Tisíce demonstrantů v Kišiněvě požadovaly dotace na energie a demisi prezidentky
Kišiněv 19. února (ČTK) - Několik tisíc demonstrantů dnes v moldavské metropoli Kišiněvě požadovalo, aby nová prozápadní vláda kvůli inflaci a rostoucím životním nákladům plně uhradila lidem náklady za zimní vytápění. Prozápadní prezidentku Maiu Sandovou protestující vyzvali k demisi. Informovala o tom agentura AP.
Protest organizovala nedávno vzniklá skupina Hnutí pro lidi a podpořili ji členové proruské stany Šor, která má v 101členném zákonodárném sboru bývalé sovětské republiky šest křesel. Někteří z demonstrantů požadovali odstoupení prezidentky Sanduové, která podporuje západní integraci své země, jiní na transparentech poukazovali na údajnou korupci u některých veřejných činitelů Moldavska.
Sanduová začátkem týdne uvedla, že se Rusko za pomoci násilných nepokojů a lidí dovezených ze zahraničí pokusí svrhnout moldavskou prozápadní garnituru a dosadit místo ní proruskou vládu, která by zvrátila příklon země k Evropské unii. Moskva tvrzení odmítla.
Moldavskem loni na podzim otřásla vlna protivládních protestů, které vyvolala strana Šor v reakci na závažnou energetickou krizi. Ta v chudé zemi vklíněné mezi Rumunsko a Ukrajinu nastala poté, co jí Rusko výrazně snížilo dodávky zemního plynu.
Přibližně ve stejné době požádala moldavská vláda ústavní soud, aby stranu Šor zakázal. Podle protikorupční prokuratury byly protesty částečně financovány z ruských peněz. V sobotu prokuratura informovala o více než 20 domovních prohlídkách u členů strany, kteří se "aktivně a systematicky podíleli na přijímání a rozdělování peněz... na dopravu a odměny" pro občany za účast na protestech. Zatčeno bylo podle úřadů osm osob.
Strana Šor obvinila moldavské úřady, že nasadily tisíce policistů s cílem zmařit dnešní demonstraci a "zabránit lidem ve vstupu" do hlavního města.
Vůdce strany Ilan Šor je moldavský oligarcha, který je v současnosti v izraelském exilu. Je zapleten do případu bankovní krádeže v hodnotě jedné miliardy dolarů a nedávno byl zanesen na sankční seznam amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy.
Na internetových stránkách Hnutí pro lidi se uvádí, že vzniklo počátkem února a skládá se z "několika politických sil, veřejných sdružení, místních zvolených představitelů a občanských aktivistů". Cílem sdružení je řešit "bezprecedentní krizi", které Moldavsko a jeho občané čelí.
abl jrm
DIHK: Válka na Ukrajině bude stát Německo zhruba čtyři procenta HDP
Berlín 19. února (ČTK) - Válka na Ukrajině bude stát německou ekonomiku do konce letošního roku kolem 160 miliard eur (3,8 bilionu Kč), což odpovídá zhruba čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian v rozhovoru s listem Rheinische Post. Válka tak podle něj sníží německý HDP o 2000 eur (téměř 50.000 Kč) na osobu, napsala agentura Reuters.
V německé ekonomice má relativně vysoké zastoupení průmysl, v němž je řada odvětví energeticky náročná. Německá ekonomika tak byla výrazně zasažena prudkým vzestupem cen energie v důsledku ruského útoku na Ukrajinu, upozorňuje Reuters.
Podle lednové studie úvěrové pojišťovny Allianz Trade letos německý průmysl za energie zaplatí asi o 40 procent více než v roce 2021, tedy v době před válkou na Ukrajině. "Vyhlídky pro hospodářský růst v letošním a příštím roce jsou tak slabší než v řadě jiných zemí," uvedl Adrian. "Cena plynu (v Německu) je zhruba třikrát až pětkrát vyšší než ve Spojených státech," upozornil. Dodal, že elektřina je zhruba čtyřikrát dražší než ve Francii.
Německo se dlouhou dobu spoléhalo na relativně levný plyn z Ruska, zatímco Spojené státy využívají své vlastní zdroje plynu, píše agentura Reuters. Německo se rovněž rozhodlo opustit jadernou energetiku, zatímco Francie ji nadále ve velkém měřítku využívá a plánuje její další rozvoj. V poslední době se nicméně Francie potýká s poklesem produkce jaderných elektráren kvůli údržbářským pracím a opravám.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Německá vláda v lednu zlepšila letošní výhled německé ekonomiky z dříve předpokládaného poklesu na mírný růst. HDP Německa se podle lednové vládní prognózy zvýší o 0,2 procenta. V říjnovém výhledu přitom vláda předpovídala, že HDP letos o 0,4 procenta klesne.
pmh jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
