Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, od Švýcarska po Polsko
Berlín 25. dubna (ČTK) - Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters. Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil prognózu růstu německé ekonomiky na letošní i příští rok o 0,3 procentního bodu. V letošním roce očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) pouze o 0,2 procenta, což je mezi velkými zeměmi eurozóny nejslabší růst.
"Bez hospodářských stimulů z Německa bude mít Rakousko problémy," říká ředitel rakouského Institutu pro hospodářský výzkum Wifo Gabriel Felbermayr. Německo je zdaleka nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska. K tomuto mnohem většímu sousedovi směřuje téměř 30 procent rakouského vývozu, což odpovídá 12 procentům HDP, uvedl Felbermayr.
Loni klesl objem bilaterálního obchodu mezi Německem a Rakouskem o osm procent. "To znamená, že útlum v Německu má přímý negativní dopad na rakouskou ekonomiku," upozornil Felbermayr. "Na německém hospodářství je závislé zejména strojírenství, chemický průmysl, kovoprůmysl a také automobilový průmysl," dodal.
Podobná situace je i ve Švýcarsku, pro které je Německo rovněž hlavním obchodním partnerem. "Když Německo trpí škytavkou, Švýcarsko si toho také všimne," uvádí vedoucí oddělení finanční politiky Institutu pro švýcarskou hospodářskou politiku IWP Martin Mosler.
Vývoz ze Švýcarska do Německa se v letošním prvním čtvrtletí snížil o 1,1 procenta, pokles ale vykázal už na konci loňského roku. "To se týká několika odvětví - od luxusních hodinek až po meziprodukty, které do Německa dodává řada vysoce specializovaných malých a středních podniků, například v elektronickém průmyslu," sdělil Moser.
Recese v Německu loni ovlivnila i průmyslový sektor v Polsku. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se výroba v energeticky náročných odvětvích, jako je chemický průmysl nebo odlévání kovů, snížila o 15 až 20 procent, uvedl ředitel Polského ekonomického institutu (PIE) Pawel Sliwowski. Tato odvětví jsou podle něj úzce napojena na německé dodavatelské řetězce.
Jen velmi mírně v tomto období rostla výroba spotřebního zboží. "Výroba nábytku nebo jiných potřeb do domácnosti se od roku 2022 v důsledku nižší zahraniční poptávky téměř nezměnila," poznamenal Sliwowski. Do Německa směřuje v průměru 27 procent celkového polského vývozu.
"Z pohledu Polska by vhodnější politikou německé vlády bylo zvýšit veřejné investice," uvedl Sliwowski.
S podobným apelem přichází i ředitel Wifo Felbermayr. "Investiční aktivita v Německu se musí znovu rozběhnout. To vyžaduje účinné krátkodobé stimuly," uvedl a dodal, že Berlín musí také udělat více pro obnovení dlouhodobého růstu. "Obzvláště účinné by pravděpodobně bylo, kdyby se zasadil o ambiciózní prohloubení jednotného trhu EU v oblasti finančních služeb, energetiky a telekomunikací," uzavřel Felbermayr.
vjn spr
Ceny v ČR stouply za 20 let členství v EU o 29 bodů na 84 pct průměru zemí unie
Praha 25. dubna (ČTK) - Cenová hladina v Česku stoupla za 20 let jeho členství v Evropské unii, tedy mezi lety 2004 až 2024, o 29 procentních bodů na 84 procent průměru zemí unie. V posledních dvou letech vzrostla o tři body. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes novinářům představila hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Cenová úroveň soukromých výdajů domácností je podle ní na téměř 90 procent průměru EU. Naopak cenová úroveň služeb, které vláda poskytuje českým občanům ve vzdělání, zdravotnictví či státní správě nebo spotřebovává sama, nedosáhla ani tří čtvrtin evropské úrovně. "Jinými slovy, relativní cenová úroveň služeb poskytovaných státem je stále relativně nízká. Český stát poskytuje svým občanům tyto služby za velmi nízké ceny," upozornila.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů podle ní vyšplhaly téměř na průměrnou evropskou úroveň, hned po Slovensku druhou nejvyšší mezi zeměmi visegrádské čtyřky (V4), která sdružuje Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Rezidenční nemovitosti zatím nedosáhly cenového průměru v EU, ale staly se nejdražšími v regionu. Náklady na bydlení se kvůli růstu nájmů a energií dostaly na 78 procent průměru EU.
Za dvacet let od vstupu Česka do EU se podle Horské zvýšila životní úroveň měřená hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele z 81 na 91 procent průměru EU. Ze všech zemí, které přistoupily k unii také v roce 2004, dosahuje vyšších hodnot jen Malta a Kypr a ze zemí V4 je Česko výrazně nejblíže průměru EU. V Maďarsku to je 76 procent, v Polsku 80 procent a na Slovensku 73 procent. Posun je u těchto zemí ale značně vyšší, u Polska téměř o 30 bodů, podotkla analytička.
Ačkoli se česká ekonomika výrazně přibližuje ekonomické úrovni EU, mnohé regiony konvergenci spíše odolávají, upozornila Horská. Nadprůměrný růst, o 130 procent, zaznamenal Jihomoravský region a Praha o 120 procent. Naopak nejpomaleji se přibližuje Karlovarský kraj s růstem o 61 procent a Jihočeský s růstem o 80 procent.
Hlavní město se se svou ekonomickou úrovní vzdaluje ostatním regionům a zvyšuje průměr celé republiky. Dynamický vývoj podle Horské ale zaznamenal Jihomoravský kraj, který zahrnuje Brno, přičemž důvodem může být zvyšování podílů sektoru služeb a obchodu, zejména elektrotechnických a IT, a významná alokace evropských fondů do podpory vysokých škol, vědy a výzkumu.
fd ktp
DALŠÍ ZPRÁVY
