Muzeum v Turnově bude po čtyřech letech hostit mezinárodní šperkařské sympozium
Turnov (Semilsko) 2. října (ČTK) - Muzeum v Turnově bude od příštího týdne hostit desetidenní mezinárodní sympozium šperkařů. Koná se po čtyřleté pauze. Tvůrci v oboru autorského šperku se při nejstarší akci svého druhu na evropské půdě setkají již pošestadvacáté, uvedl organizátor Miroslav Cogan.
Šperkařská sympozia pořádá muzeum v Turnově od roku 1984, představilo se na něm už přes 200 domácích a zahraničních autorů z Evropy i zámoří. V poslední dekádě se akce konala ve dvouletých cyklech, nezvykle dlouhou čtyřletou pauzu od předchozího ročníku zavinila koronavirová pandemie. Kvůli ní bylo mezinárodní setkání šperkařů v roce 2020 zrušeno.
Letos by na sympozium, které bude od 4. do 14. října, mělo přijet deset šperkařů. "Zúčastní se ho jako obvykle zvučná jména z oblasti autorského šperku. Společnost bude již tradičně pestrá teritoriálně, generačně i co do škály výtvarných názorů," uvedl Cogan. Šperkaře budou moci opět zájemci z řad veřejnosti sledovat při práci, součástí akce budou i videoprezentace jednotlivých účastníků či přednášky. "Ukázky z tvorby jednotlivých účastníků budou od 6. října k vidění v Klenotnici muzea v rámci výstavy Symposion, v níž je o týden později nahradí výsledky sympozia, které rozšíří muzejní sbírku čítající nyní už více než 600 šperků," řekl Cogan.
Do Turnova se letos chystá britská šperkařka Lin Cheungová, německá výtvarnice Tamia Dellingerová, Brazilka Kika Rufinová či opětovně argentinská výtvarnice Franciska Kweitelová, Herman Hermsen z Nizozemska i americká šperkařka a galeristka Julie Turnerová. "Českou a slovenskou účastnickou stopu sympozia tentokrát zajistí mladá generace českých šperkařů zastoupená Martinem Vernerem a sklářskou výtvarnicí a autorkou grafického vizuálu sympozia Martou Havlíčkovou, z jihozápadu Slovenska přijede Peter Machata. Na Slovensku žije také Sergej Dubovyk, absolvent turnovské 'šperkárny' s ukrajinskými kořeny," dodal Cogan.
knt hj
Výstava v Brně hledá styčné plochy archeologie a umění na příkladu otce a syna
Brno 29. září (ČTK) - Nová výstava Moravské galerie zkoumá vztah mezi otcem a synem a jejich obory - archeologií a konceptuálním uměním. Karel Valoch byl nestorem moravské archeologie, zemřel v roce 2013. Jeho syn, šestasedmdesátiletý Jiří Valoch, se věnoval umění nejen jako osobitý tvůrce, ale i jak kurátor a sběratel. Výstava Valoch Valoch ukazuje některé nečekané styčné plochy obou disciplín, spojených v jedné rodině. Návštěvníci ji najdou v Pražákově paláci.
Mladší z Valochů se sice nevydal v otcových stopách, archeologie však jeho život ovlivnila. S otcem se od dětství účastnil výzkumů, později pomáhal s dokumentací a zakresloval nálezy. V prostředí archeologie nacházel inspiraci. "Byl schopen vidět tam poezii, která se zrcadlila v jeho pracích," řekl jeden z kurátorů Miroslav Maixner. Některé své umělecké akce Jiří Valoch později uskutečnil v Moravském krasu, kde jeho otec působil jako archeolog.
Výstava je široce pojatá, tvoří ji jak archeologické nálezy Karla, tak ukázky prací Jiřího a další díla, tematicky související. Oba světy se prolínají třeba v dokumentaci archeologických nálezů, která se formálně podobá dokumentaci happeningů a uměleckých akcí v krajině. Podobný je také systém skladování a třídění sbírek, ať už archeologických, anebo uměleckých. Ve stejných depozitárních skříních jsou na výstavě skutečné archeologické nálezy i umělecká díla jimi inspirovaná.
"Konceptuální umění nemělo ambice vytvářet pouze sochy, ale akci, událost v krajině, kterou zdokumentovalo. Dokumentovaly se i archeologické objevy a my tyto dokumentace porovnáváme. Zajímavé je, že Jiří fotografoval dokumenty z výzkumu tím samým fotoaparátem, jakým pořizoval svá umělecká díla," uvedl další z kurátorů Ondřej Chrobák.
Návštěvníci zhlédnou také díla českých i zahraničních umělců, v jejichž tvorbě lze vysledovat paralely mezi uměním, prehistorií a archeologií, ať už v námětech, nebo v materiálu. Jde například o kresby německého malíře A. R. Pencka, grafiky Méret Oppenheimové zobrazující mytická zvířata, dokumentaci land-artových děl britského umělce Richarda Longa nebo velkoformátové dílo Margity Titlové s otisky jejích vlastních rukou.
Součástí výstavy je také prostor evokující jeskyni, kde předchůdci současného člověka nacházeli útočiště a vytvářeli některé prvotní formy umění. Karel Valoch právě v jeskyni Kůlna nalezl důkazy života neandertálců.
Jan Tomandl hj
DALŠÍ ZPRÁVY
