Nezaměstnanost v Česku dál klesla, v dubnu o desetinu bodu na 3,6 procenta
Praha 10. května (ČTK) - Nezaměstnanost v Česku v dubnu dál klesla, tentokrát o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Na konci dubna bylo bez práce 261.700 lidí, o 11.800 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se téměř nezměnil, zaměstnavatelé jich v dubnu, stejně jako v březnu, nabízeli zhruba 284.500. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Loni v dubnu byla nezaměstnanost v Česku 3,3 procenta.
V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za březen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, podle jejich metodiky dosáhla 2,6 procenta, přičemž průměr EU je 6,1 procenta.
"Co se týká nízké nezaměstnanosti, držíme si stále nejlepší postavení v Evropě. To nám dodává určité sebevědomí, že má česká ekonomika pevné základy a je schopna čelit současným výzvám. Čísla ukazují, že z hlediska nezaměstnanosti je optimistický i výhled do budoucna," uvedl minstr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Do evidence ÚP ČR se v předchozím měsíci přihlásilo 31.800 lidí, naopak 43.600 lidí odešlo, což je podle úřadu práce nejvyšší dubnový údaj za poslední čtyři roky. Mnoho z nich našlo uplatnění například v maloobchodu a velkoobchodu, inženýrském stavitelství, ve vzdělávání nebo v rostlinné a živočišné výrobě. Činnost obnovili i živnostníci, kteří přes zimu dočasně přerušili své podnikání. V plném proudu jsou sezonní práce, především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, dále v zemědělství, zahradnictví, lesnictví či lázeňství.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v dubnu nadále v Ústeckém kraji, a to 5,5 procenta, následoval Moravskoslezský kraj se 4,9 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském, Jihočeském, Pardubickém a v Plzeňském kraji a na Vysočině, kde dosahovala shodně 2,7 procenta. Mezi okresy byla nejnižší nezaměstnanost nadále v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,5 procenta lidí, následovaly okresy Pelhřimov s 1,6 procenta a Praha-západ s 1,7 procenta. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných, 8,3 procenta, hlásí okres Karviná. Na Mostecku dosáhla nezaměstnanost sedm procent, na Chomutovsku 6,4 procenta.
Zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR nabízeli 284.530 volných pracovních míst, o pět více než v březnu. Na jedno volné pracovní místo tak v průměru připadá 0,9 uchazeče. Nejvíce je to na Karvinsku, a to téměř 11 uchazečů. Zaměstnavatelé mají nejvíce zájem o dělníky při výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji, kde nabízejí kolem 79.000 míst, respektive 58.000 míst.
Pokud jde o výhled do dalších měsíců, nezaměstnanost by mohla ještě mírně klesat, protože energetickou krizi se daří stabilizovat, uvedl ÚP ČR v tiskové zprávě. Dodal ale, že trh práce budou nadále ovlivňovat ekonomické a sociální změny, a také vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Ke konci dubna bylo v evidenci ÚP ČR 17.457 ukrajinských občanů pod dočasnou ochranou kvůli válce na Ukrajině, meziměsíčně o 263 méně. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili 6,2 procenta. Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce letošního dubna práci celkem 238.942 lidí z Ukrajiny pod dočasnou ochranou. Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území Česka 93.326 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. K 1. dubnu bylo v Česku podle údajů ministerstva vnitra zhruba 325.700 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Téměř 30 procent tvoří děti. Dvě třetiny dospělých jsou ženy, část pak senioři.
Zdroj: Úřad práce ČR
fsl ptd
Eurozóna podle šéfa Bundesbank v boji proti vysoké inflací ještě nezvítězila
Frankfurt 9. května (ČTK) - V boji proti vysoké inflaci v eurozóně bude nezbytné další zvyšování úrokových sazeb. Uvedl to šéf německé centrální banky (Bundesbank) Joachim Nagel v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung. "V boji proti vysoké inflaci jsme ještě nezvítězili," prohlásil.
Inflace v eurozóně podle Nagela sice v uplynulých měsících klesala, nadále však zůstává na příliš vysoké úrovni. Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.
ECB tak byla při zpřísňování měnové politiky méně agresivní než na předchozím zasedání, na kterém úroky zvýšila o půl procentního bodu. "Dokázal jsem si představit i zvýšení o půl procentního bodu," řekl Nagel k rozhodnutí ECB z minulého týdne. "Ale již jsme avizovali další zvyšování úroků," dodal.
ECB začala úroky zvyšovat loni v červenci. Předtím držela základní sazbu více než šest let na rekordním minimu nula procent. "Začali jsme loni v červenci a uskutečnili jsme zatím sedm zvýšení úroků, celkově o 3,75 procentního bodu. Tak energicky ECB základní úrok ještě nikdy nezvyšovala," uvedl Nagel. "Ale inflace je také extrémně vysoká. A my ještě nejsme na konci. Úroky by měly pokračovat v růstu," dodal.
Statistický úřad Eurostat minulý týden ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v eurozóně v dubnu po pěti měsících poklesu mírně vzrostla a dostala se na sedm procent. Cílem ECB je přitom inflace v blízkosti dvou procent.
Česká národní banka (ČNB) minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Meziroční míra inflace v České republice v březnu klesla na 15 procent z únorových 16,7 procenta. Údaje o dubnovém vývoji spotřebitelských cen zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek. Podle analytiků meziroční inflace klesla na 13,1 až 13,4 procenta.
pmh jd
DALŠÍ ZPRÁVY
