Britský list skončil s kreslířem kvůli údajně antisemitskému obrázku Netanjahua
Londýn 16. října (ČTK) - Britský list The Guardian po čtyřech desítkách let ukončil spolupráci se svým kreslířem Stevem Bellem kvůli karikatuře izraelského premiéra Benjamina Netanjhua, která je podle vedení deníku antisemitská. Bell se hájil tím, že kresba byla inspirována podobným obrázkem bývalého amerického prezidenta Lyndona Johnsona z doby vietnamské války a žádnou protižidovskou souvislost v ní neviděl. Propuštěn byl v době, kdy se židovská komunita v Británii obává možných útoků v souvislosti se situací na Blízkém východě. Informují o tom dnes britská média.
Bellova kresba reagující na vývoj po bezprecedentním útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael z předminulého týdne zpodobňuje Netanjahua, jak si v boxerských rukavicích skalpelem snaží na břiše vyříznout kus kůže ve tvaru Pásma Gazy. "Obyvatelé Gazy, teď vypadněte," říká na obrázku lídr židovského státu.
Vedení listu The Guardian však kresbu odmítlo otisknout, neboť v ní vidělo souvislost se Shakespearovou postavou židovského lichváře Shylocka. Ten ve hře Kupec benátský žádá dlužníka o vyříznutí libry masa z vlastního těla, pokud nesplatí včas dluh. Shylockova lakota je považována za jeden z nejznámějších antisemitských stereotypů v britské kultuře.
Bell webu stanice BBC řekl, že mu tento výklad nedává smysl a že na postavu není v jeho kresbě žádný odkaz. Vycházel prý spíše z karikatury někdejšího prezidenta USA Johnsona, který si prstem ukazuje na pooperační jizvu v podobě mapy Vietnamu.
The Guardian v prohlášení uvedl, že Bellova tvorba byla 40 let důležitou součástí deníku a že mu děkuje za odvedenou práci.
Veřejnoprávní stanice BBC připomněla, že kresba Netanjahua není prvním Bellovým dílem vzbuzujícím kontroverzní reakce. Před třemi lety zpodobnil tehdy nového lídra labouristů Keira Starmera, jak drží talíř s hlavou svého předchůdce Jeremyho Corbyna. Někteří lidé poukazovali na podobnost s biblickým výjevem dcery židovského krále Heroda Salomé, která dostala na podnose hlavu Jana Křtitele.
kpc jrm
Fillův obraz Podnos s ovocem a mandolína se v aukci prodal za 11,4 mil. Kč
Praha 15. října (ČTK) - Za zhruba 11,4 milionu korun včetně aukční přirážky byl dnes v aukci v Praze prodán obraz Emila Filly Podnos s ovocem a mandolína. ČTK to řekl Jiří Rybář ze společnosti 1. Art Consulting, která aukci pořádala. Nejedná se o rekordní cenu za obraz od Filly, za jeho díla zájemci v posledních letech zaplatili i několik desítek milionů korun. Celkem se dnes v pražském Topičově salonu prodala díla za 66,5 milionu včetně přirážky.
V katalogu dnešní aukce byly téměř dvě stovky děl autorů klasického a moderního umění, malby, kresby, nebo i plastiky. Kromě několika Fillových obrazů mohli zájemci získat díla dalších významných postav umění z Česka i ciziny - například Maxe Švabinského, Alfonse Muchy, Františka Drtikola, Josefa Lady, Olbrama Zoubka i Salvadora Dalího. Prodáno bylo asi 85 procent nabízených děl.
Fillova olejomalba Podnos s ovocem a mandolína (Zátiší se srdíčky) z roku 1930 dosáhla při aukci nejvyšší ceny z dnes prodávaných děl. Dostala se z vyvolávacích 7,5 milionu korun na 9,5 milionu. K tomu se poté připočítává aukční přirážka 20 procent. Fillova díla patří mezi českými autory k nejdražším. Opakovaně se v minulosti prodala za částky mezi deseti až 20 miliony a v roce 2021 zaplatil zájemce za Fillovu Hlavu starého muže, které reprezentuje umělcovo kubistické období, až 32,4 milionu korun včetně přirážky.
Druhým nejdražším nákupem na dnešní aukci byla malba Gobelin II (Fuga II) od Františka Muziky z roku 1962. Zájemce za ni zaplatí i s přirážkou zhruba 9,6 milionu korun. Na třetím místě byl další olej, a to Brie od Josefa Šímy z roku 1952, který se prodal za asi 5,6 milionu korun s přirážkou.
Rekord aukcí umění v Česku drží obraz Staropražský motiv od Bohumila Kubišty, který byl loni prodán za 123,6 milionu korun. Obrat loňského roku na českých aukcích výtvarného umění činil rekordních 1,65 miliardy korun.
ver ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
