytuje Ukrajině vojenskou materiální pomoc i výcvik vojáků. Vzpomínková akce na Vítkově začala vojenskou přehlídkou. Představitelé státu, samospráv a církve položili věnce k hrobu Neznámého vojína, mezi nimi spolu s Pavlem a Fialou také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), náčelník generálního štábu Karel Řehka a pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Přišli také veteráni, zástupci veteránských spolků či sokolové. Nad Vítkovem proletěly vojenské stíhací letouny a vrtulníky. S válkou na Ukrajině spojili svá dnešní vyjádření k výročí konce války také předsedové dalších vládních stran, zveřejnili je na sociální síti X. 'Den vítězství, který dnes slavíme, nám mimo jiné připomíná, že není vítězství bez boje,' napsal šéf STAN Vít Rakušan. Předseda Pirátů Ivan Bartoš připomněl, že protivníci hitlerovského Německa s ním nejdříve zkoušeli jednat, dělali ústupky a obětovali Československo. 'Nefungovalo to. A nefunguje to nikdy. Nenasytné agresivní impérium se musí zastavit co nejdříve. Pamatujme si to,' dodal. Skutečného míru může být dosaženo pouze na základě respektu k územní celistvosti bez vynucených ústupků a nátlaku agresora, napsala šéfka TOP 09 Pekarová Adamová. Připomínku porážky nacistického Německa k válce na Ukrajině naproti tomu nevztáhl šéf opozičního ANO Andrej Babiš. '8. květen je jedním z nejvýznamnějších dnů v historii celé Evropy. Připomínáme si konec druhé světové války, nejstrašnějšího konfliktu v dějinách lidstva, který stál životy desítek milionů lidí. Vzpomeňme si na ně,' napsal. Místopředseda ANO Karel Havlíček novinářům na Vítkově řekl, že každá válka končí mírem. 'Myslím, že i Ukrajina se kloní k tomu, že jednání jsou nezbytná. Jsme přesvědčeni, že o co dříve ta jednání budou, o to lepší pozici si Ukrajina připraví pro ukončení konfliktu,' uvedl. Pavel povýšil na návrh vlády ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Koudelku přitom Pavel jmenoval brigádním generálem teprve před rokem, Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman obdobnému vládnímu návrhu předtím sedmkrát nevyhověl. Jmenování generálem nebo povýšení do vyšší generálské hodnosti je naplněním dlouhých let práce a přípravy, řekl Pavel při ceremoniálu. Připomněl odpovědnost, kterou by generálové měli mít vůči svým podřízeným, loajalitu vůči zemi a snahu poskytovat jejímu vedení co nejlepší odbornou radu. Prezident také poděkoval manželkám a partnerkám generálů. Do hodnosti brigádního generála ve výslužbě povýšil Pavel bývalého ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Jiřího Růžka a někdejšího ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Zemana. Brigádním generálem se dnes stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Brigádními generály jmenoval Pavel také další čtyři vojáky, dva policisty, dva hasiče a jednoho příslušníka Vězeňské služby. Vzpomínkové akty k výročí konce války se dnes odehrály také například v Brně, Pardubicích, Havlíčkově Brodě nebo Liberci. V Hranicích na Přerovsku se slavnostního nástupu jednotek české armády zúčastnili příslušníci americké národní gardy, kteří do ČR přijeli na alianční cvičení ve vojenském prostoru Libavá. Muzeum obrněné techniky ve Smržovce na Jablonecku návštěvníkům k výročí konce války poprvé ukázalo nedávno získanou repliku těžkého tanku Tiger I. Strakova akademie, tedy sídlo české vlády, se dnes večer slavnostně nasvítí do české trikolory. red dvd rotPavel: Rusko rozpoutalo válku, která si ničivostí nijak nezadá s druhou světovou
Praha 8. května (ČTK) - Rusko se stalo agresorem a rozpoutalo v Evropě válku, která si svojí ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Na pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války to dnes řekl prezident Petr Pavel. Je hrdý na to, že Česko nepolevuje v pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Její obránci si podle hlavy státu zaslouží respekt a veškerou pomoc. Ceremoniálu na pražském Vítkově se zúčastnili v hojném počtu politici například z vedení obou parlamentních komor. Dorazili i zástupci opozice Karel Havlíček a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (oba ANO). Historické události si na místě připomněli ale také zástupci církve, veteránských spolků i další desítky lidí. Za druhé světové války byly zmařeny miliony životů civilistů a způsobeny škody nepředstavitelné materiální hodnoty kvůli zvrácené ideologii rasové nadřazenosti, řekl v úvodu Pavel. Díky těm, kdo se aktivně postavili na odpor zlu, mohly podle něj další generace prožít své životy v míru. Za historický paradox označil, že Sovětský svaz byl tehdy podstatnou součástí spojenecké koalice v boji proti agresi a nyní se Rusko samo stalo agresorem a rozpoutalo na evropském kontinentu válku, která si nijak nezadá s druhou světovou svojí ničivostí na životech i materiálních hodnotách. "Můžeme to vidět už více než dva roky každý den, jak se konflikt vyvíjí v neprospěch Ukrajiny," doplnil. Naproti tomu poražené, tehdy nacistické Německo se stalo po hluboké reflexi demokratickou zemí podporující mír a stabilitu v Evropě a pomáhající i v širším okolí, řekl Pavel. V projevu dále zdůraznil důležitost členství Česka v Severoatlantické alianci (NATO), dosáhlo tím podle něj těch nejvyšších bezpečnostních záruk v historii. ČR si letos připomíná 25. výročí od vstupu do aliance. Pavel také vyzdvihl investice do obrany a bezpečnosti. "Bohužel nežijeme ve světě, který by byl bezpečným místem, a je proto důležité, abychom tyto výdaje, byť nejsou malé, vnímali jako investici do bezpečnosti naší i našich dětí," dodal prezident. Podle loni schváleného zákona bude ČR vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že Česká republika je silným spojencem Ukrajiny. "Patříme mezi země, které nejen poskytují tu vojenskou materiální pomoc, ale poskytujeme i výcvik na Libavé, kde jsme schopni vycvičit každoročně na 4000 ukrajinských vojáků," řekla po ukončení ceremoniálu. "Rozhodně to ale není Armáda České republiky ani ministerstvo obrany, kdo by si přál ten konflikt nějakým způsobem eskalovat. Je tomu přesně naopak. Nejvíc si mír přejí čeští vojáci a ministryně obrany," dodala. Opoziční politik Havlíček uvedl, že každá válka končí mírem. "Musí se jednat a je to pochopitelně na velmocích, i když Česká republika je součástí silného uskupení Evropské unie, je to o Spojených státech. A společně s Ukrajinou se válka musí ukončit mírovým jednáním. Myslím, že i Ukrajina se kloní k tomu, že jednání jsou nezbytná. Jsme přesvědčení, že o co dříve ta jednání budou, o to lepší pozici si Ukrajina připraví pro ukončení konfliktu," řekl novinářům. Vzpomínková akce na Vítkově začala vojenskou přehlídkou. Ústřední hudba armády zahrála státní hymnu, následně vojáci za tónů husitského chorálu přinesli historické prapory. Jako první posléze položil věnec k hrobu neznámého vojína Pavel, po něm se přišli poklonit předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a premiér Petr Fiala (ODS). Následovali ministryně obrany a náčelník generálního štábu Karel Řehka, pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) či zástupci církve. Přišli také veteráni, zástupci veteránských spolků či sokolové. Nad Vítkovem proletěly vojenské stíhací letouny a vrtulníky. opm jir ptdIzrael zahájil operaci na východě Rafáhu, uzavřel přechod z Egypta
Gaza/Tel Aviv 7. května (ČTK) - Izraelská armáda dnes zahájila operace na východě Rafáhu, který leží na jihu Pásma Gazy a kde žije na 1,4 milionu Palestinců, z nichž většina tam utekla od října před boji v jiných částech pásma. Izraelští vojáci obsadili také přechod Rafáh, jímž se do oblasti dostává humanitární pomoc, což odsoudili Egypt či generální tajemník OSN António Guterres a šéf diplomacie EU Josep Borrell. V Káhiře dnes odpoledne začala další jednání o příměří, jichž se účastní delegace hnutí Hamás a Izraele a prostředníci z Kataru, Spojených států a Egypta. Izraelská armáda dnes ráno oznámila, že v noci zahájila operaci v některých oblastech na východě Rafáhu, a akci označila za "omezenou operaci". Někteří ji ale považují za začátek dlouho avizované ofenzivy v Rafáhu, která má podle izraelské vlády za cíl zničit poslední skupiny bojovníků Hamásu, s nímž vede židovský stát od října válku. Izraelská vláda tvrdí, že bez rozsáhlé pozemní invaze v Rafáhu nemůže dosáhnout svého hlavního cíle - zničení Hamásu. Spojeným státům Izrael sdělil, že operace v Rafáhu je pouze "omezená", řekl dnes mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Podle něj nejde o avizovanou rozsáhlou pozemní operaci, před níž varoval prezident Joe Biden, nýbrž o akci s cílem zabránit Hamásu v pašování zbraní do Gazy. "Naším závěrem je, že rozsáhlejší vojenská operace (v Rafáhu) nezačala, ale to se samozřejmě může změnit," řekl mluvčí americké diplomacie Matthew Miller. Nynější izraelská operace v Rafáhu, který už od října armáda ostřelovala, ač ne tak intenzivně jako ostatní oblasti Pásma Gzy, začala ani ne 24 hodin poté, co vojáci začali vyzývat civilisty v oblasti, aby odešli do podle nich bezpečné humanitární zóny u pobřeží a u města Chán Júnis. Podle humanitárních organizací ovšem ani tato oblast není bezpečná a nemá dostatečnou infrastrukturu pro tak velký počet lidí. Evakuace se zatím týká východní části Rafáhu a asi 100.000 lidí. Izraelští vojáci dnes také obsadili palestinskou stranu přechodu Rafáh na hranici s Egyptem; přechod poté uzavřeli. Izraelská vláda se domnívá, že právě z okolí přechodu Rafáh byly v neděli vypáleny rakety na izraelský přechod Kerem Šalom. Při útoku, k němuž se přihlásil Hamás, zemřeli čtyři izraelští vojáci. Už v neděli Izrael uzavřel i přechod Kerem Šalom, který vedle Rafáhu jediným místem, přes nějž na jih Pásma Gazy mířila humanitární pomoc. Přes Rafáh se dostávalo každý den i několik desítek zraněných a nemocných do egyptských nemocnic. Uzavření obou přechodů podle úřadu OSN pro humanitární pomoc zhorší už tak katastrofální humanitární situaci v Gaze. K jejich okamžitému otevření vyzval generální tajemník OSN António Guterres. Obsazení přechodu Rafáh kritizoval i Egypt, Turecko či Jordánsko. "Místo toho, aby dala šanci jednání o propuštění rukojmích a o příměří, izraelská vláda obsadila přechod Rafáh a uzavřela jej pro humanitární pomoc hladovějícím Gazanům," řekl jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí. Turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že izraelská operace přišla v době, kdy se pozitivně vyvíjely rozhovory o "ukončení destrukce a masakrů v Gaze". Hamás v pondělí večer oznámil, že souhlasí s návrhem na příměří, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. Izrael ale návrh odmítl s tím, že se obsahuje řadu nových a pro něj nepřijatelných prvků. Podle deníku The New York Times jsou ale odchylky od předchozího návrhu Izraele a USA omezené a arabští vyjednavači změny konzultovali se šéfem CIA Williamem Burnsem. Dnes odpoledne začala v Káhiře další jednání o příměří, jichž se účastní delegace Hamásu a Izrael a jejich zprostředkovatelé z Kataru, Spojených států a Egypta. Jednání o příměří se vedou neúspěšně od prosince. Před tím se podařilo vyjednat jedno příměří v této válce, během něhož koncem listopadu Hamás propustil stovku rukojmích výměnou za asi 250 palestinských vězňů. Palestinští ozbrojenci drží v Pásmu Gazy stále na 130 lidí, které unesli při útoku na Izrael, kde 7. října zabili na 1200 lidí. Několik desítek rukojmích ale už zřejmě v zajetí zemřelo. Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy si podle úřadů kontrolovaných Hamásem od října vyžádala na 34.800 palestinských obětí a přes 78.200 zraněných z řad Palestinců. V různých zemích pokračují akce na podporu Palestinců. Nizozemská policie dnes brzy ráno rozehnala propalestinskou demonstraci před Amsterodamskou univerzitou. Desítky propalestinských aktivistů dočasně obsadily dvůr berlínské Svobodné univerzity, jejíž vedení kvůli tomu přivolalo policii. Vchod do historických prostor pařížského francouzského Institutu politických studií (Sciences Po) dnes nakrátko opět zablokovali studenti, kteří se také shromáždili na podporu Palestinců. nob ban ankObrana v příštích osmi letech vynaloží šest miliard korun na rozvoj výzkumu
Praha 7. května (ČTK) - Ministerstvo obrany v následujících osmi letech vynaloží šest miliard korun na rozvoj aplikovaného výzkumu a vývoje v obranném průmyslu. Program PRODEF, který dnes schválila vláda, připravilo ministerstvo ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR, české subjekty se v něm mají zapojit do mezinárodních projektů či veřejných soutěží, sdělil ČTK mluvčí obrany David Polák. PRODEF bude fungovat příštích osm let, předpokládané výdaje na něj budou 6,12 miliardy korun, přičemž ze státního rozpočtu jsou v plánu ve výši 3,6 miliardy korun. 'Výdaje na program jsou zahrnuty do výdajů na obranu, tedy zahrnuty do dvou procent HDP, jakožto závazku ČR vůči spojencům v NATO,' uvedl Polák. Program podle něj představuje další krok v obranném výzkumu a vývoji, který má silné ambice přispět k uplatnění výsledků v praxi a vojenských schopnostech a zároveň napomoci českému průmyslu k zapojení do významných evropských projektů. Program má dvě části, první cílí na zapojení českého průmyslu a akademické sféry do mezinárodních projektů Evropského obranného fondu. Druhá část programu se soustředí na veřejné soutěže, jejich obsah bude vycházet z aktuálních požadavků české armády. Podle ministerstva představují projekty příležitost, jak propojit české subjekty s nejvýznamnějšími společnostmi obranného průmyslu v Evropě. 'Tímto prvním programem má dojít k dalšímu posílení české účasti v těchto mezinárodních projektech řešících rozvoj schopností evropského obranného průmyslu v horizontu dalších deset až 15 let,' uvedl mluvčí. 'Účelem bylo připravit široce zaměřený program, který bude reagovat jak na dynamický rozvoj moderních technologií, včetně umělé inteligence a autonomních systémů, tak na další oblasti jako systém velení a řízení či ochrana proti zbraním hromadného ničení,' dodal Polák. Tematická šíře podle něj umožní armádě v případě změny potřeb flexibilně vyhlašovat výzvy bez nutnosti program jakkoliv upravovat či přicházet s programy novými. sou ptdBělorusko oznámilo, že provádí cvičení týkající se taktických jaderných zbraní
Minsk 7. května (ČTK) - Bělorusko zahájilo prověrku připravenosti své armády k nasazení taktických jaderných zbraní, informovalo dnes podle agentury AFP ministerstvo obrany v Minsku. Bělorusko nedisponuje jaderným arzenálem, ale na jeho území během již více než dva roky trvající rusko-ukrajinské války rozmístilo své taktické jaderné zbraně Rusko. Dnešní oznámení Minsku přišlo poté, co v pondělí Moskva informovala, že takové cvičení chystá ruská armáda. "Ozbrojené síly zahájily prověrku sil a odpalovacích zařízení taktických jaderných zbraní," uvedl dnes běloruský resort obrany. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko podle agentury Reuters před časem řekl, že Rusko v Bělorusku rozmístilo "několik desítek" taktických jaderných zbraní na základě dohody, kterou loni oznámil společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí označil manévry za reakci na výroky západních činitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ohledně možného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, což by podle Peskova znamenalo postavit tyto vojáky proti ruské armádě. Macron opakovaně hovoří o případném vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi. Názor v rámci Severoatlantické aliance na podobný postup ovšem není jednotný. Řada zemí včetně Česka uvedla, že se nechystá takový krok učinit; některé státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily. Ruské oznámení o cvičení zahrnujícím přípravu rozmístění a použití taktických jaderných zbraní dnes americký Institut pro studium války (ISW) označil za součást snah Kremlu pomocí jaderných hrozeb ovlivnit rozhodování Západu, který Ukrajině pomáhá zbrojními dodávkami i ekonomicky. Rusko během konfliktu na Ukrajině opakovaně naznačilo možnost odvetného uplatnění svého jaderného arzenálu. Bělorusko, které na jihu sousedí s Ukrajinu, je považováno za věrného spojence Moskvy. hab ankZápad urychluje svůj vlastní úpadek, píše v komentáři indický analytik
Mnichov (Německo) 7. května (ČTK) - Od předloňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, Západ zoufale hledá způsob, jak Moskvu potrestat, aniž by přitom ublížil sám sobě. Většinou se mu to nedaří. Ani bezprecedentní sankce, které západní státy zavedly proti režimu prezidenta Vladimira Putina, ruskou ekonomiku nevykolejily, natož aby přiměly Kreml ke změně jednání. Místo toho se Rusko zaměřilo na válečnou ekonomiku, píše dnes v komentáři v japonském listě The Japan Times indický analytik Brahma Chellaney. "Rusko teď vyrábí téměř třikrát více munice než státy NATO, a také více raket, než kolik jich vyrábělo před začátkem války," připomíná analytik. Velká část západních zemí naopak čelí ekonomické stagnaci, v neposlední řadě kvůli tomu, že přestaly odebírat levné ruské energie a přešly k nákladnějším dodávkám odjinud. Británie je nyní v recesi a eurozóna prakticky neroste už od třetího čtvrtletí 2022, kdy prudce vzrostly ceny plynu. To vedlo Evropskou centrální banku (ECB) k tomu, že začala zvyšovat úrokové sazby, aby zastavila nekontrolovatelnou inflaci. Vyšší ceny pohonných hmot pak přispěly k tomu, že někdejší ekonomická velmoc Německo se změnila v nejhůře fungující ekonomiku ze všech vyspělých zemí. "Hospodářský růst Evropy není jedinou obětí západních sankcí proti Rusku. Zdá se, že americký dolar – který už před ukrajinskou válkou čelil 'skryté erozi' – ztratil část svého globálního vlivu, a to i na trzích s ropou," píše autor komentáře. "Státy hledají alternativy k dolaru v reakci na rozhodnutí Západu používat finance jako zbraň," dodává. Mezitím se na rekordní hodnotu vyšplhala cena zlata, k čemuž přispívají rostoucí nákupy ze strany centrálních bank v Číně, Turecku, Indii, Kazachstánu a ve východní Evropě spolu s větší geopolitickou nejistotou. Rozhodnutí Evropské komise (EK) zabavit zisky pocházející ze zmrazených aktiv ruské centrální banky tyto trendy ještě zesiluje. "Vzhledem k ústřednímu postavení centrálních bank v globálním finančním systému byla aktiva centrálních bank vždy považována za posvátná. Ale ruská aktiva – z nichž více než dvě třetiny drží clearingové centrum Euroclear v Bruselu – byla jednostranně zmrazena západními vládami, bez souhlasu Mezinárodního soudního dvora (ICJ) nebo Rady bezpečnosti OSN, jak vyžaduje mezinárodní právo," upozorňuje komentátor. Teď, když 'únava z Ukrajiny' oslabuje západní podporu pro další vojenskou a finanční pomoc, chce Evropská komise začít čerpat nahromaděný roční úrok 3,25 miliardy eur (přes 81 miliard Kč) z těch zmrazených aktiv. Podle jejího současného návrhu by většina těchto peněz šla přes Evropský mírový nástroj (European Peace Facility), který proplácí členským zemím EU náklady vynaložené na to, že posílají zbraně na Ukrajinu. Zbytek jde do centrálního rozpočtu EU, který má být použit na posílení kapacity výroby zbraní na Ukrajině. "Je ale nepravděpodobné, že by takový krok pomohl zvrátit vývoj ve válce na Ukrajině," píše autor. "Víc než zbraně a finanční prostředky Ukrajina potřebuje nové rekruty, aby doplnila řady svých vyčerpaných a zdecimovaných sil. A zde jsou její možnosti omezené: ani drakonické praktiky při odvodech nedokázaly vyrovnat rostoucí nedostatek vojáků," dodává. Zabavení ruských aktiv by vytvořilo nebezpečný precedens v mezinárodním právu a zasadilo tvrdou ránu důvěryhodnosti Evropy jako bojovníka za světový řád založený na pravidlech. "Ten 'právní postup', který navrhuje Evropská komise, ve skutečnosti neznamená nic jiného než použití práva jako zbraně. Tak je to jednoduché," píše autor komentáře. Dalo by to podle něj rovněž signál ostatním zemím, že jejich peníze nejsou na Západě v bezpečí, čímž by se ještě více posílila jejich motivace hledat alternativy k západním institucím a měnám. "Pokud bude tento trend pokračovat, západní arzenál finančních sankcí bude značně oslaben. Rutinní používání sankcí ze strany Západu už teď snižuje jejich dopad. Nejenže západní sankce nezmění chování vlády, která je cílem, ať už jde o Rusko, Írán, Barmu nebo Sýrii; téměř vždy také pomohou obchodním a strategickým zájmům Číny," domnívá se autor komentáře. Kromě rozšíření mezinárodního používání čínského jüanu vytvořily západní protiruské sankce příležitost pro Čínu, aby si zajistila levnější dodávky ruské ropy, plynu a obilí. Tyto dodávky, přepravované po bezpečných pozemních trasách, by pravděpodobně pokračovaly i v případě války se Západem, což by zmírnilo hlavní zdroj obav Číny ohledně jejího postoje vůči Tchaj-wanu. Na nefunkčnost sankcí, které západní státy zavedly, aby potrestaly Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, v pondělí podle agentury Reuters upozornil také italský ministr obrany Guido Crosetto. Ten řekl, že ekonomické sankce proti Rusku selhaly, a vyzval proto Západ, aby se více snažil vyjednat s Putinem diplomatické řešení k ukončení války na Ukrajině. Crosetto italskému deníku Il Messaggero řekl, že Západ se mylně domníval, že jeho sankce mohou ruskou agresi zastavit. Přecenil podle něj i svůj ekonomický vliv ve světě. sprPutin v Kremlu složil přísahu a oficiálně se znovu ujal prezidentského úřadu
Moskva 7. května (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin se dnes v kremelském Andrejevském sále oficiálně ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu. Oznámil to předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin poté, co hlava státu složila přísahu. Putin v březnu podle očekávání vyhrál volby, které ale podle Západu byly nesvobodné a chyběla v nich skutečná opozice. Při slavnostním ceremoniálu v honosné, zlatem vykládané síni kremelského palácového komplexu Putina potleskem přivítaly zástupy politiků a významných osobností. Na protest proti stavu demokracie v Rusku a jeho agresivní válce proti Ukrajině mezi nimi chyběla řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států, Německa, Británie či Česka. Jedenasedmdesátiletý ruský prezident, který dominuje politické scéně své země od přelomu tisíciletí, převzal od Zorkina symboly svého úřadu včetně prezidentského odznaku - zlatého svatojiřského kříže s ruským státním znakem a se zlatým řetězem. Putin následně ke zhruba 2500 hostů v sále pronesl krátký projev. V něm mimo jiné uvedl, že dialog se Západem nevylučuje, musí se ale odehrávat za rovnocenných podmínek. Inaugurace se zúčastnili členové ruské vlády včetně premiéra Michaila Mišustina či ministra obrany Sergeje Šojgua, moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov. Francie dříve uvedla, že na ceremoniál vyšle svého velvyslance v Moskvě Pierra Lévyho, ačkoliv odsuzuje represe, které provázely březnové volby. Mezi čestnými hosty byla i někdejší hvězda amerických akčních filmů Steven Seagal, který je zároveň dlouholetým Putinovým obdivovatelem. Na otázky ruských médií v Kremlu odpověděl, že ruský prezident je největším světovým lídrem. 'Prezident Putin byl znovuzvolen a bude pokračovat ve své cestě, i když se to Západu pravděpodobně nelíbí. (...) Pro Rusko je to stabilita - můžete se zeptat kteréhokoliv občana na ulici,' řekl agentuře Reuters před ceremonií šéf ruského zbrojařského koncernu Rostěch (Rostec) Sergej Čemezov, blízký Putinův spojenec. Ruský prezident se při pečlivě naplánované slavnosti nechal nejprve vyfotografovat ve své kanceláři, jak si prohlíží dokumenty, aby následně sledován kamerami prošel dlouhými a zdobenými chodbami Kremlu. 'Mohl to nejspíš jít i poslepu,' komentoval záběry Putina již popáté mířícího k Andrejevskému sálu server BBC a připomněl, že při své první inaugurace v květnu 2000 se Putin zavázal 'zachovat a rozvíjet demokracii' a 'postarat se o Rusko'. K Velkému kremelskému paláci dnes ruský prezident přijel luxusní ruskou limuzínou Aurus, zatímco jeho čestná stráž čekala několik hodin ve sněhu a dešti a při teplotě těsně nad nulou, podotkla agentura AP. Dodala, že Putin několik prvních okamžiků svého pátého funkčního období tradičně využil k poděkování 'hrdinům' své války na Ukrajině a k výpadům proti Západu. Putin v březnu drtivě zvítězil v přísně kontrolovaných volbách, v nichž byli z technických důvodů vyloučeni dva protiváleční kandidáti. Jeho nejvýznačnější protivník, Alexej Navalnyj, v únoru náhle zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem a další kritici současného Kremlu jsou také ve vězení nebo je ruský režim donutil uprchnout do zahraničí. Prezidentskou přísahu Putina v Andrejevském sále složil popáté. Poprvé tak učinil v roce 2000 a následně v roce 2004. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stanul proto v čele vlády, než se v roce 2012 opět stal prezidentem. Znovuzvolen byl i v roce 2018. V lednu 2021 pak Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu; prezidentem tak může být až do roku 2036. Dnes zahájený mandát mu vyprší v roce 2030. nim ankVe třetí fázi indických voleb hlasoval favorit Módí, kampaň se dle AP vyostřuje
Dillí 7. května (ČTK) - Miliony Indů dnes odevzdaly hlasy ve třetí fázi největších parlamentních voleb na světě, mezi nimi i favorit a současný předseda vlády Naréndra Módí, který stojí v čele hinduisticky nacionalistické Indické lidové strany (BJP). V posledních týdnech celkem sedmifázových voleb se vyostřuje Módího protimuslimská kampaň, napsala agentura AP. Módí dnes odevzdal svůj hlas v západoindickém Ahmadábádu. Ačkoli v kampani původně sliboval zejména ekonomický rozvoj s vizí zařadit Indii do roku 2047 mezi vyspělé země, poslední dobou se čím dál víc zaměřuje na ostrou kritiku muslimské menšiny. O muslimech Módí mimo jiné řekl, že indickou společnost 'systematicky infiltrují' nebo že 'mají příliš mnoho dětí', aby v budoucnu převládli nad hinduisty. Muslimové v zemi s více než 1,4 miliardy obyvatel tvoří 14 procent. Zřejmě dosud nejvíce otevřeným politickým útokem je krátké video, které BJP dočasně umístila na svůj instagram. Podle něj má opoziční Indický národní kongres (INK) v plánu hinduisty připravit o majetek a rozprodat ho muslimům. 'BJP sundala masku. Domnívám se, že je k tomu vedou politické okolnosti,' uvedl Khán Mahmúdábád, vysokoškolský profesor politologie na univerzitě v Dillí. Volební účast v prvních dvou fázích byla zhruba o tři procenta nižší než před pěti lety. Odborníci za příčinu považují vysoké teploty a absenci jednoho silného tématu, které by motivovalo k volební účasti. Političtí analytici v Módího vyostřující se rétorice spatřují snahu naklonit si osmdesátiprocentní hinduistickou populaci a ovládnout tak dolní sněmovnu indického parlamentu ziskem dvoutřetinové většiny. Koalice opozičních stran vedená Indickým národním kongresem označila Módího vyjádření za 'nenávistná' a varovala, že by mohla v zemi vyvolat náboženské napětí. Indický národní kongres si na Módího chování stěžoval u Indické volební komise, která má právo v případě porušení etického kodexu na určitou dobu kandidaturu pozastavit. Komise nicméně Módímu dosud žádná varování neudělila. Kritici BJP tvrdí, že Módí deset let od svého nástupu k moci ohrožuje indickou tradici různorodosti a sekularismu (nezávislosti státní moci na náboženství). Místní lidskoprávní organizace upozorňují, že pod Módího vládou stoupl počet útoků proti muslimům. Indická lidová strana kritiku odmítá s tím, že je její politika prospěšná pro všechny Indy. Indické parlamentní volby začaly 19. dubna, skončí 1. června. Výsledky začnou volební komise sčítat 4. června. Hlasovat může téměř miliarda lidí (970 milionů). ele ankThe Independent: Rusko už nepoužívá Krymský most k přepravě vojenské techniky
Londýn/ Kyjev 7. května (ČTK) - Rusko k dodávkám vojenské techniky invazním jednotkám na Ukrajině přestalo používat Krymský most, který vystavělo po anexi Krymu. Dnes o tom informuje britský The Independent s odvoláním na ukrajinskou bezpečnostní poradenskou společnost Molfar. Podle analýzy satelitních snímků pořízených firmou Maxar Technologies nebyl po období tří měsíců na mostě spojujícím ruskou pevninu s Krymem téměř žádný provoz a po železniční trati vedoucí po něm nejezdily prakticky žádné vojenské nákladní vlaky. Ruská armáda svou techniku převáží po souši, a proto tato stavba už nepředstavuje strategický vojenský cíl pro Ukrajinu. Během tří měsíců mezi únorem a dubnem přejel 29. února po mostě jediný vlak s 55 cisternovými nákladními auty. V březnu a dubnu po něm Rusové žádnou vojenskou techniku nepřeváželi, uvedl Molfar. V současnosti po něm denně přejíždějí čtyři osobní vlaky a jeden nákladní převážející zboží nevojenského charakteru. Molfar připomíná, že Rusko využívání této strategické stavby výrazně omezilo od ukrajinského dronového útoku z loňského července, při němž byla poškozena část vozovky i železniční trati. O život přišel manželský pár a jejich dcera. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj most tehdy označil za legitimní cíl, který je třeba vyřadit z provozu, protože 'přináší válku, nikoliv mír'. Podle ukrajinských tajných služeb do té doby Rusko přes most denně posílalo více než 40 vlaků naložených zbraněmi. Loni v srpnu se Ukrajina snažila na most zaútočit raketami, zneškodnila je ale ruská protivzdušná obrana. Doposud nejsilněji byl most poničen v říjnu 2022 v důsledku exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později. Rusko nyní jednotky na Ukrajině zásobuje přes Rostovskou oblast. Šéf Molfaru Artem Starosek řekl, že Ukrajina by měla svoji pozornost upřít na okolí Melitopolu, Mariupolu a Berďansku, kde Rusko staví železniční tratě, které by tyto okupované oblasti propojily s Krymem a ruským vnitrozemím. Podle Staroseka by pro Ukrajinu bylo přínosné, kdyby se zaměřila spíše na tyto tratě a neplýtvala zdroji při útocích na Krymský most. 'Jsou to tyto cesty, které v současnosti představují větší ohrožení než nefungující tah přes Krymský most,' uvedl Starosek. Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů funguje od května 2018. hab zdpRafáh opouštějí první civilisté, Izrael čelí výzvám, aby ofenzivu nezačínal
Tel Aviv/Gaza 6. května (ČTK) - Město Rafáh na jihu Pásma Gazy začali dnes ráno opouštět první palestinští civilisté. Izraelská armáda asi 100.000 z nich vyzvala k přesídlení do "humanitární zóny" severně od Rafáhu. Arabský svět, západní státy a humanitární organizace krok interpretují jako začátek avizované ofenzivy poté, co v Káhiře selhalo poslední kolo jednání delegací Izraele a palestinského hnutí Hamás, a varují před úmrtím dalších tisíců civilistů, z nichž podle OSN v Rafáhu polovinu tvoří děti. Členové izraelské vlády uvedli, že operace "omezeného rozsahu" ve městě začnou "ve velmi blízké budoucnosti". Izraelský deník Haarec hovoří o jejich možném odvrácení poté, co započaté evakuace vyvinou větší tlak na Hamás, aby s Izraelem uzavřel příměří. Civilisté se dle instrukcí na letácích shozených izraelským letectvem mají přesouvat do Izraelem vyhlášené humanitární zóny Muwasi mezi Rafáhem a Chán Júnisem. První lidé začali proto dnes ráno opouštět své provizorní přístřešky a v dešti odjížděli s plně naloženými auty s matracemi na střeše, v povozech tažených osly nebo šli pěšky. Obyvatelé, kteří telefonicky nebo na místě hovořili s novináři, hovořili o únavě a zoufalství. Zatímco někteří jsou po sedmi měsících války připravení uposlechnout výzvy, vysídlená Sahar abú Náhilová se svou početnou rodinou hovořila o ponížení, ve kterém by bylo "čestnější zemřít". V Rafáhu se podle odhadů OSN v zaplněných stanových táborech, přeplněných stanech a přístřešcích či přeplněných bytech tísní 1,2 milionu Palestinců, podle některých odhadů až 1,4 milionu. Drtivou většinu z nich tvoří uprchlíci, které z jiných částí pásma vyhnaly boje. Hustota zalidnění Rafáhu je nyní takřka sedminásobná oproti Praze. Dětský fond OSN (UNICEF) dnes varoval, že zhruba polovinu tamních obyvatel, tedy asi 600.000, tvoří děti "z nichž mnohé byly několikrát vysídleny a ukrývají se ve stanech nebo v nejistém a nestabilním bydlení", stovky tisíc z nich je podle UNICEF "zraněných, nemocných, podvyživených, traumatizovaných nebo mají tělesné postižení". Izrael si dnes dopoledne dvěma minutami ticha připomněl památku obětí holokaustu. Premiér Benjamin Netanjahu v projevu na oficiálním ceremoniálu v jeruzalémském památníku Jad Vašem uvedl, že "teroristický útok ze 7. října není pokračováním holokaustu". "Ale ne proto, že by jeho záměr byl jiný; je stejný. Hamás sleduje stejné cíle jako nacisté," řekl Netanjahu. Uvedl rovněž, že i kdyby měl Izrael zůstat sám, "bude pokračovat v boji proti lidskému zlu". Od rozšíření bojových operací do Rafáhu s cílem zlikvidovat poslední jednotky bojovníků Hamásu Izrael už měsíce odrazují jeho zahraniční partneři, dnes nesouhlas vyjádřili například představitelé Francie, Německa, Belgie, Austrálie a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V západních zemích rovněž přibývá studentských protestů na univerzitách, které začaly na východě USA, v posledních dnech se však připojily skupiny studentů v Irsku, Nizozemsku, Belgii, Švýcarsku či Nizozemsku. „Kdybych já byl dnes studentem, je velká pravděpodobnost, že bych se také do studentských protestů zapojil,“ okomentoval dnes vývoj premiér Belgie Alexander De Croo a podpořil belgickou iniciativu na zákaz dovozu izraelských výrobků do Evropské unie z těch oblastí, které Izrael okupuje. Protesty proti jednání izraelské vlády a potažmo účasti Izraele v Eurovizi se dnes konaly i ve švédském Malmö, které finále evropské hudební soutěže hostí. Konflikt mezi Izraelem a Hamásem a jemu blízkých organizací vypukl 7. října, kdy teroristé Hamásu a dalších skupin zaútočili na Izrael, zabili 1200 lidí a 250 osob unesli, zhruba 130 z nich podle izraelských údajů dál zůstává v zajetí v Gaze. Masivní izraelské bombardování a následná pozemní operace si na tomto palestinském území podle dnešní bilance úřadů Hamásu vyžádaly 34.735 životů Palestinců. Rozhovory o příměří a výměně rukojmích a palestinských vězňů zprostředkovávají Katar, Egypt a Spojené státy. Po selhání zatím posledního kola měl dnes v Izraeli s Netanjahuem jednat šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v pátek informoval, že Izrael dal Hamásu týden na přijetí podmínek současného návrhu dohody, než operace v Rafáhu zahájí. vdv jdRusko chystá vojenské cvičení zaměřené na přípravu taktických jaderných zbraní
Moskva 6. května (ČTK) - Rusko chystá manévry zahrnující přípravu rozmístění a použití taktických jaderných zbraní, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Uvedlo, že cvičení se zaměří na zajištění územní celistvosti a suverenity Ruska "v reakci na provokativní prohlášení a hrozby ze strany některých západních představitelů vůči Ruské federaci". To následně potvrdila i ruská diplomacie, podle které jde o vzkaz Západu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že půjde o reakci na výroky západních činitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ohledně možného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu, což by podle Peskova znamenalo postavit vojáky NATO proti ruské armádě. Macron opakovaně hovoří o případném vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské invazi. Názor v rámci Severoatlantické aliance na takový krok ovšem není jednotný. "Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala žádost Ukrajiny, což dnes není ten případ, měli bychom si legitimně tuto otázku (o pomoci) položit," prohlásil Macron začátkem tohoto měsíce v rozhovoru s týdeníkem The Economist. Italský ministr obrany Guido Crosetto v interview, které dnes zveřejnil římský deník Il Messaggero, možnost vyslání vojáků na Ukrajinu odmítl. V takovém případě totiž podle něj hrozí, "že bychom se vydali na cestu, z níž není návratu". Podobně v únoru vyvolal Macron rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Řada zemí včetně Česka vzápětí uvedla, že se nechystá takový krok učinit. Některé státy, především z východního křídla NATO, šéfa Elysejského paláce naopak podpořily. V dnešním sdělení ruského ministerstva obrany není zmínka o tom, že by se mělo cvičit s raketami vybavenými jadernými hlavicemi, a není ani jasné, kde přesně a kdy se manévry uskuteční, poznamenala agentura DPA. Nově ohlášené cvičení by se mělo konat za účasti raketových vojsk, letectva, námořnictva a vojáků z Jižního vojenského okruhu, tedy zejména sil rozmístěných poblíž Ukrajiny, píše agentura AFP. "Doufáme, že tato akce zchladí 'horké hlavy' v západních hlavních městech, pomůže jim pochopit možné katastrofické důsledky jejich strategických rizik a zabrání jim jak v pomoci kyjevskému režimu, tak v přímé ozbrojené konfrontaci s Ruskem," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Válku na Ukrajině v únoru 2022 odstartovala invaze ruské armády, kterou prezident Vladimir Putin nařídil s argumentem, že je třeba zajistit denacifikaci a demilitarizaci sousední země. Moskva od té doby opakovaně naznačuje možnost odvetného uplatnění svých jaderných zbraní a v březnu 2023 Putin oznámil, že v Bělorusku, které také sousedí s Ukrajinou, Rusko rozmístí taktické jaderné prostředky. Ruská jaderná doktrína předpokládá "přísně obranné" použití jaderných zbraní v případě útoku na Rusko zbraněmi hromadného ničení nebo v případě jeho napadení konvenčními zbraněmi, které bude "ohrožovat samotnou existenci státu". nim zdp spr ank jdPodíl krajů na sdílených daních by se měl v příštích třech letech zvyšovat
Praha 6. května (ČTK) - Podíl krajů na sdílených daních by se měl v příštích třech letech postupně zvýšit na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Předpokládá to návrh zákona o rozpočtovém určení daní, který v úterý projedná vláda. Návrh také mění způsob rozdělování daňového inkasa mezi jednotlivé kraje. Rozdělení se týká inkasa daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Na zvýšení podílu krajů se dohodla Asociace krajů ČR (AKČR) s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a současný návrh vychází z dohody mezi jednotlivými kraji. Jejich podíl na výběru sdílených daní poroste postupně, v příštím roce dosáhne 9,95 procenta, o rok později 10,11 procenta v od roku 2027 bude 10,26 procenta. Ve finančním vyjádření to bude v příštím roce znamenat zvýšení příjmů krajů o 7,2 miliardy korun, v následujících dvou letech vždy o dvě miliardy korun. Návrh zákona také v souladu s návrhem AKČR mění způsob rozdělování peněz mezi kraje. Nově bude mít 40procentní váhu počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka sinic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení. Novela zákona také stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle důvodové zprávy jsou data v Registru obyvatel dlouhodobě přesnější a správnější, protože ČSÚ vychází ze sčítání lidu, které se koná v desetiletých intervalech. Proti využívání dat z registru obyvatel se ohradily Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a Svaz měst a obcí ČR (SMO). Podle nich to bude znamenat přerozdělení více než 3,5 miliardy korun ve prospěch velkých měst. Ministerstvo financí u vypořádání připomínek připustilo, že změna bude pro většinu obcí znamenat ztrátu, kromě zhruba 30 obcí to ale pro všechny bude podle ministerstva pouze bagatelní pokles příjmů. Ministerstvo také připomnělo, že po využívání údajů z registru místo dat ČSÚ volaly i samy obce. Návrh v AKČR podpořilo 11 regionů, proti byly Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Všechny tři kraje vznesly vůči návrhu připomínky, když upozorňovaly, že se proti současnému stavu jejich příjmy sníží. Ministerstvo financí připomínky odmítlo, odkázalo přitom na dohodu, k níž dospěla AKČR. Se stejným zdůvodněním odmítlo i výhradu ministerstva zdravotnictví, aby se při rozdělení peněz mezi kraje nezohledňovaly počty základen záchranné služby a urgentních příjmů. Ministerstvo v připomínkovém řízení také odmítlo návrhy SMS ČR na změny rozdělování peněz mezi obce, cílem novely podle něj je vyřešit financování krajů. Negativně se postavilo i k návrhu SMO, který žádal návrat podílu obcí na celkovém inkasu DPH na 25,84 procenta, jako tomu bylo do roku 2023. V současnosti je podíl 24,92 procenta, od příštího roku bude 24,16 procenta. Ministerstvo přitom poukázalo, že snížení podílu obcí na sdílených daní kompenzuje růst základního koeficientu daně z nemovitostí platný od letošního roku. Nesouhlasně se ministerstvo financí postavilo i k návrhu ministerstva pro místní rozvoj (MMR), aby nastavení rozpočtového určení daní platilo pouze do roku 2027. MMR navrhovalo financování krajů znovu upravit po volbách i s ohledem na to, že od roku 2028 začne platit nový finanční rámec Evropské unie. str mhaBloomberg: Ruská válečná ekonomika připravuje ropný průmysl o pracovní sílu
Moskva 6. května (ČTK) - Ruský ropný a plynárenský průmysl je důležitý pro financování ruské invaze na Ukrajinu a poskytuje Kremlu finanční prostředky na pokračování bojů. Tento průmysl se však potýká s nedostatkem pracovních sil kvůli plné mobilizaci ruské ekonomiky pro válečné úsilí, což zhoršuje dlouhodobou demografickou krizi, uvedla agentura Bloomberg. Energetické firmy, které zaměstnance vždy dobře platily, teď o pracovní sílu musejí bojovat s ruskou armádou a výrobci zbraní, upozorňují analytici a náboráři spolupracující s tímto odvětvím. Jen nástupní bonus pro vojáka bojujícího na Ukrajině se může rovnat téměř ročnímu platu průměrného pracovníka na poli s ropou nebo plynem. Tento problém není zcela nový. Rusko se potýká s úbytkem obyvatelstva v produktivním věku už skoro 20 let. Hlavní příčinou byl propad porodnosti v 90. letech, pandemie nemoci covid-19 pak tento problém prohloubila a invaze na Ukrajinu ho ještě více zdůraznila. Nedostatek pracovníků zasahuje podniky ve všech částech ekonomiky, ukázala nedávná zpráva ruské centrální banky. I když ropný a plynárenský průmysl funguje bez problémů, v dlouhodobém horizontu to tak nemusí být. Podle odhadů ruské společnosti Kasatkin Consulting, dříve výzkumného centra firmy Deloitte v regionu, chybí ropnému a plynárenskému sektoru v Rusku asi 40.000 zaměstnanců. Toto odvětví v prvním čtvrtletí zvýšilo počet internetových nabídek práce ve srovnání s předchozím rokem o 24 procent. Nehledalo jen kvalifikované pracovníky, ale i pracovníky s nízkou kvalifikací, ukazují údaje hlavní ruské náborové platformy hh.ru. Ruský ropný a plynárenský průmysl je dlouhodobě odvětvím s nejvyššími mzdami v zemi. Od roku 2017 nabízí mzdy, které nejméně o dvě třetiny převyšují celostátní průměr, vyplývá z výpočtů agentury Bloomberg na základě údajů statistického úřadu. V lednu a v únoru činila měsíční nominální mzda v tomto odvětví, které zahrnuje pracovníky v oblasti těžby, služeb, rafinace, přepravy potrubím a skladování, v průměru 125.200 rublů (téměř 32.000 Kč). Tato částka ale už nemůže konkurovat tomu, co nabízí ruská armáda smluvním vojákům. Kromě nástupního bonusu 195.000 rublů (téměř 50.000 Kč) nabízí každý ruský region novému rekrutovi jednorázovou platbu, která může činit až jeden milion rublů (asi 250.000 Kč). Pokud člověk nechce bojovat na Ukrajině, jsou zde také lukrativní pracovní místa ve zbrojovkách. Poptávka po tancích, obrněných vozech a zbraních prudce vzrostla a zbrojovky hledají pracovníky na napjatém trhu práce. Ruská státní zbrojovka Rostec loni zvýšila mzdy v průměru o 17,2 procenta a stále potřebuje lidi, řekl loni generální ředitel Sergej Čemezov. Ruská ekonomika má dlouhodobě demografický problém. V 90. letech kvůli ekonomickým otřesům po rozpadu Sovětského svazu prudce klesla porodnost a podle statistických údajů se od roku 2007 do konce roku 2021 počet obyvatel v produktivním věku snížil o 5,8 milionu. Podíl zaměstnanců mladších 30 let na ruském trhu ráce v roce 2022 činil 14,9 procenta, což je nejméně od začátku 90. let, odhadla konzultační společnost FinExpertiza. Invaze ruských vojsk na Ukrajinu také omezila příliv pracovních sil ze zahraničí. Mezinárodní sankce oslabily rubl, zvýšily inflaci a zkomplikovaly mezinárodní převody peněz. Rusko se tak stalo méně atraktivní pro migranty z bývalých sovětských republik. Loni čistý příliv migrantů do Ruska činil 110.000, což byla čtvrtina úrovně z roku 2021, tedy rok před invazí. Ve srovnání s poptávkou Ruska po pracovní síle je tento údaj pouze kapkou v moři. Podle statistického úřadu, který vychází z požadavků firem na úřady práce, potřebovala země na konci března navíc 1,86 milionu pracovníků. Protože samotné mzdy nestačí k přilákání nových pracovníků, ruské ropné a plynárenské firmy, které často mají hlavní činnost v odlehlých oblastech s drsným klimatem, tak nabízejí i další výhody. Pracovník v terénu na Sibiři nebo v Arktidě může očekávat 'teplé jídlo třikrát denně' a pravidelné lékařské prohlídky hrazené zaměstnavatelem, uvádí se v nabídkách práce na hh.ru. Někteří zaměstnavatelé také nabízejí pobídky 'v sovětském stylu', jako jsou například novoroční dárky pro děti a výlety do firemních letovisek. Některé firmy také zavedly politiku 'přiveď kamaráda a dostaneš zaplaceno' a nabízejí 50 až 100 dolarů (1200 až 2400 Kč) za nového zaměstnance. To sice podle západních standardů není mnoho, v Rusku to ale stačí na nákup minimální úrovně potravin pro jednu osobu na celý měsíc. Ani to však stále nestačí, aby odvětví přilákalo mladé kvalifikované lidi. Firmy se proto obracejí na starší pracovníky. Ropný průmysl dříve lidi povzbuzoval, aby šli včas do důchodu a uvolnili místo mladé generaci. Odcházejícím důchodcům například firmy nabízely štědré bonusy. Nyní tyto programy postupně ukončují a naopak povzbuzují personál, aby pracoval co nejdéle, uvedl prezident internetového portálu nabízejícího práci Superjob.ru Alexej Zacharov. Od invaze na Ukrajinu je ruský ropný a plynárenský sektor terčem sankcí, jejichž cílem je omezit příliv peněz do ruské ekonomiky. Přesto ale toto odvětví dál hladce funguje a posílá peníze do státního rozpočtu. Loňská míra těžby ropy dosáhla postsovětského rekordu a vývoz ropy zůstal vysoký. Po prudkém poklesu v letech 2022 a 2023, kdy byl z větší části zastaven tok plynu do Evropy, se těžba zemního plynu opět zvyšuje. Vláda očekává, že vývoz sítí plynovodů se letos zvýší téměř o pětinu díky vyššímu vývozu do Číny. Nedostatek pracovních sil ale vyvolává otázky, zda ruský ropný a plynárenský průmysl dokáže udržet tuto výkonnost i v dlouhodobém horizontu. irl sprIzraelská armáda potvrdila, že zahájila evakuaci části Rafáhu
Gaza 6. května (ČTK) - Izraelská armáda dnes ráno zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti, informovaly deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Armáda později potvrdila, že začala vyzývat k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu v rámci operace "omezeného rozsahu“, jejímž cílem je rozbít palestinské radikální hnutí Hamás. Izraelský ministr obrany Joav Galant řekl, že operace je nutná, neboť Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří v Pásmu Gazy. Vysoký představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí řekl agentuře Reuters, že izraelský příkaz k evakuaci Rafáhu je "nebezpečnou eskalací, která bude mít následky“. Podle ToI armáda vybízí civilisty, aby se přesunuli do "humanitární zóny" na pobřeží a do oblastí nedalekého Chán Júnisu. Haarec uvedl, že detaily evakuace mají k dispozici mezinárodní a palestinské humanitární organizace. Izraelská armáda tvrdí, že v rámci evakuace "omezeného rozsahu“ musí z Rafáhu přesunout asi 100.000 lidí, ale nepotvrdila, že jde o začátek širší invaze do města. Izraelské letectvo začalo shazovat letáky vyzývající civilisty a uprchlíky, aby oblast opustili a nepřibližovali se k hranicím s Izraelem nebo Egyptem. Některé palestinské rodiny již začaly opouštět východní Rafáh, řekli obyvatelé města agentuře Reuters. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA varoval před ničivými důsledky ofenzivy v Rafáhu, včetně dalšího utrpení a úmrtí civilistů. Agentura uvedla, že se neevakuuje a že zůstane v Rafáhu co nejdéle, aby mohla pokračovat v poskytování životně důležité pomoci. "Ráno jsme se probudili a zjistili, že prší, topíme se v dešti, naše oblečení a věci také - jsme na ulici. Probudily nás také mnohem horší zprávy, že máme evakuovat Rafáh," řekl Reuters palestinský uprchlík z města. "V Rafáhu dojde k největší genocidě, k největší katastrofě. Vyzývám celý arabský svět, aby zasáhl ve prospěch příměří - ať zasáhnou a zachrání nás před tím, v čem jsme. Jsme unavení a už toho máme dost," dodal. O rozsáhlé operaci izraelské armády v Rafáhu, kam před boji v jiných částech Pásma Gazy od října utekl přes milion lidí, se hovoří už několik měsíců. Mezinárodní společenství a řada zemí včetně Spojených států naléhají na Izrael, aby ofenzivu namířenou proti bojovníkům Hamásu v této oblasti nezahajoval, dokud nedostane do bezpečí civilisty. V pátek americký deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že palestinskému hnutí Hamás, s nímž Izraelci vedou od října v Pásmu Gazy válku, dal Izrael týden na přijetí dohody o příměří a propuštění izraelských rukojmích. Pokud tak neučiní, zahájí izraelská armáda pozemní operaci v oblasti Rafáhu. Tu armáda už od loňska bombarduje, třebaže ne tak intenzivně jako ostatní části Pásma Gazy. Naposledy v neděli tam podle agentury AFP dva izraelské útoky zabily 16 lidí ze dvou rodin. V neděli Galant uvedl, že Izrael "ve velmi blízké budoucnosti“ zahájí vojenské operace v Rafáhu a v dalších částech Pásma Gazy. Reagoval tak na raketový útok na přechod Kerem Šalom, k němuž se přihlásil Hamás a při němž zemřeli čtyři izraelští vojáci. Dnes uvedl, že izraelská vojenská operace je nutná kvůli tomu, že Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří v Pásmu Gazy, podle nichž by propustil některé rukojmí. Jako další důvod ministr uvedl právě útok na přechod Kerem Šalom. Egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený egyptský zdroj uvedla, že útok Hamásu na přechod Kerem Šalom v Gaze způsobil "patovou situaci" v jednáních o příměří. Egyptští vyjednavači kvůli tomu zintenzivnili rozhovory s cílem omezit současnou eskalaci mezi Izraelem a Hamásem, uvedl zdroj. Šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac na sociální síti X prohlásil, že Izrael při vyjednávání o příměří "souhlasil s významnými ústupky", ale Hamás je "opakovaně odmítl". "Každý chápe, že Jahjá Sinvár (vůdce Hamásu v Pásmu Gazy - pozn. ČTK) nemá v úmyslu propustit všechny rukojmí, a to ani výměnou za všechno,“ dodal Kac. Deník Haarec dnes píše, že aktivita izraelské armády v oblasti Rafáhu může být jen manévrem, který má vyvinout tlak na Hamás, aby souhlasil s dohodou o příměří. Pokud by nastal pokrok v jednání, Izrael by vojenskou operaci v Rafáhu mohl zastavit, napsal Haarec. Rozhovory mezi Hamásem a Izraelem zprostředkovávají Katar, Egypt a Spojené státy. O víkendu jednali zástupci Hamásu v Káhiře, kde byl mimo jiné šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Ten pak odletěl do Kataru, odkud má zamířit do Izraele. ban nob ankBenátky na poplatku za vstup do města vybraly už 700.000 eur, více než plánovaly
Benátky (Itálie) 6. května (ČTK) - Benátky za prvních osm dnů od zavedení poplatku pro vstup do historické části města vybraly přes 700.000 eur (18 milionů Kč), což je více, než kolik předpokládala radnice. Píše to dnes agentura APA. Poplatek hradí jen turisté, kteří ve městě nestráví ani jednu noc v ubytovacích zařízeních a kteří nemají nárok na některou z mnoha výjimek. Cílem opatření, které platí jen ve vybrané dny, je podle vedení města zmírnit dopady nadměrného turismu. Vysoký výnos ovšem podle kritiků ukazuje, že poplatek regulační funkci neplní. Benátská radnice zveřejnila údaje za období od 25. dubna, kdy se poplatek začal vybírat, do 2. května. V tomto období byly dva velmi vytížené dny, kdy se v Itálii slavil státní svátek. Šlo o 25. duben, což je svátek osvobození, a 1. květen, což je svátek práce. Ve sledované době zaplatilo pět eur za vstup přes 144.000 lidí. Další desítky tisíc lidí však využily jednu z mnoha výjimek. Poplatek Benátky zavedly na konci dubna do poloviny července ve zkušebním provozu. Zpoplatněno je celkově 29 dní, kdy se očekává nadměrný počet turistů ve městě. S příjmy 700.000 eur počítala radnice za celé letošní zkušební období. 'Letos (za systém) utratíme více, než kolik vybereme,' uvedl benátský starosta Luigi Brugnaro. Zprovoznění systému podle něj město stálo asi tři miliony eur (75 milionů Kč). V příštím roce by však Benátky mohly podle materiálů radnice vybrat na vstupném sedm milionů eur. Vedení města novinářům opakovaně tvrdilo, že cílem poplatku je zlepšit situaci v historickém centru, ne mít nový zdroj příjmů do městské kasy. Vysoké příjmy za první dny spuštění systému ale podle kritiků ukazují, že poplatek neplní svou hlavní funkci - zmírnit počty turistů v nejvytíženější dny. Původně radnice zvažovala, že by v některých dnech vedle poplatku zavedla také omezený počet vstupů do historické části města. Od maximálního počtu turistů však později opustila s odůvodněním, že Benátky jsou město a ne muzeum. Kritici se také domnívají, že k řešení následků nadměrného turismu by více přispěla regulace krátkodobých pronájmů, které v historickém městě přispívají k nadměrnému zvyšování nájmů a cen nemovitostí pro místní obyvatele. Prudký nárůst cestovního ruchu v posledních desetiletích doprovázelo vylidňování ostrovního historického centra. To má podle posledních údajů zhruba 50.000 obyvatel, zatímco v roce 1951 to bylo skoro 175.000 obyvatel. Podle místních aktivistů za úbytkem obyvatel, kteří postupně stárnou, stojí právě situace na realitním trhu, která znesnadňuje příchod nových rezidentů. jkh sprNa stavbu dalšího úseku silnice I/57 na Vsetínsku obdrželo ŘSD šest nabídek
Vsetín 6. května (ČTK) - Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) obdrželo šest nabídek na stavbu dalšího úseku silnice I/57 na Vsetínsku, a to mezi Bystřičkou a Jablůnkou. Naváže na úsek ze Vsetína-Semetína do Bystřičky zprovozněný v roce 2009. Nejvýhodnější nabídku ve výběrovém řízení podalo sdružení firem MI Roads, Doprastav a Duna Aszfalt. Činí přibližně 1,707 miliardy korun bez DPH, což je 64,7 procenta ceny, kterou ŘSD předpokládalo. Stavba by měla začít ve druhé polovině letošního roku, řekl dnes ČTK ředitel zlínského pracoviště ŘSD Karel Chudárek. Reference a cenové nabídky účastníků výběrového řízení nyní prověřuje hodnotící komise. 'Vyhodnocení bude trvat zhruba tři měsíce. Někdy v létě budeme mít vítěze. A pak začneme stavět,' řekl Chudárek. Zahájení stavby však ještě může zdržet případné odvolání ze strany neúspěšných uchazečů. Pokračuje také stavební řízení. Nový úsek čtyřpruhové silnice, která odvede auta mimo zástavbu, bude mít 4,4 kilometru. V tiskových materiálech ŘSD uvádí, že by měl být uveden do provozu v roce 2026. Podle Chudárka je však pravděpodobnější, že se první řidiči po nově vybudované silnici projedou až o rok později. Silnice I/57 je páteřní komunikací spojující Opavu, Fulnek na Novojičínsku, Nový Jičín, Valašské Meziříčí na Vsetínsku a Vsetín s ukončením na hranici se Slovenskem. Úsek mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem, který vede údolím Vsetínské Bečvy, je podle ŘSD nejvytíženější částí celé trasy. V budoucnu by čtyřpruhová silnice měla obě města propojit. Výstavba úseku mezi Bystřičkou a Jablůnkou je pokračováním přeložky silnice I/57 mimo zastavěné území. 'Stavba přeložky nahrazuje nevyhovující směrové, výškové a šířkové uspořádání stávající silnice, úrovňová křížení s železniční tratí v Bystřičce a v Jablůnce, průjezdy těmito obcemi a území s aktivními sesuvy na silnici,' uvedlo ŘSD v informačním letáku. Součástí stavby bude i přemístění fotbalového hřiště v Jablůnce. chv gcmČeši si dnes mohou připomenout oběti holokaustu veřejným čtením jejich jmen
Praha 6. května (ČTK) - Ve 31 městech českých a moravských městech dnes odpoledne zazní jména obětí nacistického holokaustu. Veřejné čtení jmen, které začne shodně ve 14:00, je součástí letošního dne vzpomínky na oběti holokaustu Jom ha-šoa. Akci od roku 2006 organizuje paměťová instituce Institut Terezínské iniciativy (ITI), informace najdou zájemci na webu iniciativy. V Praze se budou číst jména obětí holokaustu na Mariánském náměstí, v Brně na Moravském náměstí před Místodržitelským palácem, v Olomouci na Horním náměstí. Akce se koná i v Ústí nad Labem, Plzni, Kolíně, Liberci, Bechyni, Teplicích a dalších městech. Hlavní ideou projektu je šířit povědomí o události holocaustu jako významné historické zkušenosti, která zasáhla do vývoje naší společnosti, a zároveň ukázat krajní důsledky projevů rasismu, ke kterým vedla nacistická politika, uvádí organizátoři na webu. Veřejné připomínky se zúčastní pamětníci, pozůstalí po obětech či zástupci židovských a romských organizací. Do čtení se každoročně zapojují školáci i dospělí, jimž památka obětí holocaustu není lhostejná. Den památky obětí holokaustu a hrdinství - hebrejsky Jom ha-šoa ve ha-gvura - připadá v židovském kalendáři na 27. den měsíce nisanu. Odkazuje na dubnové povstání vězňů varšavského ghetta v roce 1943 a jejich hrdinství. Připomíná šest milionů obětí holokaustu. V roce 1951 byl tento den ustanoven izraelským senátem (Knesetem) jako den vzpomínky na hrdiny povstání i všechny oběti nacistického "konečného řešení židovské otázky". V českých zemích se tento den připomínal v prostředí židovských komunit po roce 1989, později také v Památníku Terezín. Loni připadal den na 18. dubna, letos na 6. května a nadcházející rok na 24. dubna. Partnerem letošního 19. ročníku je mimo jiné Muzeum romské kultury se sídlem v Brně a centrum Sintů a Romů v Praze. Loni zazněla i jména lidí romského etnika, kteří se stali za války obětí rasového pronásledování. Čtení jmen se koná pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael v České republice a za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu a hlavního města Prahy. puz mha
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.