Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň
Londýn 25. dubna (ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
"Je načase, aby se mezinárodní společenství začalo vážně zabývat řešením nerovností a financováním globálních veřejných statků," uvádějí ministři v komentáři. Peníze jsou podle nich potřeba po ekonomických otřesech způsobených pandemií, klimatickou krizí a vojenskými konflikty v Evropě a na Blízkém východě.
Signatářské státy vyzývají další země, aby se k jejich kampani připojily. Tvrdí, že vybraná roční částka by stačila na pokrytí odhadovaných nákladů na škody způsobené všemi extrémními povětrnostními jevy v loňském roce.
Francouzský ekonom Daniel Zucman nyní dopracovává technické detaily plánu, který bude v červnu znovu projednávat skupina G20. Ta sdružuje velké světové ekonomiky, a to jak vyspělé, tak rozvojové. Francie naznačila, že daň z bohatství podporuje. Brazílii, která skupině G20 nyní předsedá, povzbudilo, že Spojené státy sice globální daň z bohatství nepodpořily, ale nevystoupily proti ní.
"Miliardáři mají nejnižší efektivní daňovou sazbu ze všech sociálních skupin. Aby lidé s nejvyšší schopností platit daně platili nejméně, to myslím nikdo nepodporuje," říká Zucman.
Podle organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě, boom cen aktiv za pandemie covidu-19 a po ní znamenal, že miliardáři byli na konci loňského roku bohatší o 3,3 bilionu dolarů. To je proti roku 2020 nárůst o 34 procent. Studie Světové banky (SB) pak ukázala, že pandemie zastavila snižování chudoby.
vjn spr
Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, od Švýcarska po Polsko
Berlín 25. dubna (ČTK) - Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters. Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil prognózu růstu německé ekonomiky na letošní i příští rok o 0,3 procentního bodu. V letošním roce očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) pouze o 0,2 procenta, což je mezi velkými zeměmi eurozóny nejslabší růst.
"Bez hospodářských stimulů z Německa bude mít Rakousko problémy," říká ředitel rakouského Institutu pro hospodářský výzkum Wifo Gabriel Felbermayr. Německo je zdaleka nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska. K tomuto mnohem většímu sousedovi směřuje téměř 30 procent rakouského vývozu, což odpovídá 12 procentům HDP, uvedl Felbermayr.
Loni klesl objem bilaterálního obchodu mezi Německem a Rakouskem o osm procent. "To znamená, že útlum v Německu má přímý negativní dopad na rakouskou ekonomiku," upozornil Felbermayr. "Na německém hospodářství je závislé zejména strojírenství, chemický průmysl, kovoprůmysl a také automobilový průmysl," dodal.
Podobná situace je i ve Švýcarsku, pro které je Německo rovněž hlavním obchodním partnerem. "Když Německo trpí škytavkou, Švýcarsko si toho také všimne," uvádí vedoucí oddělení finanční politiky Institutu pro švýcarskou hospodářskou politiku IWP Martin Mosler.
Vývoz ze Švýcarska do Německa se v letošním prvním čtvrtletí snížil o 1,1 procenta, pokles ale vykázal už na konci loňského roku. "To se týká několika odvětví - od luxusních hodinek až po meziprodukty, které do Německa dodává řada vysoce specializovaných malých a středních podniků, například v elektronickém průmyslu," sdělil Moser.
Recese v Německu loni ovlivnila i průmyslový sektor v Polsku. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se výroba v energeticky náročných odvětvích, jako je chemický průmysl nebo odlévání kovů, snížila o 15 až 20 procent, uvedl ředitel Polského ekonomického institutu (PIE) Pawel Sliwowski. Tato odvětví jsou podle něj úzce napojena na německé dodavatelské řetězce.
Jen velmi mírně v tomto období rostla výroba spotřebního zboží. "Výroba nábytku nebo jiných potřeb do domácnosti se od roku 2022 v důsledku nižší zahraniční poptávky téměř nezměnila," poznamenal Sliwowski. Do Německa směřuje v průměru 27 procent celkového polského vývozu.
"Z pohledu Polska by vhodnější politikou německé vlády bylo zvýšit veřejné investice," uvedl Sliwowski.
S podobným apelem přichází i ředitel Wifo Felbermayr. "Investiční aktivita v Německu se musí znovu rozběhnout. To vyžaduje účinné krátkodobé stimuly," uvedl a dodal, že Berlín musí také udělat více pro obnovení dlouhodobého růstu. "Obzvláště účinné by pravděpodobně bylo, kdyby se zasadil o ambiciózní prohloubení jednotného trhu EU v oblasti finančních služeb, energetiky a telekomunikací," uzavřel Felbermayr.
vjn spr
DALŠÍ ZPRÁVY
