Akcie amerických regionálních bank před začátkem obchodování oslabují
New York 4. května (ČTK) - Akcie amerických regionálních bank před začátkem obchodování ve Spojených státech oslabují. Reagují na propad akcií banky PacWest Bancorp, které oslabily po středečním skončení obchodování o více než 37 procent. Banka totiž oznámila, že zvažuje svůj prodej, aby se zachránila. Hrozba kolapsu další americké banky oživila obavy ze zhoršení bankovní krize v USA, píše agentura Reuters.
Akcie banky Western Alliance Bancorp se propadají o více než 17 procent navzdory jejímu pokusu ujistit investory, že nezaznamenala neobvyklé odlivy vkladů po pondělním prodeji zkrachovalého věřitele First Republic Bank společnosti JPMorgan Chase Co. Akcie bank Zions Bancorporation, KeyCorp, Valley National Bancorp, Comerica a First Horizon ztrácejí mezi dvěma a šesti procenty.
Agentura Reuters ve středu uvedla, že společnost PacWest zkoumá strategické možnosti včetně potenciálního prodeje nebo navýšení kapitálu poté, co v březnu oznámené navýšení likvidity neobnovilo důvěru investorů. Banka se sídlem v Los Angeles vykázala za první čtvrtletí roku ztrátu 1,1 miliardy dolarů (23 miliard Kč).
"Investoři se obávají, že (PacWest) bude další kostkou do dominového pádu, protože víří obavy z úniku vkladů a z nedostatečné diverzifikace aktiv mezi menšími věřiteli," uvedla analytička Susannah Streeterová ze společnosti Hargreaves Lansdown. Za necelé dva měsíce zkrachovaly tři velké americké banky, naposledy to byla tento týden First Republic Bank. Pokles akcií PacWest a jejích protějšků zdůrazňuje nejistotu ohledně zdraví regionálních bank navzdory snahám regulačních orgánů ukončit bankovní krizi, která začala v březnu pádem Silicon Valley Bank a Signature Bank, píše Reuters.
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma pět procent až 5,25 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell ve středu zopakoval, že bankovní systém země zůstává navzdory nedávným turbulencím odolný.
vjn jrm
Havlíček (ANO): Za inflaci je zodpovědná i vláda, nevyužila fiskální nástroje
Praha 4. května (ČTK) - Za inflaci je vedle České národní banky (ČNB) zodpovědná i vláda Petra Fialy (ODS), protože nevyužila fiskální nástroje, které má k dispozici. Na dnešní tiskové konferenci to řekl stínový premiér a bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO).
Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu hovořil o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Michl schodek, který ke konci dubna vystoupal na 200 miliard korun, zmínil ve vyjádření k možnému dalšímu vývoji úrokových sazeb. Pokud nebude vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí dost věrohodný, bude muset ČNB podle Michla bojovat proti proinflačnímu impulzu, který vytvářejí deficity státního rozpočtu. "Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude patrná snaha o zodpovědné rozpočty, bude ČNB nucena zvýšit úrokové sazby," řekl guvernér.
Premiér Fiala jeho slova zpochybnil. Za inflaci je podle něj zodpovědná především ČNB a její guvernér by neměl házet vinu na kabinet, řekl ve středu v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Havlíček považuje toto vyjádření za alibismus. "Stát pochopitelně může využít fiskálních nástrojů vedle měnové politiky centrální banky," uvedl. Ve fiskálních opatřeních podle něj stát "fatálně selhal". Má snižovat deficit, přičemž dělá přesný opak, doplnil.
"Druhým nástrojem, který stát může využít, jsou regulatorní opatření proti růstu cen energií. Ale musí být rychlá a krátká, aby to dávalo smysl. Vláda je udělala pozdě a na dlouhé lokty," dodal Havlíček.
Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně vzrostly o 15 procent, na podobných a vyšších úrovních se inflace drží téměř rok. Podle Fialy je rychlejší snižování inflace především úkolem ČNB. Není třeba se obviňovat, vláda a centrální banka by měly spolupracovat, řekl premiér. Vládě podle něj nepřísluší komentovat kroky centrální banky. "Ale pokud vyzývá pan guvernér vládu k tomu, aby konala, tak já říkám, že koná, a ptám se, jestli dostatečné koná také ČNB," dodal ve středu.
Konsolidační balíček, o kterém Michl mluvil, chce vláda představit v polovině května. Měl by snížit strukturální deficit asi o procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba o 70 miliard korun. Loni byl tento schodek 2,6 procenta HDP. Podle některých ekonomů i politiků by ale ozdravování veřejných financí mělo být rychlejší.
opm rot
DALŠÍ ZPRÁVY
