Diecézní muzeum v Brně rozšířilo expozici o dvě dřevěné sochy zobrazující Madonu
Brno 1. srpna (ČTK) - Diecézní muzeum v Brně rozšířilo stálou expozici o dřevěné sochy Madony z Klobouk a Madony z Předína. Návštěvníci si obě sochy mohou prohlédnout v expozici Vita Christi v domě bývalého kapitulního děkanství na Petrově. Muzeum také vydalo novou komiksovou publikaci pro děti. Novinářům to dnes řekl ředitel muzea Martin Motyčka.
Socha Madony z Klobouk je datována po roce 1200, a je tak jednou z nejstarších dřevěných skulptur dochovaných na Moravě. "Jedná se o dřevěnou plastiku vytvořenou z dubového dřeva. Je stavěná ze dvoudílného bloku se zadním deskovým krytem, vevnitř je vyhloubená," řekla diecézní konzervátorka Lucie Kolářová.
Madona z Klobouk je znázorněna sedící na trůnu. Podle Kolářové držela v ruce pravděpodobně žezlo, které se nezachovalo stejně jako hlava Ježíška, kterého Madona drží na klíně. Ježíšek v jedné ruce svírá svitek a druhou rukou žehná. Socha zřejmě pochází z německé oblasti Porýní, její název je odvozen od jejího posledního známého umístění v Kloboukách u Brna.
Socha Madony z Předína na Třebíčsku je datována do období po roce 1450. "Jde o plnou plastiku z lipového dřeva s částečně zachovanou původní polychromií, tedy barevnou výzdobou. V ruce také pravděpodobně držela žezlo," řekla Kolářová, podle které mají obě Madony seřezané vrcholky hlav z doby baroka, kdy na hlavách seděla korunka. "Takové sochy poté vypadaly jako lidové práce z 19. století, až odstranění doplňků ukázalo, že jde o sošky středověké," dodala Kolářová.
V expozici Vita Christi je kromě dvou dřevěných soch vystaven i gotický deskový obraz Madony z Veveří ze 14. století, který je od 2016 národní kulturní památkou.
Další novinkou muzea je nová dětská komiksová publikace Procházka po poutních místech brněnské diecéze pro nejmenší. Navazuje na předchozí dva díly, které dětem představily areál Petrova a kostely v centru Brna. Nová publikace děti zavede do dvanácti poutních míst brněnské diecéze, například do Vranova u Brna nebo Znojma. Provází jí ilustrovaní průvodci Petr a Miriam, podle kterých v roce 2016 Diecézní muzeum vyrobilo dvě dřevěné loutky.
brs ska hj
Írán je schopen vyrobit jadernou bombu, uvedl šéf íránského atomového úřadu
Teherán 1. srpna (ČTK) - Írán má technické prostředky k výrobě jaderné bomby, ale nemá v úmyslu ji sestrojit. Polostátní íránské tiskové agentuře Fars to řekl šéf íránské organizace pro atomovou energii Mohammad Eslámí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
"Jak zmínil pan Charrazí, Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, ale takový program není na pořadu dne," uvedl Eslámí. Šéf íránské organizace pro atomovou energii tak částečně zopakoval slova Kamála Charrazího, vysoce postaveného poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Charrazí v červenci uvedl, že Írán je technicky schopný atomovou bombu vyrobit, ale musí se ještě rozhodnout, zda ji sestrojí.
Charrazího výroky byly podle Reuters vzácným náznakem skutečnosti, že Írán se možná zajímá o jaderné zbraně, což jinak popírá. Západní mocnosti se dlouhodobě obávají, že země usiluje o výrobu jaderné bomby. Teherán ale tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům.
Írán obohacuje uran až na 60 procent a v posledních měsících toto obohacování stupňuje. Pro výrobu jaderné bomby je vhodný uran obohacený až na 90 procent.
Ve Vídni se od loňského roku konají mezinárodní jednání, jejichž cílem je obnovit dohodu o íránském jaderném programu z roku 2015. Írán ji přestal dodržovat, když od ní v roce 2018 odstoupily Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Dohoda výměnou za zpomalení íránského jaderného programu rušila dříve uvalené mezinárodní sankce proti Teheránu. Írán tvrdí, že se k paktu opět připojí, pokud Washington zruší sankce.
Írán v neděli odpověděl na návrh šéfa diplomacie EU Josepa Borrella, který je zaměřený na záchranu jaderné dohody a usiluje o rychlé ukončení jednání. Borrell dříve uvedl, že navrhl nový text, který má pakt oživit. Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí je možné, že se brzy podaří dosáhnout dohody ohledně nových kol vyjednávání.
Širší obrysy dohody byly prakticky domluveny v březnu po 11 měsících nepřímých rozhovorů ve Vídni mezi Teheránem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena. Poté však jednání ztroskotala na požadavku Íránu, aby Washington poskytl záruky, že žádný prezident Spojených států od dohody neodstoupí. Biden to slíbit nemůže, protože jaderná dohoda je politické ujednání, nikoli právně závazná smlouva.
ban ank
DALŠÍ ZPRÁVY
