Nabiullinová: Jüanové platby za ruský vývoz už tvoří třetinu všech plateb
Moskva 30. ledna (ČTK) - Platby v čínské měně jüanu za zboží vyvážené z Ruska už tvoří třetinu všech plateb za export. Za poslední dva roky se zvýšily 86krát na 34,5 procenta. V dnes zveřejněném rozhovoru s ruskou státní tiskovou agenturu RIA to uvedla guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Moskva se po vojenské invazi na Ukrajinu zaměřuje na nezápadní trhy, zejména na Čínu, kde hledá silnější politickou a ekonomickou podporu. Rozhovor pro RIA je prvním veřejným vyjádřením guvernérky poté, co zrušila několik plánovaných vystoupení, což vyvolalo spekulace médií o jejím zdravotním stavu.
Nabiullinová také uvedla, že prudce vzrostlo i používání čínské měny při platbách za ruský dovoz. Ve stejném období stouplo osminásobně na 36,4 procenta.
"Naše zahraniční ekonomická aktivita velmi aktivně přechází na používání jiných (než dolarových) měn, především jüanu," řekla k tomu šéfka centrální banky.
Podle agentury Reuters není jasné, kdy guvernérka rozhovor dala, ale každá zpráva, která naznačuje, že by se Nabiullinová mohla vrátit do práce, je pro investory důležitá. Centrální banka má moc nad kurzem rublu prostřednictvím kontroly kapitálu a nad ekonomikou obecně, protože reguluje banky a úrokové sazby.
Šedesátileté guvernérce centrální banky patří zásluha na zajištění ekonomické stability Ruska poté, co Západ v reakci na rozšíření ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uvalil na ruskou ekonomiku dosud nejtvrdší sankce.
Podle údajů čínské Generální celní správy dosáhl obchod mezi Čínou a Ruskem v roce 2023 hodnoty odpovídající 240,1 miliardy dolarů (5,5 bilionu Kč), a meziročně tak vzrostl o 26,3 procenta. Podíl zemí BRICS na obchodní bilanci Ruska se pak za poslední dva roky zdvojnásobil na téměř 40 procent celkového objemu, uvedla Nabiullinová.
Rusko začalo 1. ledna bloku rozvojových zemí BRICS předsedat. Toto uskupení původně tvořily Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Letos se rozrostlo o Saúdskou Arábii, Írán, Etiopii, Egypt a Spojené arabské emiráty.
vjn jd
Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda
Praha 28. ledna (ČTK) - Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.
Přijetí eura podle Zamrazilové nelze stihnout za jedno volební období. Proto je nutné, aby panovala širší shoda a další politická reprezentace změny nezarazila. "Není nic horšího než se k nějakému kroku přihlásit a pak to o dva roky později někdo zarazí," uvedla. Jakýkoliv obrat ve směřování Česka k euru by podle Zamrazilové bylo také "pozvánkou pro spekulanty s českou měnou".
Jednou z podmínek pro přijetí eura je stabilizace veřejných financí, řekla dále Zamrazilová. Veřejné finance podle ní ale musí být stabilizované dlouhodobě a ne jen do momentu, kdy Česko euro přijme. Tomu by pomohlo, kdyby se zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšil na úroveň ústavního zákona, dodala.
S povýšením zákona souhlasil také bývalý viceguvernér ČNB Marek Mora. Zároveň uvedl, že euro Česko ekonomicky nespasí, ale ani mu výrazně neublíží. Otázku, zda by euro Česku pomohlo s tlumením inflace, je podle něj potřeba hodnotit s delším odstupem. Například krok ČNB ponechat delší dobu vyšší úrokové sazby ale ke zpomalení inflace přispělo, dodal. Kdyby Česko mělo úrokové sazby na úrovni, jak ji stanovila Evropská centrální banka, inflace by byla vyšší, řekl.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v ČT minulý týden uvedl, že Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, řekl už dříve.
mib sd
DALŠÍ ZPRÁVY
