Vědci datovali další pravěké kresby z Kateřinské jeskyně staré 5200 až 6500 let
Blansko 18. března (ČTK) - Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Na stěnách jeskyně je nyní prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš.
Dotyčné abstraktní kresby vědci nalezli před časem ve staré Kateřinské jeskyni. 'Všechny tři mají zjištěné stáří v rozmezí 5200 až 6500 let. Celkem je tedy na stěnách jeskyně prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný,' uvedl Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky. Jedna z nově nalezených kreseb je mezi dvěma již dříve datovanými pravěkými kresbami. Část kresby je překryta silnou vrstvou sintru, který se vytváří stovky let, což opět potvrzuje zjištěné stáří. Další dva pravěké výtvarné objekty se nacházejí ve vzdálenější části chodby.
Právě v Kateřinské jeskyni je i nejstarší kresba v ČR, které je 7000 let. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek, v Hlavním dómu jeskyně.
V jeskyni také pokračoval archeologický výzkum vedený odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci, který přinesl další objevy. Doplnily se nálezy pravěkých a středových střepů z roku 2022, vědci nalezli i velké kovové pláty s vyraženými otvory po mincích, což upřesnilo rozsah činnosti středověké penězokazecké dílny. Nalezli i několik kamenných pravěkých nástrojů, kromě jiného šipku se světlého skandinávského rohovce. Největším překvapením byl nález dvou kamenných destiček s rytinou připomínající procesí chetitských bohů. 'Nálezy jsou stále zpracovávány a původ některých z nich zatím nebyl objasněn. V letošním roce bude archeologický výzkum ve vnitřních prostorách Kateřinské jeskyně pokračovat,' uvedl Zajíček.
Vchod do Kateřinské jeskyně je v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Její objev provází pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. Hlavní dóm, který je 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký, je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
lip kš
Bazilika sv. Praxedy v Římě nese nově označení Cyrilometodějská stezka
Zlín 18. března (ČTK) - – Kulturní stezka Rady Evropy. Stalo se tak po dvou letech od podepsání memoranda o spolupráci mezi touto bazilikou a sdružením Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje, sdělila dnes ČTK zástupkyně sdružení Martina Janochová. Trasy Cyrilometodějské stezky odkazují na kulturní kořeny Slovanů spojené s příchodem soluňských bratří, svatých Cyrila a Metoděje, na Velkou Moravu. Sdružení, které se zabývá rozvojem stezky, má členy z devíti zemí.
'Podle všeobecně přijatého mínění je bazilika s přilehlým klášterem místem, kde s největší pravděpodobností soluňští bratři pobývali, když byli v Římě. Navíc, v blízké bazilice Santa Maria Maggiore byla schválena slovanská liturgie. V papežské bazilice sv. Klimenta nedaleko proslulého Kolosea se zase nachází hrob sv. Cyrila. Uvedené tři baziliky patří k místům, které by nejen ctitelé cyrilometodějského odkazu, ale i návštěvníci krásného a historického města Řím, neměli minout,' uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub (ODS), který je také předsedou sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. Označení vyjednával se zástupci sdružení a Zlínského kraje také český velvyslanec ve Vatikánu Václav Kolaja.
'Protože patří Řím pro přímou spojitost s životy věrozvěstů mezi zásadní místa Cyrilometodějské stezky, intenzivně jednáme o vzniku členství ve sdružení s Metropolitním městem Řím. Místostarosta Pierluigi Sanna byl na návštěvě regionu a jádra Cyrilometodějské stezky v červenci loňského roku. Již tehdy projevil zájem na společném rozvoji a propagaci Cyrilometodějské stezky certifikované v roce 2021 Radou Evropy. Velká očekávání se vztahují vzhledem k blížícímu se jubilejnímu roku 2025,' uvedla Janochová.
Bratři Konstantin a Metoděj přišli na Velkou Moravu v roce 863. Později byli oba křesťanští misionáři pocházející ze Soluně svatořečení, Konstantin však už pod mnišským jménem Cyril, které na sklonku svého života přijal. Na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, Konstantin pro něj navíc vytvořil i písmo pojmenované hlaholice. Životní osudy bratrů představuje například multimediální interaktivní expozice v Cyrilometodějském centru v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště.
jmk kš
DALŠÍ ZPRÁVY
