Poptávka po zlatě loni stoupla o tři procenta na rekordních 4899 tun
Londýn/Praha 31. ledna (ČTK) - Celosvětová poptávka po zlatě loni stoupla o tři procenta na rekordních 4899 tun. Pomohla k tomu hlavně vysoká poptávka na mimoburzovním trhu, ale také nákupy centrálních bank. Ve své zprávě to dnes uvedla Světová rada pro zlato (WGC). Další růst se čeká i v letošním roce, protože americká centrální banka (Fed) se chystá snižovat úrokové sazby, což by mohlo ceny zlata podpořit.
Hlavní analytik WGC Joseph Cavatoni agentuře Bloomberg řekl, že současná situace svědčí tomu, aby centrální banky rozvíjejících se zemí byly i nadále čistými kupci zlata. Významnými kupci zlata by se mohly stát země jako Čína a Polsko.
Údaj o poptávce zahrnuje slitky pro investice, šperky, mince, nákupy centrálních bank, burzovně obchodované fondy (ETF) i prodej zlata mimo burzu. Na mimoburzovním trhu investují do zlatých slitků různí účastníci, včetně státních a investičních fondů či vysoce majetných osob, dodal Cavatoni.
Cena zlata se loni zvýšila o 13 procent a začátkem prosince se vyšplhala na rekordních 2135,39 USD (48.850 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu podpořila ekonomická a politická nejistota, geopolitické napětí a rovněž očekávání, že Fed se po razantním zpřísňování měnové politiky, jehož cílem bylo dostat pod kontrolu inflaci, už chystá úroky snižovat. Investoři obvykle sahají po zlatu v době snižování úrokových sazeb, protože klesají výnosy státních dluhopisů a rovněž dolar oslabuje. Cavatoni odhaduje, že cena zlata by se letos mohla dostat nad 2200 USD za unci.
Mimoburzovní poptávka loni stoupla o 753 procent, což je nejvíce přinejmenším od roku 2011, ukazují údaje WGC. Cavatoni očekává, že investoři budou letos pokračovat v nákupech zlata, a to rychleji než loni, zejména díky očekávanému snižování úroků v USA.
Čisté nákupy centrálních bank loni činily 1037 tun. Nákupy tak zůstaly vysoké, i když ve srovnání s rekordem z roku 2022 se snížily o 45 tun. Očekává se, že letos centrální banky nakoupí více než 500 tun zlata.
Poptávka po špercích loni zůstala stabilní a činila 2093 tun. Podle analytiků začíná mít na poptávku po špercích negativní dopad zpomalení ekonomiky a vysoké ceny. Jediným světlým bodem by mohla být Indie, která je druhým největším spotřebitelem zlata na světě. Očekává se, že poptávka se tam po loňském propadu na 748 tun v nejbližších dvou letech zvýší na 800 až 900 tun. V Číně zůstane poptávka po zlatých špercích pravděpodobně stabilní, protože spotřebitelé se snaží využít zlata jako bezpečného aktiva v době, kdy domácí měna oslabuje a nejisté jsou i vyhlídky čínské ekonomiky.
Těžba zlata se loni zvýšila o jedno procento na 3644 tun. Zaostala však za rekordem z roku 2018. Celková nabídka zlata díky recyklaci stoupla o tři procenta na 4898,8 tuny.
Drahé kovy vlastní zhruba tři procenta českých domácností, řekl ČTK analytik společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Poptávka po zlatě loni podle něj rostla zejména v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině. V minulých letech to bylo za pandemie covidu-19, kdy se v Česku prodej zlata zvýšil meziročně o 40 procent. Poptávka po žlutém kovu loni výrazně vzrostla tradičně před Vánocemi zhruba o 30 procent v porovnání s obdobím před adventem, dodal.
fd irl spr
Raiffeisenbank loni klesl čistý zisk o 27,1 procenta na 5,5 miliardy Kč
Praha 31. ledna (ČTK) - Raiffeisenbank v Česku v roce 2023 meziročně klesl čistý zisk o 27,1 procenta na 5,5 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla o 12,6 procenta na 677 miliard korun. Banka o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Ostatní velké banky výsledky za loňský rok zatím nezveřejnily.
Objem poskytnutých úvěrů klientům banky stoupl v minulém roce meziročně o 4,7 procenta na 366 miliard Kč. Růst byl jak na straně domácností ve formě hypotečních a spotřebitelských úvěrů, tak na straně firem zejména u investičních úvěrů. Objem přijatých vkladů od klientů vzrostl o 10,1 procenta na 539 miliard Kč. Táhly jej zvyšujícími se zůstatky na spořicích účtech a termínovaných vkladech, a to na straně domácností i firem.
Provozní výnosy banky klesly o 4,4 procenta na 17,68 miliardy Kč. Čisté úrokové výnosy banky se snížily o 5,9 procenta na 13,34 miliardy Kč. Pokles způsobilo podle banky primárně vyplácení vyšších úroků klientům, a to zejména na spořicích účtech. Čisté výnosy z poplatků a provizí klesly o osm procent na 4,17 miliardy Kč. Provozní náklady 8,6 miliardy Kč se v meziročním srovnání snížily o 4,8 procenta, a to zejména díky synergiím po akvizici Equa bank, dodala banka.
Ztráty ze znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek jsou v absolutní hodnotě v meziročním srovnání vyšší o 1,478 miliardy Kč, když během roku 2023 banka vytvořila opravné položky 1,351 miliardy Kč, a to u domácností i firem. Raiffeisenbank si podle svého vyjádření i přesto nadále udržuje velmi dobrou kvalitu svého úvěrového portfolia.
Raiffeisenbank patří mezi největší bankovní domy v Česku. Týkat se jí proto měla daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií.
Raiffeisenbank poskytuje v ČR bankovní služby od roku 1993. Majoritním akcionářem je rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank International.
fd rot
DALŠÍ ZPRÁVY
