Komora: Obchod ČR a Německa loni klesl o dvě procenta na 2,83 bilionu Kč
Praha 6. února (ČTK) - Obrat vzájemného obchodu ČR a Německa v roce 2023 dosáhl 113 miliard eur, tedy asi 2,83 bilionu Kč, a proti předchozímu roku klesl o 1,76 procenta. Český vývoz do Německa vzrostl o 2,47 procenta, zatímco německý vývoz do Česka klesl o 6,1 procenta. S poukazem na předběžné údaje Spolkového statistického úřadu to dnes ČTK sdělila Česko-německá obchodní a průmyslová komora.
"Je to důležitý signál, že se česko-německé hospodářství musí soustředit na nové obchodní modely a vyšší přidanou hodnotu. Automatický růst, na který jsme byli roky zvyklí, je pryč,“ uvedl výkonný člen představenstva komory Bernard Bauer.
Pokles německého exportu se podle něj zdaleka netýká jen Česka. Vývozy z Německa proti předchozímu roku celosvětově klesly o 1,4 procenta. "Rok 2023 byl pro německý exportní průmysl obtížný," shrnula vývoj expertka na zahraniční obchod Německé obchodní a průmyslové komory Carolin Herwegová. Nízká poptávka ze zahraničí v důsledku vysoké inflace a vysokých úrokových sazeb i geopolitických rizik vedla podle ní v průběhu celého loňského roku k poklesu vývozu zboží.
Vývoj na německém trhu má zásadní dopad na hospodářskou situaci v Česku. Do Německa dlouhodobě směřuje třetina českého exportu, německé firmy v Česku zaměstnávají téměř půl milionu lidí. Česko bylo i v roce 2023 desátým největším obchodním partnerem SRN co do obratu vzájemného obchodu. Bilance vzájemného obchodu zůstává pro Česko pozitivní, čeští exportéři v roce 2023 vyvezli do Německa zboží za 60,6 miliardy eur. Dovozy z Německa do ČR klesly na 52,4 miliardy eur.
Česko-německý hospodářský model, který minulých letech přinášel nová rekordní čísla, je podle komory nyní pod tlakem z několika stran. Ať jde o technologické změny v klíčových oblastech, jako jsou energetika a mobilita, zpřísňování norem EU pro ochranu klimatu a dodavatelské řetězce, ale i silný protekcionismus na světovém trhu.
"Klíčové jsou nyní strategické investice s vysokou přidanou hodnotou, například produkce polovodičů. Zde Česko zaostává za některými ostatními členy takzvané V4 (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko). Je třeba lépe využívat obrovské finanční prostředky EU a více investovat do infrastruktury, digitalizace a výzkumu a vývoje. To bude také impulzem pro nové obchodní modely,“ upozornil Bauer.
fd rot
Analytici: Loňský propad stavební produkce je odrazem stavu české ekonomiky
Praha 6. února (ČTK) - Propad stavební produkce v roce 2023 meziročně o 2,6 procenta, o kterém dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je odrazem stavu celé české ekonomiky. Měnová politika a makroekonomické vlivy celkově komplikovaly financování nových projektů. Stavebnictví má za sebou jeden z nejhorších roků dekády, výhledově kvůli tomu dále zdraží bydlení. Letos by se ale stavební trh mohl zlepšit díky očekávanému snížení hypotečních sazeb a poklesu cen energií. Problémem stále mohou být vyšší ceny stavebních materiálů a narušení výrobních a dopravních řetězců zapříčiněných geopolitikou situací. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK.
"Jako celek ekonomika v loňském roce poklesla o 0,4 procenta, stavební produkce pak o 2,6 procenta. I když investice v ekonomice jako celku se nevyvíjely špatně, dokonce se jejich objem v polovině loňského roku dostal nad předpandemickou úroveň, neplatí to pro investice ve stavebnictví," řekl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Povzbudivé jsou podle něj ale takzvané 'vpředhledící' indikátory z celého sektoru. Meziročně během prosince vydaly stavební úřady o 7,5 procenta méně stavebních povolení, orientační hodnota těchto povolení ovšem vzrostla o 62,4 procenta.
České stavebnictví loni pokleslo po dvou letech růstu a zaznamenalo nejslabší výkon tuzemské stavební výroby od covidového roku 2020. Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že kromě loňska a roku 2020 se stavebnictví v uplynulé dekádě propadlo už jen v roce 2016. Poprvé se také od tohoto roku loni propadlo současně jak pozemní, tak inženýrské stavitelství.
"Pozemní stavitelství se potýkalo zejména s dopady vysokých úrokových sazeb, které ochromily investiční aktivitu ve stavebnictví či developmentu, ale také poptávku po nemovitostech, například prostřednictvím zdražení a vysokých sazeb hypoték. Důraz vlády na konsolidaci veřejných rozpočtů a neochota krajů a obcí investovat více ze svých dlouhodobě budovaných přebytků pak zásadně přispěly k tomu, že se propadlo také inženýrské stavitelství," dodal Kovanda.
Loňský pokles stavební produkce se významně propsal hlavně do bytové výstavby. "Do útlumu se dostala bytová výstavba v zahajovací fázi, což bylo způsobeno reálným poklesem cen nemovitostí v průběhu inflační epizody. Náklady na výstavb u však v loňském roce vzrostly. Ceny stavebních prací se v průměru navýšily o šest procent a ceny materiálů podražily o 3,8 procenta. Kombinace reálného poklesu cen nemovitostí a růstu nákladů na výstavbu snižovala zájem o realizaci nových projektů," uvedl analytik BH Securities a ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.
Podle dat ČSÚ stavební výroba v Česku o rok dříve naopak o 2,6 procenta rostla. V samotném loňském prosinci zpomalil meziroční pokles stavebnictví na 4,6 procenta z listopadových 6,5 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 1,3 procenta.
jbr rot
DALŠÍ ZPRÁVY
