V Česku dlouhodobě ubývá směnáren, loni jich z trhu odešlo dalších šest
Praha 22. července (ČTK) - V tuzemsku dlouhodobě ubývá směnáren a pokles jejich počtu se nezastavil ani loni. Proti předchozím letům se ale zmírnil. Česká národní banka evidovala ke konci loňského roku 857 směnárníků, zatímco o rok dříve jich bylo 863. Ještě v roce 2017 jich ale na tuzemském trhu působilo víc než tisíc. ČNB to uvedla v pravidelné zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok, kterou předložila poslancům. Ještě v roce 2010 dohlížela ČNB v tuzemsku zhruba na 1460 směnáren. S ústupem covidové pandemie a nárůstem počtu turistů však vzrostl počet stížností na nevýhodné kurzy.
"Oprávnění k poskytování směnárenských služeb získalo 22 směnárníků, zatímco evidovaný roční úbytek činil 28 směnárníků," stojí ve zprávě. Česká národní banka v případě směnáren dohlížela hlavně na to, zda dodržují preventivní opatření proti praní špinavých peněz.
Předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO) se domnívá, že za poklesem počtu směnáren může stát pokles poptávky po jejich službách vyvolaný růstem alternativních možností, jak peníze směnit. "Především jsem rád, že téměř zmizely ty predátorské směnárny. Kvůli nim jsme měnili zákon," řekl ČTK.
ČNB loni při dohledu ověřovala také důvěryhodnost vedoucích osob a skutečných majitelů směnáren. Ověřovali také, zda směnárny řádně evidují své obchody. Pomocí takzvaného mystery shoppingu také ověřovali, zda směnárna splní své povinnosti, když klient odstoupí od smlouvy, a také zda správně zveřejňuje informace v kurzovních lístcích. S vypuknutím války na Ukrajině se vyskytly dotazy i upozornění na možnosti či nemožnosti směnit ukrajinské hřivny za koruny.
ČNB loni zahájila šest sankčních řízení pro porušení zákona o směnárenské činnosti, v sedmi případech tato řízení skončila pravomocným rozhodnutím. Pětkrát uložila pokutu, v jednom případě odňala povolení k činnosti směnárníka a v jednom případě řízení zastavila. Nejvyšší pokutu ve výši 100.000 korun uložila firmě UAF CZ za to, že neposkytovala stanovené informace. Další čtyři řízení se směnárnami zahájila ČNB podle zákona proti praní špinavých peněz. Uložila za to pokuty v celkovém objemu 680.000 korun.
nlm mha
Ruská centrální banka zvýšila základní úrok na 8,50 procenta, překvapila tím trh
Moskva 21. července (ČTK) - Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.
Zvyšování úrokových sazeb pomáhá omezovat inflaci, zároveň však obvykle brzdí hospodářskou aktivitu. Centrální banka dnes nicméně navzdory zvýšení úroků zlepšila odhad letošního růstu ruské ekonomiky. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce zvýší o 1,5 až 2,5 procenta, zatímco dříve růst odhadovala pouze na 0,5 až 2,0 procenta, napsala agentura Reuters.
V loňském roce ruská ekonomika podle statistického úřadu klesla o 2,1 procenta. Prognózy, včetně odhadů ruských úřadů, přitom těsně po začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu předpovídaly, že ruská ekonomika vykáže za rok 2022 více než desetiprocentní pokles. Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí.
Centrální banka po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni koncem února zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Postupně však toto mimořádné opatření mírnila a od září držela úroky na stabilní úrovni. To bylo za více než sedm let nejdelší období, ve kterém svou měnovou politiku nezměnila.
"Nárůst domácí poptávky převyšuje možnosti rozšíření výroby, a to i kvůli omezené dostupnosti pracovních zdrojů," uvedla centrální banka. To podle ní posiluje přetrvávající inflační tlaky v ekonomice, takže inflační očekávání se zvýšila. Vývoj domácí poptávky a znehodnocení rublu od začátku letošního roku tak výrazně posilují proinflační rizika. Cílem banky je příští rok vrátit inflaci na čtyřprocentní inflační cíl.
"Tempo globálního ekonomického růstu zpomaluje, a to se odráží i na cenách ruského exportního zboží. Plyn, uhlí a hnojiva na globálním trhu zlevňují. Ruský export je tak pod dvojím tlakem – jak ze strany sankcí, tak ekonomického cyklu," uvedla na následné tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Mezi další proinflační rizika podle ní patří "ostřejší přesun depreciace rublu do cen a trvale vysoká inflační očekávání". Významným rizikem podle ní zůstává zhoršení vnějších podmínek včetně možného zpřísnění sankcí.
"Mnohem větší zvýšení úrokových sazeb, než se čekalo - o 100 bazických bodů... podtrhuje obavy tvůrců měnové politiky z inflačních rizik," řekl hlavní ekonom pro oblast rozvíjejících se trhů ve společnosti Capital Economics William Jackson. "A i když si nemyslíme, že zpřísňování měnové politiky bude na následujících zasedáních pokračovat tak razantně, nyní očekáváme další zvýšení minimálně o 100 bazických bodů do konce roku," dodal.
Meziroční míra inflace v posledních měsících klesla pod čtyřprocentní cíl banky v důsledku vysoké srovnávací základny z loňského roku, kdy se inflace dostala na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Nyní je na 3,86 procenta a opět se zvyšuje, uvedlo tento týden ministerstvo hospodářství.
Centrální banka si ponechává otevřenou možnost dalšího zvýšení klíčových sazeb na svých příštích zasedáních. Podle prognózy centrální banky se vzhledem k nastavení měnové politiky meziroční inflace letos dostane na 5,0 až 6,5 procenta, aby se v roce příštím vrátila na čtyři procenta.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že ruská centrální banka základní sazbu zvýší o půl procentního bodu. Příští zasedání měnového výboru se uskuteční 15 září.
pmh vjn spr jd
DALŠÍ ZPRÁVY
