Polsko obviňuje Bělorusy, že speciálním nářadím ničí plot na hranicích
Varšava 9. srpna (ČTK) - Polská hraniční stráž obviňuje běloruské bezpečnostní složky, že ničí plot, který Poláci postavili na hranici s cílem zabránit ilegální migraci z Běloruska. Mluvčí Polské hraniční stráže Anna Michalská dnes agentuře PAP řekla, že se změnila strategie, jakou Bělorusové používají.
"Z výpovědí migrantů zadržených na polské straně vyplývá, že zástupci běloruských bezpečnostních složek nejen přivážejí migranty k hranici, ale snaží se také kvůli nim ničit její zabezpečení," řekla Michalská. Polsko nedávno dokončilo stavbu pětimetrového plotu s žiletkovým drátem podél části hranice, kterým zareagovalo na migrační krizi z loňského roku. Tehdy se tisíce lidí z krizových oblastí, jako je Blízký východ nebo Afghánistán, snažily dostat přes Bělorusko do Evropské unie. Polsko i EU obviňují režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že uprchlíky využívá v hybridní válce proti sedmadvacítce.
Podle Michalské migranti vypověděli, že jim běloruští pohraničníci nařídili, aby se ukryli v křoví, a sami pomocí úhlových brusek, sekáčů a dalšího nářadí hraniční plot ničili. Průchody pak Bělorusové posílají do Polska skupinky po dvou až pěti lidech, jen v bažinatém krajinu jde o o větší skupiny, uvedla Michalská. Dodala, že v současnosti se hranici snaží ilegálně přejít okolo 80 lidí denně, dříve to býval za jediný den i desetinásobek.
Kromě pětimetrového plotu, který se táhne podél hranice v délce 187 kilometrů, na 202 kilometrech vzniká elektronická bariéra, jejíž součástí budou kamery pro sledování pohybu na hranici nebo kamery s termovizí. Polsko oba typy zabezpečení vyjdou na 1,6 miliardy zlotých (8,3 miliardy korun). Polsko sdílí s Běloruskem 418 kilometrů dlouhou hranici.
Ochránci lidských práv i mezinárodní organizace kritizují Polsko kvůli jeho přístupu k běžencům přicházejícím přes běloruské území. Zvláštní zpravodaj OSN pro práva migrantů Philip González Morales nedávno vyzval polské úřady, aby ukončily "velmi odlišné" zacházení s ukrajinskými a neukrajinskými uprchlíky. Poukázal na to, že na rozdíl od Ukrajinců, jež z domova vyhnala ruská agrese, se migranti z jiných zemí potýkají s problémy při získávání povolení k pobytu a přiměřeného přístřeší a nedostává se jim stejné právní ochrany.
hab ngl
Média: Írán učinil první oficiální objednávku na dovoz s využitím kryptoměny
Teherán 9. srpna (ČTK) - Írán tento týden uskutečnil první oficiální objednávku na dovoz s využitím kryptoměny. Informovala o tom dnes agentura Tasním, která se považuje za blízkou íránským revolučním gardám. Agentura neupřesnila, o jakou kryptoměnu šlo. Islámská republika by tak mohla obejít americké sankce, které ochromily její ekonomiku, uvedla agentura Reuters. Spojené státy uvalily na Írán téměř úplné hospodářské embargo, které zahrnuje i zákaz veškerého dovozu.
Objednávka v hodnotě deseti milionů dolarů (239,7 milionu Kč) byla prvním krokem k tomu, aby země mohla obchodovat prostřednictvím digitálních aktiv, která obcházejí globální finanční systém ovládaný dolarem. Mohla by tak obchodovat s dalšími zeměmi podobně omezenými americkými sankcemi, jako je například Rusko.
"Do konce září bude používání kryptoměn a chytrých kontraktů široce využíváno v zahraničním obchodě s vybranými zeměmi," uvedl na twitteru úředník z íránského ministerstva průmyslu, těžby a obchodu.
Podle jedné studie se loni 4,5 procenta veškeré těžby bitcoinů uskutečnilo v Íránu, k čemuž částečně přispěla i levná elektřina v této zemi. Těžba kryptoměn by mohla Íránu pomoci vydělat stovky milionů dolarů, které lze použít na nákup dovozu a zmírnit dopady sankcí. Kurzy kryptoměn, jako je bitcoin či ethereum, silně kolísají a pro platby nenašly širokou podporu.
Evropská unie v pondělí uvedla, že předložila konečný text k obnově íránské jaderné dohody z roku 2015. Ve Vídni se předtím čtyři dny konala nepřímá jednání mezi americkými a íránskými představiteli.
Na základě dohody z roku 2015 Írán omezil svůj jaderný program výměnou za úlevu od sankcí Spojených států, EU a OSN. Bývalý americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od jaderné dohody odstoupil a obnovil tvrdé americké sankce. To Teherán přimělo k tomu, že zhruba o rok později začal jaderné limity dohody porušovat.
lsk spr
DALŠÍ ZPRÁVY
