Studie: V Česku v srpnu přibylo bankrotů firem i podnikatelů
Praha 5. září (ČTK) - V srpnu bylo v Česku vyhlášeno 60 bankrotů firem, o deset více než v červenci. Rovněž bylo vyhlášeno 415 bankrotů podnikatelů, což bylo o 82 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK. Zároveň stoupl počet návrhů na bankrot společností o dva na 78 a počet návrhů na bankrot podnikatelů o 104 na 456, ukázala.
Přes nárůst byl srpen z hlediska bankrotů podnikatelů mírně podprůměrným měsícem. "Počty bankrotů fyzických osob podnikatelů zůstávají i přes meziměsíční nárůst poměrně nízké, což je dáno mimo jiné i letním obdobím. Podle počtu návrhů na bankrot v posledních měsících by se však počet bankrotů neměl výrazněji zvyšovat ani v dalších měsících," uvedla dnes analytička CRIF Věra Kameníčková.
Nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo podle firmy vyhlášeno v odvětví dopravy a skladování (27), ve zpracovatelském průmyslu (20) a v ubytování a stravování (18). Nejméně jich zaznamenalo odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče (čtyři), v informačních a komunikačních činnostech (sedm) a v odvětví nakládání s nemovitostmi (osm).
Největší subjekt, u kterého byl vyhlášen bankrot, je společnost MSA s ruskými konečnými vlastníky. Společnost už několik let nezveřejňuje výkazy, v roce 2019 měla tržby přes jednu miliardu Kč a zaměstnávala okolo 400 zaměstnanců. Předmětem jejího podnikání je výroba potrubních armatur.
Další velkou zkrachovalou společností z hlediska tržeb i počtu zaměstnanců je Tesasing z Teplic, výrobce kovových konstrukcí a jejich dílů. Ta také nezveřejňuje výkazy, podle posledních v roce 2019 měla tržby přes 120 milionů Kč a 90 zaměstnanců. Z hlediska obratu je velkou zkrachovalou společností Premiot Group z Prahy, která se zabývá pronájmem a správou vlastních nebo pronajatých nemovitostí. Ve skupině je velké množství dceřiných společnosti. Insolvenční návrhy podaly například společnosti Studio Moderna z Prahy či Ekoklima z Milevska.
Také mezi podnikateli bylo poměrově nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů v odvětví dopravy a skladování (57). Následovalo stavebnictví (41) a ubytování a stravování (29). Nejmenší část podnikatelů zbankrotovala v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče (pět), informačních a komunikačních činnostech (sedm) a profesních, vědeckých a technických činnostech (devět).
fd rdo
Podnikatelská aktivita v eurozóně rychle klesá, v útlumu už je i sektor služeb
Brusel 5. září (ČTK) - Podnikatelská aktivita v eurozóně se snižuje rychleji, než se zdálo. Ukázala to zpřesněná data za srpen, která dnes zveřejnila společnost SP Global. V útlumu už je i dominantní sektor služeb, což podle analytiků znamená, že eurozóna by se mohla ocitnout v hospodářské recesi.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který zahrnuje údaje za průmysl i za služby a který je považován za barometr celkového zdraví ekonomiky, za srpen klesl na 46,7 bodu z červencové hodnoty 48,6 bodu. Je tak nejníže od listopadu 2020. Výsledek za srpen je horší, než ukazovala předběžná data, podle kterých souhrnný index klesl na 47 bodů.
Hodnota nad 50 body ukazuje růst, pokud index klesne pod 50 bodů, znamená to pokles aktivity. Index sestavuje finanční ústav Hamburg Commercial Bank (HCOB) ve spolupráci se společností SP Global.
"Eurozóna v první části roku nespadla do recese, druhá část roku ale bude náročnější," řekl ekonom HCOB Cyrus de la Rubia. "Ta neuspokojivá čísla nás přiměla zhoršit výhled hrubého domácího produktu (HDP) na třetí čtvrtletí na -0,1 procenta," citovala jej agentura Reuters.
Dílčí index pro sektor služeb klesl na 47,9 bodu, zatímco za červenec byl ještě v pásmu růstu a jeho hodnota činila 50,9 bodu. Revize je také horší než odhad, který ukazoval na pokles indexu pouze na 48,3 bodu. Řada lidí v eurozóně má dluhy a jejich splácení se jim kvůli vyšším úrokovým sazbám prodražuje. Vysoká inflace pak obecně zvyšuje životní náklady a nutí lidi šetřit, což se projevuje snížením výdajů.
Index nového podnikání, který je ukazatelem vývoje poptávky, klesl na 46,7 bodu z červencové hodnoty 48,2 bodu. Je tak nejníže od začátku roku 2021 a ještě více v pásmu poklesu.
Pokles ve zpracovatelském sektoru ale trochu polevil, což naznačuje, že továrny v zemích eurozóny už mohou mít to nejhorší za sebou. Dílčí index pro zpracovatelský sektor za srpen vzrostl na tříměsíční maximum 43,5 bodu z červencových 42,7 bodu. Přesto zůstává hluboko pod 50 body, a tedy v pásmu útlumu. Je také slabší než v odhadech, které jej stanovily na 43,7 bodu.
Data rovněž naznačují, že firmy žádné zásadní zlepšení v nejbližší době neočekávají. Je to vidět z dílčího indexu zaměstnanosti, který za srpen klesl na 50,2 z červencové hodnoty 51,4 bodu. Drží se tak těsně nad 50 body, což znamená, že firmy dál nabírají lidi, i když jen velmi opatrně a málo.
"Zaměstnavatelé nebyli příliš nakloněni tomu, aby posílili své týmy. Jak to jde v poslední době všechno dolů, to je známkou toho, že (zaměstnavatelé) začnou spíš dříve než později počty zaměstnanců snižovat," dodal De la Rubia.
Na horší vývoj ekonomiky ukazují i dnešní data statistického úřadu Eurostat. Ten uvedl, že výrobní ceny v průmyslu v červenci klesly proti předchozímu měsíci o 0,5 procenta, meziročně pak o 7,6 procenta. To by mohla být dobrá zpráva pro Evropskou centrální banku (ECB), která se zvyšováním úrokových sazeb snaží omezit agregátní poptávku a tím i snížit inflaci.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
