Příslušníci druhého praporu mise UNPROFOR v Jugoslávii dostali pamětní odznaky
Praha 22. září (ČTK) - Celkem 179 příslušníků druhého praporu, který při mírové misi UNPROFOR působil v první polovině 90. let v bývalé Jugoslávii, dnes obdrželo pamětní odznaky u příležitosti 30. výročí jejich působení v misi. V Národním památníku na Vítkově jim je předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) spolu s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Černochová poděkovala vojákům za jejich službu a za jejich podíl na mírovém řešení konfliktu. Ocenění dostal mimo jiné tehdejší velitel druhého praporu Vladimír Braun, odznak dostalo také město Český Krumlov, kde se odehrával výcvik jednotek.
Druhý prapor působil v misi po rozdělení Československa v období mezi dubnem 1993 a dubnem 1994. Černochová ve svém projevu ocenila odvahu a odhodlání vojáků, kteří se mise účastnili, podle ní právě na jejich zkušenostech Česká republika budovala všechny další jednotky, které byly vysílány do zahraničí. Skvělá organizace jednotky a její schopnost reagovat na nenadálé situace podle ministryně přispěla k prestiži české armády, která právě vysláním druhého praporu pod vedením Brauna započala novou kapitolu.
Ministryně také v projevu uvedla, že chce klást větší důraz na péči o válečné veterány, příští měsíc by měla představit agenturu na jejich podporu. Působit by měla ve všech krajích ČR.
Řehka uvedl, že příslušníci druhého praporu museli častokrát prošlapávat cestu. Mise se zároveň odehrávala v době, kdy se Česko snažilo o vstup do NATO a vojáci v misi UNPROFOR podle něj působili v extrémně složité a nepřehledné situaci se spoustou rizik, ve které ukázali, že si český voják umí poradit.
Mezinárodní mírová mise UNPROFOR působila v zemích bývalé Jugoslávie mezi lety 1992 až 1995. Mise se zúčastnilo celkem 2250 vojáků Armády ČR a bývalé Československé lidové armády (ČSLA). O vyslání mírových sil OSN do bývalé Jugoslávie kvůli občanské válce rozhodla Rada bezpečnosti OSN v listopadu 1991.
V návaznosti na to rozhodla československá federální vláda v lednu 1992 o zahájení přípravy na vyslání jednotky do této mise. V dubnu stejného roku začal na území Chorvatska operovat československý prapor, po rozdělení Československa nahradila v dubnu 1993 společný československý prapor samostatná jednotka Armády ČR o síle zhruba 500 vojáků s velitelem Vladimírem Braunem, který na pozici působil do dubna 1994. Později se počet českých vojáků na misi zdvojnásobil.
sou rdo
Karel III. hovořil v Paříži o nenahraditelném přátelství Británie a Francie
Paříž 21. září (ČTK) - Král Karel III. se dnes stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském Senátu, hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo partnerství ve sportu a umění. Závěrem asi patnáctiminutové řeči Karel III. vyzval senátory ke spolupráci na nové dohodě mezi Británií a Francií, která bude "neodkladně" reagovat na stav klimatu a biodiverzity ve světě. Karel III. je ve Francii s chotí Camillou do pátku na třídenní návštěvě.
"Jsou to lidé, kteří jsou tou skutečnou hybnou silou v našem vztahu. Naše přátelství a vřelost stojí na každém novém propojení mezi námi, na nově nalezené radosti v kultuře toho druhého, na milionech návštěvníků, kteří proudí mezi našimi zeměmi," pronesl Karel III v Lucemburském paláci před 348člennou horní komorou francouzského parlamentu.
Král také připomněl, že Francie a Británie společně podporují Ukrajinu v obraně proti už rok a půl trvající ruské invazi. "Stejně, jako se společně stavíme proti vojenské agresi, musíme chránit svět před tou největší existenciální hrozbou ze všech - globálním oteplováním, změnou klimatu a katastrofickým ničením přírody," řekl Karel III.
Britského krále uvedli krátkými proslovy předsedkyně Národního shromáždění Yaël Braunová-Pivetová a předseda Senátu Gérard Larcher. Larcher příležitost projevu britského krále označil za "výjimečnou", stejně jako později Karel III. připomněl partnerství Francie a Británie ve 20. století a dodal, že "osud Spojeného království je velmi úzce provázaný s Evropou, na tom brexit nic nezměnil".
V závěru své řeči britský král zdůraznil, že "v jádru všech společných snah" obou zemí musí být mladí lidé a připomněl kulturní historii, kterou obě země sdílejí. "Naši umělci ze sebe stále navzájem čerpají inspiraci. Od nezapomenutelných vyobrazení londýnské mlhy Claudea Moneta po současné digitální malby proměňující se krajiny v Normandii Davida Hockneyho," řekl Karel III.
S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem se již britský království pár setkal, další neformální setkání v Elysejském paláci je však naplánované i na dnešek po návštěvě katedrály Notre-Dame a vládního kulatého stolu k financování ochrany klimatu a biodiverzitě.
vdv jd
DALŠÍ ZPRÁVY
