MF prodalo státní dluhopisy za 21,8 miliardy korun, poptávka byla vyšší
Praha 27. dubna (ČTK) - Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 21,8 miliardy korun. Zájem investorů byl přitom výrazně vyšší, byli ochotni nakoupit dluhopisy za 56 miliard korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce zajišťovala.
Největší zájem byl o dluhopisy s proměnlivým úročením, které jsou splatné v roce 2031. Investoři byli ochotni je nakoupit za 25,6 miliardy korun, ministerstvo je umístilo na trh v objemu 4,6 miliardy korun, tedy v podobném rozsahu, jak před aukcí avizovalo. U dluhopisů se splatností v roce 2028 činila poptávka 19 miliard korun, ministerstvo je nabídlo v objemu 9,5 miliardy korun. Průměrný výnos prodaných dluhopisů byl 4,73 procenta. Dluhopisy se splatností v roce 2034 ministerstvo prodalo v objemu 7,7 miliardy korun při poptávce 11,4 miliardy korun, průměrný výnos byl 4,65 procenta.
Současná vlna aukcí byla v dubnu druhá, před dvěma týdny ministerstvo prodalo dluhopisy za 12 miliard korun. V květnu se plánuje prodej dalších dluhopisů v objemu 30 miliard korun.
Za první čtvrtletí ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy ve jmenovité hodnotě 148,1 miliardy korun, vyplývá ze čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu. Většinu tvořily dluhopisy prodané ve standardních aukcích, v nichž ministerstvo umístilo na trh cenné papíry v objemu 103,7 miliardy korun. Kromě toho ministerstvo prodalo přímo občanům dluhopisy za 7,1 miliardy korun a při výměnných operacích prodalo cenné papíry za 37,2 miliardy korun.
Státní dluhopisy společně se státními pokladničními poukázkami slouží k financování rozpočtových deficitů a státního dluhu. Podle Strategie financování a řízení státního dluhu bude letos stát potřebovat na toto financování 649 miliard korun. Zhruba 400 až 500 miliard korun z této částky by měl pokrýt prodej střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.
str ptd
Investice do komerčních nemovitostí v Evropě byly do března nejnižší za 11 let
Londýn 27. dubna (ČTK) - Investice do komerčních nemovitostí v Evropě klesly v prvním čtvrtletí na minimum za 11 let. Investoři kvůli vyšším úrokovým sazbám a horšímu výhledu ekonomiky odkládali akvizice, uvedla dnes společnost MSCI Real Assets. Kanceláří, které v Evropě tvoří největší část realitního sektoru, se prodalo nejméně za dobu záznamů. Objem transakcí se pak snížil na 10,8 miliardy eur (253,8 miliardy Kč), což je nejméně za 13 let.
Největším trhem komerčních nemovitostí v Evropě zůstává Británie, avšak Paříž se dostala před Londýn jako nejaktivnější investiční destinace regionu. Všechny tři největší evropské realitní transakce prvního čtvrtletí se uskutečnily ve francouzské metropoli.
Komerční nemovitosti se staly středem zájmu nových obav o finanční stabilitu. Jejich ceny tlačí dolů prudké zvýšení úroků, obavy z recese a pokles obsazenosti kanceláří i návštěvnosti maloobchodů po pandemii.
Nedávný průzkum, který mezi investory provedla banka JP Morgan, označil komerční nemovitosti za nejpravděpodobnější příčinu příští finanční krize. Podle odhadů Mezinárodní měnového fondu (MMF) jsou evropské banky sektoru komerčních realit vystaveny méně než největší finanční domy ze Spojených států.
Správce aktiv Blackstone zaznamenal v prvním čtvrtletí propad zisku, neboť zpomalení prodeje komerčních nemovitostí zbrzdilo prodej některých aktiv. Blackstone na více žádostí o výběr vkladů ze svého realitního výnosového fondu reagoval omezením výběrů.
Evropská centrální banka (ECB) tento měsíc varovala před "jasnými známkami zranitelnosti" realitních trhů. Poukázala na klesající tržní likviditu a cenové korekce, za kterými stojí hlavně nejistý makroekonomický výhled a zpřísňování měnové politiky. Analytici ze společnosti Citigroup se podle CNBC domnívají, že akcie realitních podniků mezi letošním a příštím rokem klesnou o 20 až 40 procent.
lsk spr
DALŠÍ ZPRÁVY
