Výročí 27. 4.

Centrální banka USA úroky nezměnila, naznačila jejich snížení v příštím roce

Washington 13. prosince (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let. Úroky měnový výbor nezměnil již třetí seanci za sebou. Současně banka naznačila, že její zpřísňování měnové politiky je u konce a v příštím roce náklady na úroky sníží. Vyplývá to z dnešního prohlášení Fedu. Bankéři v prohlášení uvedli, že inflace za poslední rok zpomalila a že budou sledovat ekonomiku, aby zjistili, zda je zapotřebí "nějaké" dodatečné zvýšení sazeb. To přímo naznačuje, že po měsících agresivního zpřísňování měnové politiky a příklonu ke zvyšování sazeb nebude nutné je znovu zvyšovat. Je to také poprvé od prudkého růstu spotřebitelských cen v roce 2021, kdy Fed oficiálně uznal pokrok v boji se zrychlující se inflací. Celkem 17 z 19 představitelů Fedu předpokládá, že základní úroková sazba bude do konce roku 2024 nižší než nyní. Medián projekcí ukazuje, že sazby se sníží o tři čtvrtiny procentního bodu, což by mohlo znamenat tři snížení o čtvrt procentního bodu. Žádný z představitelů Fedu nepředpokládá, že by sazby byly do konce příštího roku vyšší. Investoři podle agentury Reuters před zasedáním sázeli na to, že Fed do konce příštího roku sníží základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že měnový výbor pravděpodobně skončil se zvyšováním úrokových sazeb, protože inflace neustále ochlazuje, i když zůstává nad dvouprocentním cílem. Powell přitom v poslední době bagatelizoval myšlenku, že se blíží snižování sazeb, a zatím ani nenaznačil, že Fed se zvyšováním sazeb definitivně skončil, upozornila agentura AP. Představitelé Fedu sice mají nadále možnost v příštích měsících znovu zvýšit základní jednodenní úrokovou sazbu, pokud inflace znovu zrychlí, to se však vzhledem k nedávným údajům o inflaci, která se postupně přibližuje k cíli centrální banky, zdá být stále méně pravděpodobné. Ekonomické projekce se jako celek drží scénáře "měkkého přistání" a bankéři doufají, že inflace bude nadále zpomalovat a ekonomice se podaří vyhnout recesi a prudkému růstu nezaměstnanosti. Inflace nadále zůstává nad dvouprocentním cílem Fedu, zpomaluje ale rychleji, než se původně očekávalo. Podle nové prognózy by jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, měla do konce roku 2024 zpomalit na 2,4 procenta, v září Fed čekal inflaci 2,6 procenta. Nezaměstnanost by v příštím roce měla vzrůst na 4,1 procenta ze současných 3,7 procenta, stále však bude mimořádně nízká. Ekonomika má v příštím roce stoupnout o 1,4 procenta a v roce 2025 tempo růstu zrychlí na 1,8 procenta. Letos se má hrubý domácí produkt zvýšit o 2,6 procenta. "Inflace v USA v listopadu mírně klesla na 3,1 procenta a přesto, že si Fed nechává dveře otevřené pro další zvýšení sazeb, tak tu s velkou pravděpodobností máme definitivní konec cyklu utahování měnové politiky," komentoval rozhodnutí Fedu analytik Portu Marek Pokorný. "Investorům se splnilo přání a předseda Fedu Powell konečně začal otevírat téma podmínek, kdy a jak moc se Fed uchýlí ke snižování sazeb v příštím roce. Velkou roli sehrála i aktualizovaná prognóza nejen ohledně sazeb, ale i ohledně inflačního výhledu, ekonomického růstu a nezaměstnanosti," dodal. Fed začal zvyšovat úroky v březnu 2022 a se zvyšováním přestal letos v červenci. Základní úroková sazba za tu dobu stoupla o 5,25 procentního bodu, což je považováno za jednu z nejrychlejších reakcí Fedu na vysokou inflaci. irl jrm

Analytici Raiffeisenbank: HDP České republiky příští rok vzroste o 1,7 procenta

Praha 13. prosince (ČTK) - Hospodářské oživení v příštím roce bude slabé, když hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o 1,7 procenta po letošním poklesu o 0,5 procenta. Výrazněji se ekonomika rozběhne až v roce 2025, kdy HDP poroste o 3,2 procenta. V příštím roce se také nedá očekávat návrat inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), když celoroční růst spotřebitelských cen bude 3,4 procenta. Dnes to uvedli analytici Raiffeisenbank na webináři k výhledům české i světové ekonomiky. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že českou ekonomiku brzdí spotřeba domácností, v poslední době se k ní přidává i slábnoucí zahraniční poptávka kvůli hospodářským potížím v Německu. Díky opadnutí současné vysoké inflace by podle Horské příští rok měly začít růst reálné mzdy, což spotřebu domácností podpoří, ve druhé polovině roku by mohla oživit i zahraniční poptávka. "Překonání předcovidové úrovně (HDP) čekáme nejdřív ve druhém kvartálu," podotkla Horská. Česko je jedinou zemí Evropské unie, kde se HDP zatím nevrátil na úroveň roku 2019 před pandemií covidu-19. Meziroční inflace v lednu bude podle analytiků Raiffeisenbank jednociferná a začínat čtyřkou, prognóza je tak pesimističtější než ČNB. Průměrná celoroční inflace by měla být 3,4 procenta, v roce 2025 by měla klesnout na 2,4 procenta. Ve srovnání se zeměmi visegradské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) by Česko mělo mít příští rok druhý nejslabší růst HDP po Slovensku, jehož ekonomika vzroste o 1,5 procenta. V Polsku analytici Raiffeisenbank čekají růst 2,7 procenta, v Maďarsku tři procenta. Naopak inflace by v Česku měla být nejnižší ze zemí visegradské skupiny. Na Slovenku se očekává celoroční růst cen o 5,2 procenta, v Polsku o 5,3 procenta a v Maďarsku o 5,8 procenta. Horská uvedla, že z dlouhodobého pohledu Česká ekonomika přešlapuje na místě a potřebuje najít nový model hospodářského růstu. Klíčové by podle ní bylo posílení sektorů s vyšší přidanou hodnotou a s finální produkcí. Rozvoj těchto oborů ale komplikuje napjatý trh práce, kdy nízký počet nezaměstnaných dostatečně nemotivuje k rekvalifikacím pro nové obory. str rdo