Média: Írán učinil první oficiální objednávku na dovoz s využitím kryptoměny
Teherán 9. srpna (ČTK) - Írán tento týden uskutečnil první oficiální objednávku na dovoz s využitím kryptoměny. Informovala o tom dnes agentura Tasním, která se považuje za blízkou íránským revolučním gardám. Agentura neupřesnila, o jakou kryptoměnu šlo. Islámská republika by tak mohla obejít americké sankce, které ochromily její ekonomiku, uvedla agentura Reuters. Spojené státy uvalily na Írán téměř úplné hospodářské embargo, které zahrnuje i zákaz veškerého dovozu.
Objednávka v hodnotě deseti milionů dolarů (239,7 milionu Kč) byla prvním krokem k tomu, aby země mohla obchodovat prostřednictvím digitálních aktiv, která obcházejí globální finanční systém ovládaný dolarem. Mohla by tak obchodovat s dalšími zeměmi podobně omezenými americkými sankcemi, jako je například Rusko.
"Do konce září bude používání kryptoměn a chytrých kontraktů široce využíváno v zahraničním obchodě s vybranými zeměmi," uvedl na twitteru úředník z íránského ministerstva průmyslu, těžby a obchodu.
Podle jedné studie se loni 4,5 procenta veškeré těžby bitcoinů uskutečnilo v Íránu, k čemuž částečně přispěla i levná elektřina v této zemi. Těžba kryptoměn by mohla Íránu pomoci vydělat stovky milionů dolarů, které lze použít na nákup dovozu a zmírnit dopady sankcí. Kurzy kryptoměn, jako je bitcoin či ethereum, silně kolísají a pro platby nenašly širokou podporu.
Evropská unie v pondělí uvedla, že předložila konečný text k obnově íránské jaderné dohody z roku 2015. Ve Vídni se předtím čtyři dny konala nepřímá jednání mezi americkými a íránskými představiteli.
Na základě dohody z roku 2015 Írán omezil svůj jaderný program výměnou za úlevu od sankcí Spojených států, EU a OSN. Bývalý americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od jaderné dohody odstoupil a obnovil tvrdé americké sankce. To Teherán přimělo k tomu, že zhruba o rok později začal jaderné limity dohody porušovat.
lsk spr
IAB: Německo kvůli válce na Ukrajině přijde o 260 miliard eur z přidané hodnoty
Berlín 9. srpna (ČTK) - Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a vysokým cenám energií Německo do roku 2030 přijde o 260 miliard eur (6,4 bilionu Kč) z přidané hodnoty, což bude mít negativní dopad na trh práce. S odvoláním na studii institutu pro výzkum trhu práce IAB o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve srovnání s výhledem, který počítal v Evropě s mírem, bude hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o ceny v příštím roce v Německu o 1,7 procenta nižší, uvádí studie.
V Německu bude podle studie příští rok zaměstnáno o 240.000 lidí méně. Institut IAB očekává, že tato úroveň zaměstnanosti se udrží až do roku 2026, kdy opatření na ochranu ekonomiky začnou postupně převažovat nad negativními dopady. V roce 2030 povedou k nárůstu počtu zaměstnaných přibližně o 60.000.
Jedním z nejhůře zasažených odvětví bude pohostinství, které už tvrdě zasáhla koronavirová pandemia. Pravděpodobně pocítí tlak slábnoucí kupní síly spotřebitelů. Obzvláště dopady ruské invaze pocítí také energeticky náročná odvětví, jako je chemický průmysl a výroba kovů.
Pokud by se ceny energií, které zatím vzrostly o 160 procent, opět zdvojnásobily, hospodářský výkon Německa by v příštím roce byl oproti mírovému výhledu téměř o čtyři procenta nižší. Za těchto předpokladů by po třech letech bylo zaměstnáno o 660.000 lidí méně a v roce 2030 ještě o 60.000 méně, uvádí se ve studii.
Hospodářský růst v Německu se ve druhém čtvrtletí zastavil, uvedl na konci července spolkový statistický úřad. Na vině je pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích a od jara také dopady války na Ukrajině. V prvním čtvrtletí největší ekonomika v Evropě vykázala proti předchozím třem měsícům podle předběžných dat růst o 0,2 procenta, po zpřesnění údajů a po úpravě o nestejný počet pracovních dnů činil růst 0,8 procenta.
Německo je největším obchodním partnerem České republiky.
lsk spr
DALŠÍ ZPRÁVY
