USA v rámci boje proti inflaci uvažují o zrušení některých cel na dovoz z Číny
Washington 5. června (ČTK) - Americký prezident Joe Biden požádal svůj tým, aby v rámci boje proti vysoké inflaci prozkoumal možnost zrušení některých cel na dovoz z Číny, jež zavedl jeho předchůdce Donald Trump. Oznámila to dnes americká ministryně obchodu Gina Raimondová.
"Zkoumáme to," odpověděla ministryně v rozhovoru se CNN na dotaz, zda Bidenova administrativa zvažuje odstraňování cel na čínské zboží za účelem snížení inflace. "Prezident požádal svůj tým, aby to analyzoval. Takže to nyní pro něj děláme a on učiní rozhodnutí," dodala.
Podle ministryně by mohlo stát za zvážení odstranění cel například u domácích potřeb či jízdních kol. Raimondová rovněž uvedla, že Bidenova administrativa se rozhodla ponechat v platnosti některá cla na ocel a hliník, aby tak chránila pracovníky a ocelářský průmysl v USA.
Trump v letech 2018 a 2019 v rámci obchodní války s Čínou uvalil cla na čínský dovoz v hodnotě stovek miliard dolarů. Biden už dříve uvedl, že uvažuje o zrušení části těchto cel. To by uvítala rovněž Čína, která upozorňuje, že snížení cel by omezilo náklady amerických spotřebitelů, napsala agentura Reuters.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v dubnu zpomalil na 8,3 procenta z březnových 8,5 procenta. Inflace nicméně zůstala poblíž 40letého maxima. Údaje o květnovém vývoji spotřebitelských cen zveřejní americká vláda v pátek.
Biden minulý měsíc uvedl, že americká ekonomika podle jeho názoru nečelí riziku bezprostřední recese kvůli vysoké inflaci a problémům v dodavatelských řetězcích. Připustil nicméně, že s obtížemi se americké hospodářství bude nějakou dobu potýkat.
Americká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,5 procenta po nárůstu o 6,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Analytici nicméně ve druhém čtvrtletí očekávají návrat k růstu. Největší ekonomika světa by se tak měla vyhnout recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
pmh mka
Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
Trident (Itálie) 4. června (ČTK) - Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to dnes podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se země EU usilovně snaží zbavit se závislosti na dovozu ruského plynu. Budování nové infrastruktury umožňující import většího množství zkapalněného zemního plynu nikoli z Ruska je součástí unijní strategie.
Gentiloni dnes v domovské Itálii rovněž řekl, že po létě hodlá představit reformu unijního Paktu stability. Nová pravidla podle něj budou pravděpodobně zohledňovat dluhové cíle jednotlivých zemí.
Komise platnost rozpočtových a dluhových pravidel známých jako Pakt stability a růstu pozastavila předloni v reakci na koronavirovou krizi a původně je chtěla obnovit už letos. Ruská agrese na Ukrajině ji však přiměla plán přehodnotit. Vládám proto nechá volnější ruce v otázkách rozpočtových schodků a veřejných dluhů ještě celý příští rok.
Gentiloni dnes poznamenal, komise chce učinit pozměněné limity pro půjčování peněz "méně abstraktní a méně rigidní".
Pakt stability a růstu mimo jiné stanoví, že veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) a rozpočtový schodek tři procenta HDP. "Diskutujeme o tom, jak Pakt stability a růstu reformovat," uvedl Gentiloni. "Cesta ke snížení dluhu musí být postupnější, důvěryhodnější a méně nebezpečná pro hospodářský růst," dodal.
Kvůli nákladům souvisejícím s pandemií covidu-19 se dluhy v mnoha členských zemích Evropské unie dostaly nad hranici 60 procent HDP. Podle eurokomisaře bude pravděpodobně zapotřebí, aby každá členská země EU představila vlastní plán k omezení veřejného dluhu a projednala jej s Evropskou komisí.
V České republice se podle údajů ministerstva financí státní dluh v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Podíl dluhu k HDP tak dosáhl 41,4 procenta, zatímco na konci loňského roku činil 40,3 procenta.
pmh zdp ank
DALŠÍ ZPRÁVY
