Skupina BRICS se rozrůstá o pět zemí z Afriky a Blízkého východu
Moskva 1. ledna (ČTK) - Skupina rozvíjejících se zemí BRICS se ode dneška rozrůstá o pět nových členských států z Afriky a Blízkého východu. Počet členů skupiny se tak zdvojnásobí na deset států. Vedle stávajících členů Indie, Číny, Jihoafrické republiky, Ruska a Brazílie začínají v BRCS působit i Saúdská Arábie,Spojené arabské emiráty, Írán, Egypt a Etiopie. Pozvánku pro vstup do skupiny dostala i Argentina, která nakonec členství odmítla.
Pětice nových členů dostala pozvánku do skupiny BRICS po srpnovém summitu. Podle prohlášení vyslance Jižní Afriky při BRICS Anila Sooklala z konce prosince se zástupci všech pěti zemí již zapojili do diplomatických jednání skupiny. To podle diplomata ukazuje, že s členstvím v BRICS skutečně počítají, píše agentura Bloomberg.
Argentina, která pozvánku do seskupení rovněž po srpnovém summitu dostala, nakonec vstup odmítla. Bylo to jedním z prvních rozhodnutí nového ultraliberálního prezidenta Javiera Mileie, který se chce více orientovat na Spojené státy. Milei některé členy BRICS, například Čínu či Rusko, kritizoval za to, že nerespektují práva jednotlivců.
O vstup do skupiny BRICS má zájem až 30 zemí. Agentuře TASS to řekl na konci prosince ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Právě Rusko, které se po svém útoku na Ukrajinu a následných západních sankcích snaží ve světě snižovat vliv západních zemí, přebírá předsednictví skupiny po Jižní Africe a uspořádá letos každoroční summit BRICS.
Rozšířením o pět států vliv skupiny podle německé stanice Deutsche Welle vzroste. Skupina vznikla v roce 2009 a někteří analytici v ní viděli sdružení států takzvaného globálního Jihu. Některé země ji vnímají jako alternativu zavedeným mezinárodním institucím, kde mají silné slovo západní státy. Před rozšířením skupina sdružovala státy, v nichž žije na 40 procent světového obyvatelstva. V zemích, o které se sdružení rozšířilo, žije zhruba 360 milionů lidí.
jkh zdp
Ředitelem Památníku národního písemnictví je ode dneška Michal Stehlík
Praha 1. ledna (ČTK) - Ředitelem Památníku národního písemnictví/Muzea literatury je ode dneška Michal Stehlík. Vystřídal dlouholetého ředitele Zdeňka Freislebena. Bývalý náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Národního muzea plánuje otevřít téma literatury a kultury do veřejného prostoru a podpory čtenářství, uvedl.
"Památník národního písemnictví je naprosto jedinečná instituce, která je literárním archivem. Chci ukázat literaturu jako součást naší kultury. Hodně je to třeba záležitost vzdělávání a památník samotný musí projít například poměrně masivní digitalizací, aby mohl zpřístupňovat své jedinečné fondy," řekl před časem ČTK Stehlík.
Nový ředitel Památníku národního písemnictví/Muzea literatury Stehlík po dvě funkční období zastával pozici děkana a vedl Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V rámci svých profesních pozic vedl nebo se přímo podílel na vedení řady institucí. Byl také součástí týmů mnoha mezinárodních projektů a v zahraničí pravidelně přednáší. V posledních letech se intenzivně věnuje popularizaci dějin.
Členové komise doporučili ministrovi kultury jmenovat na pozici nového ředitele Památníku národního písemnictví/Muzea literatury (PNP) Stehlíka jednohlasně. Výběrovou komisi zaujal primárně svým návrhem koncepce činnosti na léta 2024 až 2029 a dalšího rozvoje památníku, ve které mimo jiné hovoří o otevřené instituci, spolupráci s badateli a dalšími institucemi, aktivním přístupu, digitalizačním pracovišti či podpoře čtenářství.
Bývalý ředitel památníku Freisleben působil v instituci od roku 1996 a jejím šéfem byl od roku 2008. Ministerstvo kultury loni obdrželo jeho rezignaci. Pod vedením Freislebena se Památník národního písemnictví dočkal důstojného vlastního sídla, nových stálých expozic i depozitáře. Sbírky se rozrostly o unikátní cenné předměty a dokumenty. Prestižním oceněním se stala soutěž Nejkrásnější české knihy roku.
Nové expozice představují téměř 1000 exponátů v deseti sálech. Součástí muzea je kavárna, programový sál, studovna, odborná pracoviště a rozsáhlá zahrada. Sbírky PNP čítají na sedm milionů archiválií. Dělí se do čtyř oddělení, které zahrnují výtvarné umění, knihy, písemnosti a tisky a exlibris. Součástí PNP je také Letohrádek Hvězda, Malá vila v Pelléově ulici, Česko-francouzské kulturní centrum Petrkov a centrální depozitář v Litoměřicích.
jir rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
