Fiala: Cílem ČR i SR je zajištění energetické bezpečnosti a spolehlivých dodávek
Trenčín (Slovensko) 3. dubna (ČTK) - Cílem České republiky i Slovenska je hledat společné projekty, které oběma zemím zajistí posílení energetické bezpečnosti a spolehlivé dodávky energie. Na tiskové konferenci po dnešním společném jednání členů slovenské a české vlády v Trenčíně to řekl český premiér Petr Fiala. Podle předsedy slovenské vlády Eduarda Hegera země jednají o možnostech, jak co nejrychleji získat dostatek jaderného paliva z jiných než ruských zdrojů.
Premiéři se shodli, že země dlouhodobě zastávají stejný postoj k jaderné energetice, kterou považují za významnou a podle Fialy dokonce za nezbytnou součást energetického mixu jak z hlediska energetické bezpečnosti, tak z hlediska plnění ekologických cílů.
"Jednoznačně potřebujeme mít dostatek paliva z bezpečných zdrojů. I proto se snažíme co nejrychleji odejít od ruského zdroje," řekl Heger. Za nutné označil zabezpečení dostatku jaderného paliva od zodpovědného dodavatele, což zajistí stabilní dodávky elektrické energie do sítě.
Česko je podle slovenského premiéra silným spojencem. "Diskutujeme a jednáme o tom, jak se můžeme co nejrychleji dostat k jinému jadernému palivu," uvedl s tím, že ministerstva si vyměňují zkušenosti a postupují společně.
Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž minulý týden ČTK řekl, že jaderné palivo do elektrárny v Dukovanech bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. ČEZ se po vypuknutí války na Ukrajině rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Westinghouse bude společně s francouzskou firmou Framatome dodávat od příštího roku jaderné palivo i do elektrárny v Temelíně.
V energetice podle Fialy čelily Česko i Slovensko obdobným problémům, státům se podařilo odvrátit energetickou krizi například v oblasti plynu, je ale důležité myslet na budoucnost. "Cílem obou našich zemí je hledat společné projekty, které nám umožní zajistit a posílit energetickou bezpečnost a zajistit dlouhodobě spolehlivé dodávky," řekl Fiala.
Pro Česko jsou podle něj důležité kapacity v LNG terminálech v zemích, jež leží u moře. Jedná se o kapacitě v německém terminálu v Lubminu, který je přímo propojený s českou a tím pádem následně i se slovenskou plynárenskou soustavou. "Snažíme se o vybudování přímého spojení s Polskem a chtěli bychom si pronajmout i kapacity v LNG terminálu v Gdaňsku," dodal Fiala.
opm boa jmk ank
Obnova vyhořelého kostela sv. Michala na Smíchově vyjde na 30 až 40 milionů Kč
Praha 3. dubna (ČTK) - Rekonstrukce vyhořelého kostela svatého Michala na pražském Smíchově vyjde na 30 až 40 milionů korun. Magistrát v nejbližší době vypíše veřejnou zakázku na zhotovitele. Při obnově památky budou použity tradiční postupy a řemesla. Do konce letošního roku má být představen přesný postup prací. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09). Kostel ze 17. století vyhořel 28. října 2020. Viníka požáru policie neodhalila a případ proto odložila.
"Máme hotov ideový záměr, jak kostelík obnovit, máme závazná stanoviska památkářů. Budeme v nejbližší době vypisovat výběrové řízení na zhotovitele a budeme chtít, aby se celý projekt rozběhl," řekl Pospíšil.
Cílem města je obnovit celou stavbu za použití tradičních řemesel. "A to včetně toho, že stromy na tento kostel mají být káceny speciálním způsobem," řekl Pospíšil. Kdy přesně bude oprava kostela dokončena, není podle něj právě kvůli zvolenému postupu jasné. Postup obnovy a prací má vzdát hold ukrajinskému lidu a jeho dovednostem. Stavba nevyhořela celá a při obnově budou poškozené části odstraněny a nahrazeny.
Kostel byl před požárem podrobně zdokumentován. "Nyní se uskutečnil stavebně technický a stavebně historický průzkum a na základě toho se vyprojektovala projektová dokumentace pro stavební povolení," sdělil ČTK bývalý náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě), který měl do letošní únorové volby nového vedení metropole památkovou péči na starosti.
Na obnovu kostela se uskutečnila veřejná sbírka. V ní lidé přispěli přibližně 1,9 milionu korun. "Částka bude využita zejména při obnově interiéru kostela," řekl Pospíšil.
Pravoslavný kostel svatého Michala, nazývaný někdy také karpatský, stál původně v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině. Na tehdejší Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa, byl rozebrán, převezen a znovu postaven v Praze v roce 1929, aby se stal součástí sbírek Národopisného muzea.
brn rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
