Průzkum: Třetina firem se domnívá, že euro se v ČR začne používat do roku 2030
Praha 28. dubna (ČTK) - Třetina malých a středních firem a podnikatelů se domnívá, že euro se v Česku začne používat do roku 2030. Dalších 28 procent očekává vstup Česka do eurozóny nejpozději do roku 2035. V součtu to představuje většinových 61 procent, vyplývá z dubnového průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi více než 400 respondenty.
Optimističtější jsou podle průzkumu menší a středně velké firmy s obratem do 40 milionů korun, naproti tomu větší podniky se přiklánějí spíše až k roku 2035. 'Přeji si to každý den, ať už euro tady je. Velkou část kupuji za eura a kvůli konverzi přicházím o fůru peněz,' uvedl majitel výrobce pečeného müsli Janova pec Jan Král.
Dalších přibližně 16 procent firem a podnikatelů očekává přijetí eura do roku 2040 a později. Naproti tomu 23 procent dotazovaných má za to, že euro v Česku nebude nikdy. 'Já v tom velkou výhodu nevidím, ale my z hlediska eura jsme spíše importéři než exportéři, takže nejsem pro přijetí,' uvedl jednatel společnosti Hydraulics ze Zlínska Libor Kráčalík.
Více než polovina firem a podnikatelů, 52 procent, přitom neočekává, že by jim přijetí eura nějak významně zjednodušilo život. 'Já to nedokážu posoudit, ale pokud jsem měl možnost vidět, jak se podniká v Německu, v Rakousku a ve Švýcarsku a pokud by se stejné podmínky nastavily u nás, tak by to asi mělo být jednodušší,' míní řezbář a rytec Jiří Rücker.
Česko se zavázalo přijmout společnou evropskou měnu ve smlouvě o přistoupení k EU. Žádný termín pro zavedení eura ale stanovený není. Diskuse kolem eura se v Česku zintenzivnila poté, co v novoročním projevu prezident Petr Pavel uvedl, že je načase euro přijmout. Při dotazování na přijetí eura v Indexu očekávání firem na podzim 2021 byla ještě většina firem a podnikatelů, tehdy 67 procent, proti přijetí eura.
fd snm
Bloomberg: BHP zvažuje, že vylepší nabídku na převzetí rivala Anglo American
Melbourne/Londýn 27. dubna (ČTK) - Australská těžařská společnost BHP Group zvažuje, že vylepší nabídku na převzetí svého britského rivala Anglo American. S odkazem na své zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. BHP tento týden za Anglo American nabídla 31,1 miliardy liber (zhruba 913 miliard Kč), britský podnik ale nabídku odmítl jako nedostatečnou. Spojením firem by vznikl největší producent mědi na světě.
Australský podnik bude v nadcházejících týdnech jednat se svými poradci o pozměněném návrhu, tvrdí lidé, kteří chtějí zachovat anonymitu, protože jednání nejsou veřejná. BHP se také snaží svým klíčovým akcionářům vysvětlit hlavní výhody převzetí britské firmy, aby si zajistila jejich souhlas s tímto plánem.
BHP podmínky návrhu ještě zvažuje, konečné rozhodnutí ohledně velikosti nabídky a struktury transakce zatím nepadlo, upozorňují zdroje. Mluvčí BHP záležitost odmítl komentovat.
Australský podnik chtěl za Anglo American zaplatit svými akciemi. Před akvizicí by Anglo American převedla na své akcionáře kontrolní podíly v jihoafrických společnostech na těžbu platiny a železné rudy.
Celková cena za jednu akcii Anglo American podle nezávazného návrhu vycházela přibližně na 25,08 libry. To ale šéf britského podniku Stuart Chambers označil za oportunistický návrh, který podle něj nebere v úvahu skutečnou hodnotu firmy ani její potenciál.
Ceny mědi na burze v Londýně od začátku letošního roku vzrostly zhruba o 17 procent a přiblížily se dvouletému maximu, zejména díky nadějím na vyšší poptávku. K růstu přispívají i problémy s dodávkami způsobené nuceným uzavřením jednoho z největších povrchových dolů na měď Cobre Panamá loni v prosinci.
BHP je známá hlavně těžbou železné rudy, mědi, koksovatelného uhlí, potaše a niklu. Tržní kapitalizace firmy aktuálně činí zhruba 219 miliard australských dolarů (3,4 bilionu Kč), tržní kapitalizace Anglo American pak více než 35 miliard liber (1,03 bilionu Kč). Anglo American vlastní doly v zemích, jako je Chile, Jihoafrická republika, Brazílie či Austrálie. Anglo American má doly na měď v Chile a Peru, kde působí i BHP.
Spojením BHP s Anglo American by vznikl podnik, jenž by se na celkových dodávkách mědi na světový trh podílel zhruba deseti procenty. Analytici přitom očekávají, že poptávka po mědi se bude zvyšovat a že by jí mohl být nedostatek. To by zřejmě vedlo k dalšímu prudkému růstu její ceny. Měď patří k nejžádanějším kovům v době, kdy ekonomika i průmysl přecházejí na čistou energii.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
