Index: V prosinci klesla hodnota u všech typů podílových fondů
Praha 12. ledna (ČTK) - V prosinci klesla hodnota u všech typů podílových fondů. Akciové fondy ztratily 3,7 procenta, dluhopisové fondy 1,3 procenta, peněžní fondy 0,6 procenta, komoditní fondy čtyři procenta a realitní fondy 0,2 procenta. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici.
Hodnoty fondů se tak po listopadovém růstu vrátily ke klesajícímu trendu, který na kapitálových trzích převládal po většinu roku. Na prosincové obchodování měla vliv především makrodata, která napříč trhy podpořila růst obav z recese.
"V prosinci jsme poprvé a naposledy během loňska evidovali pokles na všech trzích, které v rámci indexu monitorujeme. Na rozdíl od převážné většiny roku se do mírného poklesu dostaly nově i nemovitostní fondy,“ uvedl hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák. Ve druhé polovině prosince na trzích podle něj převládla tradičně nízká aktivita, kterou způsobily vánoční svátky.
Největší ztráty v prosinci zaznamenaly komoditní fondy, plyne z indexu podílových fondů. Výnosy komoditních fondů byly ovlivněny zejména velkou korekcí u zemního plynu, jehož vysoké ceny klesly v prosinci o 35 procent a vrátily se tak k cenám běžným před válkou na Ukrajině. Celkový pokles komodit nastal i kvůli snížení ceny ropy, které se promítlo i do maloobchodních cen nafty a benzínu na čerpacích stanicích. Naopak zlato a stříbro na tržní ceně koncem roku posilovalo. Celoročně pak komoditní fondy jako jedny ze dvou vyšly s malým ziskem, a to zhruba dvouprocentním.
O něco málo menší pokles registruje index u akciových fondů. V prosinci ztrácely podle Nováka nejvíce americké akcie, mírná korekce byla ale kvůli obavám z recese patrná i na evropském trhu. Naopak rozvojové trhy vykázaly mírný růst.
Několik procent ztratily také dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu, jež byly ovlivňovány zvýšenými úrokovými sazbami. "V ČR se sice úrokové sazby ustálily na sedmi procentech, což obecně zmírnilo napětí na trhu, v zahraničí ale centrální banky nadále pomalu zvyšují úrokové sazby. Činí tak zejména kvůli snížení inflačních tlaků na ekonomiku. V kontextu toho předpokládáme, že bude i v příštích měsících klesat tržní cena zahraničních dluhopisů a to i přes to, že se domácí trh postupně zotavuje,“ dodal Novák.
Překvapivý vývoj zaznamenal index u nemovitostních fondů. U těch, ačkoli se držely celý rok v zelených číslech, klesla tržní hodnota o téměř půl procenta. Na rozdíl od akcií nebo dluhopisů ale roční výsledky u nemovitostí potvrdily celkově vysokou výkonnost, předchozí rok totiž tyto fondy zakončily nejen v plusu, ale s průměrnou hodnotou zlehka nad sedmi procenty.
Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, loni od ledna do konce září klesl o tři miliardy na 705 miliard korun. Největší pokles majetku zaznamenaly podle dat Asociace pro kapitálový trh fondy smíšené, naopak největší nárůst fondy dluhopisové. Ve třetím čtvrtletí ale majetek začal opět růst.
fd ptd
Obyvatele EU i Česka nejvíce trápí růst životních nákladů, uvádí Eurobarometr
Brusel 12. ledna (zpravodaj ČTK) - Rostoucí životní náklady jsou v současnosti největší starostí obyvatel Evropské unie i Česka. Pouze přibližně třetina lidí v EU je přesvědčena, že jejich vlády či evropský blok dělají dost pro zmírnění dopadů současných krizí. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr, který dnes zveřejnil Evropský parlament. Celková podpora EU mezi jejími obyvateli zůstává proti předchozím průzkumům bez velkých změn – za dobrou věc označilo členství své země v unii 62 procent obyvatel. Češi v této otázce patří s 51 procenty tradičně ke skeptičtějším národům.
Zdražování a růst životních nákladů trápí podle průzkumu 93 procent lidí v EU a 91 procent Čechů. V pořadí dalších palčivých témat se ale Češi od průměru unie liší. Zatímco v celé sedmadvacítce zemí považují více než čtyři pětiny lidí za další hlavní výzvy chudobu a sociální vyloučení či změnu klimatu, trápí v Česku tyto otázky méně lidí než migrace nebo možné rozšíření války z Ukrajiny do dalších zemí.
V EU je shodně 33 procent lidí spokojeno s tím, jak řeší růst životních nákladů vláda jejich země i celá unie. Mezi Čechy vláda přesvědčila 28 procent lidí, EU pak 31 procent.
Výrazně odlišně od průměru EU vnímají Češi témata, která by měl s ohledem na současnou krizi přednostně řešit Evropský parlament. V celé unii lidé od europoslanců nejvíce žádají boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, starost o veřejné zdraví a opatření proti změně klimatu. Podle Čechů se mají zabývat nezávislostí EU v oblasti průmyslu a energetiky, obranou a bezpečností unie a budoucností Evropy.
Podle průzkumu roste počet lidí, kteří si nejsou jisti, zda se jejich životy v důsledku války na Ukrajině nezmění. V rámci celé EU je to 65 procent lidí, což je o čtyři procentní body více než při minulém dotazování. V Česku nevylučuje možné životní změny 78 procent lidí, což je nejvíce po Řecku, Kypru, Litvě a Slovensku.
Stabilně vysokou podporu mají opatření, která EU podniká v souvislosti s ruskou invazí, tedy protiruské sankce či pomoc Ukrajině. Schvaluje je 73 procent obyvatel unie a 67 procent Čechů.
Členství své země v EU považuje za dobrou věc 62 procent obyvatel unie. To je o tři procentní body méně než při jarním průzkumu, stále však jedna z nejvyšších hodnot za posledních 15 let. Dvě třetiny lidí vnímají členství své země jako důležité a podle 72 procent z něj má země prospěch. Jako prospěšné hodnotí členství Česka rovněž 72 procent jeho obyvatel. Za největší přínosy považují Češi nové pracovní příležitosti (38 procent), zachování míru a posílení bezpečnosti (37 procent) a posílení spolupráce mezi státy (35 procent).
Průzkum pro EP provedla společnost Kantar mezi 12. říjnem a 7. listopadem prostřednictvím rozhovorů s obyvateli všech členských zemí. Celkem odpovídalo přes 26 tisíc lidí, v Česku tisícovka.
kpc jd
DALŠÍ ZPRÁVY
