Britská vláda plánuje největší expanzi výroby elektřiny z jádra za 70 let
Londýn 11. ledna (ČTK) - Britská vláda oznámila plány na výstavbu nové velké jaderné elektrárny, a to navzdory obavám ze zpoždění stávajících projektů. Podle vlády má být nová elektrárna největším rozšířením tohoto odvětví za posledních 70 let a do roku 2050 má zvýšit dodávky energie čtyřnásobně. Díky tomu se sníží závislost na dodávkách ze zahraničí, uvedl server zpravodajské televize BBC.
Vládní plán civilní jaderné energetiky má posílit energetickou nezávislost Británie. Má za cíl prozkoumat novou lokalitu pro další jadernou elektrárnu za 30 miliard liber (860 miliard Kč) o velikosti a rozsahu elektrárny Hinkley Point, která je ve výstavbě, nebo plánované elektrárny Sizewell. Zdroje z odvětví BBC řekly, že mezi kandidáty na výstavbu nového reaktoru je oblast, kde se nacházela bývalá jaderná elektrárna Wylfa na severozápadním pobřeží Walesu a Moorside na severozápadě Anglie, kde již byla elektrárna jednou v plánu.
Zpráva však vyvolává i obavy. Jaderné projekty z poslední doby provázela zpoždění, překračování nákladů a v případě projektu Sizewell C také přetrvávající odpor místních obyvatel. Vláda nyní na projekt Sizewell C vyčlenila více než jednu miliardu liber, původně přitom měla poskytnout 700 milionů liber.
Jaderná energie v současnosti zajišťuje přibližně 15 procent britské elektřiny. Mnoho stárnoucích reaktorů v zemi má být ale v příštím desetiletí vyřazeno v provozu.
Pokrok však může být pomalý, od plánování do uvedení do provozu může uplynout téměř 20 let. Jen konzultace kolem elektrárny Sizewell trvaly deset let. Většina stavebních prací ještě nezačala a proti projektu je stále silný odpor místních obyvatel.
Vláda doufá, že tyto problémy vyřeší zefektivnění výstavby nových elektráren. Předpokládá, že zavedením účinnější regulace bude schopna urychlit výstavbu nových jaderných elektráren.
irl mka
Fico a dva místopředsedové slovenské sněmovny se poklonili u Husákova hrobu
Bratislava 10. ledna (zpravodaj ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico a dva místopředsedové slovenské sněmovny, Ľuboš Blaha a Andrej Danko, položili věnce a kytici k hrobu posledního komunistického prezidenta někdejšího Československa Gustáva Husáka (1913-1991), u kterého se trojice politiků také poklonila. Nahrávku z pietní akce zveřejnil Danko, jenž je také předsedou vládní nacionalistické Slovenské národní strany (SNS). Fico uvedl, že Husák dělal i chyby, je mu podle něj ale třeba projevovat úctu.
Husák, od jehož narození dnes uplynulo 111 let a který byl představitelem tvrdé linie komunistického režimu v Československu, je pohřben ve svém rodišti, v bratislavské čtvrti Dúbravka.
Již čtyřnásobného slovenského premiéra a předsedu strany Směr-sociální demokracie Fica, který před takzvanou sametovou revolucí vstoupil do Komunistické strany Československa, spojují s Dankem a Blahou kritické názory na liberální demokracii.
Fico na sociální napsal, že Husák sehrál rozhodující úlohu a zabránil represáliím v normalizačních 70. letech. "Vždy byla s ním spojována vzdělanost a inteligence. Udělal i chyby, ale kdo je nedělal a nedělá. Já ovšem cítím, že je mu třeba projevovat úctu a respekt," uvedl Fico.
Danko označil Husáka za jednu z nejvýraznějších osobností. "Měl těžký život, udělal i mnoho chyb, ale to, co zanechal, z toho žijí i dnešní generace," uvedl Danko.
Komunista Husák byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání (SNP) za druhé světové války. Podle Fica Husák při organizování tohoto ozbrojeného protifašistického boje Slováků prokázal nevídanou odvahu. Po válce se Husák stal předsedou Sboru pověřenců, tedy de facto slovenské vlády. V 50. letech byl devět let vězněný jako "buržoazní nacionalista". Československým prezidentem byl v letech 1975 až 1989. Stal se symbolem takzvané normalizace po invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy v roce 1968. Po sametové revoluci, která vedla k pádu komunismu v Československu, Husák v prosinci 1989 rezignoval na funkci prezidenta, jeho nástupcem na Pražském hradě byl zvolen Václav Havel.
Adrian Bobok jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
