Ceny ÚSTR letos obdrží zpěvačka Kubišová, biskup Malý nebo spisovatel Topol
Praha 15. ledna (ČTK) - Zpěvačka Marta Kubišová, biskup Václav Malý nebo spisovatel Jáchym Topol patří mezi 15 osobností, které se letos rozhodl v rámci 15. ročníku ocenit Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Oznámil to dnes na webu. Ceny Václava Bendy za svobodu, demokracii a lidská práva předá laureátům, mezi nimiž budou také historik Vilém Prečan nebo někdejší ředitel civilní tajné služby Stanislav Devátý, v úterý večer v sídle Senátu.
Medaili v nové podobě s logem ústavu převezmou laureáti "za úsilí vynaložené v protestních akcích či boji proti totalitním režimům", uvedla mluvčí ústavu Petra Jungwirthová.
Kubišová, Malý a Devátý patřili mezi mluvčí Charty 77, tedy občanské iniciativy, která od roku 1977 kritizovala komunistický režim v bývalém Československu za nedodržování lidských práv. Ocenění získají i jejich kolegové Jan Litomiský a Miroslav Lehký, stejně jako další chartista Miroslav Kamil Černý.
Prečan byl zakladatelem exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury, Topol před pádem komunistického režimu v roce 1989 mohl svá díla vydávat pouze formou samizdatu. Medaili převezmou také obhájce politických vězňů a odpůrců vojenské služby Lubomír Müller, bývalá politická vězeňkyně Libuše Musilová, rusko-český intelektuál a odpůrce putinismu Alexej Kelin a historik a teolog Jan Stříbrný.
In memoriam budou oceněni za statečnost československý filozof, politik a signatář Charty 77 Rudolf Battěk, profesor dějin a politických věd a předseda křesťanskodemokratického hnutí v exilu Josef Kalvoda a legionář a armádní generál Lev Prchala.
Cenu spojenou se jménem dalšího z mluvčích Charty 77 a křesťanskodemokratického politika Václava Bendy, kterou ÚSTR uděluje od roku 2008, dosud obdrželo 186 osobností, které sehrály význačnou roli v boji za obnovu svobody a demokracie v Československu v období druhé světové války a komunistické éry. Přenos letošního udílení bude možné podle mluvčí ústavu sledovat prostřednictvím senátního streamu, webu České noviny a na facebookových stránkách ÚSTR.
mhm rot
Světovou ekonomiku čeká nejistý rok, ukázal v Davosu průzkum mezi ekonomy
Davos (Švýcarsko) 15. ledna (ČTK) - Světovou ekonomiku čeká rok s horšími vyhlídkami na růst a s nejistotou, která pramení z geopolitických sporů, přísných podmínek financování a zásadních dopadů umělé inteligence (AI). Ukazují to výsledky průzkumu mezi předními ekonomy, který se každoročně provádí před zasedáním Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu.
Průzkum se uskutečnil mezi více než 60 předními ekonomy z celého světa, ze soukromého i veřejného sektoru. Cílem průzkumu je nastínit priority pro politiky a vedoucí představitele podniků, uvedla agentura Reuters.
Zhruba 56 procent dotazovaných letos očekává celkové oslabení globálních ekonomických podmínek. Mezi jednotlivými regiony však panují velké rozdíly. Zatímco v Číně a ve Spojených státech většina dotazovaných očekává mírný nebo silnější růst, v případě Evropy teď panuje shoda, že tam růst bude slabý až velmi slabý. Pro jižní Asii, východní Asii a oblast Tichomoří je výhled příznivější. Velká většina respondentů tam na letošní rok počítá alespoň s mírným růstem.
Poslední komentáře činitelů centrálních bank velkých zemí naznačují, že úrokové sazby už jsou na svém vrcholu. Až 70 procent dotazovaných tak čeká uvolnění finančních podmínek spolu s tím, jak se bude snižovat inflace a zmírňovat současné napjaté podmínky na trhu práce.
Dopady AI na světovou ekonomiku budou nerovnoměrné. Kolem 94 procent dotázaných očekává, že AI v příštích pěti letech výrazně zvýší produktivitu v ekonomikách s vysokými příjmy. V ekonomikách s nízkými příjmy však to samé předpovídá jen 53 procent dotázaných.
WEF také minulý týden samostatně zveřejnil studii o kvalitě ekonomického růstu ve 107 ekonomikách. Tato studie dospěla k závěru, že většina zemí roste způsobem, který není ani ekologicky udržitelný, ani sociálně inkluzivní.
"Opětovné nastartování globálního růstu bude zásadní pro řešení klíčových problémů, ale samotný růst nestačí," uvedla výkonná ředitelka WEF Saadia Zahidiová. WEF proto zahajuje kampaň, jejímž cílem je definovat nový přístup k růstu a pomoci tvůrcům měnové politiky vyvážit růst se sociálními, environmentálními a dalšími prioritami.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY