Vědci zkoumají evoluci melodií chorálu pomocí algoritmů pro bioinformatiku
Praha 11. ledna (ČTK) - Zda jsou melodie gregoriánských chorálů opravdu původní, zjišťují vědci pomocí výpočetních algoritmů vytvořených pro bioinformatiku, sdělila dnes ČTK v tiskové zprávě Akademie věd ČR (AV). Nový mezinárodní výzkum vede Jan Hajič z Masarykova ústavu a Archivu AV. Jeho tým analyzuje evoluci melodií gregoriánského chorálu a snaží se mimo jiné zodpovědět, jak vznikaly chorální melodie nebo jestli jde rozeznat starší melodie od novějších, informovala akademie.
"Domníváme se, že melodie by se mohly přizpůsobovat svému sociálnímu a kulturnímu prostředí podobně, jako se svému přirozenému prostředí přizpůsobují zvířata nebo rostliny," řekl Hajič. Ve své studii podle AV proto vědci zužitkují výpočetní metody, které se používají ve vědě o živé přírodě.
Odborníkům podle Hajiče pomůže databáze Cantus Index pro digitální choralistiku, jež eviduje přes 13.000 zpěvních melodií v digitální podobě. Dané melodie byly podle AV zaznamenány ve více než 600 evropských liturgických knihách v období mezi 11. a 16. stoletím.
Gregoriánský chorál je podle vědců neodmyslitelnou součástí středověké Evropy, kdy se jeho melodie zpívaly v katedrálách, kostelech i klášterech. Chorál tak vyjadřoval středověký náboženský život, uvedla akademie. Jedná se o jednohlasné latinské zpěvy bez doprovodu nástrojů. Pojmenovány jsou po papeži Řehoři Velikém, který žil na přelomu 6. a 7. století a nechal zpěvy sbírat a třídit.
Ačkoli císař Karel Veliký po roce 800 ukotvil pravidla bohoslužeb ve své říši, čímž z chorálu učinil posvátnou tradici, zpěv původních melodií se ve staletích měnil. "Dokonce se rozvětvil natolik, že v polovině 16. století církev rozhodla, že gregoriánský chorál má být opět přísně standardizován," řekl Hajič.
Vedle Hajiče se na projektu s názvem Genome of Melody podílí i Klára Hedvika Mühlová z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Čeští vědci spolupracují s Katedrou antropologie na Durham University ve Velké Británii. Jejich studii zaštiťuje Templetonova nadace a podporu získali také od Cultural Evolution Society.
kaf ptd
Soud se dohodl s obžalovanými z loupeže šperků v Drážďanech na přiznání a trestu
Drážďany 10. ledna (ČTK) - V případě loupeže šperků v drážďanské barokní klenotnici Zelená klenba (Grünes Gewölbe) se soud dnes dohodl se státním zastupitelstvím a se čtyřmi z šesti obžalovaných na přiznání a trestu. Informuje o tom agentura DPA. Tři obžalovaní, kteří jsou souzení podle trestního zákoníku pro dospělé, by měli jít do vězení na dobu mezi pěti lety a devíti měsíci a šesti lety a devíti měsíci. Obžalovaní souzení podle trestního zákoníku pro mladistvé mají mít mírnější tresty.
Jeden z obžalovaných se ještě nerozhodl, zda bude se dohodou o přiznání a trestu souhlasit, oznámit to má příští jednací den, který je naplánovaný na 17. ledna. Další tvrdí, že má pro noc, kdy byla klenotnice Grünes Gewölbe vyloupena, alibi. Soudce Andreas Ziegel řekl, že na mírnějším trestu se s obžalovanými dohodl poté, co byla část ukradených šperků zajištěna. Aby dostali dohodnuté tresty, musejí se u soudu přiznat a konkrétně popsat, jak loupež plánovali, jak ji provedli a jak po ní uprchli. Pokud nebudou na otázky odpovídat seriózně, nebo se budou vymlouvat, může jim soud trest kdykoliv zvýšit, píše deník Bild. Ziegel také uvedl, že navrácení části lupu inicioval nejstarší obžalovaný. Nicméně 17. prosince, kdy jeho obhájce ve své berlínské kanceláři předměty vracel, se ukázalo, že jich je méně, než se očekávalo, a některé z nich nebyly kompletní. Část šperků byla navíc kvůli špatnému uložení a snahám o odstranění stop poškozená.
Proces s údajnými pachateli loupeže se koná už skoro rok. Jsou jimi muži mezi 23 a 29 lety, kteří pocházejí ze známého berlínského klanu arabského původu. Dva z nich si v současnosti odpykávají několikaleté tresty za krádež zlaté mince z berlínského Bodeho muzea z roku 2017.
Pachatelé se do drážďanského Rezidenčního zámku vloupali 25. listopadu 2019. Lupiči sekyrami rozbili vitrínu a odnesli si šperky ze 17. a 18. století. Ukradli 21 šperků obsahujících 4300 diamantů a briliantů v celkové hodnotě přesahující 113 milionů eur (asi 2,7 miliardy korun) a při loupeži způsobili také věcnou škodu ve výši přesahující milion eur.
hab jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
