ČNB v posledních letech intervenovala jen za kurzového závazku a loni
Praha 5. listopadu (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) v posledních deseti letech pouze ve dvou vlnách masivněji intervenovala na měnovém trhu s cílem ovlivnit kurz koruny. Poprvé to bylo v době takzvaného kurzového závazku, kdy centrální banka uměle udržovala korunu na slabší úrovni, podruhé loni, kdy ČNB naopak usilovala o posílení české měny v rámci boje proti vysoké inflaci. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech ČNB. Od zavedení kurzového závazku uplyne v úterý deset let.
ČNB využila devizové intervence k oslabení koruny jako nástroj měnové politiky od listopadu 2013 do dubna 2017. Udržovala kurz koruny nad 27 korun za euro. Kurzový závazek tehdy zahájila z obavy z deflace poté, co již předtím snížila úrokové sazby na technickou nulu.
K prvním intervencím ČNB přistoupila při zahájení kurzového závazku v listopadu 2013, kdy nakoupila 7,5 miliardy eur. Od července 2015 potom musela centrální banka intervenovat pravidelně téměř každý měsíc, do dubna 2017 nakoupila dalších 68,4 miliardy eur. Celkem na intervence podle tehdejšího kurzu vynaložila 2,012 bilionu korun.
Od května 2015 byla situace na devizovém trhu poklidná, k intervencím se ČNB vrátila až v lednu loňského roku. Zpočátku prodávala měsíčně mezi 100 a 200 miliony eur, od května ale měsíční objem intervencí překročil hranici miliardy eur. Vůbec v největším rozsahu intervenovala v červenci 2022, kdy prodala deset miliard eur. V říjnu 2022 se objem intervencí zmenšil, od listopadu centrální banka už na devizovém trhu nepůsobila a letos v srpnu intervenční režim formálně ukončila. Celkem v tomto období ČNB prodala 26,1 miliardy eur, což podle aktuálního kurzu odpovídá 638,4 miliardy korun.
Zatímco v době kurzového závazku ČNB usilovala o slabší kurz koruny, při loňské intervenční vlně intervenovala ve prospěch české měny. Koruna díky tomu postupně posílila až na 23,26 CZK/EUR letos v dubnu, což byla její nejsilnější úroveň od července 2008.
Koruna posilovala i bez přímých prodejů eur, pomáhaly jí i slovní intervence ČNB. Analytici to vysvětlovali mimo jiné robustní zásobou devizových rezerv, která odrazuje tržní hráče od spekulací proti české měně. Tuto rezervu centrální banka významně rozšířila právě v období kurzového závazku. Zatímco v říjnu 2013 před zahájením intervencí 895 miliard korun, v dubnu 2017 na konci kurzového závazku dosáhl 3,36 bilionu korun. Ke konci letošního září byl objem devizových rezerv 3,2 bilionu korun.
str mha
Šéfka ECB: Inflace v eurozóně se dvouprocentnímu cíli vrátí v roce 2025
Frankfurt 4. listopadu (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) předpokládá, že se inflace v eurozóně vrátí k dvouprocentnímu cíli v roce 2025. V rozhovoru s řeckým deníkem Kathimerini, který byl dnes zveřejněn na webu ECB, to uvedla šéfka centrální banky Christine Lagardeová.
"Jsme odhodláni snížit inflaci na dvě procenta," řekla šéfka ECB. "Podle našich projekcí se tam dostaneme v roce 2025," dodala. Lagardeová dodala, že se neobává politických důsledků úsilí centrální banky, které kritizovaly některé evropské vlády z obavy, že vyšší úrokové sazby zadusí hospodářský růst.
"Naším mandátem je zajistit cenovou stabilitu, a to je nejlepší přínos, který můžeme poskytnout sociálnímu smíru a společnosti, zejména jejím nejzranitelnějším členům," řekla.
Měnový výbor Evropské centrální banky (ECB) v říjnu podle očekávání nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 procenta. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii.
Zvyšování úrokových sazeb centrální banka zahájila loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvedla na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst.
Meziroční míra inflace v eurozóně se v říjnu podle údajů statistického úřadu Eurostat klesla na více než dvouleté minimum 2,9 procenta. V září míra inflace ve skupině dvaceti zemí, které používají společnou měnu euro, činila 4,3 procenta. V průběhu loňského roku se vyšplhala až na rekordní maximum 10,6 procenta.
Co se týče řeckého hospodářství, Lagardeová konstatovala, že klíčové ukazatele hospodářské a finanční situace země vykazují "zlepšení ve všech oblastech". "Chápu, že se připravují další reformy, ale celkově jsou výsledky úsilí země působivé," dodala.
Ratingová agentura SP Global Ratings v říjnu zvýšila úvěrové hodnocení Řecka do investičního pásma. U ostatních dvou velkých agentur, Moody's Investors Service a Fitch Ratings, je rating Řecka stále jeden stupeň pod investičním pásmem. Zlepšení ratingu by podle agentury AP mohlo posílit důvěru mezinárodních investorů v Řecko a přitáhnout nové investice.
lsk lep
DALŠÍ ZPRÁVY
