GASK, muzeum stříbra a Vlašský dvůr lze navštívit na jednu vstupenku
Kutná Hora 8. srpna (ČTK) - Návštěvníci Kutné Hory si mohou prohlédnout tři expozice, které tematicky souvisejí s Kutnohorskou iluminací. Na jednu vstupenku se dostanou do Galerie Středočeského kraje (GASK), Českého muzea stříbra a Vlašského dvora. Cenově zvýhodněná vstupenka platí do konce září, informovala ČTK Alena Sedláčková z GASK.
Kutnohorská iluminace s motivem těžby a zpracování stříbra vznikla v 15. století a její původ je spojován s dílnou významného pražského iluminátora Mistra Matouše. Jde o vyříznutý titulní list z dnes již neznámé chorální knihy, která byla s největší pravděpodobností objednána pro některý z významných kutnohorských kostelů.
GASK vystavuje uměleckou kopii iluminace, vyhotovenou barvami a malířskými technikami používanými v době jejího vzniku a na původním materiálu - pergamenu. V galerii je uložen i originál, jeho vzácnost a křehkost však neumožňuje vystavení déle než dva dny v roce. Proto vyšla galerie vstříc veřejnosti a nechala udělat kopii, již si mohou návštěvníci prohlédnout v rámci společné vstupenky. Zároveň mají vstup i do expozice Stavy mysli / Za obrazem.
V muzeu stříbra vstupenka umožní návštěvu druhého okruhu Cesta stříbra, který přibližuje proces středověké těžby, zpracování surového stříbra a zároveň i technologii ražby mincí. Ve Vlašském dvoře lze zavítat do královské mincovny. V interaktivní expozici se zájemci na základě výjevů z Kutnohorské iluminace seznámí s prací všech různých profesí spojených se zpracováním rudy a ražbou mincí.
Vzácnou miniaturu získal Středočeský kraj vedený tehdy hejtmanem Davidem Rathem (dříve ČSSD) v roce 2009 na dražbě v Londýně, pořídil ji za více než 17 milionů korun. Před aukcí avizoval, že učiní maximum pro to, aby dílo získal. Opozice to tehdy kritizovala jako plýtvání penězi. Vedení hejtmanství naopak tvrdilo, že investice do tohoto díla se mnohonásobně vyplatí.
"Pokud se na to díváme čistě z ekonomického hlediska, tak ta cena v současné době rozhodně vzrostla," řekla ČTK nedávno historička umění a specialistka na knižní malbu středověku Milada Studničková. "Navíc je to skutečně jedinečná věc, která má místo v Kutné Hoře," dodala.
Iluminace byla nalezena v roce 1920 v soukromé sbírce ve Vídni, až do objevení v katalogu londýnské aukční síně Sotheby's byl list považován za nezvěstný. V Jezuitské koleji byla miniatura poprvé vystavena v prosinci 2009, kdy ji zhlédly tisíce lidí.
khj hj
Robert Gabris ve výstavě v Praze ukazuje, jak podle něj většiny vnímají menšiny
Praha 8. srpna (ČTK) - Jako doprovodný program festivalu Prague Pride se ode dneška koná výstava ve venkovní galerii Artwall, která se nachází na zdi na nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše v Praze. Slovenský umělec Robert Gabris v ní představuje zkušenosti příslušníka sexuální menšiny a zároveň etnické skupiny odmítané podle něj značnou částí většinové společností. Výstava se jmenuje Insectopia a potrvá do 15. září.
K pochopení autorova záměru odkazuje kurátorka výstavy Zuzana Štefková na pasáž z knihy Sister Outsider, v níž vzpomíná afroamerická feministická básnířka, autorka a aktivistka Audre Lordeová na svou dětskou zkušenost s rasistickým přístupem příslušnice většiny. Když si od ní bílá žena v newyorském metru znechuceně odsedne, domnívá se Lordeová, že příčinou odporu středostavovské paničky musí být nějaký hmyz – asi šváb – lezoucí mezi nimi na sedadle. Teprve pak dítěti došlo, že ona sama je tím, kvůli komu si žena odsedla.
Výstava Insectopia také vychází z životní zkušenosti příslušníka menšiny. Těžištěm je umělcovo vlastní tělo, prostřednictvím kterého zaznamenává prožitek jakéhosi odlidštění na základě své romské a queer identity. Umělcovo tělo omotané provazy a doplněné bambusovými tyčemi připomíná zvětšený hmyz v entomologické sbírce nebo exponát v antropologickém muzeu. Napětí mezi "lidským a nelidským" doplňuje série kreseb na hedvábí vytvořených pomocí otisků částí autorova těla, jako jsou ruce, prsty, uši a genitálie.
V rámci výstavy Insectopia spojuje Gabris všechny tyto komponenty do příběhu dvojí marginalizace - zkušenosti příslušníka sexuální menšiny a zároveň etnické skupiny odmítané značnou částí většinové společností.
Robert Gabris se narodil v roce 1986 v Hnúšti na Slovensku. Po bakalářském studiu scénografie na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Ve své tvorbě, pohybující se mezi konceptuální kresbou, instalací a videem, často tematizuje průsečíky marginalizovaných identit.
Gabris vystavoval na kolektivních i sólových výstavách například v Šanghaji, Bangkoku i Rize. České publikum se s jeho dílem mohlo setkat na bienále Ve věci umění (2020 a 2022), v galerii Artivist Lab (2019) nebo v Moravské galerii v Brně (2017). V roce 2021 se Gabris stal laureátem Chalupeckého ceny se svou instalací nazvanou Error.
hrm rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
