Fiala se shodl s guvernérem Michlem na potřebě pokračovat v boji proti inflaci
Praha 25. května (ČTK) - Premiér Petr Fiala (ODS) se shodl s guvernérem České národní banky (ČNB) Alešem Michlem na tom, že je potřeba pokračovat v boji proti inflaci. Fiala to řekl novinářům po dnešním jednání v sídle ČNB. Inflace podle něj sice klesá, ale je třeba v úsilí pokračovat. "Cíl máme stejný, inflaci výrazným způsobem snížit," doplnil premiér. V dubnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.
Jednání bylo podle Fialy velmi věcné, v dobré atmosféře. Uvedl, že s Michlem jednal také o ozdravném balíčku. "Kroky, které povedou ke snižování deficitů veřejných financí, jsou jednou z cest, jak si poradit s inflací. Některá opatření už fungují, vidíme snižující se ceny potravin či energií, což je dobrý trend," podotkl.
"ČNB i vláda mají společnou prioritu, a to snížit inflaci. Jsme na dobré cestě. Očekáváme, že do tří měsíců bude inflace jednociferná. Je ale nutné, aby ČNB a vláda v rozumné míře kooperovaly a podporovaly snižování deficitu veřejných financí,“ uvedl po setkání na webu Michl.
Michl počátkem května před zveřejněním konsolidačního balíčku uvedl, že pokud nebude vládní plán k ozdravení veřejných financí dost věrohodný, bude muset ČNB bojovat proti proinflačnímu impulzu, který vytvářejí deficity státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, reagoval tehdy Fiala a naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Koaliční lídři představili podobu konsolidačního balíčku před dvěma týdny. Vláda chce souborem daňových změn a úspor v dotacích uspořit příští rok na výdajích státu 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy Kč, celkem tak snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy korun. Podle opozice koalice místo úspor na straně státu více zatíží daněmi některé skupiny obyvatel.
Bankovní rada ČNB na posledním jednání 3. května nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování sazby beze změn tehdy hlasovali čtyři členové rady, zbylí tři navrhli zvýšení na 7,25 procenta. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny mluvil o jednoznačném záměru držet úrokové sazby na vyšší úrovni delší dobu, než naznačuje hlavní scénář prognózy centrální banky, který předpokládá první snížení sazeb v letošním třetím čtvrtletí. Vyšší úrokové sazby působí protiinflačně.
fd ktp rot mha
AP: Zahraniční firmy zjišťují, že není jednoduché opustit Rusko
New York 25. května (ČTK) - Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko, nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP.
Některé podniky se rozhodly v Rusku zůstat, a to z různých důvodů. Například kvůli odpovědnosti vůči akcionářům, zaměstnancům nebo kvůli zákonným povinnostem. Jiné argumentují tím, že poskytují základní potřeby, jako jsou potraviny a léky. Některé neříkají nic. A některé mezinárodní značky, jako je Coca-Cola či Apple, se do země dostávají oklikou přes třetí země, přestože se rozhodly z Ruska odejít.
V čele počátečního odchodu byly velké automobilky, ropné a technologické firmy a rovněž poskytovatelé profesionálních služeb. BP, Shell, ExxonMobil a Equinor ukončily společné podniky nebo odepsaly podíly v hodnotě miliard dolarů, McDonald's prodal svých 850 restaurací místnímu franšízantovi a francouzský Renault získal za svůj většinový podíl v největší ruské automobilce AvtoVAZ symbolický jeden rubl.
Další firmy, které nebyly součástí první vlny odchodů, buď vyčkávají, chtějí se zbavit svého majetku nebo se snaží podnikat jako obvykle. Podle databáze Yaleovy univerzity více než 1000 zahraničních společností veřejně prohlásilo, že dobrovolně omezují podnikání v Rusku nad rámec toho, co vyžadují sankce.
Kreml však stále přidává další požadavky. Nedávno třeba "dobrovolnou" desetiprocentní daň z odchodu, kterou získává přímo vláda, a k tomu dohodu, že firmy se budou prodávat s 50procentní slevou. Ruský prezident Vladimir Putin také nedávno oznámil, že vláda převezme aktiva finské energetické společnosti Fortum a německé Uniper, aby zabránil prodeji a kompenzoval případné snahy Západu zabavit další ruská aktiva v zahraničí.
Firmy se ztrácejí v "bermudském trojúhelníku mezi sankcemi EU, sankcemi USA a sankcemi Ruska", uvedl výkonný ředitel německé podnikatelské asociace zaměřené na východní země OA Michael Harms. Podniky musejí najít partnera, na kterého Západ nemůže uvalit sankce. V Rusku jsou významnými podnikateli často lidé, kteří mají dobré kontakty s vládou. Firmy tak musejí prodávat s velkou slevou nebo se téměř vzdát majetku a pak jít za lidmi, kteří mají blízko k režimu, dodal Harms.
Záludná je pak desetiprocentní daň z odchodu, kterou nařídilo Rusko. Americké firmy by k jejímu zaplacení musely získat povolení ministerstva financí, jinak by se dostaly do rozporu s americkými sankcemi, uvedla odbornice na sankce z Mezinárodního institutu strategických studií Maria Shaginová.
Stovky firem se rozhodly zůstat. Některé o důvodu svého rozhodnutí mlčí. Z dalších firem generální ředitel německé obchodí firmy Metro Steffen Greubel řekl, že firma válku odsuzuje, ale že rozhodnutí bylo motivováno odpovědností za 10.000 místních zaměstnanců a v zájmu zachování hodnoty firmy pro její akcionáře. Rusko se na ročních tržbách Metra podílí zhruba deseti procenty. Své obchody nechal otevřené i Globus, aby zajistil zásobování lidí potravinami, drasticky ale omezil nové investice.
V Rusku se rozhodl zůstat i německý Bayer, což je dodavatel léků, zemědělských chemikálií a osiva. "Zadržování základních zdravotnických a zemědělských produktů pro civilní obyvatelstvo - jako jsou léky na rakovinu či kardiovaskulární onemocnění, zdravotnické produkty pro těhotné nebo děti - stejně jako osivo pro pěstování potravin, by jen znásobilo válečné ztráty na lidských životech," uvedla firma.
Vedoucí databáze Yaleovy univerzity Jeffrey Sonnefeld tvrdí, že odchod byl jediným správným rozhodnutím. Odkazuje na průzkum, podle kterého ceny akcií stouply, když firma oznámila odchod. "Společnosti, které odešly, za to byly odměněny. Pro akcionáře není dobré být spojován s Putinovou válečnou mašinerií," dodal.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
