Western Union po dvou letech začíná opět zprostředkovávat platby na Kubu
Havana/Washington 11. ledna (ČTK) - Společnost Western Union začíná po dvou letech zprostředkovávat platby na Kubu. Před přerušením v roce 2020 byla tato služba hojně využívaná kubánskými emigranty pro zasílání peněz blízkým, kteří zůstali na ostrově. Přerušení platebního styku oslabilo tento tok peněz, který je stěžejním zdrojem příjmu pro kubánské domácnosti, uvedla agentura EFE.
Šéfka Western Union pro Severní Ameriku Gabriella Fitzgeraldová dnes oznámila, že americká společnost obnovila své operace na Kubě. Po více než dvou letech tak je možné na Kubu znovu zasílat peníze ze Spojených států. Obnovení služby je zatím ve zkušebním režimu. Peníze tak lze zasílat jen z několika desítek poboček na Floridě a maximální obnos na jeden den činí 2000 dolarů (45.000 korun). Peníze není zatím možné zasílat přes internet. Tohoto způsobu přitom dříve Kubánci s oblibou využívali.
Western Union musela přerušit své působení na Kubě v listopadu 2020 kvůli novým sankcím, které zavedla tehdejší americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa. To vedlo k uzavření zhruba 400 poboček, které měla americká společnost na ostrově.
Remitence, tedy peníze posílané migranty ze země zaměstnání do země původu, představují v posledních letech klíčový zdroj příjmů pro kubánskou ekonomiku. V letech 2005 až 2020 podle odhadů nezávislých odborníků představovaly zhruba šest procent HDP a byly druhým největším příjmem valut po cestovním ruchu. Zhruba 90 procent remitencí pochází z USA a velký podíl na transakcích měla právě Western Union.
Podle deníku The Miami Herald plné obnovení služeb ztěžuje postoj kubánské vlády, která odmítá převést operace týkající se remitencí na firmy či finanční ústavy, které nemají nic společného s armádou. Na firmy, které kontroluje armáda, jsou totiž uvalené finanční sankce. Z embarga, které USA vůči Kubě uplatňují mnoho desítek let, mají samotné remitence výjimku.
Kvůli přerušení obvyklých platebních služeb emigranti v uplynulých letech nalézali kreativní způsoby, jak zasílat peníze svým blízkým na Kubu, píše agentura AP. Používali k tomu například bitcoiny či jiné kryptoměny nebo pašovali hotovost při cestách do vlasti. Tento poslední způsob však nebylo možné využít po vypuknutí pandemie covidu-19, kvůli které Kuba i USA zavedly přísná omezení v cestování do zahraničí.
jkh jrm
Vědci zkoumají evoluci melodií chorálu pomocí algoritmů pro bioinformatiku
Praha 11. ledna (ČTK) - Zda jsou melodie gregoriánských chorálů opravdu původní, zjišťují vědci pomocí výpočetních algoritmů vytvořených pro bioinformatiku, sdělila dnes ČTK v tiskové zprávě Akademie věd ČR (AV). Nový mezinárodní výzkum vede Jan Hajič z Masarykova ústavu a Archivu AV. Jeho tým analyzuje evoluci melodií gregoriánského chorálu a snaží se mimo jiné zodpovědět, jak vznikaly chorální melodie nebo jestli jde rozeznat starší melodie od novějších, informovala akademie.
"Domníváme se, že melodie by se mohly přizpůsobovat svému sociálnímu a kulturnímu prostředí podobně, jako se svému přirozenému prostředí přizpůsobují zvířata nebo rostliny," řekl Hajič. Ve své studii podle AV proto vědci zužitkují výpočetní metody, které se používají ve vědě o živé přírodě.
Odborníkům podle Hajiče pomůže databáze Cantus Index pro digitální choralistiku, jež eviduje přes 13.000 zpěvních melodií v digitální podobě. Dané melodie byly podle AV zaznamenány ve více než 600 evropských liturgických knihách v období mezi 11. a 16. stoletím.
Gregoriánský chorál je podle vědců neodmyslitelnou součástí středověké Evropy, kdy se jeho melodie zpívaly v katedrálách, kostelech i klášterech. Chorál tak vyjadřoval středověký náboženský život, uvedla akademie. Jedná se o jednohlasné latinské zpěvy bez doprovodu nástrojů. Pojmenovány jsou po papeži Řehoři Velikém, který žil na přelomu 6. a 7. století a nechal zpěvy sbírat a třídit.
Ačkoli císař Karel Veliký po roce 800 ukotvil pravidla bohoslužeb ve své říši, čímž z chorálu učinil posvátnou tradici, zpěv původních melodií se ve staletích měnil. "Dokonce se rozvětvil natolik, že v polovině 16. století církev rozhodla, že gregoriánský chorál má být opět přísně standardizován," řekl Hajič.
Vedle Hajiče se na projektu s názvem Genome of Melody podílí i Klára Hedvika Mühlová z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Čeští vědci spolupracují s Katedrou antropologie na Durham University ve Velké Británii. Jejich studii zaštiťuje Templetonova nadace a podporu získali také od Cultural Evolution Society.
kaf ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
